Termíny Tišnovského geopivka v roce 2022

V roce 2022 byla pravidelnost našich termínů napadena viry, resp. jejich následky. Přesto geopivko zůstává a snaží se plnit termíny pravidelných eventů Tišnovského geopivka - třetí čtvrtek v měsíci.
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2022

:: 10. února 2022, čtvrtek
:: 23. března 2022, středa
:: 21. dubna 2022, čtvrtek
:: atd.

úterý 20. ledna 2015

45. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO


Drazí kačeři i mudlopřátelé :-) opět se nám sešel měsíc s měsícem a tak opět jednou na poslední chvíli oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Avšak opět POZOR! Ani tentokráte se nesejdeme na naší domovské základně U Palce, nýbrž nás opět čeká výjezdní zasedání, tentokrát v Restauraci Na Humpolce. Takže do svých diářů významných akcí v novém roce 2015 si tentokráte poznamenejte:

Co: 45. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 27. ledna 2015, od 19:00
Kde: Restaurace Na Humpolce, http://www.nahumpolce.cz/, N 49°20.71348', E 16°25.50000'


I tentokrát vyměníme pohodu u Dalešic a Poutníka, tentokrát za pohodu s čepovanou Chotěboří ;-)

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout „nábor“ nových členů :-) Také věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto. 

pátek 16. ledna 2015

Rečákova kancelář

Chache by berx.cz

Vítejte u keše „Rečákova kancelář“. Jedná se o první (a možná i poslední) keš ze série „Výjevy ze života nedoceněného génia Olega Rečáka“.

Naše původní myšlenka byla, že by alespoň tato první keš, byla prezentována pomocí živého obrazu (viz Jára Cimrman). Bohužel toto ztroskotalo na tom, že nikdo z Tišnovského geopivka nebyl ochoten vzít službu v živém obraze a to, každou sudou neděli večer mimo svátků. A jelikož omezené atributy Geocachingu neznají volbu „Keš je odlovitelná 24/7 vyjma každé sudé neděle večer“, museli jsme vzít zavděk poněkud nudnějším, modelovým zpracováním, které Vám tímto předkládám.

Až keš naleznete, uvidíte před sebou exaktní chrononautický záznam situace, která nastala v Olegově kanceláři 15.4.1998 v 16:32 SEČ.

Pojďme ale od začátku:


Když byla v roce 1996 vyhlášena soutěž Ansari X-Prize, ve které organizace X Prize přislíbila 10 mil. dolarů první nevládní společnosti, které se podaří vypustit pilotovanou raketu do vesmíru, přišla Olegovi jako na zavolanou. Po několika neúspěšných vědeckých investicích zelo jeho konto prázdnotou. Přitom mu v šuplíku již asi rok ležely nedokončené plány na originální českou kosmickou loď. Stačilo by přece jen trochu upravit gravirezidenty, přepracovat kvantově pektorální humibidní gambaty, modernizovat vektorové stabilizátory a cena musí být přeci jeho!

Původní, nikdy nepoužitý Olegův návrh osmiválcového raketového dieselového turbomotoru s vnitřní rekuperací.
A skutečně. Po drobných porodních bolestech se Olegovi podařilo připravit první funkční prototyp kosmické lodě. Již první testy prokázaly výjimečnou manévrovatelnost a rychlost Olegova návrhu. Se svojí typickou skromností Oleg prováděl veškeré své experimenty v ústraní, prakticky potají. Přitom mnohé jeho experimenty obyvatelé Prahy či Brna jasně pozorovali. Bez dostatečných informací však byly šmahem zařazeny do kategorie „pozorování UFO“. Když se podíváme například na web http://www.ufo-novinky.cz/2011/06/ufo-nad-prahou-ufo-nad-brnem/ zjistíme, že do roku 1995 bylo u nás UFO pozorováno celkem šestkrát. Mezi lety 1995 – 1999 však pak hned patnáctkrát!!

Počátkem roku 1996 došly experimenty tak daleko, že bylo možno začít s prvními pilotovanými lety. A právě konkurz na vesmírnauta (Oleg vždy tvrdil, že když Američané mají své astronauty, Rusové kosmonauty, Číňané tajkonauty, tak my musíme mít dost hrdosti na to, abychom měli vlastní vesmírnauty!) vidíte před sebou v keši.

Hned na začátku nás jistě zaujme adept na vesmírnauta, sedící v Rečákově kanceláři na černém gauči. Zrovna jej vidíme ve fázi nácviku pohybu ve stavu beztíže. Zatímco většina bohatých agentur (NASA, ESA, 中国国家航天局) pro tento účel disponují, prostornými plaveckými bazény, Oleg tyto možnosti neměl a proto musel volit ekonomickou variantu. Uchazeč byl usazen na černý gauč, evokující vesmírnou prázdnotu a následně pak musel ponořit nohy do lavóru se studenou vodou (původně chtěl Oleg vodu chladit na teplotu vesmírného prostoru, tedy 0°K, avšak začali mu ubývat uchazeči). V této poloze musel setrvat minimálně devět hodin a plnit při tom všemožné vědecké úlohy.

Ručník vedle adepta na vesmírnauta je pochopitelně kolosálně užitečná součást pro jakékoliv výpravy do vesmíru a i na chrononautickém výjevu je vidět, že zde Oleg nešetřil. Co kdyby vesmírnauta potkala nehoda a on musel zbytek cesty po galaxii stopovat?

Literatura položena na stolku před vesmírnautem má za úkol jen odvádět pozornost vesmírnauta od náročných úkolů.

Kancelářský stůl uprostřed místnosti slouží čistě k pracovním aktivitám Rečáka a tak se o něm nebudu rozepisovat. Za zmínku stojí jen na stole ležící karta. Na první pohled vypadá jako klasická microSD karta, ale uvědomme si, že celá scéna se odehrává v letech, kdy nejmodernějším médiem pro ukládání dat byly HD 3/5 diskety. Ve skutečnosti se jedná o tzv. modernizovaný infračervený celiství rečákův originální Stimulátor Deprese, který měl za úkol oddělit nervově labilní adepty hned na počátku pohovoru.

Za povšimnutí rozhodně stojí regálová police za křeslem Olega Rečáka. Zcela nahoře vzadu si povšimněte bonsaje, kterou Oleg už léta opečovává a z nějakého důvodu ji nosí stále sebou. Hned vedle vidíme součást přistávací aparatury Olegova vesmírného modulu – tzv. SKI (Samočinný Kluzný Invertor). SKI dle Olegovy teorie sloužil k bezpečnému přistání kosmického plavidla. Teorie je založena na tom, že plavidlo sestupuje po vertikální rovině, kterou může navázat na většinu horstev v oblasti sestupu a z ní potom postupně kluzem přejít do vodorovného dosednutí s následným brzděním. Výhodou je, že odpadá nutnost instalace klasických padákových, přistávacích systémů. Nevýhodou, že modul se musí při sestupu poměrně přesně zaměřit. Navíc později Oleg zjistil, že nízké české hory vystavují vesmírnauty, i celé zařízení, při přechodu z vertikálního do horizontálního pohybu velkému zatížení. V poslední verzi tedy od této myšlenky upustil a ponechal ji pouze v licenci, kterou prodal do Číny a do Indie. Jejich Himaláje jsou přeci jen k vesmírnautům podstatně šetrnější.Pod SKI jsou uložené poháry a trofeje ze soutěží v dobývání kosmu spolu s encyklopedií Geocachingu.

Oleguv zástupce přebírá cenu.

Vlevo si můžete povšimnout zajímavého artefaktu – těsnění segmentu startovacího motoru z raketoplánu Challenger, které si Oleg přivezl ze své návštěvy v Houstonu 27.1.1986. Hned vedle ní je raketa vzduch-země-vzduch, se kterou Oleg experimentoval s odrazem rakety od země a následným překvapením nepřítele, který čekal, že jeho letící nepřítel na něj vypálí raketu přímo a rozhodně ji nečeká zespod. Žádná armáda ale tento projekt neodkoupila, prý pro velké ztráty na civilním obyvatelstvu.

Vpravo na polici pod poháry se pak nacházejí nejvzácnější výtisky Olegovy bibliofilské sbírky. Za zmínku stojí například originální Necronomicon. Nebo crossover vydání dilogie „Vojna a kyvadlo“ a Jáma a mír“. Dále též nikdy nevydaný rukopis šestého dílu Pána prstenů s názvem „Už zase ten prsten“.

Televize je zapnuta na sportovním kanále a také slouží jen k rušení vesmírnautů během výcviku.

Zajímavostí v tomto výjevu jsou i obrazy na stěnách. Na jednom se nachází část rodiny Jiřího III a nad vesmírnautem je obraz ( a na ten bych opravdu rád poukázal) zachycující osobně Olega Rečáka s jeho budoucí manželkou na lodičce, při každoročním maškarním plese v Lucembursku.

Oleg testuje konkurenční loď?

Soutěž Ansari X-Prize byla oficiálně ukončena 4.10.2004, kdy tuto cenu získala loď SpaceShipOne konstruktéra Burta Rutana. Ale my se ptáme!! Je opravdu jen náhoda, že pokud postupně přičteme posloupnost (13, -9, -13, -13, 0, -16, -17, 0, -3) k jednotlivým písmenům jména „BURT RUTAN“, dostaneme úplně jiné jméno, a to „OLEG RECAK“!!!! Je to jen neuvěřitelná shoda okolností, nebo další vypečená Olegova kamufláž???

Kdo nečte listingy:
Keš je plastová krabka s nějakýma blbostma uvnitř. Tužka tam asi už zase asi není a tak si ji vem sebou.

Děkuji geokolegovi "JaCg" za pomoc s listingem.

Černá Hora – dálniční propustek II

GC5F5Q4 Černá Hora – dálniční propustek II
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien
Cache by Tisnovske.geopivko




Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás zavede do míst stavby přeložky komunikace z Černé Hory do Žernovníka.


Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.

Tuto komunikaci měla dálnice překonat dálničním mostem. Přeložku silnice se podařilo dokončit, dálniční most přes tuto přeložku je pouze založen. Plánovaná délka mostu byla 9 m a výška 4,5 m. Vedle této přeložky se nachází dokončený dvakrát výškově lomený propust (kterému je věnována tato keš). V těchto místech se vpravo od dálnice a od začátku popustě na druhé straně přeložky nacházel ubytovací tábor Potsdam a vlevo od dálnice a hned vedle vyústění propustě se nacházel stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský.


Pohled na stavbu dálnice v místech křížení se silnicí z Černé Hory do Býkovic.

Ve směru od Vratislavy měl být most přes potok Býkovka. V rámci stavby dálnice byla provedena regulace tohoto potoka. Vlastní most přes potok má vybetonovány pouze základy. Most měl být parabolický, dlouhý 2 m a vysoký 3 m.
Za nedokončeným mostem silnice z Černé Hory do Žernovníka přechází dálnice ve směru na Vídeň z plánovaného násypu do hlubokého zářezu. Důvod naplánování těchto zemních prací představovala potřeba překonání strmého stoupání na náhorní plošiny. Zářez dálnice není ve své poslední třetině dokončen. Plánovaná délka zářezu byla 450 m a hloubka až 18 m.


Pohled do údolí říčky Býkovky na jaře 1940: Za staveništěm dálnice je dělnický pracovní tábor Postdam, ve kterém byli ubytování dělníci firmy Hrabě & Lozovský.

Tentro úsek byl z hlediska plánování jedním z nesložitějších. Dle prvních návrhů z roku 1939 měla trasa procházet územím obcí Černá Hora, Žernovník, Malá Lhota, Újezd, Milonice, Lažany, Nuzířov, Malhostovice (viz obrázek). Poblíž Černé Hory se však dálnici do cesty postavil výběžek Hornosvratecké vrchoviny. Po příchodu Ing. Lorenze na místo vládního rady pověřeného výstavbou dálnice byla zdejší trasa dálnice přehodnocena a po zvážení několika dalších variant bylo rozhodnuto vést trasu západně od Černé Hory, územím obcí Malá Lhota, Lubě, Hluboké, Skalička a Všechovice. Plánovači se rozhodli trasu vést takřka přímkou a to i za cenu velkých zemních prací, včetně stavby čtyř velkých dálničních mostů. I kvůli náročnému plánování začaly stavební práce v oblasti Čtyřmostí s ročním zpožděním, což mělo za následek, že úsek byl rozpracován asi nejméně ze všech. Úsek začínal na území Černé Hory a končil mezi obcemi Skalička a Všechovice.


Trasa dálnice mezi Černou Horou a Čebínem. Plná čára ukazuje původní návrh z roku 1939, přerušovaná linka pak značí schválenou variantu. (MZA Brno, Zemský úřad Brno - Průběžná automobilová silnice Vratislav-Brno-Vídeň: úprava a placení daní, výškový plán a plány trasy, výtahy z katastrálních operátů 1939-1944, kart. 8810, s. 3.).

Jak bylo zmíměno, dostáváme se v této oblasti do málo rozestavěného úseku dálnice, přičemž většina zemních prací byla v šedesátých letech rekultivována. Nalezneme zde nejprve nedokončený parabolický most (GC565A2 Žernovník - dálniční most) a o něco dále dokončený trubní propustek (GC565A6 Žernovník - dálniční propustek). Tento trubní propustek je velmi zajímavý, jelikož jako jedna z mála staveb na této dálnici je označen letopočtem (1941) a to na své výtokové straně. Stejným letopočtem je „ozdoben“ i propustek, kterému je věnována tato keš. Nachází se pro změnu na vtokové straně propustku.

Jak bylo zmíněno výše nacházelo se v katastrálním území Žernovníka i několik dělnických ubytovacích táborů a stavební dvůr.

Ubytovací tábor Potsdam
Tábor se nacházel vpravo od silnice z Černé Hory do Žernovníka v místech odbočky k mlýnu. Stavbu tábora zahájili dělníci v dubnu 1939 a v červnu téhož roku se již podařilo tábor dokončit. Ubytování zde našli dělníci firmy Hrabě & Lozovský. Po zastavení stavby dálnice firma tábor postupně zlikvidovala v letech 1942–1943. V místech, kde stál, se dodnes po něm nacházejí pozůstatky (betonové základy, studna, zásobárna na vodu, terénní úpravy apod.) Tábor se skládal ze čtyř ubytovacích baráků pro dělníky, kuchyně a jídelny, toalet, umývárny a skladu materiálu. Poblíž tábora se nacházela studna, nad níž umístěné čerpadlo čerpalo vodu do betonového zásobníku nad táborem, odkud byla samospádem rozváděna po táboře. Lagerführerem (vedoucím tábora) se stal brněnský Němec Karl Drobek.


Vlevo: nákres tábora Potsdam (1939). Vpravo: Tábor Steinbrück

Ubytovací tábor Steinbrück
Tábor se nacházel západně od obce Žernovník nedaleko silnice z této obce do obce Brťov. O stavbě tábora bylo rozhodnuto na podzim 1940 a na jaře 1941 již stál. V táboře bydleli zaměstnanci firmy Polensky & Zöllner. Po zastavení prací na dálnici došlo k postupné likvidaci tábora v letech 1942–1943. V lese poblíž silnice z Žernovníka do Brťova se dodnes po něm nacházejí pozůstatky.

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský
Stavební firma v popisované části prováděla stavbu dvou nenavazujících úseků. Pro každý stavební úsek vybudovala samostatný stavební dvůr. První stavební dvůr se nacházel u silnice z Černé Hory do Žernovníka. Zde byly umístěny kanceláře firmy, garáže, sklady, dílny a výtopna pro parní lokomotivy. Na obou úsecích nasadila firma velké množství techniky. Pro přepravu materiálu z lomu u obce Žernovník postavila stavební drážku od tohoto lomu na staveniště dálnice (na této trati však z důvodu velkého stoupání došlo k použití svážnice, kdy naložené vozíky byly spouštěny z lomu na staveniště dálnice a jako protizávaží vytahovaly do lomu prázdné vozíky).


Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský pod Žernovníkem


Mapa trasy dálnice.








Současný vzhled dvakrát výškově lomené propustě.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.


Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.


Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013.
[5] Kolíska, Michal: Historie dopravní infrastruktury a budování dálkových kapacitních komunikací v českých zemích a jejich vliv na bezpečnost a plynulost silniční dopravy, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009.
[6] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[7] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav





Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:


Keše členů Tišnovského geopivka, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

JaCG:
• GC1ZB77 Dálnice Breslau-Wien Lite
• GC1ZB7Q Dálnice Breslau-Wien Profi

Mrazik1:
• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu

Safarici:
• GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice (Kohoutovice - dálniční most přes polní cestu)

• GC4ZB32 Černá Hora - dálniční propustek
• GC475MG Čtyřmostí
• GC46PRA Dálniční most přes říčku Kuřimku
• GC475MG Drnovice - dálniční most přes silnici
• GC475MG Kníničky - dálniční propustek
• GC4AHAM Kníničky - dálniční dálniční most přes údolí Svratky
• GC475MG Lubě - dálniční propustek
• GC3PC0A Odpočívka Drásov
• GC4ZB36 Skalice n. Svitavou - dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava
• GC3PC0A Voděrady - dálniční most přes potok Výpustek
• GC565A2 Žernovník - dálniční most
• GC565A6 Žernovník - dálniční propustek

Tišnovské geopivko:
• GC5F5Q4 Černá Hora - dálniční propustek II



Něco málo ke keši:
!!! Odlov na vlastní nebezpečí !!!

Souřadnice keše ukazují přibližně na místo uložení keše, jen musíte hledat o několik metrů „hlouběji“. Vstup do útrob propustku naleznete mezi referenčními body. Vydejte se dovnitř propustku. Keš se v žádném případě nesnažte odlovit úplně sami. K odlovu by se mohl hodit malý žebřík nebo geokolega. V místě zalomení se drží voda, takže i holinky mohou být výhodou. Nezapomeňte si k odlovu přibalit čelovku, bude se Vám určite hodit. Stejně tak ve vhodná smyce pro jištění pri manipulaci při logování.

Jedná se o podobný artefakt jako keš od Safariku: GC56KVP Lubě – dálniční propustek, nicméně stavitelé vám tu už zanechali pomůcku pro odlov, proto se může zdát, že je terén nadhodnocený. Nicméně díky provedení keše i propustku necháváme hodnocení T5. Terén je dosti závislý na aktualním stavu vody. Vzhledem k současné oblevě a delším vytrvalým dešťům by betatesteri mohli vyprávět ;-)

SQ Tisnovske geopivko

úterý 13. ledna 2015

Výzva českých reviewrů ke kontrole typu výchozích souřadnic

Výzva českých reviewrů ke kontrole typu výchozích souřadnic
http://reviewer.cz/clanky/vyzva_ke_kontrole_typu_vychozich_souradnic

Vážení owneři keší.
V souvislosti se změnou, jež před časem proběhla na webu geocaching.com, došlo k přidání nové funkce spočívající v úpravě nastavení výchozích souřadnic keší. Nově se rozlišuje, zda jsou výchozí souřadnice tzv. virtuální či fyzické (vizte níže). Volba se provádí při zakládání nové keše či při editaci keše staré.
S ohledem na to by chtěl kolektiv českých reviewerů požádat:
1. ownery nově zakládaných keší, aby věnovali maximální pozornost při volbě správného typu výchozích souřadnic
2. ownery starých keší (myšleno založených před zavedením této změny) o dodatečné a zejména správné nastavení těchto souřadnic
Virtuálními výchozími souřadnicemi se mají zejména na mysli takové, které slouží toliko:
a) jako „falešné“ souřadnice mysterek, jejichž navštívení je pro odlov keše zcela irelevantní
b) počáteční souřadnice ostatních typů keší, zejména multicachí a letterboxů, případně multi-mysterek, které s keší, resp. jejím odlovem souvisí pouze okrajově (nachází se zde např. začátek trasy, parkoviště apod.)
c) počáteční souřadnice veškerých keší, které souvisí s odlovem keše zcela, ale zjišťují se zde toliko nějaké indície (počítají se okna, hledají se určité údaje na infotabulích apod.)
Fyzickými výchozími souřadnicemi se pak mají na mysli takové, na kterých owner umístil (tzn. že toto tam nebylo umístěno třetí osobou před založením keše):
a) nějakou krabičku, obvykle filmovku, se souřadnicemi následující stage, s šifrou, hlavolamem apod.
b) cedulku, nálepku obsahující další informace pro odlov
c) cokoli jiného, co na místě samém dosud nebylo
Nutnost správného nastavení výchozích souřadnice není podstatnou jen pro kontrolu kolizí ze strany reviewerů, ale především právě pro ownery keší. Jen tak mohou revieweři u fyzických výchozích souřadnic zaručit, že bude respektováno jejich ochranné pásmo o poloměru 161 m a garantovat tak ownerům, že v jeho dosahu nebude publikována žádná keš či její fyzická stage.
Na základě výše uvedeného proto čeští revieweři zdvořile žádají veškeré ownery keší o dodatečné překontrolování jejich dosud publikovaných listingů a případné nastavení správného typu výchozích souřadnic. Volbu je možné provést pod položkou „Coordinates:“ („Souřadnice:“) v editaci listingu a nutno potvrdit stisknem tlačítka „Submit changes“ („Potvrdit změny“).
V souvislosti s tím Vás pak revieweři rovněž prosí, abyste si taktéž zkontrolovali, zda máte u jiných než tradičních keší vyplněny aktuální souřadnice waypointu Final location. V průběhu let totiž mnohdy vznikne potřeba ownera keš přesunout, často však dojde k opomenutí editovat souřadnice finálky v listingu. Je nutné si uvědomit, že správně vyplněný wpt. Final location neslouží jen reviewerům před publikací keše, ale v nezastupitelné míře pak slouží ownerům po ní - i zde totiž platí již uvedený fakt o nutnosti zajištění ochranného pásma keše.
Kolektiv českých reviewerů vám předem děkuje.

pondělí 12. ledna 2015

První selský pivovárek v Kroměříži

Devětadvacátého prosince nás geocaching zavál až na Kroměřížsko a osud tomu prostě chtěl, že jsme skončili mimo jiné i v Prvním selským pivovárku v Kroměřízi. Čekala nás naprosto neplánovaná, o to úžasnější, prohlídka pivovárku, spojená s degustací takových rarit, jako je třeba dvoudenní pivní burčák. A protože Kuba (JaCG) to zformuloval výstižně na jejich facebookových stránkách, tak to přepisujeme, bez úprav:


Hledali jsme takhle jednou s kamarády v Kroměříži nějaké místo na pozdní oběd. A jelikož dva ze tří jsme milovníci piv a malých pivovarů, většinou nás naše kroky zavedou do některého z malých lokálních pivovarů Stejně tak i dnes. Los padl na "Selský pivovárek" a vyrazili jsme. Už vstup do areálu dával tušit, že oběd nás zde asi nečeká. No ale když už jsme tady ... Prvotní zklamání vystřídala nejprve radost z ochoty místních pivovarníků. Sice dnes nemělo být otevřeno, ale když už jsme tu, tak se nám alespoň otevřely brány obchůdku a nakoupili jsme pár vzorků na domácí košt. Teprve pak však přišlo to pravé, příjemné, překvapení. Sám pan sládek (či majitel, nebo pan statkář?) si nás povšimnul a s typickou moravskou pohostinností nás pozval na exkurzi do jeho pivovaru. Strávili jsme tam velice příjemnou půlhodinku (nebo snad hodinku?), okoštovali pár vzorků včetně specialit jako je "pivní burčák", něco se dozvěděli ... Hlavně nás ale oslovila obrovská pohostinnost a domácí atmosféra v celém podniku. Už jsem na svých cestách zažil mnohé, ale takovýto přístup k "nezvaným nečekaným" hostům je opravdu velmi vzácný a nesetkal jsem se s ním často. V každém případě stojí za hluboké poděkování a s klidným srdcem mohu návštěvu tohoto pivovárku doporučit i ostatním. Oni tam totiž kromě srdečného přístupu vaří fakt dobré pivo :). Až mě zase moje kroky zavedou ke Kroměříži, bude Selský pivovárek mojí tutovou zastávkou.















úterý 6. ledna 2015

DÍKYZABODOVKA II.

Cache by berx.cz

Nebudu se zde rozepisovat s nějakým listingem, kačeři pro které je tato keš určena, listing stejně nečtou.



Keš je na místě, které není ničím nijak zajímavé i když nějakou informaci zde určitě najdete.
Je nedaleko železniční a autobusové zastávky a i parkoviště a tak lze odlovit jako drive-in, nebo jen tak, při čekání na vlak či autobus.
Pokud chcete odlovit něco fakt pěkného, tak se tady dlouho nezdržujte a projděte se po okolí, kde najdete nejednu luxusní krabičku, jak na některém s přilehlých kopečku, tak přímo uprostřed města.

Tato keš je opravdu, jen pro získání toho jednoho bodu.

Ke keši samotné:


Keš je umístěná na veřejném a velmi lehce přístupném místě a rozhodně se chovejte nenápadně.
Je lehce odlovitelná i pro malé dítě. Místo je velmi často i díky nedalekému obchodnímu domu, dosti zamudleno a tak se prosím chovejte opravdu nenápadně a pokud se nedá odlovit, raději odlov přerušte.

POZOR. V keši není tužka a vracejte ji stejně, jak jste ji našli. POZOR.

neděle 4. ledna 2015

SQ Tišnovské geopivko

Tak jo přátelé, nový Czech Geo Square Tišnovského geopivka je pripřaveno dělat radost ostatním kačerům ;-)