Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

sobota 31. května 2014

TEMNOMILOVÉ

GC54N45 TEMNOMILOVÉ
Cache by grab-bag


TEMNOMILOVÉ

Na pojem TEMNOMILOVÉ jsem narazil náhodou, při psaní seminární práce na téma PORTA CIELI – Brána nebes, kdy jsem sáhl po velice zajímavé knize PAMĚTI PŘEDKLÁŠTEŘÍ A TIŠNOVSKÉHO KLÁŠTERA PORTA COELI - dle různých pramenů napsal RUDOLF KLÁTIL - ve prospěch stavby pomníku padlým vojínům v roce 1925.
 
Velice zajímavě psaná kniha o vzniku a vývoji kláštera PORTA COELI a památníku padlých, který se nachází v areálu kláštera.

V ponurých a těžkých dobách byl klášter několikrát zničen a jeho obyvatelé z něj museli uprchnout.
Jedním z těch, kdo klášter PORTA COELI zničili, byl i známý husitský vojevůdce Jan Žižka.
A tady se dostáváme k tomu, proč vlastně Žižka klášter zničil. Můžou za to TEMNOMILOVÉ!!!!!

Kdo to ale jsou temnomilové a proč se jich Žižka tolik bál ?

Z výše uvedené knihy cituji:

Po upálení nešťastného mistra Jana Husa zaplanula pochodeň válek husitských, kteréž hubily jak Čechy, tak i Moravu a všechny okolní krajiny po 15 let.

Žižka vůdce Husitů, měl zvláště namířeno na kláštery, o nichž měl nechvalné domnění, že jsou v nich naskrz temnomilové. Jakmile se tedy voje husitské blížily ku branám kláštera tišnovského, rozutíkaly se jeho jeptišky, kam která mohla. Za jejich nepřítomnosti husité spálili a zbořili vše, co se jen dalo. Klášter i chrám byly zpustošeny a vydrancovány a všechny střechy lehly popelem.“

obrázek

Byli tedy TEMNOMILOVÉ obyvatelé kláštera nebo někdo jiný ?

Dle posledních studií trpěl Žižka panickým strachem z pavouků tzv. Arochnofóbii.
A právě ztrach z malého pavoučka rodu Nesticus cellulanus - Temnomil sklepní byl pravděpodobně příčinou zničení kláštera PORTA COELI.

Temnomil sklepní má velikost těla 4-6 mm. Hlavohruď kulovitá, vepředu lehce zúžená. Na světlé hlavohrudi je tmavý proužek uprostřed zaškrcený. Na okrajích hlavohrudi je tenká černá linka. Zadeček je kulovitý, světle zbarven s nepravidelnými tmavými skvrnkami, řídce ochlupen. Nohy jsou dlouhé, tmavě proužkované. Vzhledem připomíná snovačku, s nimiž jsou temnomilové blízce příbuzní.

obrázek

V ČR hojný, avšak skrytě žijící druh pavouka.

Temnomil sklepní obývá různé zastíněné a tmavé biotopy. Najdeme ho v lidských obydlích, v tmavých koutech, sklepech, či koupelnách. Ve volné přírodě se vyskytuje v ústích jeskyní, štol, ve skalních puklinách nebo pod kameny v inverzních a zastíněných údolích potoků. Temnomil si buduje řídké nepravidelné sítě, podobné sítím snovaček. K páření dochází v letních měsících. Samice upředou kulovitý, žlutavý kokon o velikosti 3mm. Tento kokon nosí po celou dobu připředený ke snovacím bradavkám. Před vylíhnutím ho zavěsí do sítě, popřípadě připřede ke stěně v blízkosti sítě. Vylíhlá mláďata se chvíli zdržují v blízkosti sítě, poté se rozprchnou a žijí samostatně.

Ať už je pravda jakákoliv, rád bych tuto kešku věnoval všem TEMNOMILŮM.

PIVOVARY BRNĚNSKA XXV — Minipivovar Lucky Bastard

Cache by SAFARICI



PIVOVARY BRNĚNSKA XXV — Minipivovar Lucky Bastard
Vážení přátelé piva a geocachingu, připravili jsme pro vás pokračování série kešek spojených s pivovarnictvím, tentokrát se budeme věnovat pivovarům Brněnska. Jednotlivá zastavení budeme vytvářet postupně, jak se nám bude dařit získat informace o příslušných pivovarech.
I. Panský pivovar Líšeň / Lischa
II. Pivovar A.s. Moravia
III. Domací pivovar a restaurace Magistr
IV. Klášterní pivovar Brno-Královo Pole
V. Klášterní pivovar v Zabrdovicích
VI. Panský pivovar v Řečkovicích
VII. Městský pivovar v Brně
VIII. Panský pivovar Medlánky
IX. Pivovar J. & E. Brauner (Pivovary starého Brna I)
X. Klášterní pivovar na Starém Brně (Mandel a Hayek) (Pivovary starého Brna II)
XI. Pivovar Starobrno (Pivovary starého Brna III)
XII. Pivovar Tůmů - Novopramen
XIII. První brněnský akciovy pivovar a sladovna v Nenovicích
XIV. Panský pivovar v Chrlicích
XV. Pivovar v Horních Heršpicích
XVI. Kapitulní pivovar v Podolí u Brna
XVII. Klášterní pivovar Vranov u Brna
XVIII. Pivovar Pozořice
XIX. Pivovar Blažovice
XX. "Blažovický" pivovar na Starém Brně (Pivovary starého Brna IV)
XXI. Minipivovar Pegas
XXII. Domací pivovar HBH v Králově Poli
XXIII. Pivovarská restaurace U Richarda, Žebětín
XXIV. Líšeňský pivovar Brno
XXV. Minipivovar Lucky Bastard

Podrobné informace k historii piva naleznete například zde:
Dějinný vývoj pivovarnictví
Pivo, Wikipedie — Otevřená encyklopedie

Minipivovar Lucky Bastard
Dnešní zastavení s vůní chmele nás zavede k jednomu nejmladších minipivovarů v Brně — Pivovaru Lucky Bastard.
Jste milovníci piva, ale nelíbí se vám jeho nabídka v hospodách? Založte si vlastní pivovar. Tímto heslem se řídil šéfredaktor internetových stránek Pivní recenze Jan Grmela, který s kolegy z iMakers otevřel nový pivovar Lucky Bastard v Brně. Problém, kam zajít na pivo, byl pro ně prvotním impulzem k výrobě vlastního piva. Měli už dost „nudných“ piv uvařených dle stokrát opakovaných receptů, měli už dost výmluv na tradici a zvyk, nebavilo je sledovat nadvládu spodně kvašených piv — běžných ležáků plzeňského typu — když existuje tak úžasný a barevný svět piv kvašených svrchně, piv typu ale.
A proto spodně kvašená piva v tomto pivovaru nehledejte. Lucky Bastard je prvním pivovarem od roku 1884, který v českých zemích kvasí pouze svrchně. „Už bylo na čase, aby se do naší země vrátila piva, která tu lidé vždy pili, jen na ně společnost od té doby trochu pozapomněla.“
Suroviny:
Stejně často, jak se pivovary vymlouvají na tradici a zvyk, tak se vymlouvají na nemožnost, obtížnost nebo nákladnost použití těch správných surovin pro každý typ piva. V Pivovaru Lucky Bastard kompromisy nedělají, proto vaří pivo pouze ze surovin určených k tomu kterému pivnímu stylu. Weizen z českého plzeňského a pšeničného sladu a žateckého chmele, Pale, India a Black ze sladu pale ale a amerických chmelů.
Technologie:
V pivovaru Lucky Bastard nelpí na tradicích nebo zažitých postupech. Naopak májí rádi moderní technologie. Pokud se použijí správným způsobem, je jejich přínos vždy pozitivní. Přesto, většina práce v pivovaru je čistě ruční, řemeslná. Srdcem pivovaru je 250litrová varna vlastního návrhu a několik otevřených kvasných kádí umístěných v klimatizovaných prostorách, kde je trochu tepleji než ve většině českých pivovarů — tak to mají svrchně kvašená piva ráda.
Jakkoli mají rádi modernu, tak pivovaru nevaří silná piva, aby je následně zředili vodou (HGB). Stejně tak nemájí potřebu výrobu piva jakkoli urychlovat. Vše chce svůj čas.
Piva:
  • Weizen 11%
    pivní styl: hefeweizen — pšeničné pivo
    zákonná kategorie: světlé pšeničné pivo nefiltrované svrchně kvašené
    obsah alkoholu: 4,7 % obj.
    dostupnost: vařeno převážně v létě
    Pro mnoho konzumentů je pšeničné pivo vstupenkou do světa svrchně kvašených piv. Naše pšeničná vstupenka má původní stupňovitost mladiny 11 % a je tvořena 60 % pšeničného sladu. Pro chmelení používáme výhradně žatecký poloraný červeňák.
    V souladu s německým předobrazem pšeničného piva je Lucky Bastard Weizen méně chmelený a více z něj vystupuje sladová složka. A jak se sluší a patří na pořádnou pšenici, i u nás ve vůni i chuti naleznete něco banánů a hřebíčku. Citlivější z vás možná objeví i nějakou tu vanilku. Banány ani hřebíček do varny přidávat nemusíme, objeví se v pivu samy díky použitému druhu kvasnic.
    Weizen je koncipován jako uhlazené pitelné pivo, kterého si můžete dát i více kousků a neunaví vás tělesně ani společensky, takže můžete spokojeně žít pivo.
  • Pale 12%
    pivní styl: american pale ale
    zákonná kategorie: světlý ležák nefiltrovaný svrchně kvašený
    obsah alkoholu: 5,2 % obj.
    Když jsme se zamýšleli nad dvanáctiprocentním světlým pivem pivovaru Lucky Bastard, přišla nám na mysl představa jednoduchého, čistého piva bez rušivých prvků. Piva, které bude mít příjemnou ovocnou vůni i chuť, zároveň však nebude těchto vjemů obsahovat příliš mnoho.
    Vznikl tak Lucky Bastard Pale, který použitými aromatickými a hořkými chmely dováženými ze Spojených států odkazuje na původ svého pivního stylu american pale ale. Očekávejte pivo, které vás zaujme svou komplexností, zároveň však nebudete mít pocit, že byste se ve výraznosti piva měli utopit. Pitelnost zde má hlavní slovo.
    Žít pivo můžete i s tímto svrchně kvašeným ekvivalentem světlého ležáku.
  • India 15%
    pivní styl: american india pale ale
    zákonná kategorie: světlé speciální pivo nefiltrované svrchně kvašené
    obsah alkoholu: 6,7 % obj.
    Někteří si myslí, že to správné pivo stylu IPA, tedy india pale ale, by mělo být hodně silné a velmi hořké. Jakkoli máme rádi silná piva a vysoké dávky chmele, nemyslíme si, že právě takto sestavené pivo je tím, co bychom vám chtěli dát ochutnat. Proto jsme vytvořili Lucky Bastard India.
    India je se svými 6,7 % alkoholu silné pivo, není však tak silné, abyste si po prvním půllitru museli jít lehnout. Zároveň jsme se snažili chmel použít spíše tak, abychom zkoncentrovali nádhernou chuť a vůni citrusů a zralého tmavého ovoce, ne však tím způsobem, který s sebou nese výraznou hořkost, která vás od pití spíše odrazuje než vás k němu láká.
    Výsledkem je výrazný, přesto vyvážený kousek. Žít pivo India je zážitek sám o sobě.
  • Weizenbock 16%
    pivní styl: weizenbock — silné pšeničné pivo
    zákonná kategorie: světlé pšeničné pivo nefiltrované svrchně kvašené
    obsah alkoholu: 7,0 % obj.
    pivo se vaří ve svátky
    Uvažovali jsme, jaké sváteční pivo by se k našemu pivovaru hodilo. Silná piva už vaříme, Indii a Black, chtěli jsme trochu něco jiného. Zároveň jsme však chtěli pivo, které je sice sváteční svou stupňovitostí ale zároveň se bude i dobře pít. Což, přiznejme si, ve svátečním shonu mnozí ocení.
    Vytvořili jsme tedy Weizenbock. Složením jde o pivo podobné naší jedenáctce Weizen, protože jsme do varny však nasypali podstatné více sladu, tak je i podstatně výraznější. Sládek Honza není příznivcem tmavých pšeničných piv, uchýlili jsme se tedy k něčemu, co v není u weizenbocků, silných pšeničných piv, úplně běžné. Náš Weizenbock je totiž velmi světlé barvy. Pro pivní znalce — přibližně 5 EBC.
    Prvé uvařeno k příležitosti Vánočních svátků roku 2013. Pivo se vaří nepravidelně v průběhu celého roku.
  • Special ?%
    Speciální, obvykle jednorázové várky piva. Vařeno v omezeném množství několikrát ročně. V prodeji obvykle jen v sudech.
    Objevujte s námi pivní styly světa a žijte pivo s našimi pivními nápady. Připravili jsme pro vás dosud následující speciální várky piva Lucky Bastard:
    2013
    — LB #1 Nakuřovaný Czech Ale (nakuřovaný pale ale; 15 % EPM; 6,7 % alk. obj.)
    2014
    — LB #2 Stout (english dry stout; 12 nebo 13 % EPM; 4,5 % nebo 5,2 % alk. obj.)
    — LB #3 CZ-US Pale Ale (pale ale; 11 % EPM; 5,0 % alk. obj.)
    — LB #4 Tripel (belgian tripel; 21 % EPM; 10,9 % alk. obj.)
    — LB #5 Irish Red (irish red ale; 13 % EPM; 5,7 % alk. obj.)
    — LB #6 ESB (english bitter; 15 % EPM; 6,7 % alk. obj.)
    — LB #7 Imperial Porter (english porter; 17 % EPM, 7,5 % alk. obj.)

Prameny:
[1] http://www.lucky-bastard.cz/
[2] http://www.pivovary.info/


Jak už to tak někdy bývá, na úvodních souřadnicích keš nehledejte ;-) Finální souřadnice si budete muset vystřílet ;-)
...

N 49° 12. E 016° 35.


Vzhledem k poměrně velkému výskytu mudlů v oblasti finálních souřadnic během dne, plánujte odlov na brzké ranní hodiny nebo pozdní večerní hodiny. A prosíme Vás, kolem kešky se chovejte jako zvířata, tedy tiše a nenápadně!
POZOR, v kesi neni tuzka!
Děkujeme Vulpovi za cenné rady a provedený betatest!
CWG Safarici CWG Tisnovske geopivko

středa 28. května 2014

map1.eu

Přidávám odkaz na internetové mapy, které ocení nejeden kačer - map1.eu, map založených na datech OpenStreetmap. Projekt si klade za cíl poskytnout turistické mapy podobné těm tištěným a to pro celou Evropu.
V betě naleznete facelift mapy, drobné opravy a zpřehlednění. Byly přidány body zájmu a doplněny překlady do několika jazyků. Více informací lze nalézt na blogu autora.


pondělí 26. května 2014

Boží muka a kříž při cestě na Železné

Cache by SAFARICI

Boží muka a kříž při cestě na Železné


Boží muka
Boží muka mají symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Kristus a jejich tradice, kdy byla hojně stavěna, trvala 700 let. „Existenci božích muk dokládají na našem území prameny od 13. století, výskyt je však nestejnoměrný a souvisí nejspíše s historickým vývojem jednotlivých oblastí, zejména s převažujícím vyznáním zdejšího obyvatelstva v minulosti.“ Nejčastěji se stavěla při cestě k popravišti, souvisela s kultem mrtvých a na jejich památku rozsvěcovali lidé v nikách luceren svíčky. Stavba má tvar sloupku, či pilíře a může i nemusí být kryta stříškou. Často mají v horní části jeden či několik výklenků a na vrcholu jsou opatřena křížkem. Popisy či datace na božích mukách velmi často zcela chybí a pokud uvedena jsou, tak většinou na podstavci.
Mnoho božích muk je na území bývalého tišnovského okresu vyhlášeno státem chráněnou kulturní památkou, což je případ i božích muk, kterým je věnována tato keš (22543/7-1042). Nejstarší objekt božích muk je z roku 1706 ve Štěpánovicích a mnohé další pocházejí z 1. poloviny 18. století. Nalézt je můžeme v Lažánkách, Předklášteří či Doubravníku. Tyto pámátky byly na Tišnovsku budovány i celé následující 19. století, ve 20. století jich bylo vystavěno už méně.
Z později zbudovaných objektů můžeme jmenovat například boží muka sv. Anny v Kuřimi pod kopcem Zárubou, která byla postavena roku 1940.
Na Tišnovsku se v největší míře setkáme s božími mukami zděnými a následně omítnutými, na nejstarším dochovaném objektu je jako materiál použit hrubozrný červený pískovec. Nejčastějším půdorysem byl čtverec, ale v této oblasti se vyskytují i netradiční muka trojboká či pětiboká.
V bývalém tišnovském okrese se v božích mukách objevuje zpodobnění sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Máří Magdaleny, P. Marie Bolestné, sv. Anny nebo také žádné.
Ještě v nedávné minulosti byla zděná muka často bílena hašeným vápnem, nejčastěji před nějakou významnou společenskou událostí, jakou mohla být svatba v obci nebo velikonoční svátek.

Boží muka při cestě na Železné pochází z počátku 19. století. Stojí na kruhové podnoži s otevřenými pravoúhlými otvory s obrazy Krista. V roce 2012 došlo ke stavební a restaurátorské obnově božích muk, statickému zajištění i celkové upravě okolí.



Původní vzhled kříže a božích muk před restaurováním.

Kříž
Na okraji Tišnova u silnice na Železné, v těsné blízkosti božích muk, stojí také kříž, jehož korpus je z litiny a jeho modelace byla zvhedem k podobným křížům poněkud zjednodušena. Kříž je nesignovaný, tedy autor není znám. Datování na soklu je z roku 1871 a kříž věnovali manželé František a Antonia Zelinka.
Na poděkování
za Boží ochranu
věnovali ke cti a chvále
ukřižovaného Spasitele
námožní manželé
František a Antonia
Zelinka.
1871.

Tento kříž vychází ze vzoru typických Břenkových křížů.

Josef Alois Břenek , sochař , řezbář a restaurátor , se narodil 4. března 1820 v Hranicích v okrese Přerov jako syn soukeníka . Zálibu v sochařství měl Břenek už od mládí. V roce 1837 nastoupil do učení, k brněnskému sochaři Edelemu, kde zůstal až do roku 1842. Z dílny Edeleho přešel Josef Břenek do Vídně, kde studoval na akademii jako soukromý žák u prof. Bauera. Ve Vídni pobýval něco přes rok. Od 20. října 1843 bydlel již v Brně, kde mu bylo povoleno provozovat umění sochařské a kde též působil. Jeho práce tvořily přechod mezi klasicismem a měšťanským realismem a historismem na Moravě . Náměty si často vybíral z rakouských a českých dějin.
V roce 1844 se oženil s dcerou brněnského měšťana obuvnického, mistra Jakuba Willmayera. Dne 23. října 1848 se narodil syn Antonín (+ 18.11.1908 ), který později nastoupil dráhu svého otce. Josef Břenek realizoval řadu církevních a profánních zakázek na moravském venkově. V Brně tvořil sochy zapojené do architektury. Historizující slohová orientace organicky začleňovala sochy do architektonického prostředí venkova či nové výstavby městské. Řadu prací vytvořil Josef Břenek během svého působení na Tišnovsku. V posledních letech svého života, od roku 1872 až do své smrti, žil stárnoucí mistr v Předklášteří v budově proboštství v areálu kláštera Porta Coeli. Zemřel 27. dubna 1878 v Předklášteří v 58 letech a je pochován na hřbitově v Předklášteří. Na hřbitově při průčelí kostela Nejsvětější Trojice je umístěn památkově chráněný náhrobek Josefa Břenka z roku 1878. Je zde pochován akademický sochař Josef Alois Břenek a jeho syn Josef Břenek, c. k. četař, který padl za vlast jako příslušník 8. pěšího regimentu v bitvě u Doboje 5. 9. 1878 .

Prameny:
[1] Zapletalová, Kristýna: Proměny drobných sakrálních památek a vztah komunity a jednotlivců k nim v bývalém tišnovském okrese, Bakalářská diplomová práce, Ústav evropské etnologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2009.
[2] Cenková, Pavla: „Vkusné & solidní“. Měšťanské sochařství v Brně 1800–1880, Seminář dějin umění, Obor: Teorie a dějiny umění, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2014.
[3] Josef Alois Břenek, http://www.krasnecesko.cz/encyklopedie/66-josef-alois-brenek-sochar.html.
[4] http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=22543/7-1042.
[5] http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturních_památek_v_Tišnově.

Jak na keš:

Kousek od keše začíná cyklostezka a tak tu bývá někdy dost rušno. Proto buďte při odlovu opatrní, ať keš vydrží! A prosíme Vás, kolem kešky se chovejte jako zvířata, tedy tiše a nenápadně!

CWG Safarici CWG Tisnovske geopivko

Noční procházka Tišnovem

Cache by berx.cz



Pozor pozor pozor!!! Prosíme všechny poctivé kačery o pomoc, 
najít klíče od mého auta.

Povím vám příběh, co se mi stal,
a je to pravda, proč bych vám lhal.
v Tišnově lovil jsem několik keší,
auto dal na parking a dál šel pěší.

Tišnov jsem prochodil za ten den celý,
k autu jsem dorazil jak zvadlé zelí,
do kapsy pro klíče, ať už jsem doma,
ze sebe umýt chci, potu aroma.

Kapsu jsem prohledal, klíče jsou v háji,
v duchu si nadávám, jak němci v máji,
kde jsem je vytratil, kde je jim konec,
vyrazil cestou zpět jak maratonec.

Nechtěl jsem vracet se na jedno místo,
cestu sem označil, abych měl jisto,
slunce už zapadlo, odbyla večerka,
s cestou mi pomohla malinká ještěrka.

Lepím je po cestě, k nim ještě šipku dám,
v duchu se raduji, jaký že to plán mám,
když na ně posvítím, ukážou mi můj směr,
zda jsem šel na východ či na sever.

Už jsem byl zoufalý, když v tom se zahledím,
před sebou inzerci, spásu mou uvidím
dal jsem si inzerát, „Kdo najde klíče moje?“,
hned vedle někoho, kdo prodá fůru hnoje.

Nalepil ještěrky a šel jsem hledat dál,
chvíli jsem utíkal, až za mnou můj vlas vlál,
náhle však rozcestí, cestu si vybrat mám,
abych to nespletl, údaj zde nechávám.

Na jeden objekt zde, napsal jsem, kam jsem šel,
před sebou dalekou, jsem ještě cestu měl,
došel jsem na místo, kde hledání jsem vzdal,
když jsem dech popadl, tak přepadl mě žal.

Klíče jsem nenašel, srdce mne bolí,
Čím teď dom pojedu, půjdu snad s holí.

Když klíče najdete, procházkou po městě,
tak mi je prosím vás, tady sem doneste,
možná tu čekati, po nočních zprávách budu,
když zrovna nebudu, mít lekci v judu.
Vzkaz svůj zde zanechte, ať vím, kdo tu byl,
místo pro podpisy, jsem před mudly zde skryl.

Snad se líbit výlet bude moc,
i tak děkuji všem za pomoc.

Poznámka: Keš jsem tvořil, aby byla vhodná pro děti a protáhla je po různých zákoutích, nočního města Tišnov. Některá místa, ale mohou být strašidelná i ve dne a tak hlavně pro ty mladší, doporučuji doprovod. Rozhodně si nezapomeňte svítilnu!!!



Děkuji za pomoc s listingem i keší samotnou, kačerovi GRAB BAG

Naučná stezka – Obora Lomnice

Cache by ODYS76


Naučná stezka – Obora Lomnice


Naučná stezka – Obora Lomnice byla vytvořena, aby návštěvníkům přiblížila zajímavosti zdejší obory a jejího okolí.

Je tvořena devíti zastávkami na trase dlouhé asi 2km, kde se dozvíte o historii obory, lesního porostu, fauně a flóře i o hospodaření ve zdejších lesích.

Tato stezka vznikla za pomoci fondu, který sloužící k obnově, výstavbě či údržbě objektů, které přímo nesouvisí s lesní výrobou (zhotovování odpočinkových míst, laviček, studánek, informačních cedulí a dalších účelových staveb pro podporu rekreační funkce lesa).




Poznámky ke keši a výpočtům:

Na každé z devíti zastávek zjistěte příslušnou indicii a poté dle vzorečku níže dopočítejte finální souřadnice.

Příklad ciferace:
Zjistíte-li např. číslo 1235. Součet tedy bude 1 + 2 + 3 + 5 = 11.
Dále sečtete výsledná čísla, až dojdete k jednocifernému číslu 1+1= 2.
Výsledkem ciferace je tedy číslo 2.
Prosím, nezveřejnujte zde žádné detailní fotky jednotlivých zastavení ani finálky, ať nekazíte dalším kačerům zábavu ;-)
Všechny informace zjistíte přímo v terénu na informačních tabulích, není třeba žádná domácí příprava ;-)




Zastavení č.1 – Úvod

N 49° 24.253 E 016° 25.176

Vítejte na prvním zastaveni a přeji Vám příjemnou procházku.

Vaším úkolem je zjistit z informační tabule rok založení státního podniku, který se stará o lesy v České republice.

A = rok založení (ciferace)

Zastavení č.2 – Sněžné jámy, javor

N 49° 24.236 E 016° 25.182

Zde máte za úkol zjistit, jaké výšky výjimečně dosahuje JAVOR KLEN

B = výška JAVORU KLEN (ciferace)

Zastavení č.3 – Lovecké chodníky, jasan, habr

N 49° 24.196 E 016° 25.203

Na tomto zastavení zjistěte, do jaké nadmořské výšky se vyskytuje HABR OBECNÝ

C = nadmořská výška HABRU OBECNÉHO (ciferace)

Zastavení č.4 – Les smíšený, monokultury, smrk

49° 24.194 E 016° 25.289

Vašim úkolem na tomto místě je zjistit, kolik procent z celkové plochy našich lesů tvoří smíšené lesy.

D = procenta smíšeného lesa (ciferace)

Zastavení č.5 – Zámecké studny, borovice, douglaska

N 49° 24.264 E 016° 25.455

Otázka pro zastaveníč.5: k čemu se hodí Douglaska Tisolistá
a) stavba ponorek = 2
b) stavba konstrukcí letadel = 4
c) stavba lodí = 3

E = správná odpověď na otázku zastavení č.5

Zastavení č.6 – Přirozená obnova lesa, ochrana výsadeb

N 49° 24.305 E 016° 25.524

Otázka pro zastaveníč.6: jaký živočich je vyobrazen na informační ceduli zastavené č.6
a) Kůrovec = 2
b) Klíště = 1
c) Mandelinka = 3

F = správná odpověď na otázku zastavení č.6

Zastavení č.7 – Skládkování dřeva

N 49° 24.249 E 016° 25.614

Otázka pro zastavení č. 7: kolik klád za sebou táhne traktor z obrázku na informační ceduli

G = počet klád

Máte–li ještě trochu síly doporučuji na tomto místě sejít z naučné stezky (asi 200m) na souřadnice

N 49° 24.133 E 016° 25.566

a pokochat se zde krásným výhledem na Lomnici.


Zastavení č.8 – Lesní dopravní síť, zámecká obora

N 49° 24.405 E 016° 25.583

H = rok kdy byl v zámecké oboře evidován jeden vlk (ciferace)

Zastavení č.9 – Záskok, mraveniště, buk

N 49° 24.376 E 016° 25.285

I = jaké výšky může dorůstat BUK LESNÍ (ciferace)

Blahopřeji Vám k dosažení posledního zastavení. Můžete si zde posedět, odpočinout a dopočítat finální souřadnice.

Kontrolní součet A+B+C+D+E+F+G+H+I = 42

Jako bonus si zde můžete odlovit nedalekou keš GC37TKX Dub



Finální souřadnice:

K finálním souřadnicím se dá dostat třemi cestami:
  1. Pohodlná cesta – vede zpět stejnou cestou jakou jste přišli
  2. Náročnější cesta – vede strmou stezkou kolem staré oborové zdi, zde si jako odměnu můžete po cestě odlovit keš GC37V8B Přírodní památka Zámecký les
  3. Poslední možností je slepě věřit šipce a jít po jejím směru, ale tuto možnost nedoporučuji vzhledem k náročnému terénu.

N 49° ...
E 016° ...


Něco na závěr:
Závěrem bych rád poděkoval lomnickému revírníkovi a lesnímu pedagogovi panu Lančovi za seznámení s touto naučnou lesní stezkou a poskytnutí veškeré dokumentace z které jsem vycházel a Safarikum za pomoc se zaměřováním jednotlivých souřadnic a batatest této keše.




CWG ODYS76 Naucna stezka Betatest od Safarici

pátek 16. května 2014

Skvělý pivní zážitek

Poslední tišnovské geopivko se uskutečnilo v Steak a burger restaurantu U Medvěda v Nedvědicích. Krom toho, že se uskutečnil v naprosto komorní sestavě a díky skvělé kuchyni se jednalo o perfektní kulinářsky zážitek, tak korunu celému geopivku nasadil Lugia010719d1, který dorazil i s Dalího vykulencem. Opravdu mimořádní pivní zážitek!


Dalího Vykulenec
Pivní styl: Baltic Porter
Pivovar: Pardubický pivovar
Vařeno pro: Černokostelecký zájezdní pivovár
Obsah alkoholu: 9%
Stupňovitost / EPM: 19° plato
Kvasinky: spodního kvašení
Poznámka: Zrálo pět měsíců v dubovém sudu po červeném víně Priorat z jihozápadního Katalánksa
http://www.pivovarkostelec.cz/

pondělí 5. května 2014

37. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-) opět se nám sešel měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Avšak opět POZOR! Tentokráte se nesejdeme na naší domovské základně U Palce, nýbrž nás opět čeká výjezdní zasedání ve Steak a burger restaurantu U Medvěda v Nedvědicích. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte poznamenejte:

Co: 37. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 13. května 2014, od 17:00
Kde: Steak a burger restaurantu U Medvěda, http://steakumedveda.webnode.cz/, N 49°27.429', E 16°20.088'

Tentokrát vyměníme pohodu u Dalešic a Poutníka za pohodu u skvělých burgerů a steaků a i s pivem se polepšili!

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout „nábor“ nových členů :-) A podle kuloárních informací zájem je. Také věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto.