Cache by Mrazik1
Ostopovice - dálniční most přes polní cestu
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien
Tato keš vás dovede k jednomu ze dvou nedokončených mostů nedaleko Osptopovic. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.
Topografická mapa se zakreslenou dálnicí. V okolí Ostopovic se měly nacházet dva mosty, přičemž nedaleko horního mostu se počítalo s odpočívkou ve směru na Vratislav. O kus jižněji se pak nachází propustek, kterému je věnována tato keš.
Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.
Přes polní cestu u Ostopovic byl postaven dálniční most avšak nebyla na něm již osazena nosná deska - mostovka. Most má z obou stran vybudovány náspy. Zdejší mládež využívá opěru mostu jako horolezeckou stěnu a nedosypanou část pro tábořiště. I tento most bude možné využít pro plánovanou R43.
Pohled na ještě nezarostlou stavbu od východu.
Vnitřní část tzv. křídla. Pohled k severu, ve směru do Bystrce. Vpravo vyčnívají šachty kanalizace. Na stěně je dobře vidět černý asfaltový nátěr hydroizolace.
Kanalizace mostu.
Nedosypaná opěra mostu dnes slouží jako plácek ke hraní a táboření.
Pokud se vydáte směrem na jih, narazite na druhý dálniční most přes polní cestu, tzv. horní.
Přes polní cestu ve stráni nad Ostopovicemi byl stavěn dálniční most, který zůstal nedokončen. Průjezdy jsou tzv. tunelového typu, tedy s klenbou, která měla být zasypána zeminou. Postaveny však byly pouze boční části mostu. Vnitřní klenba pod samotnou dálnici se již stavět nezačala. Proto dnes most připomíná spíše dvě kamenné brány.
Nedokončený a opuštěný most ještě v době, kdy nebyl tolik zarostlý. Vpředu západní zeď a vzadu východní zeď s částečně vybetonovanou klenbou.
Pro výstavbu uvažovaného prodloužení rychlostní silnice R43 je možné torzo mostu využít a zachovat tak technickou památku pro příští generace. Protože však mostu chybí nosná konstrukce vozovky, bylo by jistě zajímavé, jakým způsobem by byl most dokončen.
Pohled od severovýchodu na vnitřní část západního boku mostu. Dozadu by dálnice vedla do Vídně. Vnitřek konstrukce nebyl ještě vůbec zarostlý. Vzadu za mostem vede nepřeložená polní cesta.
Topografická mapa se zakreslenou dálnicí. V okolí Ostopovic se měly nacházet dva mosty, přičemž nedaleko horního mostu se počítalo s odpočívkou ve směru na Vratislav. O kus jižněji se pak nachází propustek, kterému je věnována tato keš.
Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.
Přes polní cestu u Ostopovic byl postaven dálniční most avšak nebyla na něm již osazena nosná deska - mostovka. Most má z obou stran vybudovány náspy. Zdejší mládež využívá opěru mostu jako horolezeckou stěnu a nedosypanou část pro tábořiště. I tento most bude možné využít pro plánovanou R43.
Pohled na ještě nezarostlou stavbu od východu.
Vnitřní část tzv. křídla. Pohled k severu, ve směru do Bystrce. Vpravo vyčnívají šachty kanalizace. Na stěně je dobře vidět černý asfaltový nátěr hydroizolace.
Kanalizace mostu.
Nedosypaná opěra mostu dnes slouží jako plácek ke hraní a táboření.
Pokud se vydáte směrem na jih, narazite na druhý dálniční most přes polní cestu, tzv. horní.
Přes polní cestu ve stráni nad Ostopovicemi byl stavěn dálniční most, který zůstal nedokončen. Průjezdy jsou tzv. tunelového typu, tedy s klenbou, která měla být zasypána zeminou. Postaveny však byly pouze boční části mostu. Vnitřní klenba pod samotnou dálnici se již stavět nezačala. Proto dnes most připomíná spíše dvě kamenné brány.
Nedokončený a opuštěný most ještě v době, kdy nebyl tolik zarostlý. Vpředu západní zeď a vzadu východní zeď s částečně vybetonovanou klenbou.
Pro výstavbu uvažovaného prodloužení rychlostní silnice R43 je možné torzo mostu využít a zachovat tak technickou památku pro příští generace. Protože však mostu chybí nosná konstrukce vozovky, bylo by jistě zajímavé, jakým způsobem by byl most dokončen.
Pohled od severovýchodu na vnitřní část západního boku mostu. Dozadu by dálnice vedla do Vídně. Vnitřek konstrukce nebyl ještě vůbec zarostlý. Vzadu za mostem vede nepřeložená polní cesta.
Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.
Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.
Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.
Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav
Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:
Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:
Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:
Naše keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:
• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu
• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu
Tímto bych chtěl velmi poděkovat Honzovi Šafaříkovi za námět ke keši, pomoc se zpracováním listingu a betatest.
GC50R4F Moravany - dálniční propustek
Moravany - dálniční propustek
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien
Tato keš vás dovede k propustku do míst, kde se původně nacházelo koupaliště v údolí Šelše. To však muselo ustoupit stavbě dálnice a na jeho místě se nyní nachází obrovský násep přes celé údolí s propustkem.
Topografická mapa se zakreslenou dálnicí. V okolí Ostopovic se měly nacházet dva mosty, přičemž nedaleko horního mostu se počítalo s odpočívkou ve směru na Vratislav. O kus jižněji se pak nachází propustek, kterému je věnována tato keš.
Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.
Dálnice mezi Ostopovicemi a Nebovidy se jižně od Urbanova kopce musela vyrovnat s hlubokou roklí. Avšak v místě, kde by každý předpokládal spíše most, byl vybudován jeden z nejvyšších náspů, který je několik desítek metrů vysoký. Pravděpodobně bylo potřeba zpracovat obrovské množství zeminy z hloubeného zářezu skrz Urbanův kopec, který se nachází hned vedle. A tak byl namísto mostu zvolen násep. Bohužel kvůli dálnici muselo být zasypáno koupaliště na dně rokle, které bylo napájeno místním, tehdy ještě vydatným pramenem.
Původní koupaliště v Šelši, několik let před zasypáním náspem dálnice. Pohled od západu - z prostoru nad studánkou, která koupaliště napájela. V pozadí na stráních obec Bohunice, která je dnes spolu s rozsáhlými panelovými sídlišti součástí Brna.
Pohled na koupaliště od východu. Vzadu je v betonovém hrazení štěrbina, kudy do bazénu vtékala voda ze studánky. Ta se nacházela na louce za bazénem. V pozadí horní část rokle, která se prudce svažuje k vrcholu kopce.
Jeden ze skalnatých výběžků Urbancova kopce musel být prokopán hlubokým zářezem. Na tomto romantickém místě a zároveň jednom z nejvyšších bodů na trase, byla naplánována i dálniční odpočívka. Proto se zdejší zářez stavěl tak široký. Ale práce byly přerušeny právě v době, kdy byla odtěžena jen asi polovina skalního masívu a proto zde dodnes zůstaly dobře patrné jednotlivé stupně těžby - tzv. schody.
Východní svah Urbanova kopce, ve kterém byl hlouben zářez pro dálnici. Vpředu je vidět již téměř vyrovnaný povrch pro těleso dálnice. Vzadu jsou znatelné terasy jednotlivých pater, vzniklých postupným odtěžováním kopce. Tato část zářezu (pro směr dálnice do Vídně) však nestačila být odtěžena.
Gigantický násep v sobě skrývá klasický klenutý propustek, ale ten má oproti ostatním velkou zvláštnost. Podzemím totiž vede v mírném oblouku (do zatáčky) a jeho výpusť není tradičně až na dně rokle, jak by se předpokládalo, ale stavitelé umístili výpusť vysoko nad patou náspu. Voda vytékající z propustku tak musí dolů do rokle ještě stéci po svahu. Obdivuhodná je i samotná délka propustku, která je přibližně dvěstě metrů (nikdo to zatím přesně nezměřil). Propustek byl dokončen v roce 1941, ale jeho okolí již upraveno nebylo. Propustkem však stejně nikdy moc vody neproteklo, jestli vůbec nějaká. Pramen potoka se totiž před stavbou nacházel v místech náspu a dnes vlastně vyvěrá přímo pod náspem. Takže potok žádnou propusť skrz násep nepotřeboval a dlouhý propustek byl spíše postaven pro odvodnění horní části rokle, pokud by byla při větších deštích zaplavena. Západní část rokle zůstala odříznuta od světa a přístup na její dno je možný jen po strmých svazích. Mohutný násep dálnice vytvořil jakousi zemní přehradní hráz a pokud by tu propustek nebyl, vzniklo by z rokle přehradní jezero. Ale toto nehrozí, potok pramení až dole pod náspem a aby zeminu nepodmáčel, byl z nitra náspu vyveden betonovým potrubím o průměru cca 60 cm. Toto vyústění se nachází zhruba 15-20 metrů pod úrovní vyústění propustku. Dnes je potrubí zdevastováno, ale stále funkční. Ještě asi do pol. 80.let dokázal pramen zásobovat vodou menší rybníček kousek pod ním, ale v souvislosti se stavbou podivné chaty nad pramenem, kdy byla použita i těžká technika, došlo patrně k propadu a poškození potrubí. Průtok je od té doby minimální a rybníček zmizel.
Západní strana propustku, který je umístěn u paty vysokého náspu. Tudy voda z rokle do propustku vtéká.
Východní strana propustku, kudy vytéká voda ven. Velkou zajímavostí je, že výstup propustku není také umístěn u paty náspu, ale téměř uprostřed jeho výšky - ve svahu. Voda tak ven vyvěrá vysoko nad roklí a stéká po náspu dolů. Tuto stranu propustku je proto poměrně těžké nalézt.
Další zajímavostí tohoto náspu je někdejší divadlo v přírodě (amfiteátr), které krátce po dokončení náspu využilo jeho prudkého svahu pro stupňovité hlediště. Hrálo se zde ochotnické divadlo, ale koncem 60. let už bylo místo opuštěné. V té době ještě byly v hledišti patrné zbytky dřevěných lavic. V blízkosti se nacházel ocelový koncový stožár elektrického vedení se skříní pro transformátor. Tehdy bylo vedení ze skříně již demontované a posléze zmizel i samotný stožár. Betonový sokl po stožáru je patrný dodnes. Ostatní sloupy byly dřevěné a zmizely postupně do poloviny 90.let. Zachovaly se však zbytky jeviště, jehož okraje i dnes rámuje kamenná zídka.
Topografická mapa se zakreslenou dálnicí. V okolí Ostopovic se měly nacházet dva mosty, přičemž nedaleko horního mostu se počítalo s odpočívkou ve směru na Vratislav. O kus jižněji se pak nachází propustek, kterému je věnována tato keš.
Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.
Dálnice mezi Ostopovicemi a Nebovidy se jižně od Urbanova kopce musela vyrovnat s hlubokou roklí. Avšak v místě, kde by každý předpokládal spíše most, byl vybudován jeden z nejvyšších náspů, který je několik desítek metrů vysoký. Pravděpodobně bylo potřeba zpracovat obrovské množství zeminy z hloubeného zářezu skrz Urbanův kopec, který se nachází hned vedle. A tak byl namísto mostu zvolen násep. Bohužel kvůli dálnici muselo být zasypáno koupaliště na dně rokle, které bylo napájeno místním, tehdy ještě vydatným pramenem.
Původní koupaliště v Šelši, několik let před zasypáním náspem dálnice. Pohled od západu - z prostoru nad studánkou, která koupaliště napájela. V pozadí na stráních obec Bohunice, která je dnes spolu s rozsáhlými panelovými sídlišti součástí Brna.
Pohled na koupaliště od východu. Vzadu je v betonovém hrazení štěrbina, kudy do bazénu vtékala voda ze studánky. Ta se nacházela na louce za bazénem. V pozadí horní část rokle, která se prudce svažuje k vrcholu kopce.
Jeden ze skalnatých výběžků Urbancova kopce musel být prokopán hlubokým zářezem. Na tomto romantickém místě a zároveň jednom z nejvyšších bodů na trase, byla naplánována i dálniční odpočívka. Proto se zdejší zářez stavěl tak široký. Ale práce byly přerušeny právě v době, kdy byla odtěžena jen asi polovina skalního masívu a proto zde dodnes zůstaly dobře patrné jednotlivé stupně těžby - tzv. schody.
Východní svah Urbanova kopce, ve kterém byl hlouben zářez pro dálnici. Vpředu je vidět již téměř vyrovnaný povrch pro těleso dálnice. Vzadu jsou znatelné terasy jednotlivých pater, vzniklých postupným odtěžováním kopce. Tato část zářezu (pro směr dálnice do Vídně) však nestačila být odtěžena.
Gigantický násep v sobě skrývá klasický klenutý propustek, ale ten má oproti ostatním velkou zvláštnost. Podzemím totiž vede v mírném oblouku (do zatáčky) a jeho výpusť není tradičně až na dně rokle, jak by se předpokládalo, ale stavitelé umístili výpusť vysoko nad patou náspu. Voda vytékající z propustku tak musí dolů do rokle ještě stéci po svahu. Obdivuhodná je i samotná délka propustku, která je přibližně dvěstě metrů (nikdo to zatím přesně nezměřil). Propustek byl dokončen v roce 1941, ale jeho okolí již upraveno nebylo. Propustkem však stejně nikdy moc vody neproteklo, jestli vůbec nějaká. Pramen potoka se totiž před stavbou nacházel v místech náspu a dnes vlastně vyvěrá přímo pod náspem. Takže potok žádnou propusť skrz násep nepotřeboval a dlouhý propustek byl spíše postaven pro odvodnění horní části rokle, pokud by byla při větších deštích zaplavena. Západní část rokle zůstala odříznuta od světa a přístup na její dno je možný jen po strmých svazích. Mohutný násep dálnice vytvořil jakousi zemní přehradní hráz a pokud by tu propustek nebyl, vzniklo by z rokle přehradní jezero. Ale toto nehrozí, potok pramení až dole pod náspem a aby zeminu nepodmáčel, byl z nitra náspu vyveden betonovým potrubím o průměru cca 60 cm. Toto vyústění se nachází zhruba 15-20 metrů pod úrovní vyústění propustku. Dnes je potrubí zdevastováno, ale stále funkční. Ještě asi do pol. 80.let dokázal pramen zásobovat vodou menší rybníček kousek pod ním, ale v souvislosti se stavbou podivné chaty nad pramenem, kdy byla použita i těžká technika, došlo patrně k propadu a poškození potrubí. Průtok je od té doby minimální a rybníček zmizel.
Západní strana propustku, který je umístěn u paty vysokého náspu. Tudy voda z rokle do propustku vtéká.
Východní strana propustku, kudy vytéká voda ven. Velkou zajímavostí je, že výstup propustku není také umístěn u paty náspu, ale téměř uprostřed jeho výšky - ve svahu. Voda tak ven vyvěrá vysoko nad roklí a stéká po náspu dolů. Tuto stranu propustku je proto poměrně těžké nalézt.
Další zajímavostí tohoto náspu je někdejší divadlo v přírodě (amfiteátr), které krátce po dokončení náspu využilo jeho prudkého svahu pro stupňovité hlediště. Hrálo se zde ochotnické divadlo, ale koncem 60. let už bylo místo opuštěné. V té době ještě byly v hledišti patrné zbytky dřevěných lavic. V blízkosti se nacházel ocelový koncový stožár elektrického vedení se skříní pro transformátor. Tehdy bylo vedení ze skříně již demontované a posléze zmizel i samotný stožár. Betonový sokl po stožáru je patrný dodnes. Ostatní sloupy byly dřevěné a zmizely postupně do poloviny 90.let. Zachovaly se však zbytky jeviště, jehož okraje i dnes rámuje kamenná zídka.
Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.
Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.
Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.
Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav
Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:
Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:
Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:
Moje keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:
• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu
• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu
Tímto bych chtěl velmi poděkovat Honzovi Šafaříkovi za námět ke keši, pomoc se zpracováním listingu a betatest.
Žádné komentáře:
Okomentovat