Termíny Tišnovského geopivka v roce 2022

V roce 2022 byla pravidelnost našich termínů napadena viry, resp. jejich následky. Přesto geopivko zůstává a snaží se plnit termíny pravidelných eventů Tišnovského geopivka - třetí čtvrtek v měsíci.
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2022

:: 10. února 2022, čtvrtek
:: 23. března 2022, středa
:: 21. dubna 2022, čtvrtek
:: atd.

čtvrtek 19. prosince 2013

32. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se sešel opět měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že pravidelným „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte opravdu rychle poznamenejte:

Co: 32. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: pátek 27. prosince 2013, od 19:00
Kde: hospoda "U palce", http://www.upalce.cz/, N 49° 20.994', E 16° 25.204'

Zveme Vás na povánoční pohodu u Dalešic a Poutníka, doplněnou o tradiční nakládaný hermelín a utopence ;-)

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout "nábor" nových členů :-) Taktéž věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto.

neděle 24. listopadu 2013

!!! POZOR ZMĚNA !!! - 31. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kamarádi, nastává změna! Díky jedné vzácné návštěvě jsme se nakonec rozhodli přesunout 31. tišnovské geopivko zpět na naši domovskou základu U Palce. Takže do svých diářů si poznamenejte změnu:


Co: 31. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: čtvrtek 28. listopadu 2013, od 19:00
Kde: hospoda "U palce", http://www.upalce.cz/, N 49° 20.994', E 16° 25.204'

středa 13. listopadu 2013

31. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se sešel opět měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že pravidelným „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. A POZOR! I tentokráte se nesejdeme na naší domovské základně U Palce, nýbrž v Restauraci Na skleníku. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte poznamenejte:

Co: 31. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: čtvrtek 28. listopadu 2013, od 19:00
Kde: Restaurace Na skleníku, http://www.restauracenaskleniku.cz/, N 49° 20.486', E 16° 25.969'

Tentokrát jsme se rozhodli zaexperimentovat a vyměníme pohodu u Dalešic a Poutníka za pohodu u dobré kuchyně Na Skleníku.

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout "nábor" nových členů :-) Taktéž věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto. 

středa 2. října 2013

30. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se sešel opět měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. A POZOR! Tentokráte se nesejdeme na naší domovské základně U Palce, nýbrž ve Steak a burger restaurantu U Medvěda v Nedvědicích. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte poznamenejte:

Co: 30. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: čtvrtek 17. října 2013, od 17:00
Kde: Steak a burger restaurantu U Medvěda, http://steakumedveda.webnode.cz/, N 49°27.429', E 16°20.088'

Tentokrát vyměníme pohodu u Dalešic a Poutníka za pohodu u skvělých burgerů a steaků.

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout "nábor" nových členů :-) Taktéž věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto. 

úterý 27. srpna 2013

29. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se sešel opět měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte opravdu rychle poznamenejte:

Co: 29. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 3. září 2013, od 19:00
Kde: hospoda "U palce", http://www.upalce.cz/, N 49° 21.018' E 016° 25.227'


Doufejme, že k nám bude počasí milostivé a užijeme si pěknou zábavu pod pergolou v příjemné společnosti Dalešic, Poutníka, domaciho hambáče, Kavkazského šašlíku, nakládaného hermelínu, grilovaného hermelínu, utopence, ...

Buďte ale shovívaví, pokud nás už počasí zažene dovnitř hospody.

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout "nábor" nových členů :-) Taktéž věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vubec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto.

Challenge - Hitlerova dalnice

Tak tu máme menší jubileum našeho teamu v podobě padesáté založené keše, nechť udělá všem lovcům co možná největší radost! 

Challenge - Hitlerova dálnice

GC48FGK 

Challenge (Výzva)

Pro zalogování ale musíte splnit výzvu.

Relativně snadný přístup ke keši nahrazujeme nesnadností podmínek. Tato keš je tzv. challenge keší, tedy keší, kde musíte splnit určitou výzvu. Podrobná pravidla pro keše s výzvou (Challenge Caches) naleznete zde nebo zde. Naše výzva je následující: Abyste si mohli zalogovat keš, musíte nejdříve nalézt 10 keší s tématikou Německé exteritoriální dálnice Breslau-Wien. Seznam keší naleznete v nasledujícím seznamu.
  • Počítají se pouze keše ve výše uvedeném seznamu (pokud někdo znáte další keše na toto tema, dejte nám vědět, rádi keš zařadíme do seznamu).
  • Započítat můžete i již archivované keše, pokud jste je řádně odlovili v době jejich života.
  • Keš muže být i vaše vlastní (pokud bydlíte v blízkosti tělesa nedostavěné exteritoriálni dálnice a přijde vám, že ve vašem okolí je takových keší málo, mužete si nějakou založit).
  • Počítají se všechny keše splňující předchozí podmínky, tedy i ty nalezené před publikací této keše.
  • Do vašich logů uveďte jména a odkazy na deset keší, které jste nalezli, včetně data nálezu.
    Ukázka možného vzhledu logu:

    [1.] 12. 07. 2011 GC1ZB77 Dalnice Breslau-Wien Lite
    [2.] 12. 07. 2011 GC1ZB7Q Dalnice Breslau-Wien Profi
    [3.] 12. 06. 2012 GC1CVZJ Exteritorialni dalnice
    [4.] 12. 06. 2012 GC2JQ7M Most na A88
    [5.] 21. 12. 2012 GC38WN3 Most Hitlerak
    .
    .
    .
Pro zajímavost mužete uvést jak pro vás bylo dosažení dané keše obtížné či jak se vam kěše věnované fenoménu Hitlerovy dálnice líbily.

Nalézt keš mužete i bez splnění podmínky, zalogujte si ji ale pouze jako write note, a někdy později, až podmínku splníte, si ji znovu zalogujte plnohodnotnym found it logem.

Logy nesplnující podmínky pro zalogování budou smazány!


Kohoutovice - dálniční most přes polní cestu
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien


Tato keš vás dovede k hotovému mostu, který měl vést přes polní cestu a malý potůček. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.


Detail dokončeného původního mostu od západu. Vlevo je pod římsou jasně vidět stoupání dálnice k jihu (doprava). (Foto: Václav Lídl / archiv ŘSD, r.1962)


Dálniční těleso ve směru do Vídně. Přerušená část tělesa je most přes polní cestu, jehož mostovka byla sice dokončena, ale není vidět. Po stranách je možné vidět část konstrukce. (Foto: Václav Lídl, léto 1966)

V rokli pod Kohoutovicemi byl pro dálnici postaven most přes polní cestu a malý potůček. Most byl zcela dokončen avšak dálnice postavena nebyla, a tak se v podjezdu skladoval různý materiál. V 70.-80. letech byla přes most v trase dálnice postavena čtyřproudová silnice III. třídy a most byl použit. Nosná deska však už byla v havarijním stavu a proto byla nahrazena. Bohužel výměna byla provedena zcela necitlivým způsobem, při němž došlo k poškození cenného kamenného vzhledu mostu. Ani nová železobetonová mostovka nebyla vyrobena kvalitně a tak je opět zralá k výměně. Žádná polní cesta pod mostem dodnes nevede a potůček mezitím vyschnul, jedná se vlastně o "mrtvý" most.


Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.


Detail leteckého snímku, s pěkně viditelným dostavěným mostem.


Detail původních kamenných bočních stěn mostu a nové železobetonové mostovky. Je až s podivem, jakým necitlivým způsobem se nová mostovka posadila místo té staré. Stavitelé, kteří zde novou desku pokládali, si hlavu nelámali s nějakou ochranou staré památky. Provázání desky s okrasnou kamennou stěnou je beze spáry - doslova jen se zahlazeným potěrem.


Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.


Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.


Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav


             




Kníničky - dálniční most přes údolí Svratky

Kníničky - dálniční most přes údolí Svratky
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

GC4AHAM


Tato keš vás dovede artefaktům rozestavěného dálničního mostu přes údolí Svratky v těsné blízkosti Brněnské přehrady. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.

VIADUKT V BYSTRCI
 
© Jan Šafařík
Situace mostu v dnešním nedokončeném stavu a schéma jak by vypadal po dokončení.

Vysoký a dlouhý viadukt byl pro německou dálnici stavěn přes hluboké údolí řeky Svratky, těsně u hráze Brněnské přehrady. Viadukt se však nepodařilo dokončit a dodnes zůstává z této gigantické stavby pouze torzo. Na jižní straně se ve 40. letech 20. století podařilo rozestavět jen opěru a tzv. křídla mostu. Na druhé straně řeky byl zase zcela dokončen nejmenší z pilířů. Zbylé dva nejvyšší pilíře se již nepodařilo ani založit. Zatím co pro ten pravobřežní byla vyhloubena alespoň jáma pro základy, stavba prostředního pilíře u silnice ke hrázi již zahájena nebyla vůbec. Na severní straně byla ještě vyhloubena jáma pro základy opěry mostu.


Celkový pohled na staveniště dálničního mostu přes údolí řeky Svratky.


Fragment originálního stavebního plánu dálnice u Bystrce.


© Jan Šafařík
Prolnutí sočasného leteckého snímku s fragmentem originálního stavebního plánu dálnice u Bystrce.

Most je zajímavý tím, že každý směr dálnice má sice samostatné pilíře, ale ty jsou nahoře spojeny, takže pilíře vypadají bez mostovky spíše jako pilíř jeden. Mostovka měla být pravděpodobně z ocelových nosníků.
Za jižní opěrou mostu prochází dálnice sedlem mezi oběma vrcholy Panské Horky a násypem v levotočivém oblouku míří k Bystrci. Zde měla být situována mimoúrovňová křižovatka Brno-sever (Brünn-Nord). Tato křižovatka byla pojata skutečně velkoryse. V rámci této stavby měl být vybudován i dálniční přivaděč umožňující napojení města Brna na dálnici. V okolí dálniční křižovatky měly na obou vrcholech Panské Hůrky vyrůst restaurace s výhledem na přehradní jezero a s možností ubytování. Dále se zde měly nacházet dvě čerpací stanice pohonných hmot doplněné autoservisem, rozsáhlým parkovištěm a rekreačním zázemím.
Podrobnosti z tohoto úseku stavby jsou pěkně vidět na následujícím obrázku.


Plán mimoúrovňové křižovatky Brno-sever (1940)

Pro novou rychlostní silnici by bylo možné rozestavěný most využít neboť vše je ještě v uspokojivém stavu. Avšak od doby výstavby dálnice uplynuly desítky let a okolí trasy se proměnilo v rekreační oblast. Pokud se tedy dnes plánuje využití staré německé trasy, musí část R43 vést přes Bystrc až k mostu přes Svratku v hloubeném tunelu a stejně tak i na severní straně údolí u Kníniček. Opěru by bylo tedy možné využít, ale již dokončený pilíř by musel být zbourán anebo upraven. Rychlostní silnice by totiž vedla o několik metrů pod jeho vrcholem. Pro překročení údolí by byl nejvhodnější skleněný tubus, aby nebylo okolí rušeno hlukem. Nový most by tedy bylo jediné, co by mělo být v budoucnu z R43 vidět. Na obou koncích mostu by se rychlostní silnice vnořila do tunelů.


Vizualizace silnice R43 - průtah Bystrcí.


Celkový pohled od jižního portálu tunelů silnice R43.


Most silnice R43 přes údolí řeky Svratky.


Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.


Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.


Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav
[5] http://www.mapy.cz/
[6] http://www.brno.cz/doprava/projekty-dopravnich-staveb/rychlostni-komunikace-r43/vizualizace-silnice-r43-prutah-bystrci/perspektivni-pohledy/


      




Trať 032 - Železniční stanice Červený Kostelec

S menším spožděním tu máme další keš od člena Tišnovského geopivka:




Červený Kostelec nádraží - pohled od nástupišť

Tato keška vás zavede na vlakovou stanici obce Červený Kostelec.
Něco málo faktů:
Evidenční číslo vlakové stanice: 574509
Trať: 032
Nadmořská výška: 425
Kvalifikátor: stanice
Provozovatel: Správa železniční dopravní cesty, s.o.
Vlastník: ve vlastnictví státu


Červený Kostelec nádraží - pohled zepředu

Červený Kostelec je obec o počtu obyvatel přibližně 8500, ležící v Podorlické pahorkatině v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. První zmínka o obci Červený Kostelec pochází z roku 1362.
01.05.1859 byl otevřen úsek železniční trati Jaroměř - Malé Svatoňovice, na kterém se nachází i železniční stanice Červený Kostelec. Původně měla tato trasa vést údolím Úpy přes Ratibořice do Trutnova, ale změnu trasy zajistil kníže Jiří Vilém Schaumburg - Lippe.
Zastávka Červený Kostelec se nachází na úseku mezi Starkočí a Malými Svatoňovicemi a zastavují v ní všechny vlaky. Kompletní seznam příjezdů a odjezdů naleznete zde.


Pohled směr Starkoč

čtvrtek 1. srpna 2013

28. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO


Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se sešel opět měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte opravdu rychle poznamenejte:


Co: 28. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 6. srpna 2013, od 19:00
Kde: hospoda "U palce", http://www.upalce.cz/, N 49° 21.018' E 016° 25.227'

Doufejme, že k nám bude počasí milostivé a užijeme si pěknou zábavu pod pergolou v příjemné společnosti Dalešic, Poutníka, domaciho hambáče, Kavkazského šašlíku, nakládaného hermelínu, grilovaného hermelínu, utopence, ...

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout "nábor" nových členů :-) Taktéž věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vubec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto. 

V případě pěkného počasí se dá předpokládat, že někteří členové dorazí už odpoledne, včetně svých georobotků, jak už bývá přes léto také dobrým zvykem.

středa 26. června 2013

27. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se sešel opět měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte opravdu rychle poznamenejte:

Co: 27. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 2. července 2013, od 19:00
Kde: hospoda "U palce", http://www.upalce.cz/, N 49° 21.018' E 016° 25.227'

Snad už k nám bude počasí milostivé a užijeme si pěknou zábavu pod pergolou v příjemné společnosti Dalešic, Poutníka, domaciho hambáče, Kavkazského šašlíku, nakládaného hermelínu, grilovaného hermelínu, utopence, ...

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout "nábor" nových členů :-) Taktéž věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo  a zda vubec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto. 

V případě pěkného počasí se dá předpokládat, že někteří členové dorazí už odpoledne, včetně svých georobotků, jak už bývá přes léto také dobrým zvykem.

neděle 2. června 2013

26. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Published with exception ;-)

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po kratší odmlce se sešel opět půl měsíc s měsícem :-D a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte opravdu rychle poznamenejte:

Co: 26. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 4. června 2013, od 19:00
Kde: hospoda "U palce", N 49° 21.018' E 016° 25.227'

Jelikož se nám zase ochladilo a i když je zahrádka sice po zimě v provozu, je možné ze se sejdeme ne na zahrádce, ale uvnitř. Buďme však optimisté.

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Nova regionální pravidla pro zakládání keší pro Českou republiku

Od soboty 1. června 2013 vešla v platnost nová pravidla pro zakládání keší pro Českou republiku. Veškeré podrobné informace naleznete na stránkách českých revírníku http://www.reviewer.cz/.

ŠŤEPÁNOVICE


Obec Stepanovice se nachazi v Hornosvratecke vrchovine, v prirodnim parku Svratecka hornatina, priblizne 4 kilometry severozapadne od Tisnova.


První pisemna zprava o obci je z roku 1589. Název Stepanovice je odvozen od Stepana II. z Kamene, ktery jimi rozmnozil statky klastera doubravnickeho. Stepanovice byly zalozeny jiz ve 14.stol., v 16.stoleti nalezely spolu s obci Zahrada k panstvi Drahotinskemu.

V roce 1592 drzitel panstvi perstynskeho Pavel z Katharu prodal Stepanovice vrchnimu komorimu Moravy Hynkovi Brtnickemu z Waldsteinu, ktery je nasledujiciho roku postoupil vymenou pannenskemu klasteru v Tisnove.

V roce 1799 administrace statnich statku prodala panstvi svobodnemu panu Vilemu Mundimu, jeho syn je pak r. 1821 prodal Bedrichu svobodnému panu Wittinghofovi a jeho vdova r. 1861 prodala toto panstvi cisterciackym jeptiskam z Marienthalu v Sasich,

V roce 1899 je v obci  zalozen dobrovolný sbor hasicu, ktery pracuje dodnes, stejne jako “konka” – historicka strikacka, která je chloubou místních hasičů.


Dle stavu z roku 1924 mela obec 55 domu a 302 obyvatel. V te dobe se nachazela ve stredu obce skola, kaple sv.Anny a mlyn. Obec mela 2 mosty, klenuty pres strouhu a velky dreveny most pres reku, ktery ji spojoval s obci Lomnickou. Po levem brehu Svratky se vinula zeleznicni draha, ktera byla vystavena v r.1905.


Významným místem obce byl kamenny lom na obecnim kopci a lom pana J.Brychty, ze ktereho se pripravoval sterk na silnici. K dalsim historickym pamatkam obce patri zelezny kriz u kaplicky, kaplicka sv. Cyrila a Metodeje, smirci kameny ve Stranich a na Zakopanici a barokni bozi muka z cerveneho piskovce s datem 1706.


Samotna kes se nachází nedaleko obce. Otevirejte lehce, bez nasili. Před odlovem, pripadne po, zde muzete v klidu rozjímat, a nechat se unaset atmosferou tohoto mista.

CWG Bedekr CWG Tišnovské geopivko

středa 29. května 2013

Datlova


Tato keš vznikla jako vzpomínka na již archivovanou keš, která se nacházela poblíž.

Na úvodních souřadnicích, jak už bývá zvykem, cache vážně není. Název keše mi celkem usnadil výskyt Datla černého (Dryocopus martius), který se v této lokalitě usídlil a lze ho zde poměrně často spatřit.
V blízkosti keše i jednotlivých stage se pohybují i lidé se psy, proto se prosím snažte chovat nenápadně (ano, člověka na stromě nelze přehlédnout :D ).

Jak ke krabce?

Na souřadnicích najdete úvodní stage, která Vás nasměruje blíže finálním souřadnicím. Pro jejich získání budete muset projít 2 stage, které Vás dovedou k cíli a přitom moc nezdrží :) Ve Stage vždy najdete instrukce ke splnění úkolu, a proto je zde zanechte pro další kačery.

.
.
.

K odlovu finální krabičky budete potřebovat lezeckou výbavu!! Odlov je na vlastní nebezpečí, a proto zvažte svoje možnosti a schopnosti a chovejte se, prosím, ohleduplně jak k přírodě, tak i k samotným úkrytům. Prosím Vás o nenápadné chování, obzvláště u Stage 1.
Pokud budete chtít přidat k Vašemu logu fotky, nefoťte jednotlivé Stage, ať nekazíte hledání ostatním kačerům :) Děkuji všem a přeji úspěšný a pohodový lov.
Pro milovníky přírody zdroj dalších informací o Datlu černém : Datel Černý (Dryocopus_martius)


CWG Celerak    CWG Tišnovské geopivko

Do nitra Květnice




Zveme vás na prohlídku útrob veřejnosti nepřístupné Královy jeskyně na Květnici.

Jeskyně byla objevena náhodně 28. 5. 1972 na severovýchodním svahu Květnice. Byla pojmenována po Aloisi Královi, čestném občanu města Tišnova, objeviteli Demänovských jeskyní. Jeskyně je značně členitá a poměrně rozlehlá. Propasti a spodní část jeskyně jsou na výzdobu chudší, sintrové povlaky a vodopády jsou však mohutnější.
Králova jeskyně je nejznámější speleologickou lokalitou oblasti. Vchod leží na severním svahu cca 100 m od vrcholu. Jeskyně je 700 m dlouhá a 72 m hluboká, původní přirozený vchod je již zasypán a jeskyně je přístupná nově proraženou štolou. Staré části, známé už od objevu jeskyně v roce 1972, tvoří několik svažitých dómů spojených spletitými chodbami. Sintrová výzdoba zde není příliš patrná, za zmínku stojí vykrystalizovaný ametyst a baryt na několika místech. Stěny chodeb jsou jasně korodované, členité, porostlé pisolitovou a nástřikovou výzdobou. Jsou zde patrna dvě ohraničená jeskynní patra.
Horní patro je horizontálně uloženo asi 10 m pod povrchem, je z větší části uměle vyklizeno a je korozívně a erozívně modelované. Má bohatou krápníkovou výzdobu s krápníky různé délky a síly a s dvěma sintrovými jezírky s plochou 5 m2. Výsledkem práce jeskyňářů byly drobné objevy v roce 1974 jako Rotunda, Závalový komín, Komín hrůzy nebo Ztracené komíny.
V roce 1976 - 77 byla vyražena štola zpřístupňující horní patro jeskyně. Dlouholetá a cílevědomá práce speleologů byla postupně odměněna objevy dalších prostor tohoto jeskynního systému. V roce 1984 byla objevena Dobišarova jeskyně s unikátní výzdobou v podobě brček až 160 cm dlouhých. O pět let později pak bylo nalezeno pokračování směrem do masívu hory. Nové prostory jsou cca 450 m dlouhé. Uvedené délky jsou relativní, neboť ještě všechny chodby nejsou dostatečně prozkoumány vzhledem k mimořádně bohaté sintrové výzdobě, v jejíž ochraně může jít místní skupina příkladem. Dominantní je zde brčková výzdoba s výrůstky a čistě bílá pisolitová forma sintru. V centru spletitých a členitých chodeb je 55 m hluboká Tišnovská propast se třemi mezistupni. Vystrojena je lany. Tišnovský dóm o rozloze 28x18x12 m je dosud největší volnou prostorou na Květnici. Kanály, komíny a chodby ucpané sutí a terra rossou, nalézající se v některých perspektivních oblastech, dávají tušit, že tyto objevy nebyly zdaleka poslední.
Spodní patro má zcela jiný charakter. Je ucpané jílovými splachovými sedimenty, kde dominuje terra rosa a jílovité hlíny. Na tvarech se již začíná projevovat vliv termálního krasovění. Chodby jsou velmi členité, výzdoba výhradně pisolitová. Za velkých dešťů je zde nepatrný tok, který se propadá přímo v Tišnovském dómu. Sedimenty tvoří převážně terra rosa.
V nejnižším bodě jeskyně se návštěvník ocitne zhruba 70 metrů pod vrcholem. Tento prostor byl objeven v roce 1989, až do roku 2007 se tam ale nebylo možné dostat jinak než po laně.

Informace převzaty z http://old.speleo.cz/ a http://www.tisnov-mesto.cz/.
Foto http://www.daily-d.com/.

O co půjde?
Jak již bylo výše zmíněno jeskyně sestává ze dvou pater. Horní je více méně klasickou prohlídkou jeskynního systému vhodnou i pro děti. Jelikož je ale jeskyně veřejnosti nepřístupná, nejsou tam betonové chodníky a díky srážkám je bláto všude. Spodní část lze považovat za náročný terén, kde se počítá s plazením a lezením po žebřících a špinaví budete od hlavy k patě. Spodní patra doporučujeme pouze zdatným jedincům a dětem od 10 let, které se nebojí. Sestup dolů nedoporučujeme jedincům prostorově výrazněji řešeným :-D Místy jsou opravdu úzké komíny a neradi bychom k vašemu vyproštění volali báňskou záchrannou službu (JaCG by mohl vyprávět :-D) Obě prohlídky budou vedeny zkušeným speleologem. Prolézt dolní patro nám bude trvat asi hodinu, prohlídka horního patra je na cca 20 - 30 minut.
Kvůli rozdílné náročnosti terénu tedy rozdělujeme event na "Do nitra Květnice EXTRÉM" (T5) a "Do nitra Květnice" (T2,5).
PROSÍM, pečlivě zvažte vaše fyzické i psychické možnosti!
Kapacita obou eventů je omezená, dolů se podívají celkem 3 skupiny po 8 lidech, nahoru 3 skupiny po 10 lidech. Pokud se rozhodnete pro účast na obou eventech, logujte will attend u obou eventů s poznámkou, který z nich je pro vás preferovaný. V případě většího zájmu dostane přednost ten, kdo loguje jen jeden z eventů, dále rozhoduje pořadí logů.
Cena
Cena prohlídky horního patra byla stanovena na 30 Kč, dolů se dostanete za 50 Kč. Vstupné pro děti je poloviční.
CWG
CWG budou za standardní cenu 10 Kč/ks a budou dvě verze - každý event bude mít svoje. Do logu pište, jaké a kolik chcete.

Doporučené vybavení
Pro zkoumání spodního patra doporučujeme nějaké modráky, rukavice a pevnou obuv, která se také umaže. Pokud máte vlastní helmu a svítilnu, klidně si je vezměte. Další helmy a svítilny budou zajištěny, dětské velikosti bohužel nejsou k dispozici, takže pokud dolů půjdou děti, vezměte jim aspoň přilbu na kolo.
CWG Safarici CWG Tišnovské geopivko