Termíny Tišnovského geopivka v roce 2022

V roce 2022 byla pravidelnost našich termínů napadena viry, resp. jejich následky. Přesto geopivko zůstává a snaží se plnit termíny pravidelných eventů Tišnovského geopivka - třetí čtvrtek v měsíci.
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2022

:: 10. února 2022, čtvrtek
:: 23. března 2022, středa
:: 21. dubna 2022, čtvrtek
:: atd.

pátek 29. července 2011

Voda živá - keš

VODA JE ŽIVA a je nutné se k ní tak chovat!!!


Minulá WC-keš, kterou jsem umístil v Brne se líbí a tak je tu obdoba ve velikosti small.
Moje předchozí WC- keš vydržela v Brně jen velmi krátkou dobu. Tato snad bude mít větší životnost. Držme ji palce, ať dělá radost co nejvíce kačerům.

GC30AQ1 - Voda je ziva

Je to tradička a na místě s dobrou přístupností a dá se zvládnout jako drive in.
Takže vzhůru pro ni. :o)

pondělí 18. července 2011

Pivovary Tišnovska VII - Pivovar Nedvědice / Nedweditz

Píííp... na světě je další z keší věnovaných pivovarům


Pivovar Nedvedice / Nedweditz
Dalsi zastaveni po pivovarech na Tisnovsku nas opet zavede k branam Ceskomoravske vysociny, konkretne do Nedvedice. O zdejsim pivovaru se nam zatim nepodarilo najit nejake podrobnejsi informace.
V urbari pernstynskeho panstvi z roku 1582 se muzeme docist:
Vrchnost mela tu mlyn s pilou, kterychz "uzivala vrchnost pernstynska", a k ni poddani rocne privazeli 195 klad; byl tu pak pivovar, v nemz se mohlo uvariti na 40 sudu piva. Uzitek z pivovaru cenil urbar na 2.200 zl. Potrebny chmel dodavala panska chmelnice.
V dvoudilne publikaci Z historie pivovaru je k nedvedickemu pivoaru jen jednoradkova zminka:
NEDVEDICE
Pernstyn - Hrabe Josef Kolowrat Mitrovsky (200) +1896
Kde udaj v zavorce znaci rocni vystav piva a letopocet udava ukonceni cinnosti pivovaru. Prvni vydani Katalogu pivnich etiket do roku 1948 nebo clanek Josefa Ondrouska Z historie pivovarnictvi na Tisnovsku, uverejnenem Tisnov fotorevue, se o tomto pivovaru vubec nezinuje. Ve tretim vydani Katalogu pivnich etiket do roku 1948, ktere je volne pristupne na internetu (http://www.pivety.com/1948/index.htm) se uz muzeme docist alespon seznam majitelu pivovaru v obdobi pred rokem 1582 az priblizne do roku 1710:
• Vratislav z Pernstejna
• Jan z Pernstejna
• Pavel Katharyn z Katharu
• Petr a Jan Katharyn z Katharu
• Rajecti z Mirova
• Adam Lev Licek z Ryznburka
• Estera Zejdlicka z Senfeldu
• Maxmilian Liechtenstein - Kastelkorn
• Frantisek Antonin Liechtenstein - Kastelkorn
• Frantisek Stockhammer
• Pavel Stockhammer
• Josef Stockhammer
Nase domenka je takova, ze v pripade vyse zminovaneho nedvedickeho pivovaru se jedna o tzv. "stary" pivovar, ktery se nachazel na nedalekem hradu Pernstejn. V publikaci Jana Tenora Bystricky (n. P.) okres, Vlastiveda moravska, II. mistopis, vydaneho v roce 1907 se uvadi:
Ves Pernstyn jest osada novejsi, vznikla v 18. stoleti na pude panske. Zaklad k ni daly budovy panske, k nim pridruzovaly se jednotlive domy. Tak vzniklo "Podzamci", v nemz byval pansky pivovar a v nemz posud je mlyn. Stary pivovar byl na hrade; r. 1710 jmenuje se "starym" a uvadi se pod hradem novy pivovar. Taktez pod hradem tehdy se pripomina mlyn s pilou a mlyn na prach, palirna a belidlo. R. 1750 varilo se v Pernstynskem pivovare rocne 1377 sudu piva.
Zbynek Likovsky ve sve publikaci Pivovary Moravy a rakouskeho Slezska 1869 - 1900 uvadi kratkou zminku o Pernstejnskem pivovare:
Zalozen pred rokem 1750
Majitel: Jan Spitz ? - 1870 - ?
Pivovar naposledy uveden k roku 1873.
Ves Pernstejn, vznikla az v 18. stoleti a patrila spolu s hradem Pernstejnem do roku 1907 k Bystrickemu okresu.

Pokud byste meli nejake dalsi doplnujici informace ci fotografie, prosim poslete nam je, budeme radi a treba budeme moci doplnit i listing.

Prameny:
[1] Oharek, Vaclav: Tisnovsky okres, Vlastiveda moravska, II. mistopis, vydava Muzejni spolek v Brne, 1923.
[2] Tenora, Jan: Bystricky (N.P.) okres, Vlastiveda moravska, II. mistopis, vydava Muzejni spolek v Brne, 1907.
[3] Likovsky, Zbynek: Pivovary Moravy a rakouskeho Slezska 1869 - 1900, Vyzkumny ustav pivovarsky a sladarsky, a.s., Praha 2000.
[4] Kabat Milos: Z historie pivovaru, II. dil, Seznam pivovaru na uzemi CSFR N az Z, Nakladem vlastnim, Praha 1992.
[5] Jirasek, Jiri: Pivovary na Morave koncem 16. stoleti, in Casopis Moravskeho Musea, XLVII, 1962.
[6] Katalog pivnich etiket do roku 1948, CDrom.
[7] http://www.pivety.com/

Pivovary Tišnovska III - Pivovar Doubravník / Doubrawnik

Píííp... na světě je další z keší věnovaných pivovarům




Pivovar Doubravnik
Dalsi zastaveni za pivovarskou historii Tisnovska nas zavede do Doubravniku. Presny rok, kdy zde vznikl pivovar se nam zatim nepodarilo zjistit. Z dostupnych materialu se vsak da odvodit, ze to mohlo byt jiz v patnactem stoleti.
V sirotcich registrech je opsano obecni zrizeni mestecka z roku 1478, obnovene roku 1749. Je to vzacna pamatka obecni samospravy. Mimo jine je zde nekolik paragrafu venovano take pivovaru a varce. Citujeme:
O pivovare a varce.
§ 20. Ohlasuje se pivovar; kdo by chtel pivo variti, soused sousedu ma ustoupiti a popustiti, a od varky ma jemu 7 penez dati a ctvrty dzber mlata.
§ 21. Ohlasuji se varky pivne, aby kazdy mel pravo variti pivo, kdoz to bude mocti byti, v tom nemuz zadne prekazky miti, a taky aby prihodne pivo varil, jesto by obec mohla pritom zustati, a kdyby piva zde dosti navareneho bylo, zadny nema prava piva odjinud voziti bez obecni vule, a tu starsi aby to opatrili, aby se kazdemu spravedlnost dala od toho, kdoz vari, i od toho, kdoz bere, i od toho, kdoz dava, mira spravedliva aby byla.
§ 22. Kdo chce pivo variti v mestecku, ma variti po celem sladu po 20 mericech a nebo po pul sladu po 10 mericech; pakliby byla ujma, ze by se tak nenaslo, to ma trestano byti bez milosti.
§ 23. Mira spravedliva pivna aby byla jako v Tisnove, a to maji pani starsi jiti a opatriti v nedeli pred obedem; pakliby se tak nenasla, pokuta 4 grose bez milosti.
§ 24. Becka pivna ma byti sestivederna.
§ 25. Piva ani vina aby zadny nedal navalovati v nedeli svatou ani na Matky Bozi den ani v apostolske dni.
Z pernstynskeho urbare z roku 1582 se muzeme docist: Veskera obec uvolila se kazdeho roku k Narozeni Pane dovezti 2 becky vina, davati cestneho o sv. Vaclave 16 gr., posudneho z obecn. pivovaru o sv. Jiri a sv. Vaclave po 30 zl., a z masnych kramu o sv. Jiri 16. zl. Dalsim dokladem o existenci pivovaru v Doubravniku je soupis techto podniku na Morave z roku 1598. V jiz zminovanem roce 1582 je v Doubravniku uveden Jan Sladek, kteremu nalezel dum cp. 10. Jeho jmeno ukazuje na povolani spojene s provozem pivovaru. Podrobnejsi udaje vsak prinaseji teprve pisemnosti z 17. stoleti.
Dum c.p. 75 v Doubravniku slouzil jako radnice. Patril k ni i senk a satlava, ve dvore stal pivovar. Roku 1604 Estera Rajecka roz. Zejdlicka ze Schonfeldu
povolila mestecku vareni psenicneho a jecmenneho piva pro vlastni potrebu v pivovaru a rovnez obci propujcuje svobodne senkovani piva ve meste. Obsah tohoto privilegia nam dovoluje predpokladat vystavbu noveho pivovaru kratce pred tim a listina mela oficialne zahajit jeho uvedeni do provozu.
V utery 15. unora 1631 povolil majitel pernstejnskeho panstvi Krystof Pavel Lichtenstejn - Kastelkorn mestecku Doubravniku dosavadni pravo drzeni a uzivani pivovaru za poplatek 60 zlatych rocne, splatnych ve dvou stejnych splatkach na dny sv. Vaclava a sv. Jiri. Slo tedy o potvrzeni privilegia Estery Rajecke c roku 1604.
Pred nedeli devitnikem od narozeni syna Boziho pocinajice tisiciho sestisteho tricateho prvniho Krystof Pavel hrabe z Lichtenstejna, majitel panstvi pernstejnskeho, za poplatek sedesate zlatych rocne, avsak pod tou vejminkou, cokoliv a kdy piva v temz mestecku se navari, aby sami, a jinam do vesnic jeho Milosti ven z mestecka nic nevydavajic, doma spili.
V roce 1640 se stal doubravnickym sladkem Jan Prochazka, ktery rok predtim pusobil v pivovare na hrade Pernstejne. Pivovar hral v Doubravniku i velmi dulezitou hospodarskou ulohu, nebot byl hlavnim zdrojem obecnich prijmu. V roce 1669 byk oceneny jako dvoulanovy grunt. Dochovane dokumenty prozrazuji, ze vynos pivovaru byl vyuzivan pro radu dalsich bezbych vydani mestecka. V roce 1732 mel pivovar obrat 1373 zlatych 38 krrejcaru a 3 dukatu. Za 138 becek vystaveneho piva prislo do duchodu mestecka 920 zlatych, na Pernstejn bylo odvedeno 399 zl. kontribuce a 70 zlatych posudneho. Od roku 1762 az do pocatku 19. stoleti je v doubravnickem archivu zachovana temer uplna rada uctu nazvanych Pocet pivovarsky i tez podobne na vselijaky prijmy a vydani obecni. Jelikoz do obecni pokladny prichazely nejvyznamnejsi prijmy z obecniho pivovaru, doslo ke slouceni obecnich a pivovarskych uctu v jeden celek.
Podle urbarialni fasse mestecka Doubravnika z roku 1775 se v pivovare varilo 156 sudu piva, z cehoz se platila pivovarska cinze 70 zlatych.
Od Marie Terezie mela obec pravo varit tri varky piva, kazda varka po 12 sudech a nebo tolik piva, co obnaseji tyto tri varky, privezt do Doubravnika z panskych pivovaru a pivo v radnici vycepovat.
Pozdeji meli sousede pravo varit pivo pro sebe, nebo si pro ne chodit s putnami a hrnci - bylo totiz zdarma.
Az do poloviny 19. stoleti musel Doubravnik v obecnim senku, ktery byl soucasti pivovaru, vysenkovat trinactou becku z pernstejnskeho pivovaru. Tato povinnost vedla k omezovani provozu pivovaru, ktery obec davala do najmu.
Na listine, nalezene pri oprave vrat u domu c.76, byvaly majitel domu Antonin Bily zapsal roku 1847: "Sousedstvo se soudilo o pivovar, aby do nasich ruk prisel, nebot jsme z toho pivovaru ucty nemeli" Tenkrat byl sladkem Dominik Krejci z Policky a platil rocni najem ve vysi 1.600 zlatych.
V roce 1867, kdy byl najemcem pivovaru Weisenstein, se prestalo pivo v Dubravniku varit a najemce pivovaru byl vlastne pouze najemcem obecniho hostince. Novemu najemci Josefu Vimrovi, ktery pronajal obecni pivovar na leta 1869-1873, obecni vybor dovolil, ze nemusi varit pivo. V roce 1873 obec odprodala pivovarske nadobi a budovu pivovaru nechala zborit s rozhodnutim, ze kridlice ze strechy pivovaru bude pouzita na zakryti sklepa. Medeny pivovarnicky kotel byl prodan do Brna.
Stary pivovar dnes pripominaji pouze rozsahle sklepy a budovy ve dvore dnesniho pohostinstvi pana Sedlacka.
Na nasledujicich fotografiich, ukazujicich mestecko Doubravnik, je videt hostinec i pivovar. Pokud byste meli nejake dalsi doplnujici informace ci fotografie, prosim poslete nam je, budeme radi a treba budeme moci doplnit i listing.

Prameny:
[1] Oharek Vaclav: Tisnovsky okres, Vlastiveda moravska, II. mistopis, vydava Muzejni spolek v Brne, 1923.
[2] Likovsky, Zbynek: Pivovary Moravy a rakouskeho Slezska 1869 - 1900, Vyzkumny ustav pivovarsky a sladarsky, a.s., Praha 2000.
[3] kolektiv autoru: Doubravnik v dejinach 1208-2008, Doubravnik 2008.
[4] Jirasek, Jiri: Pivovary na Morave koncem 16. stoleti, in Casopis Moravskeho Musea, XLVII, 1962.
[5] http://www.doubravnik.cz/

pátek 1. července 2011

Jak přidat odznáčky do BadgeGen

Používáte GeoGet, vytváříte si statistiky pomocí GGstat a stáhli jste si k němu i plugin BadgeGen? Odznáčky slouží k oživení statistik a k vyznamenání tak či onak aktivních geokačerů. Původně vznikly jako vedlejší produkt k programu GSAK ale postupem času se začínají rozšiřovat k dalším programům jako různé pluginy.
V aktuální verzi pro GGstat bohužel chybí některé odznáčky. V aktuální verzi byste asi zatím marně hledali následující odznáčky:


  • The Rugged Cacher (Celkový počet absolvovaných keší s terénem 5 - to jest takových které jsou vpodstatě extrémní a nejdou normálním způsobem bez pomůcek udělat (lano, loď, potápěčská výbava, padák nebo kombinace všeho…). Jde o keše většinou opravdu nebezpečné. )
  • The Brainiac (Celkový počet absolvovaných keší s náročností na přemýšlení 5 - Jsou to keše extrémně složité na přemýšlení je složité se dopracovat k finálním souřadnicím. )
  • The Lazy Geocacher (Celkový počet keší 1/1 to jest nenáročných na přemýšlení i na terén - prostě pohodové kešky za boda jen sebrat)
Psal jsem už dávno autorovi pluginu BadgeGen pro GGstat, jestli připravuje update a doplnění, ale bohužel mi zatím ani neodpověděl. Tak jsem si rozdělal zdroják a pročetl si ho, byl jsem překvapen, jak dobře čitelný je a tak jsem se pustil do jeho úpravy. Pokud i vy chcete, aby vaše verze podporovala tyto tři nové odznáčky, stačí, když si otevřete soubor Template_BadgeGen.cfg s šablonou pro BadgeGen (standardně by se měl nacházet v podadresáři GeoGetu ./data-gasp/script/BadgeGen/) a někde před definici FTF začínající:
    # FTF ---------------------------------------------------------------------
SQLSTART
# 1
SQL_SQL select count(gc.id)
SQL_SQL from geocache gc
.
.
.

vložte následující kód: odznacky.txt

Že to funguje se můžete řesvědčit třeba zde http://geocaching.safarikovi.org/. :-)