Černá Hora – dálniční propustek II

GC5F5Q4 Černá Hora – dálniční propustek II
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien
Cache by Tisnovske.geopivko

Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás zavede do míst stavby přeložky komunikace z Černé Hory do Žernovníka.

Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.

Tuto komunikaci měla dálnice překonat dálničním mostem. Přeložku silnice se podařilo dokončit, dálniční most přes tuto přeložku je pouze založen. Plánovaná délka mostu byla 9 m a výška 4,5 m. Vedle této přeložky se nachází dokončený dvakrát výškově lomený propust (kterému je věnována tato keš). V těchto místech se vpravo od dálnice a od začátku popustě na druhé straně přeložky nacházel ubytovací tábor Potsdam a vlevo od dálnice a hned vedle vyústění propustě se nacházel stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský.

Pohled na stavbu dálnice v místech křížení se silnicí z Černé Hory do Býkovic.

Ve směru od Vratislavy měl být most přes potok Býkovka. V rámci stavby dálnice byla provedena regulace tohoto potoka. Vlastní most přes potok má vybetonovány pouze základy. Most měl být parabolický, dlouhý 2 m a vysoký 3 m.
Za nedokončeným mostem silnice z Černé Hory do Žernovníka přechází dálnice ve směru na Vídeň z plánovaného násypu do hlubokého zářezu. Důvod naplánování těchto zemních prací představovala potřeba překonání strmého stoupání na náhorní plošiny. Zářez dálnice není ve své poslední třetině dokončen. Plánovaná délka zářezu byla 450 m a hloubka až 18 m.

Pohled do údolí říčky Býkovky na jaře 1940: Za staveništěm dálnice je dělnický pracovní tábor Postdam, ve kterém byli ubytování dělníci firmy Hrabě & Lozovský.

Tentro úsek byl z hlediska plánování jedním z nesložitějších. Dle prvních návrhů z roku 1939 měla trasa procházet územím obcí Černá Hora, Žernovník, Malá Lhota, Újezd, Milonice, Lažany, Nuzířov, Malhostovice (viz obrázek). Poblíž Černé Hory se však dálnici do cesty postavil výběžek Hornosvratecké vrchoviny. Po příchodu Ing. Lorenze na místo vládního rady pověřeného výstavbou dálnice byla zdejší trasa dálnice přehodnocena a po zvážení několika dalších variant bylo rozhodnuto vést trasu západně od Černé Hory, územím obcí Malá Lhota, Lubě, Hluboké, Skalička a Všechovice. Plánovači se rozhodli trasu vést takřka přímkou a to i za cenu velkých zemních prací, včetně stavby čtyř velkých dálničních mostů. I kvůli náročnému plánování začaly stavební práce v oblasti Čtyřmostí s ročním zpožděním, což mělo za následek, že úsek byl rozpracován asi nejméně ze všech. Úsek začínal na území Černé Hory a končil mezi obcemi Skalička a Všechovice.

Trasa dálnice mezi Černou Horou a Čebínem. Plná čára ukazuje původní návrh z roku 1939, přerušovaná linka pak značí schválenou variantu. (MZA Brno, Zemský úřad Brno - Průběžná automobilová silnice Vratislav-Brno-Vídeň: úprava a placení daní, výškový plán a plány trasy, výtahy z katastrálních operátů 1939-1944, kart. 8810, s. 3.).

Jak bylo zmíměno, dostáváme se v této oblasti do málo rozestavěného úseku dálnice, přičemž většina zemních prací byla v šedesátých letech rekultivována. Nalezneme zde nejprve nedokončený parabolický most (GC565A2 Žernovník - dálniční most) a o něco dále dokončený trubní propustek (GC565A6 Žernovník - dálniční propustek). Tento trubní propustek je velmi zajímavý, jelikož jako jedna z mála staveb na této dálnici je označen letopočtem (1941) a to na své výtokové straně. Stejným letopočtem je „ozdoben“ i propustek, kterému je věnována tato keš. Nachází se pro změnu na vtokové straně propustku.

Jak bylo zmíněno výše nacházelo se v katastrálním území Žernovníka i několik dělnických ubytovacích táborů a stavební dvůr.

Ubytovací tábor Potsdam
Tábor se nacházel vpravo od silnice z Černé Hory do Žernovníka v místech odbočky k mlýnu. Stavbu tábora zahájili dělníci v dubnu 1939 a v červnu téhož roku se již podařilo tábor dokončit. Ubytování zde našli dělníci firmy Hrabě & Lozovský. Po zastavení stavby dálnice firma tábor postupně zlikvidovala v letech 1942–1943. V místech, kde stál, se dodnes po něm nacházejí pozůstatky (betonové základy, studna, zásobárna na vodu, terénní úpravy apod.) Tábor se skládal ze čtyř ubytovacích baráků pro dělníky, kuchyně a jídelny, toalet, umývárny a skladu materiálu. Poblíž tábora se nacházela studna, nad níž umístěné čerpadlo čerpalo vodu do betonového zásobníku nad táborem, odkud byla samospádem rozváděna po táboře. Lagerführerem (vedoucím tábora) se stal brněnský Němec Karl Drobek.

Vlevo: nákres tábora Potsdam (1939). Vpravo: Tábor Steinbrück

Ubytovací tábor Steinbrück
Tábor se nacházel západně od obce Žernovník nedaleko silnice z této obce do obce Brťov. O stavbě tábora bylo rozhodnuto na podzim 1940 a na jaře 1941 již stál. V táboře bydleli zaměstnanci firmy Polensky & Zöllner. Po zastavení prací na dálnici došlo k postupné likvidaci tábora v letech 1942–1943. V lese poblíž silnice z Žernovníka do Brťova se dodnes po něm nacházejí pozůstatky.

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský
Stavební firma v popisované části prováděla stavbu dvou nenavazujících úseků. Pro každý stavební úsek vybudovala samostatný stavební dvůr. První stavební dvůr se nacházel u silnice z Černé Hory do Žernovníka. Zde byly umístěny kanceláře firmy, garáže, sklady, dílny a výtopna pro parní lokomotivy. Na obou úsecích nasadila firma velké množství techniky. Pro přepravu materiálu z lomu u obce Žernovník postavila stavební drážku od tohoto lomu na staveniště dálnice (na této trati však z důvodu velkého stoupání došlo k použití svážnice, kdy naložené vozíky byly spouštěny z lomu na staveniště dálnice a jako protizávaží vytahovaly do lomu prázdné vozíky).

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský pod Žernovníkem

Mapa trasy dálnice.

Současný vzhled dvakrát výškově lomené propustě.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013.
[5] Kolíska, Michal: Historie dopravní infrastruktury a budování dálkových kapacitních komunikací v českých zemích a jejich vliv na bezpečnost a plynulost silniční dopravy, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009.
[6] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[7] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:

Keše členů Tišnovského geopivka, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

JaCG:
• GC1ZB77 Dálnice Breslau-Wien Lite
• GC1ZB7Q Dálnice Breslau-Wien Profi

Mrazik1:
• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu

Safarici:
• GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice (Kohoutovice - dálniční most přes polní cestu)

• GC4ZB32 Černá Hora - dálniční propustek
• GC475MG Čtyřmostí
• GC46PRA Dálniční most přes říčku Kuřimku
• GC475MG Drnovice - dálniční most přes silnici
• GC475MG Kníničky - dálniční propustek
• GC4AHAM Kníničky - dálniční dálniční most přes údolí Svratky
• GC475MG Lubě - dálniční propustek
• GC3PC0A Odpočívka Drásov
• GC4ZB36 Skalice n. Svitavou - dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava
• GC3PC0A Voděrady - dálniční most přes potok Výpustek
• GC565A2 Žernovník - dálniční most
• GC565A6 Žernovník - dálniční propustek

Tišnovské geopivko:
• GC5F5Q4 Černá Hora - dálniční propustek II

Něco málo ke keši:

!!! Odlov na vlastní nebezpečí !!!

Souřadnice keše ukazují přibližně na místo uložení keše, jen musíte hledat o několik metrů „hlouběji“. Vstup do útrob propustku naleznete mezi referenčními body. Vydejte se dovnitř propustku. Keš se v žádném případě nesnažte odlovit úplně sami. K odlovu by se mohl hodit malý žebřík nebo geokolega. V místě zalomení se drží voda, takže i holinky mohou být výhodou. Nezapomeňte si k odlovu přibalit čelovku, bude se Vám určite hodit. Stejně tak ve vhodná smyce pro jištění pri manipulaci při logování.

Jedná se o podobný artefakt jako keš od Safariku: GC56KVP Lubě – dálniční propustek, nicméně stavitelé vám tu už zanechali pomůcku pro odlov, proto se může zdát, že je terén nadhodnocený. Nicméně díky provedení keše i propustku necháváme hodnocení T5. Terén je dosti závislý na aktualním stavu vody. Vzhledem k současné oblevě a delším vytrvalým dešťům by betatesteri mohli vyprávět ;-)