Termíny Tišnovského geopivka v roce 2022

V roce 2022 byla pravidelnost našich termínů napadena viry, resp. jejich následky. Přesto geopivko zůstává a snaží se plnit termíny pravidelných eventů Tišnovského geopivka - třetí čtvrtek v měsíci.
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2022

:: 10. února 2022, čtvrtek
:: 23. března 2022, středa
:: 21. dubna 2022, čtvrtek
:: atd.

čtvrtek 12. listopadu 2015

Popelka - environmentální pohádka

Cache by sjara


Milí georobotci a kačerčata, máte rádi pohádky? Tak já Vám jednu povím. Zanechte luštění a logování, zalehněte do svých postýlek a dobře poslouchejte. Vyluštíte to ráno.

Za třemi horami a třemi vodními nádržemi, mezi řekami Svratkou a Svitavou leží malebné město. A v tom městě bydlela v malém domečku, mladá slečna se svým tatínkem. Svoji maminku nikdy nepoznala, protože umřela během jejího narození. Tatínek nemohl najít nikoho, kdo by se o malé miminko postaral a tak si ho musel brát sebou do práce. Malou slečnu si jeho kolegové brzo oblíbili a protože její tatínek pracoval jako popelář, nikdo jí neřekl jinak než Popelka. Celé dny se vozila na sedadle popelářského vozu. Místo kolébky ji uspávalo stálé rozjíždění a zastavování u každého domu a večer po šichtě byla vždy středem pozornosti celé hospody.

Když Popelka vyrůstala, začala tatínkovi v práci pomáhat. Jako maličká se naučila třídit odpad, ale aby šéf dotřiďovací linky nešel do vězení za využívání dětské práce, musela být vedena jako dobrovolnice. Měla ale hodného šéfa a proto dostávala kapesné.

Popelka měla ráda přírodu. Vždycky když nešla do práce, chodila po nedalekých loukách a lesích. Všímala si jak bezohlední lidé vyhazují odpadky do lesů a nechápala, proč tím nepořádkem ničí krásnou krajinu a neodvezou ho do nejbližšího sběrného dvora. Rozhodla se, že svoje milované lesy začne uklízet a čistit. Mezi vrstevníky žádné přátele neměla, ale díky uklízení lesa si našla přátele mezi zvířátky v lese.

Když Popelka dospěla, stala se z ní krásná slečna. Její práce s odpadky však na ní zanechávala nepříjemný odér a proto se jí chlapci vyhýbali. Neměla ráda diskotéky, kam chodili všichni její vrstevníci, nastříkaní chemickými parfémy a zmalovaní líčidly. I přes společnost svých zvířátek v lese si Popelka připadala najednou samotná.

Jednoho dne za ní přiběhl zajíček Norbert a sýkorka Evelína, že každému z nich u domečku někdo vysypal hromádku odpadků, jestli by jim Popelka nemohla pomoci. Popelka samozřejmě vyrazila na místa, aby nepořádek uklidila.

Na místech našla popelka tenhle nepořádek:

Zajíček Norbert

N

Sýkorka Evelína

E

Když však uklízela poslední odpadky u sýkorky Evelíny, škrábla se o něco ostrého. Nebyl to ale trn žádného keře, byl to ostnatý drát pohozený ve křoví. „To musím okamžitě odnést nebo se o to zraní nějaká zvířátka“ řekla Popelka a začala tahat drát ze křoví. Bylo to těžké, ale podařilo se jí drát z křoví dostat. V tom ale zjistila, že stojí v hromadě ostrého rezavého drátu a nemůže se ani pohnout. Nikdo tam nebyl aby jí pomohl a tak to musela zvládnout sama. Jak se ale pokoušela dostat z drátu, úplně se do něj zamotala. Celá pořezaná ležela na zemi, daleko od nejbližšího domu nebo chaty. Nemohla se ani pohnout a tak volala o pomoc, ale do těchto končin žádní lidé nechodí.

Když už si myslela, že je vše ztracené a že její život tady skončí, zjevil se mládenec s GPS-kou v ruce. „Neboj se, já ti pomůžu“ řekl, vytáhl z batohu multi-tool a dráty přestříhal. Vyčerpanou a pořezanou popelku odnesl do nemocnice, kde dostala injekci proti infekci. Popelka byla tak vyčerpaná, že si ji tam nechali na pár dní na pozorování.

Druhý den přišel mladík za Popelkou do nemocnice. Ta byla už při smyslech a děkovala mu za záchranu. „Měla si štěstí, že kousek od toho místa je keška. Jinak by tě tu asi nikdo nenašel. Co jsi tam dělala?“ zeptal se jí mladík. Popelka mu vysvětlila, že pomáhá zvířátkům v lese, protože někteří lidé odhazují do lesa spoustu nepořádku. Popelce se mladík velmi líbil, ale nevěděla proč se dostal tak hluboko do lesa.„Co je vlastně ta keška, díky které jsi mě zachránil?“ ptala se Popelka. „Su kačer a hledám krabičky na zajímavých místech“ vysvětluje mladík a zasvěcuje Popelku do geocachingu. „Když se vyznáš v odpadcích, třeba by jsi mně mohla pomoci vyluštit tuhle mysterku:“

...

„To je snadné“ řekla Popelka a spočítali souřadnice finálky. „Jsi krásná, chytrá a máš ráda přírodu, to se mi líbí, nechtěla bys mě doprovázet na mých cestách?“ zeptal se mladík. Popelka s radostí souhlasila.

Po několika dnech pustili Popelku z nemocnice. Kačer s Popelkou si zašli pro finálku a Popelka si založila účet na geocachingu.

A dokud pípaly kešky, loví tam spolu dodnes.

Žádné komentáře:

Okomentovat