Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

pondělí 18. července 2011

Pivovary Tišnovska III - Pivovar Doubravník / Doubrawnik

Píííp... na světě je další z keší věnovaných pivovarům




Pivovar Doubravnik
Dalsi zastaveni za pivovarskou historii Tisnovska nas zavede do Doubravniku. Presny rok, kdy zde vznikl pivovar se nam zatim nepodarilo zjistit. Z dostupnych materialu se vsak da odvodit, ze to mohlo byt jiz v patnactem stoleti.
V sirotcich registrech je opsano obecni zrizeni mestecka z roku 1478, obnovene roku 1749. Je to vzacna pamatka obecni samospravy. Mimo jine je zde nekolik paragrafu venovano take pivovaru a varce. Citujeme:
O pivovare a varce.
§ 20. Ohlasuje se pivovar; kdo by chtel pivo variti, soused sousedu ma ustoupiti a popustiti, a od varky ma jemu 7 penez dati a ctvrty dzber mlata.
§ 21. Ohlasuji se varky pivne, aby kazdy mel pravo variti pivo, kdoz to bude mocti byti, v tom nemuz zadne prekazky miti, a taky aby prihodne pivo varil, jesto by obec mohla pritom zustati, a kdyby piva zde dosti navareneho bylo, zadny nema prava piva odjinud voziti bez obecni vule, a tu starsi aby to opatrili, aby se kazdemu spravedlnost dala od toho, kdoz vari, i od toho, kdoz bere, i od toho, kdoz dava, mira spravedliva aby byla.
§ 22. Kdo chce pivo variti v mestecku, ma variti po celem sladu po 20 mericech a nebo po pul sladu po 10 mericech; pakliby byla ujma, ze by se tak nenaslo, to ma trestano byti bez milosti.
§ 23. Mira spravedliva pivna aby byla jako v Tisnove, a to maji pani starsi jiti a opatriti v nedeli pred obedem; pakliby se tak nenasla, pokuta 4 grose bez milosti.
§ 24. Becka pivna ma byti sestivederna.
§ 25. Piva ani vina aby zadny nedal navalovati v nedeli svatou ani na Matky Bozi den ani v apostolske dni.
Z pernstynskeho urbare z roku 1582 se muzeme docist: Veskera obec uvolila se kazdeho roku k Narozeni Pane dovezti 2 becky vina, davati cestneho o sv. Vaclave 16 gr., posudneho z obecn. pivovaru o sv. Jiri a sv. Vaclave po 30 zl., a z masnych kramu o sv. Jiri 16. zl. Dalsim dokladem o existenci pivovaru v Doubravniku je soupis techto podniku na Morave z roku 1598. V jiz zminovanem roce 1582 je v Doubravniku uveden Jan Sladek, kteremu nalezel dum cp. 10. Jeho jmeno ukazuje na povolani spojene s provozem pivovaru. Podrobnejsi udaje vsak prinaseji teprve pisemnosti z 17. stoleti.
Dum c.p. 75 v Doubravniku slouzil jako radnice. Patril k ni i senk a satlava, ve dvore stal pivovar. Roku 1604 Estera Rajecka roz. Zejdlicka ze Schonfeldu
povolila mestecku vareni psenicneho a jecmenneho piva pro vlastni potrebu v pivovaru a rovnez obci propujcuje svobodne senkovani piva ve meste. Obsah tohoto privilegia nam dovoluje predpokladat vystavbu noveho pivovaru kratce pred tim a listina mela oficialne zahajit jeho uvedeni do provozu.
V utery 15. unora 1631 povolil majitel pernstejnskeho panstvi Krystof Pavel Lichtenstejn - Kastelkorn mestecku Doubravniku dosavadni pravo drzeni a uzivani pivovaru za poplatek 60 zlatych rocne, splatnych ve dvou stejnych splatkach na dny sv. Vaclava a sv. Jiri. Slo tedy o potvrzeni privilegia Estery Rajecke c roku 1604.
Pred nedeli devitnikem od narozeni syna Boziho pocinajice tisiciho sestisteho tricateho prvniho Krystof Pavel hrabe z Lichtenstejna, majitel panstvi pernstejnskeho, za poplatek sedesate zlatych rocne, avsak pod tou vejminkou, cokoliv a kdy piva v temz mestecku se navari, aby sami, a jinam do vesnic jeho Milosti ven z mestecka nic nevydavajic, doma spili.
V roce 1640 se stal doubravnickym sladkem Jan Prochazka, ktery rok predtim pusobil v pivovare na hrade Pernstejne. Pivovar hral v Doubravniku i velmi dulezitou hospodarskou ulohu, nebot byl hlavnim zdrojem obecnich prijmu. V roce 1669 byk oceneny jako dvoulanovy grunt. Dochovane dokumenty prozrazuji, ze vynos pivovaru byl vyuzivan pro radu dalsich bezbych vydani mestecka. V roce 1732 mel pivovar obrat 1373 zlatych 38 krrejcaru a 3 dukatu. Za 138 becek vystaveneho piva prislo do duchodu mestecka 920 zlatych, na Pernstejn bylo odvedeno 399 zl. kontribuce a 70 zlatych posudneho. Od roku 1762 az do pocatku 19. stoleti je v doubravnickem archivu zachovana temer uplna rada uctu nazvanych Pocet pivovarsky i tez podobne na vselijaky prijmy a vydani obecni. Jelikoz do obecni pokladny prichazely nejvyznamnejsi prijmy z obecniho pivovaru, doslo ke slouceni obecnich a pivovarskych uctu v jeden celek.
Podle urbarialni fasse mestecka Doubravnika z roku 1775 se v pivovare varilo 156 sudu piva, z cehoz se platila pivovarska cinze 70 zlatych.
Od Marie Terezie mela obec pravo varit tri varky piva, kazda varka po 12 sudech a nebo tolik piva, co obnaseji tyto tri varky, privezt do Doubravnika z panskych pivovaru a pivo v radnici vycepovat.
Pozdeji meli sousede pravo varit pivo pro sebe, nebo si pro ne chodit s putnami a hrnci - bylo totiz zdarma.
Az do poloviny 19. stoleti musel Doubravnik v obecnim senku, ktery byl soucasti pivovaru, vysenkovat trinactou becku z pernstejnskeho pivovaru. Tato povinnost vedla k omezovani provozu pivovaru, ktery obec davala do najmu.
Na listine, nalezene pri oprave vrat u domu c.76, byvaly majitel domu Antonin Bily zapsal roku 1847: "Sousedstvo se soudilo o pivovar, aby do nasich ruk prisel, nebot jsme z toho pivovaru ucty nemeli" Tenkrat byl sladkem Dominik Krejci z Policky a platil rocni najem ve vysi 1.600 zlatych.
V roce 1867, kdy byl najemcem pivovaru Weisenstein, se prestalo pivo v Dubravniku varit a najemce pivovaru byl vlastne pouze najemcem obecniho hostince. Novemu najemci Josefu Vimrovi, ktery pronajal obecni pivovar na leta 1869-1873, obecni vybor dovolil, ze nemusi varit pivo. V roce 1873 obec odprodala pivovarske nadobi a budovu pivovaru nechala zborit s rozhodnutim, ze kridlice ze strechy pivovaru bude pouzita na zakryti sklepa. Medeny pivovarnicky kotel byl prodan do Brna.
Stary pivovar dnes pripominaji pouze rozsahle sklepy a budovy ve dvore dnesniho pohostinstvi pana Sedlacka.
Na nasledujicich fotografiich, ukazujicich mestecko Doubravnik, je videt hostinec i pivovar. Pokud byste meli nejake dalsi doplnujici informace ci fotografie, prosim poslete nam je, budeme radi a treba budeme moci doplnit i listing.

Prameny:
[1] Oharek Vaclav: Tisnovsky okres, Vlastiveda moravska, II. mistopis, vydava Muzejni spolek v Brne, 1923.
[2] Likovsky, Zbynek: Pivovary Moravy a rakouskeho Slezska 1869 - 1900, Vyzkumny ustav pivovarsky a sladarsky, a.s., Praha 2000.
[3] kolektiv autoru: Doubravnik v dejinach 1208-2008, Doubravnik 2008.
[4] Jirasek, Jiri: Pivovary na Morave koncem 16. stoleti, in Casopis Moravskeho Musea, XLVII, 1962.
[5] http://www.doubravnik.cz/

Žádné komentáře:

Okomentovat