Tišnovské (geo)pivko: Kuřim - mimoúrovňová křižovatka

GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka

A cache by Mrazik1

Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Tato keš vás dovede k propustku do míst, kde se měla nacházet mimoúrovňová křižovatka dálnice se silnicí z Kuřimi do Tišnova. Nachází se zde nedokončené vyústění šachty do středního dělícího pruhu dálnice. Na severu končí násep ještě před torzem tohoto vyústění, na jihu byl násep rekultivován a zcela splynul s polem. Na severu míří rozestavěná dálnice do sedla mezi Kuřimský vrch a Čebínský kopec. Sedlem prochází zářez poměrně řídce porostlý nízkými listnáči. Dnešní silnice z Kuřimi do Hradčan (u Tišnova) vznikla až po válce bez zřetele na rozestavěnou dálnici, a tak se stalo, že křížení není výškově vyřešeno. Původní silnice z Kuřimi do Hradčan měla být totiž přeložena jižně do plánované dálniční křižovatky. Situaci plánované mimoúrovňové křižovatky vidíte na přiložených obrázcích.

Prolnutí současné mapy s fragmentem originálního stavebního plánu mimoúrovňové křižovatky u Kuřimi.

Pohled na celkovou situaci v okolí obcí Drásov, Malhostovice, Čebín, Kuřim a Moravské Knínice (1941).

Plán mimoúrovňové křižovatky Kuřim (1940).

Více na jihu, mezi dálničním mostem přes Kuřimku a dálničním propustkem, křížila trasa dálnice železniční trať s Kuřimi do Veverské Bítýšky. Tato trať už několik let před stavbou dálnice nebyla používána (od roku 1935), takže se zde ani neplánovalo mimoúrovňové křížení. To by samo o sobě situaci komplikovalo, protože obě tělesa (dálniční i železniční) vedla po náspu. Dálnici by tak bylo nutné buď zahloubit (což kvůli spodní vodě nebylo možné) anebo podstatně zvýšit její násep. Vysoký násep by byl samozřejmě možný, ale kvůli širokému údolí by musel být dosti dlouhý. Jen díky rušení železniční trati tak mohla dálnice z obou stran klesnout až skoro na dno údolí. Ještě než byla trať úplně zrušena, je pravděpodobné, že sloužila jako vlečka a ještě i ke staveništi dálnice se po ní dopravoval stavební materiál. Po zrušení trati byly koleje postupně demontovány a drážní těleso rekultivováno, či spíše rozoráno. Hezkou památkou na někdejší trať zůstal mimo jiné kamenný propustek v poli u Moravských Knínic. Zatímco násep trati už dávno splynul s polem, propustek zůstal a je využíván zemědělci k přejíždění potoka.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jestli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:

Moje keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka

Něco málo ke keši:
Jedná se o keš terénu T5, takže se v žádném případě nepokoušejte přecenit své síly a schopnosti! Ke keši lze dojet autem. Určitě se nesnažte lovit keš sami! K odlovu by vám mělo stačit bez problému třicetimetrové lano. Lovte zvrchu. Nahoře je otvor překryt z poloviny podlážkou, kterou odsuňte a po odlovu zase nezapomeňte otvor pořádně zadělat. Rozhodně na podlážku nestoupejte. Nesnažte se ke keši dostávat spodem skrz propustek, keš se nacházi zhruba uprostřed šachty. Na propustku jsou napevno přidělány pruhy koberce kvůli ochraně lana.