Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

sobota 9. března 2013

Nové keše Tišnovského geopivka II

S příchodem teplého počasí na počátku března se ze zimního spánku probudili i Šafaříci a tak tu máme další dva Pivovary Brněnska a také pokračování keší s tématikou Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien.


Nejstarsim brnenskym pivovarem byl klasterni pivovar cisterciackeho klastera na Starem Brne, zalozeny v roce 1325.

V roce 1205 (za vlady ceskeho krale Premysla I.) venoval moravsky markrabe Vladislav Jindrich nove zalozenemu velehradskemu klasteru pozemky a hospodarske budovy na Starem Brne. Kral Vaclav I. pak v roce 1243 udelil Brnu pravo milove vztahujici se na hostinec U modreho lva, ktery stal v blizkosti dnesniho pivovaru, vedle kaple sv.Prokopa. Hostinec vlastnil mestsky pisar a od roku 1314 vysehradsky kanovnik a probost Jan z Brna (nevlastni syn krale Vaclava II.), ktery se v roce 1323 vzdal uzivani senku a hospody a daroval je nove zalozenemu klasteru na Starem Brne. Tyz rok zalozila kralovna Eliska Rejcka na Starem Brne cisterciacky klaster a venovala mu rozsahly majetek. Klaster, nazyvany "klaster kralove", postavil pak v roce 1325 - s pomoci velehradskeho klastera - pivovar, ktery byl soucasti klasternich hospodarskych budov. Pivovar nikdy nepodlehal pravomoci brnenskych konselu. Spolu s celym hospodarstvim klastera ho spravoval brnensky mestan Moric.
Stoji za zminku, ze jiz v teto dobe byla kvalita piva prisne kontrolovana. V roce 1353 napriklad brnensti konsele rozhodli: "Kdo chce pivo varit, na celou varku at tricet ctyri merice bere, na varku polovicni pak sedmnact meric sladu. Z cele varky at navari osm sudu a dve vedra, z polovicni ctyri sudy a jedno vedro. Kdo toto ustanoveni nedodrzi, zaplati pul kopy pokuty, a kdyby penez nemel, z vule konselu bude vsazen do pranyre krkem do klady a na namesti (rozumi se Zelny trh) vystaven".
Dobrou jakost piva meli zajistit i "spravci piva", kteri byli od roku 1437 ustanovovani primo mestskou radou.

V roce 1444 odkoupil cisterciacky klaster zbytek majetku velehradskeho klastera a tento majetek mu zustal celych 400 let. Prodelal ovsem nejruznejsi osudy - uz za husitskych valek, a stejne tak o sto let pozdeji za boju krale Jiriho s uherskym Matyasem byly klaster, hospodarske budovy a pivovar vypaleny a poboreny, ale po case vzdy znovu obnoveny. Stejny osud postihl pivovar i klaster Kralove za tricetilete valky pri dobyvani Brna Svedy v letech 1643-1945. Po zniceni a vydrancovani pivovar dlouha cela leta nepracoval.

V belohorske dobe, v roce 1624 byla v Brne zavedena zvlastni davka (poplatek) z piva, tzv. pivni tac. Kdyz se vsak Brno ubranilo svedskemu oblezeni, dostalo v zari 1645 pravo vybirat tuto davku na vecne casy ve svuj prospech. Roku 1779 byla tato zvlastni napojova dan nove upravena, a kdyz roku 1788 bylo zruseno mestske milove pravo a byl dovolen dovoz ciziho piva do mesta kazdemu, byla uplne zrusena. Misto ni bylo zavedeno zvlastni clo z pivnich veder (20 krejcaru z vedra), ktere se vybiralo na tzv. akcizu, zrusenem v roce 1942.

Z 15. cervence roku 1651 se dochovala zajimava zminka o klasternim pivovaru:

Stiznost na cisterciacky klaster na Starem Brne
15. 7. 1651
misto: Viden

charakteristika:
Ferdinand I., kral cesky a markrabe moravsky, odpovida na stiznost brnenskych predstavitelu, ktera se tykala zejmena pivovaru u mesta, ktery stavi klaster kralove na Starem Brne. Ferdinand oznamuje, ze zakazal abatysi tento pivovar stavet.

ucastnici:
Ferdinand I., kral cesky a markrabe moravsky,
cisterciacky klaster na Starem Brne,
predstavitele mesta Brna


Roku 1782 nastal soumrak "klastera kralove" a celeho jeho hospodarstvi - 18.3. 1782 byl patentem cisare Josefa II. zrusen a jeho majetek prevzali augustiniani od Sv.Tomase, kteri prebyvali v novych budovach klastera a stare pouzivali jen jako hospodarske. Mezi lety 1782 a 1825 nemame o osudu pivovaru zadnych zprav, nebot prislusny archiv v Jezerach u Pozoric lehl popelem.

V roce 1825 kupuje starobrnenske panstvi rytir Heintl a pozdeji, v roce 1843 pak hrabe Schonburg-Hartenstein. Pivovar byl prodan uherskemu mestanovi Frolichovi. Jeho dceru si vzal sladek Josef Mandel. Mandelova dcera se potom provdala za Herrmanna Hayeka, pribuzneho spolumajitelu pivovaru a sladovny v Brnenskych Ivanovicich. V roce 1872 byl zahajen provoz v novem pivovaru firmy Mandel & Hayek na Starem Brne (Dnes Starobrno) a proto byl pred rokem 1890 zastaven provoz v klasternim pivovaru. V roce 1899 byla cast budov klasterniho pivovaru pouzita pri stavbe sladovny Prvniho brnenskeho akcioveho pivovaru na Starem Brne (Starobrno).

 
Cast budov klasterniho pivovaru byla prestavena na sladovnu Prvniho brnenskeho akcioveho pivovaru.

Majitele:
• Cisterciacky klaster na Starem Brne
• Nabozensky fond
• Eduard kn. Schonburg-Hartenstein
• Herman Mandel a Zikmund Hayek

Prameny:
[1] Anger, Miroslav: Pivovary na uzemi dnesniho Brna, in Pivin, Klub sberatelu pivovarskych suvenyru Praha, c. 1, 2000.
[2] Katalog pivnich etiket do roku 1948, CDrom.
[3] http://encyklopedie.brna.cz/
[3] http://www.pivovary.info/
[4] http://www.pivety.com/



Roku 1824 koupil blazovicke panstvi hrabe Dittrichstein. Zaroven s nim koupil nekolik domku kolem zruseneho Svatoanenskeho klastera na Starem Brne. Mesto Brno se v te dobe rozrustalo, melo 40 000 obyvatel, dojizdelo tam 8 000 delniku a byla tam take vojenska posadka s jednim tisicem vojaku. Hrabe uvazoval o tom, jak by dobre zpenezil jecmen, ktery se mu hojne urodil na jeho statcich. Vznikla tam myslenka zalozit v Brne pivovar, o jehoz produkci by mohl byt v rozrustajicim se meste zajem. V te dobe na Hybesove ulici v cislech 25 a 26 byla textilni tovarna pana Schwarze, ktery zemrel. Dittrichstein prikoupil a kolem roku 1840 zacal s pripravou na stavbu.

Nesetkal se vsak s pochopenim u mistnich uradu. Starobrnensky vrchnostensky urad se odvolal az do Vidne a uplatnoval jiz zminene pravo milove, ktere mesto melo. V te dobe Stare Brno pivovar melo. Dalsi namitka se tykaly hygieny - bylo poukazano na studny, ktere jsou sotva "tri strevice" hluboke (jeden metr) - tedy maji povrchovou vodu, dalsim duvodem namitek byl protekajici potok pres areal budouciho pivovaru. Upozornovalo se na moznost, ze by delnici pivovaru mohli brat z pohodlnosti vodu z potoka, do ktereho usti odpady z domu i z nedaleke nemocnice. Byly vysloveny take obavy, ze kour z komina bude znecistovat ovzdusi v nemocnici.

Nakonec ve vzniklem sporu zvitezil Dittrichtein, ktere vyuzil jiz zmineneho prava propilacniho, tzn. ma-li zadatel o povoleni stavby pivovaru v dotycne lokalite nemovitost, muze pivovar provozovat.

Tak se kolem roku 1845 zacalo varit pivo v tzv. Blazovickem pivovaru v Brne. Byl take zrizen hostinec na cisle 10. Pivo vsak nebylo prilis dobre a nikdy se jeho jakost nezlepsila. Pivovar byl nekolikrat pronajat, ale vzdy se spatnym vysledkem. Na pocatku 60.let 19.stoleti byla vyroba uplne zastavena a budovy prodany tovarniku Relichovi, ktery zde zridil trharnu hader.

Veskere informace o blazovickem pivovaru na Starem Brne byly ziskany z archivu hrabete Mitrovskeho v Sokolnicich.

autor: Radmila Tuzinova - kronikarka, zdroj: Blazovicky zpravodaj
autor snimku: Filip Vrana

Text pouzit s laskavym svolenim autora.

Z dostupnych pramenu a na zaklade porovnani s mapama lze predpokladat, ze se "Blazovicky" pivovar nachazel nekde v oblasti zaznamenane modrou elipsou.

Majitele:
• Frantisek hrabe Dietrichstein - Proskau

Prameny:
[1] Katalog pivnich etiket do roku 1948, CDrom.
[2] http://www.pivovary.info/
[3] http://www.pivety.com/



Tato keš vás dovede k hotovému mostu přes řeku Kuřimku. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.
Koryto říčky byl během stavby z obou stran regulováno.
Nedaleko mostu přes Kuřimku se nachází silnice z Kuřimi do Moravských Knínic, kde měl stát dálniční most deskové konstrukce. Stavba však byla zahájena později než okolní mosty, takže se most už nepodařilo realizovat. Stačilo se pouze vyhloubit jámy pro základy mostních opěr, k jejich vybetonování však nakonec nedošlo. Jámy byly později zasypány a staveniště zarostlo. Od jihu byl ještě ke staveništi mostu přiveden násep, ale severně od mostu násep chybí a jeho základna byla časem rozorána zemědělci. Severní násep měl být pravděpodobně dokončen až po dokončení mostu, aby se během jeho výstavby mohla uzavřená část silnice objíždět.

Celkový pohled na most přes říčku Kužimku u Moravských Knínic (1962).

Mezi dálničním mostem přes Kuřimku a dálničním propustkem, křížila trasa dálnice železniční trať s Kuřimi do Veverské Bítýšky. Tato trať už několik let před stavbou dálnice nebyla používána (od roku 1935), takže se zde ani neplánovalo mimoúrovňové křížení. To by samo o sobě situaci komplikovalo, protože obě tělesa (dálniční i železniční) vedla po náspu. Dálnici by tak bylo nutné buď zahloubit (což kvůli spodní vodě nebylo možné) anebo podstatně zvýšit její násep. Vysoký násep by byl samozřejmě možný, ale kvůli širokému údolí by musel být dosti dlouhý. Jen díky rušení železniční trati tak mohla dálnice z obou stran klesnout až skoro na dno údolí. Ještě než byla trať úplně zrušena, je pravděpodobné, že sloužila jako vlečka a ještě i ke staveništi dálnice se po ní dopravoval stavební materiál. Po zrušení trati byly koleje postupně demontovány a drážní těleso rekultivováno, či spíše rozoráno. Hezkou památkou na někdejší trať zůstal mimo jiné kamenný propustek v poli u Moravských Knínic. Zatímco násep trati už dávno splynul s polem, propustek zůstal a je využíván zemědělci k přejíždění potoka.

Plán mimoúrovňové křižovatky Kuřim (1940).


Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Žádné komentáře:

Okomentovat