Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

sobota 9. února 2013

Světlo světa spatřily dvě nové keše z dílny našeho plodného Berxe


Jako první se po novém roce probudil ze zimního spánku Berx a nadělil nám v rychlém sledu hned dvě nové krabičky. Přejme jim tedy dlouhý a spokojeny život.


Most 377-1

Tato keš je dárkem k svátku pro naši Veroniku. Neberte ji prosím FTF. :-)

obrazek

Trocha historie:

Na tomto místě byl první most postaven již kolem roku 1830. Před tí zde byl jen jakýsi brod. Most přes řeku Svratku byl v posledních válečných dnech zničen. Ustupující německé jednotky ho vyhodily spolu s dalšími mosty na Tišnovsku 8. května 1945.
Od té doby ho nahrazovaly různé provizorní dřevěné konstrukce. Při poválečné obnově byl postaven prozatímní most v roce 1947. V roce 1988 byl zrekonstruován a volba padla na vojenský ocelový most Bailey Bridge s dřevěnou mostovkou.

obrazek

Použitý most byl po válce namontován jako provizorní most přes Svratku ve Veverské Bytýšce. V 80. letech se ale propadl pod projíždějícím nákladním autem a na jeho místě byl vybudován nový, betonový most. Ocelová stavebnice ženijního mostu soustavy Bailey byla převezena do Předklášteří a zůstala tam do roku 2011.

obrazek

Konstrukce mostu pochází ještě z mezinárodní poválečné pomoci UNRRA. Tišnovský most silničáři ještě v roce 1996 přemontovali a posílili. Od té doby docházelo k opravám různého rozsahu, například v roce 2001 byla provedena celková oprava chodníku a v roce 2002 byla provedena výměna zkorodovaných ocelových nosných částí. Rovněž dřevěné části byly v období dvou až tří let obnovovány. Od roku 2009 byly zahájeny stavební práce. Starý most byl odvezen do šrotu a na jeho 

obrazek

Charakteristika nového mostu:

Přemostění řeky Svratky je navrženo jednopolovou rámovou konstrukcí z dodatečně předpjatého betonu. Délka přemostění je 34,40 m. Rámová konstrukce je dvoukloubová, založená na pilotovém roštu z velkoprůměrových pilot. Mostní svršek mostu se skládá z levé římsy s chodníkem celkové šířky 2,50 m,vozovky mezi zvýšenými obrubami základní šířky 6,50 m a z pravé římsy šířky 0,75 m.

obrazek
 

Budka pro rybky

To, že se vyskytují a vždycky vyskytovaly na Brněnské přehradě zvláštní druhy ryb je všeobecně známo, ale že zde i hnízdili ryby létající o tom už ví málokdo. Tyto anomálie přičítáme i tomu, že jeden z přítoků do přehrady obsahuje drobné částečky radioaktivních látek. Začali jsme se tímto problémem více zabývat po nálezu jedné zajímavé kostry rybky přímo na břehu přehrady.
(Viz foto ).

obrazek

Bohužel kostra byla ve značném stádiu rozkladu a nebyla kompletní a tak
všechny informace zde v listingu jsou čistě spekulativní.

Informace z internetu:

Mezi rybami najdeme formy, které svůj vodní živel dočasně opouštějí a pronikají do vzduchu. Čeleď letounovití (Exocoetidae) má prodloužené prsní ploutve a asymetrickou ocasní ploutev. Díky nim mohou ryby po výskoku nad hladinu vody plachtit vzduchem desítky sekund a překonat vzdálenosti kolem 400 metrů. Nejstarší doklady o letounovitých rybách pocházejí z Evropy v období eocénu před 56 až 34 miliony lety. Je to sice podstatně dříve, než vznikla Brněnská přehrada, ale je možné, že se ryby do našich končin zase vrátí. Což dokládá i námi nalezená kostra.
Nově objevená kostra z Brněnské přehrady a další fosilie z provincie Kuej-čou v jihozápadní Číně dokládá, že tyto ryby opravdu existovaly. Druh Potanichthys xingyiensis měl podobně jako moderní létající ryby dobře vyvinuté prsní ploutve a asymetrickou ocasní ploutev. Díky tomu mohla ryba překonávat desítky metrů dlouhé vzdálenosti a provádět sofistikované vzdušné manévry. Ty jí zřejmě chránily život při napadení predátory, mezi kterými byli i velcí vodní plazi. V dnešní době již většina těchto plazů nežije, avšak rušivý vodní ruch na přehradě může vesele probíhat a lítající rybky klidně můžete potkat, jak se prohánějí nad vodní hladinou.


Proč keš právě tady?

Rozhodli jsme se tedy postavit lítajícím rybkám domeček. U ptáčků to funguje stejně. Postavíte jim někam na strom budku a oni si ji časem oblíbí a budku si obsadí. Předpokládáme tedy, že když budou mít rybky svoji budku, tak je jen otázkou času kdy si ji také zabydlí. Navíc, velmi složitým výpočtem, jsme došli k závěru, že umístění budky je ideální v místě přistání létající rybky při migraci dolů po proudu.
(Viz foto ).

obrazek

Žádné komentáře:

Okomentovat