Termíny Tišnovského geopivka v roce 2022

V roce 2022 byla pravidelnost našich termínů napadena viry, resp. jejich následky. Přesto geopivko zůstává a snaží se plnit termíny pravidelných eventů Tišnovského geopivka - třetí čtvrtek v měsíci.
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2022

:: 10. února 2022, čtvrtek
:: 23. března 2022, středa
:: 21. dubna 2022, čtvrtek
:: atd.

středa 29. května 2013

Datlova


Tato keš vznikla jako vzpomínka na již archivovanou keš, která se nacházela poblíž.

Na úvodních souřadnicích, jak už bývá zvykem, cache vážně není. Název keše mi celkem usnadil výskyt Datla černého (Dryocopus martius), který se v této lokalitě usídlil a lze ho zde poměrně často spatřit.
V blízkosti keše i jednotlivých stage se pohybují i lidé se psy, proto se prosím snažte chovat nenápadně (ano, člověka na stromě nelze přehlédnout :D ).

Jak ke krabce?

Na souřadnicích najdete úvodní stage, která Vás nasměruje blíže finálním souřadnicím. Pro jejich získání budete muset projít 2 stage, které Vás dovedou k cíli a přitom moc nezdrží :) Ve Stage vždy najdete instrukce ke splnění úkolu, a proto je zde zanechte pro další kačery.

.
.
.

K odlovu finální krabičky budete potřebovat lezeckou výbavu!! Odlov je na vlastní nebezpečí, a proto zvažte svoje možnosti a schopnosti a chovejte se, prosím, ohleduplně jak k přírodě, tak i k samotným úkrytům. Prosím Vás o nenápadné chování, obzvláště u Stage 1.
Pokud budete chtít přidat k Vašemu logu fotky, nefoťte jednotlivé Stage, ať nekazíte hledání ostatním kačerům :) Děkuji všem a přeji úspěšný a pohodový lov.
Pro milovníky přírody zdroj dalších informací o Datlu černém : Datel Černý (Dryocopus_martius)


CWG Celerak    CWG Tišnovské geopivko

Do nitra Květnice




Zveme vás na prohlídku útrob veřejnosti nepřístupné Královy jeskyně na Květnici.

Jeskyně byla objevena náhodně 28. 5. 1972 na severovýchodním svahu Květnice. Byla pojmenována po Aloisi Královi, čestném občanu města Tišnova, objeviteli Demänovských jeskyní. Jeskyně je značně členitá a poměrně rozlehlá. Propasti a spodní část jeskyně jsou na výzdobu chudší, sintrové povlaky a vodopády jsou však mohutnější.
Králova jeskyně je nejznámější speleologickou lokalitou oblasti. Vchod leží na severním svahu cca 100 m od vrcholu. Jeskyně je 700 m dlouhá a 72 m hluboká, původní přirozený vchod je již zasypán a jeskyně je přístupná nově proraženou štolou. Staré části, známé už od objevu jeskyně v roce 1972, tvoří několik svažitých dómů spojených spletitými chodbami. Sintrová výzdoba zde není příliš patrná, za zmínku stojí vykrystalizovaný ametyst a baryt na několika místech. Stěny chodeb jsou jasně korodované, členité, porostlé pisolitovou a nástřikovou výzdobou. Jsou zde patrna dvě ohraničená jeskynní patra.
Horní patro je horizontálně uloženo asi 10 m pod povrchem, je z větší části uměle vyklizeno a je korozívně a erozívně modelované. Má bohatou krápníkovou výzdobu s krápníky různé délky a síly a s dvěma sintrovými jezírky s plochou 5 m2. Výsledkem práce jeskyňářů byly drobné objevy v roce 1974 jako Rotunda, Závalový komín, Komín hrůzy nebo Ztracené komíny.
V roce 1976 - 77 byla vyražena štola zpřístupňující horní patro jeskyně. Dlouholetá a cílevědomá práce speleologů byla postupně odměněna objevy dalších prostor tohoto jeskynního systému. V roce 1984 byla objevena Dobišarova jeskyně s unikátní výzdobou v podobě brček až 160 cm dlouhých. O pět let později pak bylo nalezeno pokračování směrem do masívu hory. Nové prostory jsou cca 450 m dlouhé. Uvedené délky jsou relativní, neboť ještě všechny chodby nejsou dostatečně prozkoumány vzhledem k mimořádně bohaté sintrové výzdobě, v jejíž ochraně může jít místní skupina příkladem. Dominantní je zde brčková výzdoba s výrůstky a čistě bílá pisolitová forma sintru. V centru spletitých a členitých chodeb je 55 m hluboká Tišnovská propast se třemi mezistupni. Vystrojena je lany. Tišnovský dóm o rozloze 28x18x12 m je dosud největší volnou prostorou na Květnici. Kanály, komíny a chodby ucpané sutí a terra rossou, nalézající se v některých perspektivních oblastech, dávají tušit, že tyto objevy nebyly zdaleka poslední.
Spodní patro má zcela jiný charakter. Je ucpané jílovými splachovými sedimenty, kde dominuje terra rosa a jílovité hlíny. Na tvarech se již začíná projevovat vliv termálního krasovění. Chodby jsou velmi členité, výzdoba výhradně pisolitová. Za velkých dešťů je zde nepatrný tok, který se propadá přímo v Tišnovském dómu. Sedimenty tvoří převážně terra rosa.
V nejnižším bodě jeskyně se návštěvník ocitne zhruba 70 metrů pod vrcholem. Tento prostor byl objeven v roce 1989, až do roku 2007 se tam ale nebylo možné dostat jinak než po laně.

Informace převzaty z http://old.speleo.cz/ a http://www.tisnov-mesto.cz/.
Foto http://www.daily-d.com/.

O co půjde?
Jak již bylo výše zmíněno jeskyně sestává ze dvou pater. Horní je více méně klasickou prohlídkou jeskynního systému vhodnou i pro děti. Jelikož je ale jeskyně veřejnosti nepřístupná, nejsou tam betonové chodníky a díky srážkám je bláto všude. Spodní část lze považovat za náročný terén, kde se počítá s plazením a lezením po žebřících a špinaví budete od hlavy k patě. Spodní patra doporučujeme pouze zdatným jedincům a dětem od 10 let, které se nebojí. Sestup dolů nedoporučujeme jedincům prostorově výrazněji řešeným :-D Místy jsou opravdu úzké komíny a neradi bychom k vašemu vyproštění volali báňskou záchrannou službu (JaCG by mohl vyprávět :-D) Obě prohlídky budou vedeny zkušeným speleologem. Prolézt dolní patro nám bude trvat asi hodinu, prohlídka horního patra je na cca 20 - 30 minut.
Kvůli rozdílné náročnosti terénu tedy rozdělujeme event na "Do nitra Květnice EXTRÉM" (T5) a "Do nitra Květnice" (T2,5).
PROSÍM, pečlivě zvažte vaše fyzické i psychické možnosti!
Kapacita obou eventů je omezená, dolů se podívají celkem 3 skupiny po 8 lidech, nahoru 3 skupiny po 10 lidech. Pokud se rozhodnete pro účast na obou eventech, logujte will attend u obou eventů s poznámkou, který z nich je pro vás preferovaný. V případě většího zájmu dostane přednost ten, kdo loguje jen jeden z eventů, dále rozhoduje pořadí logů.
Cena
Cena prohlídky horního patra byla stanovena na 30 Kč, dolů se dostanete za 50 Kč. Vstupné pro děti je poloviční.
CWG
CWG budou za standardní cenu 10 Kč/ks a budou dvě verze - každý event bude mít svoje. Do logu pište, jaké a kolik chcete.

Doporučené vybavení
Pro zkoumání spodního patra doporučujeme nějaké modráky, rukavice a pevnou obuv, která se také umaže. Pokud máte vlastní helmu a svítilnu, klidně si je vezměte. Další helmy a svítilny budou zajištěny, dětské velikosti bohužel nejsou k dispozici, takže pokud dolů půjdou děti, vezměte jim aspoň přilbu na kolo.
CWG Safarici CWG Tišnovské geopivko

středa 15. května 2013

SPORE 162 - Bezejmenná studánka



Studankovych kesi neni nikdy dost, a tak kdyz jsem tuto malou studanku objevil, rozhodl jsem se zanechat zde svou geocachingovou stopu...

Bezejmenna studanka
 
Studanka je to opravdu mala, tak mala, ze se mi ani nepodarilo o ni neco zjistit. Je kryta drevenou budkou s dvirkami. Pred studankou je patrny odtokovy kanalek, ale voda v nem tece asi opravdu jen zridka kdy. Mozna si nekdo rekne, ze je to kaluz po vetsim desti, ale proc by zase byla kaluz zastresena, ze :-)

Kozi brada

SPORE Tato schránka byla zrozena ze SPORE Cache Brno (GC3018T)
Pro vice informaci navstivte listing teto kese.


Ztracený výhled


Pojdte se podivat na misto, kam se drive chodivalo za nadhernym vyhledem na klaster Porta Coeli... Vegetace je ale silnejsi, a tak tu zustala jen osamocena lavicka a zapomenuty triangulacni bod.

Kozi brada, 387 m n. m.

Kozi brada je ne zcela vyrazny vrchol (spise je to zacatek hrebene) nad Tisnovem. Vetsina mistnich jej ma spojeny pouze s vysilacem, ktery se ovsem nenachazi primo na nejvyssim bode.

Vrchol Kozi brady je vedle Kvetnice i vyznamnou geologickou lokalitou na Tisnovsku. Pro geology je tato lokalita zajimava diky devonskym klastickym sedimentum. Co se hornin tyce, nalezneme zde piskovec, vapenec nebo slepenec. Dalsi informace jsou dostupne napr. ZDE.

Kozi brada

WAYMARKING.COMWaymarkingovy dodatek...
Pokud jste priznivci waymarkingu, nezapomente zalogovat i waymark TB 3310-11 Kozi brada, CZ.



pondělí 13. května 2013

25. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se opět sešel měsíc s měsícem :-D a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si rychle poznamenejte:

Co: 25. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 21. května 2013, od 19:00
Kde: hospoda "U palce", N 49° 21.018' E 016° 25.227'


Jelikož se nám zase oteplilo a zahrádka je po zimě v provozu, sejdeme se opět na zahrádce.

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Černvír

Dalsi kes, ktera vas v neformalni serii seznamuje s obcemi "Svratecke hornatiny".


Obec Cernvir se nachazi v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravsky. Ke dni 2. 10. 2006 zde zilo 175 obyvatel. Cernvir vdeci za své jmeno viru na „cerne rece“ Svarcave (Schwarzau =Svratka).


Prvni pisemna zprava pochazi z roku 1285, kdy je jako svedek v listine klastera Doubravniku uveden Milek z Cernviru. Roku 1309 je v listine tisnovskeho klastera zminovan Vitek z Cernviru. Dalsi zminka o obci je, az z roku 1364, kdy byl Cernvir rozdelen mezi několik zemanu. Jmenem jsou znami Filip a Petr z Carnviru. Roku 1409 pak Vilem I z Pernstejna.

O hrade v Cernviru existuje minimum pisemnych zprav. Nalezy keramiky umistuji jeho zalozeni do 2. poloviny 13.stoleti. Pri prevodu majetku v r. 1365 se vsak misto hradu uz uvadi jen hradiste, tj. misto zboreneho hradu. V roce 1374 je znovu vzpominan pouze jako „kopec tvrze“. Casovemu umisteni zaniku hradu do poloviny 14.stoleti neodporuje ani datovani keramiky nalezene v miste jeho byvaleho arealu.
 

V severni casti ostrohu, na kterem staval cernvirsky hrad, byl vystaven kostel Nanebevzeti Panny Marie. Byl vystaven asi v 1. polovině 13.stoleti v romanskem slohu. Pozdeji byl goticky přebudován a ve 2. polovině 17. stoleti jej prestaveli v duchu baroka. V letech 1977 - 1982 prosel kostel dalsi rekonstrukci.
 
 
 
Tramovy most pres reku Svratku krytý sindelem pochazi z roku 1718 a je nejstarsi na Morave. Vyrobili ho z jedloveho a castecne duboveho dreva. Na delku meri 32 metru a na sirku 2,6 metru. Vyuzivan byl do roku 1954, kdy jej nahradil zelezny a v roce 1980 betonovy most. V roce 1996 byl tramovy most opet zrekonstruovan.
 
 
 
Nyni k samotne kesce. Nachází se v nedalekem lesnim hvozde, kde je vse, co k hvozdu patri.

Rokliny, mohutne smrky s vystouplými koreny, které tvori splet podzemnich der, potoky, skalky. To vse, vas bude při hledani zajimat. GPS zde trosku svindluje. Minete vchod do tunelu Vírského vodovodu, zavoru, která se vam postavi do cesty překonejte a brzo budete na miste.