Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

úterý 2. dubna 2013

Čtyřmostí

Čtyřmostí
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

GC475MG


Tato keš vás dovede k památkám po připravných pracích na stavbě čtyř mostů nad údolím říčky Lubě a Dvorského potoka. Jedná se o pozůstatky nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.
Na rozhraní Boskovické brázdy a Českomoravské vrchoviny, asi 30 km severně od Brna protéká říčka Lubě hlubokým údolím. Toto údolí střeží od dávných dob "Krkatá bába", dle jedné z pověstí krásná, ale zrádná nevěsta, zakletá ve skálu. První zmínky o tomto bizardním, ale krásném skalním útvaru pocházejí již z 11. století.
Uplynulo mnoho let, říčkou Lubě proteklo mnoho vody a údolí zůstávalo vždy tiché, stranou zájmu lidí. Pouze dřevorubci a pastevci stád rušili klid tohoto údolí. Na přelomu let 1938-1939 je klid údolí několikrát narušen. Na základě Mnichovské dohody a dalších navazujících smluv začínají Němečtí projektanti hledat optimální trasu pro budoucí dálnici Berlín-Vratislav–Vídeň, která má protnout od severu k jihu území dnešní Moravy. V cestě jí však stojí právě hluboké údolí říčky Lubě a paralelně hned za ním rokle Dvorského potoka, jednoho z přítoků říčky.


Tuto kresbu provedení projektu Čtyřmostí měl Lagerführer (vedoucí tábora) Karl Petschke v předsíni své kanceláře v táboře Vier Brücken I. V tomto táboře byl ještě umístěn model celého projektu Čtyřmostí. Co se s ním stalo, se neví. Celý nápis na horní straně je následující: Perspektive Baustellenrichtung Brücke Lubie-West (Perspektiva stavebního provedení mostů Lubě-západ)

Přípravou stavby této dálnice je pověřen Ing. Dr. H. Lorenz, který pro překonání těchto dvou údolí navrhuje technické řešení, na území dnešní České republiky dodnes nevídané v takovém rozsahu. I kvůli uchování skalního útvaru "Krkatá bába", která stojí přesně ve středu trasy a byla by tak buď zničena, či "utopena" těsně pod obloukem mostu, jsou dálniční vozovky v délce dvou kilometrů vedeny odděleně. Pro každý jízdní směr má být vybudováno samostatné těleso. Osy samostatných těles se od sebe vzdálí dokonce až na 100m a mají být vedeny v různých úrovních. I vlastní mosty mají mít velice zvláštní konstrukci. Každý most je projektován samostatně jako železobetonový obloukový a rozpětí hlavního oblouku je rovno ½ výšky oblouku. Výška nejvyššího z mostů má být 56 metrů. Skalní útvar "Krkatá bába" se má nacházet uprostřed mezi těmito mosty.
V katastru obce Lubě, asi 300-400 metrů před mostem je dokonce navržena velká jednostranná odpočívka pro směr Vratislav –Vídeň. Na odpočívce má být zřízena čerpací stanice pohonných hmot, restaurace a hotel. Od odpočívky měl být také nad hranou údolí postaven dlouhý chodníček až k vyhlídkové terase, která měla vzniknout přímo u mostu a ze které by bylo možno zhlédnout monumentální konstrukce obou mostů přes údolí říčky Lubě. Velká odpočívka pro opačný směr jízdy Vídeň–Vratislav je plánována až v katastru obce Malhostovice (Blíže viz GC3PC0A Odpočívka Drásov).


Konstrukce kabelového jeřábu na severní straně údolí řířky Lubě.

Stavba dálnice je zahájena 11.4.1939. Na stavbě dálnice se pracuje až do 30.4.1942, kdy je stavba dálnice pro narůstající problémy válečného hospodářství zastavena. Bohužel, vlastní stavba mostů nebyla až na přípravné a zemní práce vůbec zahájena.
Do dnešní doby se na severním předmostí plánovaných mostů dochovaly pouze pozůstatky staveniště a zemní práce na samostatných tělesech. Dále cca 50 metrů dlouhé základy pojezdů pro kabelový jeřáb, které se taktéž nacházejí na jižním předmostí. Areál původního pracovního tábora, ve kterém byli ubytováni dělníci pracující na stavbě dálnice, dnes využívají skauti pro své letní tábory.


Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce. (Fotoarchiv: Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, pol. 40.let 20.stol.)

Přes rokli Dvorského (Hlubockého) potoka měly vést stejně jako přes sousední údolí říčky Lubě dva mosty pro každý směr, vzdálené nezvykle několik desítek metrů od sebe. Ale ani stavba jednoho z nich nebyla zahájena. Dokonce nebyly vykáceny ani průseky. Jediný průsek, který byl napříč roklí proveden, sloužil jen k zaměření trasy dálnice. A to jen pro západní samostatný směr do Vídně. Ve směru do Wroclawi nebylo v rokli potoka vykáceno vůbec nic. Dnes jsou znatelné pouze základní zemní práce na severním svahu rokle, kudy vedl zaměřovací průsek.


© Jan Šafařík
Podrobný plánek se zakreslením trasy jednotlivých směrů dálnice.


Plány čtyřmostí.


Plány čtyřmostí.


Základy kabelového jeřábu na jižní straně údolí se nacházejí přímo u lesní cesty. Lesní cesta vede k jižnímu předmostí východního mostu. Na levé straně, kde se dnes nacházejí nízké smrčky, by samostatné těleso pokračovalo dále do Vídně. Po několika málo desítkách metrů by následoval další most přes rokli Dvorského potoka.


Detail šroubů pro uchycení konstrukce jeřábu. Na základech je šroubů až několik stovek.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav


      


Žádné komentáře:

Okomentovat