Sice se spožděním, ale přece přidáváme informaci o dalším ročníku eventu Do nitra Květnice EXTRÉM.
Do nitra Květnice EXTRÉM 2015
Zveme vás na prohlídku útrob veřejnosti nepřístupné Královy jeskyně na Květnici.
Jeskyně byla objevena náhodně 28. 5. 1972 na severovýchodním svahu Květnice. Byla pojmenována po Aloisi Královi, čestném občanu města Tišnova, objeviteli Demänovských jeskyní. Jeskyně je značně členitá a poměrně rozlehlá. Propasti a spodní část jeskyně jsou na výzdobu chudší, sintrové povlaky a vodopády jsou však mohutnější.
Králova jeskyně je nejznámější speleologickou lokalitou oblasti. Vchod leží na severním svahu cca 100 m od vrcholu. Jeskyně je 700 m dlouhá a 72 m hluboká, původní přirozený vchod je již zasypán a jeskyně je přístupná nově proraženou štolou. Staré části, známé už od objevu jeskyně v roce 1972, tvoří několik svažitých dómů spojených spletitými chodbami. Sintrová výzdoba zde není příliš patrná, za zmínku stojí vykrystalizovaný ametyst a baryt na několika místech. Stěny chodeb jsou jasně korodované, členité, porostlé pisolitovou a nástřikovou výzdobou. Jsou zde patrna dvě ohraničená jeskynní patra.
Horní patro je horizontálně uloženo asi 10 m pod povrchem, je z větší části uměle vyklizeno a je korozívně a erozívně modelované. Má bohatou krápníkovou výzdobu s krápníky různé délky a síly a s dvěma sintrovými jezírky s plochou 5 m2. Výsledkem práce jeskyňářů byly drobné objevy v roce 1974 jako Rotunda, Závalový komín, Komín hrůzy nebo Ztracené komíny.
V roce 1976 - 77 byla vyražena štola zpřístupňující horní patro jeskyně. Dlouholetá a cílevědomá práce speleologů byla postupně odměněna objevy dalších prostor tohoto jeskynního systému. V roce 1984 byla objevena Dobišarova jeskyně s unikátní výzdobou v podobě brček až 160 cm dlouhých. O pět let později pak bylo nalezeno pokračování směrem do masívu hory. Nové prostory jsou cca 450 m dlouhé. Uvedené délky jsou relativní, neboť ještě všechny chodby nejsou dostatečně prozkoumány vzhledem k mimořádně bohaté sintrové výzdobě, v jejíž ochraně může jít místní skupina příkladem. Dominantní je zde brčková výzdoba s výrůstky a čistě bílá pisolitová forma sintru. V centru spletitých a členitých chodeb je 55 m hluboká Tišnovská propast se třemi mezistupni. Vystrojena je lany. Tišnovský dóm o rozloze 28x18x12 m je dosud největší volnou prostorou na Květnici. Kanály, komíny a chodby ucpané sutí a terra rossou, nalézající se v některých perspektivních oblastech, dávají tušit, že tyto objevy nebyly zdaleka poslední.
Spodní patro má zcela jiný charakter. Je ucpané jílovými splachovými sedimenty, kde dominuje terra rosa a jílovité hlíny. Na tvarech se již začíná projevovat vliv termálního krasovění. Chodby jsou velmi členité, výzdoba výhradně pisolitová. Za velkých dešťů je zde nepatrný tok, který se propadá přímo v Tišnovském dómu. Sedimenty tvoří převážně terra rosa.
V nejnižším bodě jeskyně se návštěvník ocitne zhruba 70 metrů pod vrcholem. Tento prostor byl objeven v roce 1989, až do roku 2007 se tam ale nebylo možné dostat jinak než po laně.
Informace převzaty z http://old.speleo.cz/ a http://www.tisnov-mesto.cz/.
Foto http://www.daily-d.com/.
O co půjde?
Jak již bylo výše zmíněno jeskyně sestává ze dvou pater. Horní je více méně klasickou prohlídkou jeskynního systému vhodnou i pro děti. Jelikož je ale jeskyně veřejnosti nepřístupná, nejsou tam betonové chodníky a díky srážkám je bláto všude. Spodní část lze považovat za náročný terén, kde se počítá s plazením a lezením po žebřících a špinaví budete od hlavy k patě. Spodní patra doporučujeme pouze zdatným jedincům a dětem od 10 let, které se nebojí. Sestup dolů nedoporučujeme jedincům prostorově výrazněji řešeným :-D Místy jsou opravdu úzké komíny a neradi bychom k vašemu vyproštění volali báňskou záchrannou službu (JaCG by mohl vyprávět :-D)
K žádným výrazným změnám v pravidlech oproti loňskému ročníku nedošlo a dva souběžné eventy ve stejný čas a na stejném místě už není možné pořádat. Proto jsme se rozhodli uspořádat event pouze ve variantě T5 Extrém.
Stejně tak jako loni i letos bude k dispozici jeden zkušený speleolog navíc, se kterým si můžete mimoeventově prohlídnout horní „lite“ část jeskyně. Takže pokud se vydáte na eventovou prohlídku dolních pater, můžete s sebou vzít i zbytek rodiny. Stejně tak pokud víte, že spodní patra jsou nad vaše fyzické i psychycké možnosti a nejde vám jen o ten bod, mužete se za námi stavit a projít si mimoeventově horní části jeskyně. V případě, že byste měli zájem pouze o neeventovou prohlídku horních pater, dejte nám o tom vědet pomocí Write Note.
Prohlídky budou vedeny zkušenými speleology. Prolézt dolní patro nám bude trvat asi hodinu. Pro letošní ročník jsme se s jeskyňáři domluvili na „nové“ trase ;-)
PROSÍME, pečlivě zvažte vaše fyzické i psychické možnosti!
Kapacita eventu je omezená, dolů se podívá celkem 6 skupin po 8 lidech (2x 13:00-14:00, 2x 14:00-15:00 a 2x 15:00-16:00). Pořadí logů Will Attend určuje pořadí zápisů jednotlivých lidí do skupin.
Malé ohlédnutí za předešlými ročníky ;-)
Doporučené vybavení
Pro zkoumání spodního patra doporučujeme nějaké pracovní oblečení, rukavice a pevnou obuv, která se také umaže. Vzhledem k tomu, že dole budou současně vždy dvě skupiny po osmi lidech, tak pokud máte vlastní helmu a svítilnu - čelovku, určitě si je vezměte s sebou. Do will attend logu uveďte, jestli si berete vlastní helmu se světlem. Další helmy a svítilny budou zajištěny, dětské velikosti bohužel nejsou k dispozici, takže pokud dolů půjdou děti, vezměte jim aspoň přilbu na kolo.
Cena
Cena prohlídky dolních pater byla stanovena na jednotnou cenu 50,- Kč za osobu.
CWG
CWG budou za standardní cenu 10,- Kč/ks. I letos jsme ale pro vás nachystali další možnost vzpomínky na akci v podobě Czech Geo Square (SQ), také za cenu 10,- Kč/ks. Do logu pište počet CWG a SQ, o které máte zájem.
Seznam přihlášených
Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
