Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

pondělí 30. července 2012

Získané Favorite body

Tak se nám ikona Tišnovského geopivka - Berx.cz -  probojoval v rámci České republiky na pěkné čtvrté místo v počtu získaných Favorite bodů na svých keší. Takže blahopřejem ;-)


sobota 28. července 2012

Odpočívka Drásov

Tak tohle je přesně ten důvod, proč kešky zakládáme. Spokojenej kačer = spokojenej owner!

bobasso found Odpocivka Drasov (Traditional Cache) at 7/28/2012 

Log Date: 7/28/2012 

05.51hod. Neni nad to vyrazit na kole na kese za rozbresku. Krajina ma v ten cas svoje nepopsatelne kouzlo. V udolich a nad poli se drzi mlhy a vsude panuje prijemny chlad, pri kterem se nejen paradne dejcha, ale i slape. A tak jsem dnes nad ranem vyrazil ze sidliste pod Kvetnici na Honzovy dve nove kese do Drasova a pak jak jinak nez na kopec vylezti si pro kurimsky pivovar. Hned za sidlistem na Honech na me uz z dali zaril nove opraveny pozlaceny krizek s bozi mukou v podruci mohutne lipy. Kdyz jsem pak sjizdel k Drasovu, tak bylo cele udoli pod Vinohradem zahaleno v mlze. Pokynul jsem dalsi statne lipe s krizkem pod ni a take si povzdech nad tim, jak jsou lidi zli a zavistivi a nici, co jim nepatri. Pozvedl jsem hlavu a uprel sve zraky do mist byvale Safarikovic CWG smenarny, ktera tu nekomu silene vadila a kterou soustavne nekdo vykradal. No nic, slapeme dal. V Drasove uz na Zahradni zeleznici roztapel pan masinfirapo ranu kotel sve masinky, aby v poledne uz mohla vyjet s detmi na trat. Jo kdoby se chtel se svymi ditky na Zahradni zeleznici povozit, tak ted o prazdninach premava o sobotach a nedelich od 12-16hod. Po domluve i v jiny termin.
Kdyz jsem sjel s kolem do poli, tak na mne dychl sverepy drasovsky venkov. Po par odslapanych metrech na polni ceste me kolo vypadalo jako by po desti jelo do hor orat brambor....
Opravdu musim dati za pravdu, ze po posecenem repkovem poli se opravdu spatne slape. Uz z dali bylo znat torzo Hitlerovy dalnice a na horizontu se jiz rysoval Safarikuv vyhled. No opet jsi mne Honzo nezklamal. Mas opravdu cit pro nachazeni peknych mist. Akorat jsem prijel ke tve skrysi kdyz vychazelo slunce. Nadhera. Kochal jsem se tu opravdu pekne dlouho, neb jsem byl na tomto miste prvne. Z radosti vkladam CWG "Tisnovske geopivko". Diky za hezkou krabku. A ted jiz dost reci a hura na Kurimskou horu pro tvuj pivovar.

pátek 27. července 2012

Odpočívka Drásov - Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Při posledním z našich pravidelně nepravidelných "raníčků" s Jakubem jsme zavítali take k Jevíčku a odlovili si pár keší věnovaných "Hitlerove dálnici". Protože mě tohle téma opravdu zaujalo a pár keší jsem už odlovil a většina z nich stála opravdu za to, rozhodl jsem se vytvorit speciální bookmark keší, věnovaných právě Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien. Naleznete ho zde: Německá exteritoriální dálnice A88 Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) :: „Hitlerova Dálnice“. Nakonec mě téma zaujalo tak, že jsem se rozhodl tomuto tématu také věnovat dvě keše. Noa první z nich je už na světě, tak pevně věříme, že se bude líbit.




Odpočívka Drásov
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Tato keš vás dovede na odpočívku nedaleko Drásova. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.
Na volném prostranství, uprostřed polí mezi Malhostovicemi a Všechovicemi, vede těleso dálnice několik set metrů v nepřirozeně širokém zářezu. Je to zapříčiněno tím, že zde byla připravována velká jednostranná dálniční odpočívka. Hned na první pohled je i dnes jasné, pro který směr jízdy po dálnici měla být odpočívka určena. Průběžné těleso dálnice vede přímo, ale na východ od něho je zářez rozšířen o klasický záliv, ohraničený strmým, několik metrů vysokým srázem. Bylo by zde dost místa i pro oboustrannou odpočívku, ale jelikož projektanti navrhli odpočívku pro směr do Vídně nedaleko odtud u obce Lubě - na předmostí západního mostu přes údolí říčky Lubě, byla u Malhostovic (Drásova) budována jen odpočívka pro opačný směr - do Wroclawi. Stejně jako na odpočívce u Lubě, měla mít i tato u Malhostovic např. čerpací stanici a restauraci. Shodou okolností, i když se obě odpočívky nacházejí několik kilometrů od sebe, obě se rozkládají na severním předmostí mostu přes stejnou říčku Lubě.
Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav



Pivovary Tišnovska V - Pivovar Kuřim / Gurein

Delší dobu jsem zanedbával Pivovary Tišnovska a proto jsem se rozhodl s tím konečně něcou udělat a tak konečně pípl další z tišnovských pivovarů - Pivovar v Kuřimi.


Pivovar Kurim / Gurein
Prvni zminka o pivovaru je z roku 1546. V tomto roce zemrel majitel kurimskeho panstvi Zikmund Nekes z Landeka a kurimskou tvrz se dvorem a pivovarem ziskalo mesto Brno.
R. 1547 zemrel Zikmund Nekes z Landeku. Porucnikem nezletilych jeho deti byl Premek z Vickova a Jan, ol. biskup, kteri Kurim, totiz tvrz, ves, dvur, pivovar se vsim prisl. Prodali mestu Brnu, jemuz dosud nalezi.
Podnik pak patril Brnu az do sveho zaniku. Vystav pivovaru okolo 10000 hl (v roce 1750 to bylo 2100 becek) ho radil mezi mensi pivovary, ale mistne vyznamne pivovarske podniky. Pivovar se sladovnou byl casto pronajiman, poslednim sladkem a najemcem byl Josef Vlk. Na sklonku sve existence podnik vyrobil az 12 000 hl piva rocne. Pivovar zanikl roku 1930. Objekt se nachazel pri silnici z Brna do Tisnova. Pod pivovarem protekal potok Kurimka, jenz napajel i rybnik, odkud pote provoz bral led do svych sklepu. Areal tvorila jednolita patrova budova s dominantnim sladovnickym hvozdem. Podnik byl typ tzv. statkoveho pivovaru, coz poukazuje na jeho starobylost. Objekt slouzil radu let jako skladiste jecmene pro pivovar Starobrno. V soucasnosti se zde nachazi archiv mesta Brna.

Pohled na zchatralou budovu byvaleho pivovaru v Kurimi.

Pohled na budovu byvaleho pivoaru v Kurimi z roku 1979.

Soucasna podoba budovy byvaleho pivovaru v Kurimi.

Pivovary Brněnska VI - Pivovar v Řečkovicích

Už je to skoro rok, co jsem založil listing k Panskému pivovaru v Řečkovicích. Byly to těžké porodní bolesti, ale pevně doufam, že se lidé zase dozvědí o nepříliš známém pivovaře a díky Pátračovi se doufám bude líbit i samotné uložení keše.


Pansky pivovar v Reckovicich
Pivovar pri reckovickem statku byl pravdepodobne zalozen uz pred rokem 1545, kdy panstvi drzela Marketa Karnarova z Reckovic. Pivovar asi vystavel jeji prvni manzel, znamy brnensky stavitel Martin Hybl. V roce 1623 se reckovicke panstvi dostalo do majetku brnenskych jezuitu, kteri v roce 1647 nechali postavit rozsahle sklepy. Voda do pivovaru byla vedena drevenym potrubim ze dvou lesnich rybnicku na Kopanine. Pri stavbe retencni nadrze zde byla nalezena cast dreveneho potrubi, datovana rokem 1689. V roce 1750 je v Reckovicich uvaden pivovar na rocni vyrobu 1660 sudu piva. V roce 1783, po zruseni jezuitskeho radu, pripadlo reckovicke panstvi studijnimu fondu, od ktereho je roku 1826 koupil v drazbe nemecky slechtic Josef K. Schindler. V roce 1834 doslo k dukladne renovaci a rozsireni pivovaru. Pivovar byl v te dobe jedinym prumyslovym podnikem v sirem okoli a zamestnaval az 100 lidi.
Reckovicke pivo byvalo vyborne kvality a cepovalo se nejen v Brne a okoli. V 80. letech devatenacteho stoleti se dokonce salvatorske pivo z reckovickeho pivovaru vyvazelo i do Jizni Ameriky a Vidne.
Posledni majitel pivovaru Anton Oskar Schindler v roce 1894 pro zastarale zarizeni vyrobu piva zastavil a pivovar prodal akciove spolecnosti Moravia, ktera nechala v provozu jen sladovnu, kde se sladovalo az do roku 1918. Budovy byvaleho reckovickeho pivovaru se zachovaly az na hvozd sladovny, ktery byl v roce 1982 zboren. V mistech byvale spilky byla v roce 1970 zrizena Vavrinecka vinarna podle sousedniho kostela Sv. Vavrince.
Pomerne zapomenutou pamatkou na byvaly pansky pivovar jsou obrovska sklepeni byvaleho pivovaru, siroka a vysoka tak, ze se tam spolehlive vyhnou dva konske vozy. To byl asi i zamer, dostatek mista pro velke sudy vyrobeneho a skladovaneho piva, a jejich odvoz konskym sprezenim, a fungovalo to tak i ve skutecnosti, jak potvrzuji historikove. Obrovske sklepy neslouzily jenom ke skladovani piva. V prvnich valecnych letech zustaly pivovarske sklepy nepovsimnuty, ale kdyz pozdeji Nemci poznali, ze nepratelska letadla pocala bombardovat vse, co podporovalo nemeckou valku, zacalo rychle zrizovani protileteckych krytu do vhodnych mistnosti a prostor, ktere se k tomu hodily. Protileteckym krytem se tak stal i pivovarsky sklep. Zpocatku jej pouzivali obcane Reckovic a potom i Brnane a hlavne urednici zemske zivotni pojistovny, kteri museli prelozit uctarny do hostince v pivovare.
     

Škola bankovního lupiče

Po nejvzdálenější keši tu máme pro změnu prvni LetterBox Hybrid v podání Tišnovského geopivka.


V dnešní složité době, kdy spousty rodin má opravdu hluboko do kapsy, se může hodit i tato naučná keš.
K odlovu není potřeba připojení k internetu.
Celá délka trasy je cca 945m.


Na úvod je důležité a přímo nezbytné udělat si potřebnou přípravu. Takže si připravte veškeré potřebné vybavení: kladivo, majzlík, šperhák, vrtačku + vrtáky do betonu a železa, krumpáč, lopata, žebřík, kolečko na odvouz materiálu, šroubovák, dřevěné výztuže, páčidlo, flexu s diamantem, kuklu na obličej, pytel na peníze, 154g C4, roznětky T85B, diamantový nůž na sklo, sbíječku, paklíče různých tvarů a velikostí, stetoskop, lano, éter na uspaní ostrahy, zbraň, zrcátko, mikrokameru,
!!! K odlovu této kešky nebudete nic z toho potřebovat.
Stačí Vám jen GPS a něco na poznámky !!!
Úvodní souřadnice tě zavedou do pomysleného centra města. Keš tu samozřejmě není, ale je tu moc pěkný mariánský sloup, který určitě stojí za shlédnutí.
V Tišnově se nacházejí tři bankovní domy, které by mohli obsahovat nějakou finanční hotovost.

Takže jak na keš?

...

SPV airport

Před nedávnem nám pípla zatím nejvzdálenější kes.


Keš o fajn lidech a legendárních sletech na tomto letišti.


„My bychom vzhůru k nebesům, však jsme se zemí spjatí“

Těžko říci, kdy vlastně člověk zatoužil mít křídla, vzlétnout a alespoň na chvíli si podmanit vzdušné moře. Toto jeho odvěké přání bude nejspíš stejně staré, jako lidstvo samo. Jistě existuje paralela mezi autorem bájného příběhu o Ikarovi a geniálním vynálezcem da Vincim. Kdo vlastně byli všichni ti prostí odvážlivci, kteří se vrhali na pergamenových křídlech ze svahů a skal, aby za cenu krátkého opojení z letu riskovali to nejcennější – zdraví a život? A což teprve ona úžasná éra báječných mužů na létajících strojích?
Žijeme v jednadvacátém století. K obloze denně vzlétají tisíce letadel, lidé cestují mezi kontinenty a dokonce i do vesmíru. Dalo by se tedy říci, že jedno odvěké přání lidstva je naplněno, že romantické ideály nemají v moderním světě co pohledávat. To však naštěstí není pravda. Vždy bude totiž hluboká propast mezi chladnokrevným byznismanem letícím za obchodem a začínajícím rogalistou, který nadšeně vláčí na kopec staré vysloužilé rogalo. Vždyť co je jednotvárný let v trupu moderního letadla ve srovnání s letem pod otevřeným nebem? S posledním dotykem země se člověk naráz ocitne v jiných prostorech a dostaví se ten úžasný pocit svobody, nezávislosti a vlastní odpovědnosti. Podoben letícímu ptáku, má možnost vidět krajinu z úplně jiného pohledu, slyšet zvláštní šum vanoucího větru a celým tělem vnímat dotyky vzdušných proudů. Kromě odvahy je velkým darem schopnost tyto pocity vnímat a prožívat.
U mnoha členů našeho klubu se obdiv k létání projevil už v dětství. Vždyť která pohádka neobsahuje letecký motiv?Jednoho dne to pak mohl být bezděčný trochu závistivý pohled na kroužícího dravce. Ten byl brzy doplněn pouštěním draků, malých parašutistů nebo letadélek. Snilo se i konstrukcí vlastních „letostrojů“. Ty nejšťastnější se alespoň na čas stali členy aeroklubu, kde si však spíš vychutnali příkoří začátečníků, než svobodné létání. Byli dokonce i takoví, kteří se už v 16-ti letech vydali na let dopravním letadlem z Prahy do Brna. Parašutistický výcvik absolvovaný většinou z nás ve 2. pol. 80let naši touhu k létání už jenom umocnil.
Touha létat je dar, který není dán každému. Aviatik – amatér všech dob byl vždy hodnocen okolní společností všelijak. Především jako blázen, ve středověku navíc posedlý ďáblem. Nikdy mu to však nevadilo a vadit nebude, protože ví svoje. A také ví, že v srdci těch, kteří ho takto soudí, bývá vždy trochu obdivu i závisti.
 
Tak tedy – „ Vzhůru jen…!“
autor Petr Malý
 
Co více dodat?
Snad jen, že Spolek Přátel Vzduchoplavby na místě uložení této keše pořádá, každým rokem, báječné setkání všech nadšenců o letecké sporty s názvem SLET CHROUSTU

sobota 21. července 2012

17. tišnovské geopivko

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po trošku větších porodních bolestech se měsíc opět sešel s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dospěli k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si pořádně poznamenejte:

Co: 17. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: středa 25. července 2012, od 19:00
Kde: hospoda „U Palce“, N 49° 21.018' E 016° 25.227'

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)
Pokud bude zájem, může opět proběhnout „nábor“ nových členů :-) Taktéž věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo připraví tradiční geopivkovou keš zatím opět ještě není rozhodnuto, takže se aspoň máme na co těšit s trochou tajemna. Jelikož je zahrádka naší „domovské základny“ v provozu, sejdeme na zahrádcem takže pokud nám to dovolí počasí, můžete si s sebou vzít i badmintonové rakety.