Jako první se po novém roce probudil ze zimního spánku Berx a nadělil nám v rychlém sledu hned dvě nové krabičky. Přejme jim tedy dlouhý a spokojeny život.
Most 377-1
Tato keš je dárkem k svátku pro naši Veroniku. Neberte ji prosím FTF. :-)
![obrazek](http://img.geocaching.com/cache/large/cd9fb8f9-122e-4149-b99b-8dcd6d2bfbe4.jpg)
Trocha historie:
Na tomto místě byl první most postaven již kolem roku 1830. Před tí zde byl jen jakýsi brod. Most přes řeku Svratku byl v posledních válečných dnech zničen. Ustupující německé jednotky ho vyhodily spolu s dalšími mosty na Tišnovsku 8. května 1945.
Od té doby ho nahrazovaly různé provizorní dřevěné konstrukce. Při poválečné obnově byl postaven prozatímní most v roce 1947. V roce 1988 byl zrekonstruován a volba padla na vojenský ocelový most Bailey Bridge s dřevěnou mostovkou.
![obrazek](http://img.geocaching.com/cache/large/650fc379-c96f-4245-a45c-d05f5895053b.jpg)
Použitý most byl po válce namontován jako provizorní most přes Svratku ve Veverské Bytýšce. V 80. letech se ale propadl pod projíždějícím nákladním autem a na jeho místě byl vybudován nový, betonový most. Ocelová stavebnice ženijního mostu soustavy Bailey byla převezena do Předklášteří a zůstala tam do roku 2011.
![obrazek](http://img.geocaching.com/cache/large/99aab6a3-86ff-41cc-af6a-f78b540cbb58.jpg)
Konstrukce mostu pochází ještě z mezinárodní poválečné pomoci UNRRA. Tišnovský most silničáři ještě v roce 1996 přemontovali a posílili. Od té doby docházelo k opravám různého rozsahu, například v roce 2001 byla provedena celková oprava chodníku a v roce 2002 byla provedena výměna zkorodovaných ocelových nosných částí. Rovněž dřevěné části byly v období dvou až tří let obnovovány. Od roku 2009 byly zahájeny stavební práce. Starý most byl odvezen do šrotu a na jeho
![obrazek](http://img.geocaching.com/cache/large/025c1770-54df-483a-8507-f009cb763caf.jpg)
Charakteristika nového mostu:
Přemostění řeky Svratky je navrženo jednopolovou rámovou konstrukcí z dodatečně předpjatého betonu. Délka přemostění je 34,40 m. Rámová konstrukce je dvoukloubová, založená na pilotovém roštu z velkoprůměrových pilot. Mostní svršek mostu se skládá z levé římsy s chodníkem celkové šířky 2,50 m,vozovky mezi zvýšenými obrubami základní šířky 6,50 m a z pravé římsy šířky 0,75 m.
![obrazek](http://img.geocaching.com/cache/large/6fc8d0ed-de7c-4aa2-b3dd-c075e9733f20.jpg)
Budka pro rybky
To, že se vyskytují a vždycky vyskytovaly na Brněnské přehradě zvláštní druhy ryb je všeobecně známo, ale že zde i hnízdili ryby létající o tom už ví málokdo. Tyto anomálie přičítáme i tomu, že jeden z přítoků do přehrady obsahuje drobné částečky radioaktivních látek. Začali jsme se tímto problémem více zabývat po nálezu jedné zajímavé kostry rybky přímo na břehu přehrady.
(Viz foto ).
![obrazek](http://img.geocaching.com/cache/large/03882d01-0666-4da8-90cb-76cc5fa92078.jpg)
Bohužel kostra byla ve značném stádiu rozkladu a nebyla kompletní a tak
všechny informace zde v listingu jsou čistě spekulativní.
Informace z internetu:
Mezi rybami najdeme formy, které svůj vodní živel dočasně opouštějí a pronikají do vzduchu. Čeleď letounovití (Exocoetidae) má prodloužené prsní ploutve a asymetrickou ocasní ploutev. Díky nim mohou ryby po výskoku nad hladinu vody plachtit vzduchem desítky sekund a překonat vzdálenosti kolem 400 metrů. Nejstarší doklady o letounovitých rybách pocházejí z Evropy v období eocénu před 56 až 34 miliony lety. Je to sice podstatně dříve, než vznikla Brněnská přehrada, ale je možné, že se ryby do našich končin zase vrátí. Což dokládá i námi nalezená kostra.
Nově objevená kostra z Brněnské přehrady a další fosilie z provincie Kuej-čou v jihozápadní Číně dokládá, že tyto ryby opravdu existovaly. Druh Potanichthys xingyiensis měl podobně jako moderní létající ryby dobře vyvinuté prsní ploutve a asymetrickou ocasní ploutev. Díky tomu mohla ryba překonávat desítky metrů dlouhé vzdálenosti a provádět sofistikované vzdušné manévry. Ty jí zřejmě chránily život při napadení predátory, mezi kterými byli i velcí vodní plazi. V dnešní době již většina těchto plazů nežije, avšak rušivý vodní ruch na přehradě může vesele probíhat a lítající rybky klidně můžete potkat, jak se prohánějí nad vodní hladinou.
Proč keš právě tady?
Rozhodli jsme se tedy postavit lítajícím rybkám domeček. U ptáčků to funguje stejně. Postavíte jim někam na strom budku a oni si ji časem oblíbí a budku si obsadí. Předpokládáme tedy, že když budou mít rybky svoji budku, tak je jen otázkou času kdy si ji také zabydlí. Navíc, velmi složitým výpočtem, jsme došli k závěru, že umístění budky je ideální v místě přistání létající rybky při migraci dolů po proudu.
(Viz foto ).
![obrazek](http://img.geocaching.com/cache/large/1c714c8d-3232-4318-a37d-1fec46983318.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat