Tišnovské (geo)pivko: Kníničky - dálniční most přes údolí Svratky

Kníničky - dálniční most přes údolí Svratky
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

GC4AHAM

Tato keš vás dovede artefaktům rozestavěného dálničního mostu přes údolí Svratky v těsné blízkosti Brněnské přehrady. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.

VIADUKT V BYSTRCI

Situace mostu v dnešním nedokončeném stavu a schéma jak by vypadal po dokončení.

Vysoký a dlouhý viadukt byl pro německou dálnici stavěn přes hluboké údolí řeky Svratky, těsně u hráze Brněnské přehrady. Viadukt se však nepodařilo dokončit a dodnes zůstává z této gigantické stavby pouze torzo. Na jižní straně se ve 40. letech 20. století podařilo rozestavět jen opěru a tzv. křídla mostu. Na druhé straně řeky byl zase zcela dokončen nejmenší z pilířů. Zbylé dva nejvyšší pilíře se již nepodařilo ani založit. Zatím co pro ten pravobřežní byla vyhloubena alespoň jáma pro základy, stavba prostředního pilíře u silnice ke hrázi již zahájena nebyla vůbec. Na severní straně byla ještě vyhloubena jáma pro základy opěry mostu.

Celkový pohled na staveniště dálničního mostu přes údolí řeky Svratky.

Fragment originálního stavebního plánu dálnice u Bystrce.

Prolnutí sočasného leteckého snímku s fragmentem originálního stavebního plánu dálnice u Bystrce.

Most je zajímavý tím, že každý směr dálnice má sice samostatné pilíře, ale ty jsou nahoře spojeny, takže pilíře vypadají bez mostovky spíše jako pilíř jeden. Mostovka měla být pravděpodobně z ocelových nosníků.
Za jižní opěrou mostu prochází dálnice sedlem mezi oběma vrcholy Panské Horky a násypem v levotočivém oblouku míří k Bystrci. Zde měla být situována mimoúrovňová křižovatka Brno-sever (Brünn-Nord). Tato křižovatka byla pojata skutečně velkoryse. V rámci této stavby měl být vybudován i dálniční přivaděč umožňující napojení města Brna na dálnici. V okolí dálniční křižovatky měly na obou vrcholech Panské Hůrky vyrůst restaurace s výhledem na přehradní jezero a s možností ubytování. Dále se zde měly nacházet dvě čerpací stanice pohonných hmot doplněné autoservisem, rozsáhlým parkovištěm a rekreačním zázemím.
Podrobnosti z tohoto úseku stavby jsou pěkně vidět na následujícím obrázku.

Plán mimoúrovňové křižovatky Brno-sever (1940)

Pro novou rychlostní silnici by bylo možné rozestavěný most využít neboť vše je ještě v uspokojivém stavu. Avšak od doby výstavby dálnice uplynuly desítky let a okolí trasy se proměnilo v rekreační oblast. Pokud se tedy dnes plánuje využití staré německé trasy, musí část R43 vést přes Bystrc až k mostu přes Svratku v hloubeném tunelu a stejně tak i na severní straně údolí u Kníniček. Opěru by bylo tedy možné využít, ale již dokončený pilíř by musel být zbourán anebo upraven. Rychlostní silnice by totiž vedla o několik metrů pod jeho vrcholem. Pro překročení údolí by byl nejvhodnější skleněný tubus, aby nebylo okolí rušeno hlukem. Nový most by tedy bylo jediné, co by mělo být v budoucnu z R43 vidět. Na obou koncích mostu by se rychlostní silnice vnořila do tunelů.

Vizualizace silnice R43 - průtah Bystrcí.

Celkový pohled od jižního portálu tunelů silnice R43.

Most silnice R43 přes údolí řeky Svratky.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav
[5] http://www.mapy.cz/
[6] http://www.brno.cz/doprava/projekty-dopravnich-staveb/rychlostni-komunikace-r43/vizualizace-silnice-r43-prutah-bystrci/perspektivni-pohledy/