Termíny Tišnovského geopivka v roce 2022

V roce 2022 byla pravidelnost našich termínů napadena viry, resp. jejich následky. Přesto geopivko zůstává a snaží se plnit termíny pravidelných eventů Tišnovského geopivka - třetí čtvrtek v měsíci.
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2022

:: 10. února 2022, čtvrtek
:: 23. března 2022, středa
:: 21. dubna 2022, čtvrtek
:: atd.

pondělí 13. května 2013

Černvír

Dalsi kes, ktera vas v neformalni serii seznamuje s obcemi "Svratecke hornatiny".


Obec Cernvir se nachazi v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravsky. Ke dni 2. 10. 2006 zde zilo 175 obyvatel. Cernvir vdeci za své jmeno viru na „cerne rece“ Svarcave (Schwarzau =Svratka).


Prvni pisemna zprava pochazi z roku 1285, kdy je jako svedek v listine klastera Doubravniku uveden Milek z Cernviru. Roku 1309 je v listine tisnovskeho klastera zminovan Vitek z Cernviru. Dalsi zminka o obci je, az z roku 1364, kdy byl Cernvir rozdelen mezi několik zemanu. Jmenem jsou znami Filip a Petr z Carnviru. Roku 1409 pak Vilem I z Pernstejna.

O hrade v Cernviru existuje minimum pisemnych zprav. Nalezy keramiky umistuji jeho zalozeni do 2. poloviny 13.stoleti. Pri prevodu majetku v r. 1365 se vsak misto hradu uz uvadi jen hradiste, tj. misto zboreneho hradu. V roce 1374 je znovu vzpominan pouze jako „kopec tvrze“. Casovemu umisteni zaniku hradu do poloviny 14.stoleti neodporuje ani datovani keramiky nalezene v miste jeho byvaleho arealu.
 

V severni casti ostrohu, na kterem staval cernvirsky hrad, byl vystaven kostel Nanebevzeti Panny Marie. Byl vystaven asi v 1. polovině 13.stoleti v romanskem slohu. Pozdeji byl goticky přebudován a ve 2. polovině 17. stoleti jej prestaveli v duchu baroka. V letech 1977 - 1982 prosel kostel dalsi rekonstrukci.
 
 
 
Tramovy most pres reku Svratku krytý sindelem pochazi z roku 1718 a je nejstarsi na Morave. Vyrobili ho z jedloveho a castecne duboveho dreva. Na delku meri 32 metru a na sirku 2,6 metru. Vyuzivan byl do roku 1954, kdy jej nahradil zelezny a v roce 1980 betonovy most. V roce 1996 byl tramovy most opet zrekonstruovan.
 
 
 
Nyni k samotne kesce. Nachází se v nedalekem lesnim hvozde, kde je vse, co k hvozdu patri.

Rokliny, mohutne smrky s vystouplými koreny, které tvori splet podzemnich der, potoky, skalky. To vse, vas bude při hledani zajimat. GPS zde trosku svindluje. Minete vchod do tunelu Vírského vodovodu, zavoru, která se vam postavi do cesty překonejte a brzo budete na miste.

Žádné komentáře:

Okomentovat