Lubě – dálniční propustek
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien
Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás zavede na planiny nad údolím říčky Lubě nedaleko „Krkaté báby“. Zde se plánovalo, že hluboká údolí říčky Lubě a Hlubockého potoka překoná dálnice dvěma železobetonovými mosty, ale znamenalo by to likvidaci přírodní památky „Krkatá bába“. Proto ing. Lorenz navrhl rozdělení dálnice do dvou samostatných těles, které od sebe měly být vzdáleny 140 metrů a přírodní památka by se nacházela mezi nimi. Tento projekt byl Němci od počátku označován názvem „Vier Brücken“, tedy „Čtyřmostí“ (GC475MG
Čtyřmostí).
Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce. V pravém horním rohu je jasně zřetelný i stupňovitý propustek na severním předmostí západního viaduktu. (Fotoarchiv: Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, pol. 40.let 20.stol.)
Tento úsek byl z hlediska plánování jedním z nesložitějších. Dle prvních návrhů z roku 1939 měla trasa procházet územím obcí Černá Hora, Žernovník, Malá Lhota, Újezd, Milonice, Lažany, Nuzířov, Malhostovice (viz obrázek). Poblíž Černé Hory se však dálnici do cesty postavil výběžek Hornosvratecké vrchoviny. O průtazích v plánování svědčí také pamětní kniha obce Skaličky: „První měření se konalo od Černé Hory na Kuřim. Z toho brzy sešlo a celé léto i podzim se měřilo od Lubě kolem Hlubokého, Všechovic k Malhostovicím. Dnes v lednu 1940 není měření dosud definitivně hotovo.“ Tyto změny v plánech měl na svědomí ing. Lorenz. Po jeho příchodu na místo vládního rady pověřeného výstavbou dálnice byla zdejší trasa dálnice přehodnocena a po zvážení několika dalších variant bylo rozhodnuto vést trasu západně od Černé Hory, územím obcí Malá Lhota, Lubě, Hluboké, Skalička a Všechovice. Plánovači se rozhodli trasu vést takřka přímkou a to i za cenu velkých zemních prací, včetně stavby čtyř velkých dálničních mostů. Jak už bylo zmíněno výše, původně se plánovalo, že hluboká údolí říčky Lubě a Hlubockého potoka překoná dálnice dvěma železobetonovými mosty, což by znamenalo likvidaci přírodní památky „Krkatá bába“, která stojí přesně ve středu trasy a byla by tak buď zničena, či "utopena" těsně pod obloukem mostu.
Trasa dálnice mezi Černou Horou a Čebínem. Plná čára ukazuje původní návrh z roku 1939, přerušovaná linka pak značí schválenou variantu. (MZA Brno, Zemský úřad Brno - Průběžná automobilová silnice Vratislav-Brno-Vídeň: úprava a placení daní, výškový plán a plány trasy, výtahy z katastrálních operátů 1939-1944, kart. 8810, s. 3.).
Proto došlo k přepracování původích plánů a k rozdělení dálnice do dvou samostatných těles. Osy samostatných těles byly od sebe vzdáleny cca 140 m, přírodní památka Krkatá bába se tak nacházela mezi těmito tělesy. Tím však došlo i k rozdělení mostů a bylo nutné postavit čtyři samostatné mosty. Po vypuknutí válečného konfliktu byl projekt mostů přehodnocen a konstrukce mostů změněna na mosty betonové s malým rozpětím oblouků obložených velkými kamennými kvádry. Jednalo se o poněkud archaické řešení. Při stavbě takovýchto mostů nebylo třeba velké množství oceli, která byla přednostně dodávána pro vojenské účely.
Na jaře 1940 je rozhodnuto postavit prozatím pouze jedno ze samostatných dálničních těles a provoz po něm vést dočasně obousměrně. Stavební práce na stavbě dálnice probíhají až do počátku roku 1942, kdy byly k 30. 4. 1942 zastaveny. Stavební zařízení a část pracovních čet byla poté převedena na různé práce pro vojenské účely.
Po válce je v letech 1945–1947 provedena demontáž zbylých stavebních zařízení a odvezen použitelný stavební materiál. Od té doby je staveniště dálnice opuštěno.
© Jan Šafařík
Podrobný plánek se zakreslením trasy jednotlivých směrů dálnice.
© Jan Šafařík
Prolnutí sočasné mapy s fragmentem originálního stavebního plánu čtyřmostí.
Plán čtyřmostí.
Ve směru na Vídeň se od polní cesty z Malé Lhoty do obce Lubě nachází nedokončený zářez pro dálnici o délce cca 400 m. Asi 50 m před počátkem tohoto zářezu byl plánován v místech dnešní polní cesty z Malé Lhoty do Lubě trubní propust o průměru 0,8 m. Stavba tohoto propustku nebyla zahájena. Vlastní zářez není dokončen. Asi v polovině délky tohoto zářezu mělo dojít k rozdělení dálnice do dvou samostatných těles. Budována byla pouze západní větev dálnice. Východní větev byla budována pouze v návaznosti na větev západní a to v délce cca 0,5 km. Obě větve dálnice ještě společně překonávají mělké údolí jihozápadně od obce Malá Lhota. V tomto údolí se nachází nedokončený parabolický propust. Plánovaná délka propustku byla vzhledem ke konstrukci dálnice téměř 90 m. Samostatné západní dálniční těleso poté míří přímo k údolí Lubě. Zemní práce v tomto úseku jsou rekultivovány. Asi 200 m před údolím říčky Lubě nalezneme rozestavěný dvakrát výškově lomený propust (kterému je věnována tato keš) a o cca 200 metrů dále betonové základy pro kabelový jeřáb. Vlevo od dálničního tělesa se nacházelo stavební zázemí staveniště mostu a můžeme zde dodnes nalézt betonové patky pro uchycení stavebních strojů apod. Stavba vlastního mostu nebyla až na sondážní a výkopové práce zahájena.
Současný vzhled dvakrát výškově lomené propustě.
Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.
Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.
Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013.
[5] Kolíska, Michal: Historie dopravní infrastruktury a budování dálkových kapacitních komunikací v českých zemích a jejich vliv na bezpečnost a plynulost silniční dopravy, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009.
[6] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[7] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav
Něco málo ke keši:
!!! Odlov na vlastní nebezpečí !!!
Souřadnice keše ukazují k vyústění propustku. Vydejte se dovnitř propustku. Keš se v žádném případě nesnažte odlovit úplně sami. K odlovu se bude určite hodit malý žebřík nebo geokolega. V místě zalomení se drží voda, takže i holinky mohou být výhodou. Nezapomeňte si k odlovu přibalit čelovku, bude se Vám určite hodit.
Terén je to v závislosti na stavu vody od takove spíš lehké a pohodové T5 až po spíše nepříjemnou mokrou a blátivou T5 ;-)
Rádi bychom poděkovali Odysovi76 a Mrazíkovi1 za pomoc s přípravou keše a provedený betatest!
Drazí kačeři i mudlopřátelé :-) opět se nám sešel měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte poznamenejte:
