Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

sobota 9. března 2013

Nové keše Tišnovského geopivka I

Druhá polovina února přinesla publikace dalších dvou keší z dílny členů Tišnovského geopiva - Bedekra a Berx.cz.


Ropa a zemni plyn jsou suroviny, ktere mely a maji pro lidstvo klicovy vyznam. Jsou nezbytne ve vsech odvetvich prumyslu, jejich cena urcuje ceny ostatních prumyslovych produktu. Kvuli ovladnuti ropnych nalezist se vedou valky a ropne spolecnosti jsou ochotny k jakémukoli cinu, jenom aby dokazali vygenerovat zisk.
Ropa a zemni plyn se tezi hlubinnymi vrty na sousi a nebo z morskeho dna, kde se vyuziva k tezbe vrtnych plosin. Tento zpusob tezby je technicky neobycejne narocny a drahy. Jedná se i o praci v obtiznych podminkach. 


Vrtna plosina Bedekr I byla postavena v roce 2012 a je jednim z nejvetsich a nejtezsich objektu, kterymi dokazal clovek pohnout. Lezi v jizni casti Ticheho oceanu cca 1300 km jihovychodne od ostrova Chatham. Protoze je stavba daleko od brehu a ponorena ve vode, nebudi pozornost verejnosti a je prakticky neznama. Presto se jedna o jeden z nejvetsich kolosu vytvorenych clovekem a jeji ukol zastira tajemstvi. Zjistili jsme,ze se nachází na souřadnicích S 49 14.446 W163 24.681.
Nadnarodni ropna spolecnost BEDEOIL, ktera vystavbu plosiny financovala, je i z minulosti znama netradicnimi projekty, ktere jsou na hrane mezinarodnich zakonu a zvyklosti. Muzeme jen namatkou jmenovat projekt odsavani ropy a zemniho plynu sikmymi vrty, vedenymi do ropnych poli sousednich statu.
Projekt, za jehoz ucelem byla postavena plosina Bedekr 1 se sice ma oficialne venovat hledani ropy v hlubokych vrstvach zemekoule, ale ve skutecnosti se jedna o loupezive odsavani ropy a plynu od protinozcu a vrty jsou vedeny stredem zeměkoule do ropnych poli na severni polokouli.Teoreticky byla tato moznost pruchodu stredem zeme zpracovana jiz v roce 1864 francouzkym vedcem J.Vernem ve vedeckem dile „ Le voyage au centre de la terre“.


Vedecka skupina pod vedenim nemeckeho prirodovedce a profesora mineralogie Otty Lidenbrocka se podle této teorie do stredu zeměkoule také dostala a cestu zdokumentovala. 


V dnesnich dnech se vrtna hlavice po pruchodu vsemi vrstvami zemekoule jak na jizni polokouli, tak na polokouli severni objevila po pruchodu stredem zeme na blize nezjistenem miste v Ceské republice. V hloubce 2 m pod povrchem země navrtala plynove potrubí, zasobujici blizkou skolu. Technici spolecnosti puvodně mysleli, ze navrtali plynonosne vrstvy, ale po vyhodnoceni vzorku plynu zjistili, ze se jedna o upravovany topny plyn spolecnosti Jihomoravska plynarenska. Společnosti se omluvili a celou opravu plynovodu a naslednou upravu terenu uhradili. Kazdemu z deti v blizke skole, kterym prerusenim potrubí a´tim i vytapeni prostor, zpusobili nachlazeni, poskytla ropna společnost jedno baleni vitaminu C zdarma. Od reditele skoly za to společnost obdrzela dekovny dopis.
Vasim ukolem je objevit místo, kde vrtna souprava prorazila zemsky povrch na severni polokouli a najit odlomeny zbytek vrtaku (cache), který se zde nachází a tento vedecky objev zaznamenat do logbooku.


Kuriozitou na jedné z map města Tišnova (viz níže), vydané v březnu roku 2005 je zakreslení již několik desítek let neexistujícího vodního náhonu protékajícího městem Tišnovem. A toto mě přimělo udělat keš právě tomuto náhonu
Berx.cz
obrázek
Silná modrá plocha je řeka Svratka. Tenká modrá vlnitá čára je již neexistující vodní háhon.

Kudy náhon tekl?

V tišnovském údolí, v povodí řeky Švarcavy (dnes „Svratky“), byly vlastně tři náhony.
Ten nejstarší a nejdelší dosud přivádí vodu z řeky Loučky od splavu v Mezihoří ke klášteru Porta coeli, kterým protéká na bývalý klášterní mlýn a pilu, později i cukrovar, pak obcí Předklášteří do papírny a vlévá se u mostu přes Svratku zpět do řeky.
Už zaniklý tišnovský obecní náhon začínal svoji pouť o kousek výš proti proudu řeky u tzv. klášterského splavu, protékal skoro celým městem a vléval se zpět do řeky nad dalším „tišnovským“ splavem, aby hned na protější straně začínal náhon třetí, na Červený mlýn a kus pod ním u „Velkých pastvisek“ se vracel zpět do řeky tekoucí dále na Brno. Také tento, třetí, náhon svou funkci již neplní a z mlýna je již dnes restaurace.
Náš náhon, kterému je věnovaná tato keš, je ten druhý. Kde začínal, už víme. Tomuto místu se říkalo „Na špitálku“ a náhon se vléval zpět do řeky Švarcavy v místě zvaném „Na Ostrovci“.
Náhon začínal mohutnými stavidly a dále pěkně vybetonovaným řečištěm. Pokračoval mírným esíčkem pod železniční most, po kterém vede dráha na Nedvědici. Po několika desítkách metrů bylo další dřevěné stavidlo, které zabraňovalo samočinně příliš velkému průtoku v náhonu a přebytečnou vodu vpouštělo do Švarcavy.
Náš náhon běžel dál mezi zahrádkami trmačovských obyvatel, se zatáčkou a prudkým proudem u valchy. Ta z něj brala vodu a energii k valchování surového sukna. Od valchy voda tekla podél zahrádek až pod kamenný most silnice do Předklášteří. Za ním byl již náhon na mnoha místech veden ve zděných kamenných březích, zvláště z levé strany od silnice, a do vody vedly po úsecích vždy schodky, po proudu až k obecnímu mlýnu. Kousek níž stávaly tišnovské „Benátky“, dva domky těsně nad vodou dnes již dávno zmizelé. Nad vodou vedly pavlače, kde bylo pověšeno prádlo a zároveň tam byl zřízen první splachovací záchod v Tišnově. Kam šel odpad z onoho záchodu, to nemusím zdůrazňovat.

Jedna z mála dochovaných fotek z dob funkčního náhonu.
No uznejte, nejsou to "tišnovské Benátky"?

Naproti Benátkám bylo další stavidlo s přepadem vody do dlouhého betonového tunelu, který vedl pod kolejemi železnice a za špitálkem se vléval do řeky. ( Na druhé straně tunelu, u vtoku do řeky je další keš, která jistě potrápí nejednoho kačera, tak jako autora té keše potrápilo hledání informací o tomto tunelu, který je dodnes dobře patrný. „ pozn.autora“)
O něco níže byl další most pro pěší u kříže a velké vrby. Tam končila předklášterská farnost a začínala tišnovská a ta vedla po obou stranách vyzděnými kamennými břehy, až k dalšímu mostu. Tomuto úseku se říkalo „ Novajda“. Byl zde zřízen i skákací můstek do relativně hluboké vody, což bylo ve velké oblibě u místní omladiny. V tomto úseku bylo i pár uliček k náhonu, které sloužily původně k odvádění vody z kdysi holého kopce Květnice, ale později to byl jen přístup k vodě. Také se uličkami jezdilo pro měkkou vodu na praní prádla a o Velkém pátku, brzo ráno, se trousili lidé, aby podle starého zvyku třikrát nabrali tekoucí vodu proti proudu a umyli se. Mělo to sloužit hlavně ke zdraví.
Několik metrů níže, bývala třetí stavidla a přepad vody do rybníka, který kdysi býval na místě části ulice „ Na loukách“ a hospodářského družstva. Z rybníka vedl odtokový kanál dál pod mostkem, přes silnici k nádraží, podél železnice a pak už se vléval zpět do náhonu.
Od třetích stavidel se pak náhon dvakrát stáčel, míjel zahrady, humna domů a další úzkou uličku, dnes zvanou „Koželužská“. Za každým domem či zahradou byla na kůlech z prken zhotovena plošina, někdy i schodky do vody, kde se máchalo prádlo, brala voda k zalévání a také se večer lidé koupali.
Dál, na dnešní ulici „U náhonu“ byly další schody a pak velký most u Janáčkovy ulice. Náhon dospěl k mlýnu a k později zbudované městské elektrárně na 110/120 voltů, která zásobovala veřejné osvětlení a později i domácnosti v Tišnově. Za mlýnem, po mírném rozšíření se náhon zase zúžil a pokračoval pod další betonový mostek a kolem domků až pod široký a dlouhý most (je zachován do dneška a je kousek od této keše „pozn.autora“), přes který vedla a dosud vede železnice. Dále vedle koryta vedla pěší cestička vedoucí kolem zahrad k fotbalovému hřišti u něhož náhon proběhl pod posledním dřevěným mostkem a vlil se u tišnovského splavu do koryta Švarcavy.
Dobře je náhon patrný na snímcích z roku 1953 na FOTO MAPA 1953

 
V 60. letech minulého století bylo na dno náhonu položeno potrubí, aby odvádělo splašky a povrchovou vodu, která tam ústila a náhon byl zasypán.
Nad bývalým dnem jsou dnes rozšířené zahrádky, domy, komunikace a obchody. Přesto je v některých místech patrné, kudy náhon vedl.

Při tvorbě listingu byla použita kniha od p. Vrzala „ Tišnovské vzpomínky“

Žádné komentáře:

Okomentovat