V únorovém čísle zpravodaje Tišnovské noviny vyšel článek z klávesnice našeho dvorního tiskového mlučího JaCGa.
Každý Tišnovák ví, že v kruzích mineralogů je Tišnov jedno z nejvyhlášenějších míst. Už málokdo však ví, že stejně dobrou pověst má naše město i ve zcela jiné komunitě – mezi vyznavači turistické hry, tzv. geocachingu. Možná jste to této aktivitě již něco slyšeli.
Prakticky jde o to, že na internetových stránkách www.geocaching.com jsou zveřejněny souřadnice tzv. „keší“, které pak příznivci této hry pomocí navigačního systému hledají. Na této hře si každý najde něco zajímavého. Ať už hledáte tipy na procházky s malými dětmi, či opravdové adrenalinové dobrodružství. Dle libosti si vyberete krátkou procházku po svém městě, náročnou výpravu na jižní pól či na Sibiř. Ať už vás zajímá příroda, historie, tajemná zákoutí měst nebo třeba rádi luštíte ty nejsložitější hlavolamy či prostě jen rádi soutěžíte a porovnáváte se s ostatními – každému má geocaching co nabídnout. Hustota keší je dnes po celém světě taková, že prakticky každá významnější památka již má svou keš a t ak se nelze div it , že geokačeři (jak si hráči sami říkají; jedná se o počeštěný anglický termín „geocacher“) používají seznamy keší místo turistického průvodce. Kupříkladu při dovolené na Krétě mě geocaching dovedl na fascinující místa, o kterých bych se normálně vůbec nedozvěděl. Když nebudeme chodit tak daleko a zůstaneme v Tišnově – kdo z Tišnováků například ví, že pouhých pár kilometrů od našeho města je opravdový prales?
Velkou výhodou této hry je, že keše nevznikají centrálně či plánovitě. Naopak, vytvářejí je sami hráči této hry. Tedy lidé, kteří opravdu znají lokalitu ve které žijí a chtějí upozornit na něco zajímavého, ať už se jedná o vyhlášenou památku (u nás třeba Porta Coeli), nebo naopak o zapomenuté místo (např. Štola na Mars). A právě keše, které vytvářejí v Tišnově a okolí tišnovští kačeři přivádějí do našeho města tisíce lidí ročně. Není divu - vždyť seznamu oblíbenosti tvůrců keší v ČR drží dvě první místa kačeři z Prahy, hned třetí je však Berx.CZ z Tišnova. Že jste si jich nikdy nevšimli? Na rozdíl od mineralogů totiž nejsou tak vidět – přijíždějí rozptýlení během celého roku a navíc se snaží vypadat nenápadně.
Tišnovští „kačeři“, sdružení v neformálním spolku „Tišnovské geopivko“ společně se svou mládežnickou organizací „Tišnovská geokofola“ uspořádali v prosinci a lednu hned sérii eventů, která opět přilákala stovky návštěvníků. V celkem pěti akcích jsme našim přátelům z celé ČR postupně ukázali vybrané zajímavosti Tišnova a okolí. Začali jsme prohlídkou bunkrů v Kuřimi, přes Čebín, Štolu88 na Trnci a tišnovskou rozhlednu jsme se propracovali až k bonusovému eventu, který se uskutečnil 12. 1. 2013 v Podhorácké restauraci. Zcela zaplněná restaurace potvrdila, že nejen tišnovské kešky, ale i naše eventy patří k těm nejvyhledávanějším. Díky podpoře MěÚ Tišnov a dalších sponzorů jsme mohli pro účastníky připravit bohatou tombolu. A naopak, dražba keše od Berxe.CZ vynesla vcelku zajímavou finanční částku, k terou jsme věnovali tišnovskému středisku Junáka.
Chcete-li se o této zajímavé hře dozvědět více, doporučuji začít na internetových stránkách www.geopivko.cz, odkud se dostanete nejen na stránky vlastní turistické hry, ale i na stránky Tišnovského geopivka a Tišnovské geokofoly. A na závěr ještě „oficiální definice kačera“ ze serveru Necyklopedie:
Kačera v terénu poznáme jednoduše. Snaží se být strašně nenápadný, takže je hned na první pohled poznat, o koho jde. Základní znak společný pro všechny kačery je, že něco hledá. Prohlíží si či ohmatává nezajímavá místa, která jsou často odporná, pošpiněná od ptáků či slouží jako odpadkový koš. Když potkáme v lese někoho, kdo si prohlíží škaredý pařez, je to zaručeně kačer.
Většina v ruce drží GPS, kterou se před okoloprocházejícími snaží schovat. Buď jej strčí do kapsy nebo s ním jednoduše začne volat. Sice si lidé okolo ťukají na čelo, z čeho to volá, ale kačer si myslí, že je nenápadný.
Prakticky jde o to, že na internetových stránkách www.geocaching.com jsou zveřejněny souřadnice tzv. „keší“, které pak příznivci této hry pomocí navigačního systému hledají. Na této hře si každý najde něco zajímavého. Ať už hledáte tipy na procházky s malými dětmi, či opravdové adrenalinové dobrodružství. Dle libosti si vyberete krátkou procházku po svém městě, náročnou výpravu na jižní pól či na Sibiř. Ať už vás zajímá příroda, historie, tajemná zákoutí měst nebo třeba rádi luštíte ty nejsložitější hlavolamy či prostě jen rádi soutěžíte a porovnáváte se s ostatními – každému má geocaching co nabídnout. Hustota keší je dnes po celém světě taková, že prakticky každá významnější památka již má svou keš a t ak se nelze div it , že geokačeři (jak si hráči sami říkají; jedná se o počeštěný anglický termín „geocacher“) používají seznamy keší místo turistického průvodce. Kupříkladu při dovolené na Krétě mě geocaching dovedl na fascinující místa, o kterých bych se normálně vůbec nedozvěděl. Když nebudeme chodit tak daleko a zůstaneme v Tišnově – kdo z Tišnováků například ví, že pouhých pár kilometrů od našeho města je opravdový prales?
Velkou výhodou této hry je, že keše nevznikají centrálně či plánovitě. Naopak, vytvářejí je sami hráči této hry. Tedy lidé, kteří opravdu znají lokalitu ve které žijí a chtějí upozornit na něco zajímavého, ať už se jedná o vyhlášenou památku (u nás třeba Porta Coeli), nebo naopak o zapomenuté místo (např. Štola na Mars). A právě keše, které vytvářejí v Tišnově a okolí tišnovští kačeři přivádějí do našeho města tisíce lidí ročně. Není divu - vždyť seznamu oblíbenosti tvůrců keší v ČR drží dvě první místa kačeři z Prahy, hned třetí je však Berx.CZ z Tišnova. Že jste si jich nikdy nevšimli? Na rozdíl od mineralogů totiž nejsou tak vidět – přijíždějí rozptýlení během celého roku a navíc se snaží vypadat nenápadně.
Tišnovští „kačeři“, sdružení v neformálním spolku „Tišnovské geopivko“ společně se svou mládežnickou organizací „Tišnovská geokofola“ uspořádali v prosinci a lednu hned sérii eventů, která opět přilákala stovky návštěvníků. V celkem pěti akcích jsme našim přátelům z celé ČR postupně ukázali vybrané zajímavosti Tišnova a okolí. Začali jsme prohlídkou bunkrů v Kuřimi, přes Čebín, Štolu88 na Trnci a tišnovskou rozhlednu jsme se propracovali až k bonusovému eventu, který se uskutečnil 12. 1. 2013 v Podhorácké restauraci. Zcela zaplněná restaurace potvrdila, že nejen tišnovské kešky, ale i naše eventy patří k těm nejvyhledávanějším. Díky podpoře MěÚ Tišnov a dalších sponzorů jsme mohli pro účastníky připravit bohatou tombolu. A naopak, dražba keše od Berxe.CZ vynesla vcelku zajímavou finanční částku, k terou jsme věnovali tišnovskému středisku Junáka.
Chcete-li se o této zajímavé hře dozvědět více, doporučuji začít na internetových stránkách www.geopivko.cz, odkud se dostanete nejen na stránky vlastní turistické hry, ale i na stránky Tišnovského geopivka a Tišnovské geokofoly. A na závěr ještě „oficiální definice kačera“ ze serveru Necyklopedie:
Kačera v terénu poznáme jednoduše. Snaží se být strašně nenápadný, takže je hned na první pohled poznat, o koho jde. Základní znak společný pro všechny kačery je, že něco hledá. Prohlíží si či ohmatává nezajímavá místa, která jsou často odporná, pošpiněná od ptáků či slouží jako odpadkový koš. Když potkáme v lese někoho, kdo si prohlíží škaredý pařez, je to zaručeně kačer.
Většina v ruce drží GPS, kterou se před okoloprocházejícími snaží schovat. Buď jej strčí do kapsy nebo s ním jednoduše začne volat. Sice si lidé okolo ťukají na čelo, z čeho to volá, ale kačer si myslí, že je nenápadný.
Jakub Greguš
Žádné komentáře:
Okomentovat