Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

úterý 25. března 2014

Kuřim - mimoúrovňová křižovatka

A cache by Mrazik1

Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien


Tato keš vás dovede k propustku do míst, kde se měla nacházet mimoúrovňová křižovatka dálnice se silnicí z Kuřimi do Tišnova. Nachází se zde nedokončené vyústění šachty do středního dělícího pruhu dálnice. Na severu končí násep ještě před torzem tohoto vyústění, na jihu byl násep rekultivován a zcela splynul s polem. Na severu míří rozestavěná dálnice do sedla mezi Kuřimský vrch a Čebínský kopec. Sedlem prochází zářez poměrně řídce porostlý nízkými listnáči. Dnešní silnice z Kuřimi do Hradčan (u Tišnova) vznikla až po válce bez zřetele na rozestavěnou dálnici, a tak se stalo, že křížení není výškově vyřešeno. Původní silnice z Kuřimi do Hradčan měla být totiž přeložena jižně do plánované dálniční křižovatky. Situaci plánované mimoúrovňové křižovatky vidíte na přiložených obrázcích.


Prolnutí současné mapy s fragmentem originálního stavebního plánu mimoúrovňové křižovatky u Kuřimi.


Pohled na celkovou situaci v okolí obcí Drásov, Malhostovice, Čebín, Kuřim a Moravské Knínice (1941).


Plán mimoúrovňové křižovatky Kuřim (1940).

Více na jihu, mezi dálničním mostem přes Kuřimku a dálničním propustkem, křížila trasa dálnice železniční trať s Kuřimi do Veverské Bítýšky. Tato trať už několik let před stavbou dálnice nebyla používána (od roku 1935), takže se zde ani neplánovalo mimoúrovňové křížení. To by samo o sobě situaci komplikovalo, protože obě tělesa (dálniční i železniční) vedla po náspu. Dálnici by tak bylo nutné buď zahloubit (což kvůli spodní vodě nebylo možné) anebo podstatně zvýšit její násep. Vysoký násep by byl samozřejmě možný, ale kvůli širokému údolí by musel být dosti dlouhý. Jen díky rušení železniční trati tak mohla dálnice z obou stran klesnout až skoro na dno údolí. Ještě než byla trať úplně zrušena, je pravděpodobné, že sloužila jako vlečka a ještě i ke staveništi dálnice se po ní dopravoval stavební materiál. Po zrušení trati byly koleje postupně demontovány a drážní těleso rekultivováno, či spíše rozoráno. Hezkou památkou na někdejší trať zůstal mimo jiné kamenný propustek v poli u Moravských Knínic. Zatímco násep trati už dávno splynul s polem, propustek zůstal a je využíván zemědělci k přejíždění potoka.


Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.


Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.


Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav





Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jestli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:


Moje keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka


Něco málo ke keši:
Jedná se o keš terénu T5, takže se v žádném případě nepokoušejte přecenit své síly a schopnosti! Ke keši lze dojet autem. Určitě se nesnažte lovit keš sami! K odlovu by vám mělo stačit bez problému třicetimetrové lano. Lovte zvrchu. Nahoře je otvor překryt z poloviny podlážkou, kterou odsuňte a po odlovu zase nezapomeňte otvor pořádně zadělat. Rozhodně na podlážku nestoupejte. Nesnažte se ke keši dostávat spodem skrz propustek, keš se nacházi zhruba uprostřed šachty. Na propustku jsou napevno přidělány pruhy koberce kvůli ochraně lana.


Cíl vaší mise.


Tudy ke keši rozhodně ne!


Otevřeno a zavřeno ;-)


Tímto bych chtěl velmi poděkovat Honzovi Šafaříkovi za námět ke keši, za pomoc se zpracováním listingu a při umísťování keše.

pondělí 17. března 2014

35. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), 
opět se nám sešel měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že pravidelným „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte opravdu rychle poznamenejte:

Co: 35. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 25. března 2014, od 19:00
Kde: hospoda "U palce", http://www.upalce.cz/, N 49° 20.994', E 16° 25.204'

Zveme Vás na další pohodu v roce 2014 u Dalešic a Poutníka, doplněnou o tradiční nakládaný hermelín a utopence ;-)
Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout "nábor" nových členů :-) Podle kuloárních informací zájem je. Také věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto.

Přírodní památka Hrušín


Na úvodních souřadnicích keš nehledejte, není tam ani nikde na území přírodní památky Hrušín. Nicméně koncem zimy a začátkem jara zde naleznete to, co dělá toto území zajímavé a proč tato keš vznikla. Při náštěvě tohoto místa si prosím uvědomte, že jste na zvláště chráněném území a podle toho se prosím chovejte.

Přírodní památka Hrušín

Přírodní památka Hrušín se rozkládá na ploše 12,43 ha a byla založena v roce 1997 a předmětem ochrany dle zřizovacího předpisu je významný segment přírodě blízkého až přirozeného, lidskou činností jen málo dotčeného společenstva lipových javořin s bukem, vyznačujícího se vysokou druhovou diverzitou synusie podrostu, s výskytem bohaté populace zvláště chráněného druhu sněženky podsněžníku. Předmětem ochrany je rovněž geomorfologický reliéf, reprezentovaný zajímavými periglaciálními formami deskovitě se rozpadajících bítešských rul.



O keši

Vrcholová pyramida, ve vzdálenosti 123 metrů od ní v azimutu 60°najdete skalku, na jejímž úpatí je keš ukryta.Nachází se kousek od vrcholu Hrušín, který bezpečně poznáte podle vrcholové pyramidy. Najdete ji na souřadnicích ... XXX ..., ale na rovinu toto je nejtěžší způsob, jak se ke keši resp. k souřadnicím dostat a neodpovídá dvojkové obtížnosti.
Keš je umístěna mimo chráněné území a vše potřebné k jejímu nalezení naleznete v listingu.




Tip na výlet

Na Hrušín doporučuji jít z Veselského Chlumu, kde můžete zaparkovat přímo u vysílače. Odtud se vydáte po žluté turistické značce směrem na Ochoz u Tišnova. Asi po kilometru dojdete k poli, který lze obejít zleva po polní cestě. Od konce pole se vydejte diretissimou na vrchol Hrušínu, z této strany tam bohužel nevede žádná pěšina. Z vrcholu je to už kousek, jak ke keši , tak k místu, kde rostou sněženky. Celá trasa k sněženkám a zpět na Veselský Chlum je asi 4 km dlouhá a bez problému ji zvládnou i malé děti (otestováno na vlastní kůži našimi 3 a 5 letými dcerami). Jen si dejte pozor na počasí, hlavně na vítr, vrcholové nezalesněné úseky můžou být výživné (taky otestováno na vlastní kůži)

Zdroje informací

Pokuď se o území chcete dozvědět něco víc nebo kouknout na povedenější fotografie z lokality doporučuji navštívit některý z níže uvedených odkazů:

Besenek

GC4ZET3 Besenek
A cache by Honza.h

"Kvetnice hora, Besenek voda, drazsi nez cela Morava"


Potok Besenek
Besenek prameni v nekolika lokalitach v lesich mezi obcemi Brumov, Cernovice a Bedrichov v nadmorske vysce kolem 600 m n. m. Odtud tece priblizne jiznim smerem do Lomnice, dale pres Serkovice a Lomnicku k Predklasteri, kde se asi po 20 km sveho toku vleva do Svratky.
Po sve cele delce je potok chovnym pstruhovym revirem se zakazem lovu. V minulosti byl dokonce povazovan za zlatonosny, ale to uz je opravdu hooodne davno :-)
Vrele doporucuju jizdu na kole podel celeho toku Besenku. Pokud se nejak dostanete k Brumovu, Cernovicim ci blizkeho okoli, muzete se tesit na necelych 20 km neustale z kopce - z nadmorske vysky pres 600 m n. m. na cilovych 250 m. No a jiste uznate, ze je to docela sesup :-)

Ke kesi...
Keskou je malá plechova krabicka. Ze startu obsahuje par CWG a tuzku - nicmene ty drive, ci pozdeji zmizi. Par veci se do ni jiste vejde. Odlov zvladnou i male deti, jen je potreba prijit z te spravne strany ;-) Ackoli se to nezda, kolem je celkem rusno, budte tedy pri lovu obezretni.
Keska si neklade za cil ohromit navstevniky svym provedenim nebo listingem na urovni vedecke prace. Na to mame v Tisnove jine borce :-) Bude to proste jen snadny bod pri ceste kolem, ktery snad potesi i sam o sobe ;-)
Preji uspesny a nicim neruseny lov ;-)