Odpočívka Drásov - Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Při posledním z našich pravidelně nepravidelných "raníčků" s Jakubem jsme zavítali take k Jevíčku a odlovili si pár keší věnovaných "Hitlerove dálnici". Protože mě tohle téma opravdu zaujalo a pár keší jsem už odlovil a většina z nich stála opravdu za to, rozhodl jsem se vytvorit speciální bookmark keší, věnovaných právě Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien. Naleznete ho zde: Německá exteritoriální dálnice A88 Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) :: „Hitlerova Dálnice“. Nakonec mě téma zaujalo tak, že jsem se rozhodl tomuto tématu také věnovat dvě keše. Noa první z nich je už na světě, tak pevně věříme, že se bude líbit.

GC3PC0A Odpocivka Drasov

Odpočívka Drásov

Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Tato keš vás dovede na odpočívku nedaleko Drásova. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.

Na volném prostranství, uprostřed polí mezi Malhostovicemi a Všechovicemi, vede těleso dálnice několik set metrů v nepřirozeně širokém zářezu. Je to zapříčiněno tím, že zde byla připravována velká jednostranná dálniční odpočívka. Hned na první pohled je i dnes jasné, pro který směr jízdy po dálnici měla být odpočívka určena. Průběžné těleso dálnice vede přímo, ale na východ od něho je zářez rozšířen o klasický záliv, ohraničený strmým, několik metrů vysokým srázem. Bylo by zde dost místa i pro oboustrannou odpočívku, ale jelikož projektanti navrhli odpočívku pro směr do Vídně nedaleko odtud u obce Lubě - na předmostí západního mostu přes údolí říčky Lubě, byla u Malhostovic (Drásova) budována jen odpočívka pro opačný směr - do Wroclawi. Stejně jako na odpočívce u Lubě, měla mít i tato u Malhostovic např. čerpací stanici a restauraci. Shodou okolností, i když se obě odpočívky nacházejí několik kilometrů od sebe, obě se rozkládají na severním předmostí mostu přes stejnou říčku Lubě.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.

Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.

Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Prameny:

[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

[3] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm

[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav