PIVOVARY BRNĚNSKA XXV — Minipivovar Lucky Bastard

GC54RRV PIVOVARY BRNĚNSKA XXV — Minipivovar Lucky Bastard

Cache by SAFARICI

PIVOVARY BRNĚNSKA XXV — Minipivovar Lucky Bastard

Vážení přátelé piva a geocachingu, připravili jsme pro vás pokračování série kešek spojených s pivovarnictvím, tentokrát se budeme věnovat pivovarům Brněnska. Jednotlivá zastavení budeme vytvářet postupně, jak se nám bude dařit získat informace o příslušných pivovarech.

I.	Panský pivovar Líšeň / Lischa
II.	Pivovar A.s. Moravia
III.	Domací pivovar a restaurace Magistr
IV.	Klášterní pivovar Brno-Královo Pole
V.	Klášterní pivovar v Zabrdovicích
VI.	Panský pivovar v Řečkovicích
VII.	Městský pivovar v Brně
VIII.	Panský pivovar Medlánky
IX.	Pivovar J. & E. Brauner (Pivovary starého Brna I)
X.	Klášterní pivovar na Starém Brně (Mandel a Hayek) (Pivovary starého Brna II)
XI.	Pivovar Starobrno (Pivovary starého Brna III)
XII.	Pivovar Tůmů - Novopramen
XIII.	První brněnský akciovy pivovar a sladovna v Nenovicích
XIV.	Panský pivovar v Chrlicích
XV.	Pivovar v Horních Heršpicích
XVI.	Kapitulní pivovar v Podolí u Brna
XVII.	Klášterní pivovar Vranov u Brna
XVIII.	Pivovar Pozořice
XIX.	Pivovar Blažovice
XX.	"Blažovický" pivovar na Starém Brně (Pivovary starého Brna IV)
XXI.	Minipivovar Pegas
XXII.	Domací pivovar HBH v Králově Poli
XXIII.	Pivovarská restaurace U Richarda, Žebětín
XXIV.	Líšeňský pivovar Brno
XXV.	Minipivovar Lucky Bastard

Podrobné informace k historii piva naleznete například zde:
• Dějinný vývoj pivovarnictví
• Pivo, Wikipedie — Otevřená encyklopedie

Minipivovar Lucky Bastard

Dnešní zastavení s vůní chmele nás zavede k jednomu nejmladších minipivovarů v Brně — Pivovaru Lucky Bastard.
Jste milovníci piva, ale nelíbí se vám jeho nabídka v hospodách? Založte si vlastní pivovar. Tímto heslem se řídil šéfredaktor internetových stránek Pivní recenze Jan Grmela, který s kolegy z iMakers otevřel nový pivovar Lucky Bastard v Brně. Problém, kam zajít na pivo, byl pro ně prvotním impulzem k výrobě vlastního piva. Měli už dost „nudných“ piv uvařených dle stokrát opakovaných receptů, měli už dost výmluv na tradici a zvyk, nebavilo je sledovat nadvládu spodně kvašených piv — běžných ležáků plzeňského typu — když existuje tak úžasný a barevný svět piv kvašených svrchně, piv typu ale.
A proto spodně kvašená piva v tomto pivovaru nehledejte. Lucky Bastard je prvním pivovarem od roku 1884, který v českých zemích kvasí pouze svrchně. „Už bylo na čase, aby se do naší země vrátila piva, která tu lidé vždy pili, jen na ně společnost od té doby trochu pozapomněla.“

Suroviny:
Stejně často, jak se pivovary vymlouvají na tradici a zvyk, tak se vymlouvají na nemožnost, obtížnost nebo nákladnost použití těch správných surovin pro každý typ piva. V Pivovaru Lucky Bastard kompromisy nedělají, proto vaří pivo pouze ze surovin určených k tomu kterému pivnímu stylu. Weizen z českého plzeňského a pšeničného sladu a žateckého chmele, Pale, India a Black ze sladu pale ale a amerických chmelů.

Technologie:
V pivovaru Lucky Bastard nelpí na tradicích nebo zažitých postupech. Naopak májí rádi moderní technologie. Pokud se použijí správným způsobem, je jejich přínos vždy pozitivní. Přesto, většina práce v pivovaru je čistě ruční, řemeslná. Srdcem pivovaru je 250litrová varna vlastního návrhu a několik otevřených kvasných kádí umístěných v klimatizovaných prostorách, kde je trochu tepleji než ve většině českých pivovarů — tak to mají svrchně kvašená piva ráda.
Jakkoli mají rádi modernu, tak pivovaru nevaří silná piva, aby je následně zředili vodou (HGB). Stejně tak nemájí potřebu výrobu piva jakkoli urychlovat. Vše chce svůj čas.

Piva:

• Weizen 11%
  pivní styl: hefeweizen — pšeničné pivo
  zákonná kategorie: světlé pšeničné pivo nefiltrované svrchně kvašené
  obsah alkoholu: 4,7 % obj.
  dostupnost: vařeno převážně v létě
  Pro mnoho konzumentů je pšeničné pivo vstupenkou do světa svrchně kvašených piv. Naše pšeničná vstupenka má původní stupňovitost mladiny 11 % a je tvořena 60 % pšeničného sladu. Pro chmelení používáme výhradně žatecký poloraný červeňák.
  V souladu s německým předobrazem pšeničného piva je Lucky Bastard Weizen méně chmelený a více z něj vystupuje sladová složka. A jak se sluší a patří na pořádnou pšenici, i u nás ve vůni i chuti naleznete něco banánů a hřebíčku. Citlivější z vás možná objeví i nějakou tu vanilku. Banány ani hřebíček do varny přidávat nemusíme, objeví se v pivu samy díky použitému druhu kvasnic.
  Weizen je koncipován jako uhlazené pitelné pivo, kterého si můžete dát i více kousků a neunaví vás tělesně ani společensky, takže můžete spokojeně žít pivo.
• Pale 12%
  pivní styl: american pale ale
  zákonná kategorie: světlý ležák nefiltrovaný svrchně kvašený
  obsah alkoholu: 5,2 % obj.
  Když jsme se zamýšleli nad dvanáctiprocentním světlým pivem pivovaru Lucky Bastard, přišla nám na mysl představa jednoduchého, čistého piva bez rušivých prvků. Piva, které bude mít příjemnou ovocnou vůni i chuť, zároveň však nebude těchto vjemů obsahovat příliš mnoho.
  Vznikl tak Lucky Bastard Pale, který použitými aromatickými a hořkými chmely dováženými ze Spojených států odkazuje na původ svého pivního stylu american pale ale. Očekávejte pivo, které vás zaujme svou komplexností, zároveň však nebudete mít pocit, že byste se ve výraznosti piva měli utopit. Pitelnost zde má hlavní slovo.
  Žít pivo můžete i s tímto svrchně kvašeným ekvivalentem světlého ležáku.
• India 15%
  pivní styl: american india pale ale
  zákonná kategorie: světlé speciální pivo nefiltrované svrchně kvašené
  obsah alkoholu: 6,7 % obj.
  Někteří si myslí, že to správné pivo stylu IPA, tedy india pale ale, by mělo být hodně silné a velmi hořké. Jakkoli máme rádi silná piva a vysoké dávky chmele, nemyslíme si, že právě takto sestavené pivo je tím, co bychom vám chtěli dát ochutnat. Proto jsme vytvořili Lucky Bastard India.
  India je se svými 6,7 % alkoholu silné pivo, není však tak silné, abyste si po prvním půllitru museli jít lehnout. Zároveň jsme se snažili chmel použít spíše tak, abychom zkoncentrovali nádhernou chuť a vůni citrusů a zralého tmavého ovoce, ne však tím způsobem, který s sebou nese výraznou hořkost, která vás od pití spíše odrazuje než vás k němu láká.
  Výsledkem je výrazný, přesto vyvážený kousek. Žít pivo India je zážitek sám o sobě.
• Weizenbock 16%
  pivní styl: weizenbock — silné pšeničné pivo
  zákonná kategorie: světlé pšeničné pivo nefiltrované svrchně kvašené
  obsah alkoholu: 7,0 % obj.
  pivo se vaří ve svátky
  Uvažovali jsme, jaké sváteční pivo by se k našemu pivovaru hodilo. Silná piva už vaříme, Indii a Black, chtěli jsme trochu něco jiného. Zároveň jsme však chtěli pivo, které je sice sváteční svou stupňovitostí ale zároveň se bude i dobře pít. Což, přiznejme si, ve svátečním shonu mnozí ocení.
  Vytvořili jsme tedy Weizenbock. Složením jde o pivo podobné naší jedenáctce Weizen, protože jsme do varny však nasypali podstatné více sladu, tak je i podstatně výraznější. Sládek Honza není příznivcem tmavých pšeničných piv, uchýlili jsme se tedy k něčemu, co v není u weizenbocků, silných pšeničných piv, úplně běžné. Náš Weizenbock je totiž velmi světlé barvy. Pro pivní znalce — přibližně 5 EBC.
  Prvé uvařeno k příležitosti Vánočních svátků roku 2013. Pivo se vaří nepravidelně v průběhu celého roku.
• Special ?%
  Speciální, obvykle jednorázové várky piva. Vařeno v omezeném množství několikrát ročně. V prodeji obvykle jen v sudech.
  Objevujte s námi pivní styly světa a žijte pivo s našimi pivními nápady. Připravili jsme pro vás dosud následující speciální várky piva Lucky Bastard:
  2013
  — LB #1 Nakuřovaný Czech Ale (nakuřovaný pale ale; 15 % EPM; 6,7 % alk. obj.)
  2014
  — LB #2 Stout (english dry stout; 12 nebo 13 % EPM; 4,5 % nebo 5,2 % alk. obj.)
  — LB #3 CZ-US Pale Ale (pale ale; 11 % EPM; 5,0 % alk. obj.)
  — LB #4 Tripel (belgian tripel; 21 % EPM; 10,9 % alk. obj.)
  — LB #5 Irish Red (irish red ale; 13 % EPM; 5,7 % alk. obj.)
  — LB #6 ESB (english bitter; 15 % EPM; 6,7 % alk. obj.)
  — LB #7 Imperial Porter (english porter; 17 % EPM, 7,5 % alk. obj.)

Prameny:
[1] http://www.lucky-bastard.cz/
[2] http://www.pivovary.info/

Jak už to tak někdy bývá, na úvodních souřadnicích keš nehledejte ;-) Finální souřadnice si budete muset vystřílet ;-)

...

N 49° 12. E 016° 35.

Vzhledem k poměrně velkému výskytu mudlů v oblasti finálních souřadnic během dne, plánujte odlov na brzké ranní hodiny nebo pozdní večerní hodiny. A prosíme Vás, kolem kešky se chovejte jako zvířata, tedy tiše a nenápadně!

POZOR, v kesi neni tuzka!

Děkujeme Vulpovi za cenné rady a provedený betatest!

map1.eu

Přidávám odkaz na internetové mapy, které ocení nejeden kačer - map1.eu, map založených na datech OpenStreetmap. Projekt si klade za cíl poskytnout turistické mapy podobné těm tištěným a to pro celou Evropu.

V betě naleznete facelift mapy, drobné opravy a zpřehlednění. Byly přidány body zájmu a doplněny překlady do několika jazyků. Více informací lze nalézt na blogu autora.

Boží muka a kříž při cestě na Železné

GC54RRE Boží muka a kříž při cestě na Železné 

Cache by SAFARICI

Boží muka a kříž při cestě na Železné

Boží muka

Boží muka mají symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Kristus a jejich tradice, kdy byla hojně stavěna, trvala 700 let. „Existenci božích muk dokládají na našem území prameny od 13. století, výskyt je však nestejnoměrný a souvisí nejspíše s historickým vývojem jednotlivých oblastí, zejména s převažujícím vyznáním zdejšího obyvatelstva v minulosti.“ Nejčastěji se stavěla při cestě k popravišti, souvisela s kultem mrtvých a na jejich památku rozsvěcovali lidé v nikách luceren svíčky. Stavba má tvar sloupku, či pilíře a může i nemusí být kryta stříškou. Často mají v horní části jeden či několik výklenků a na vrcholu jsou opatřena křížkem. Popisy či datace na božích mukách velmi často zcela chybí a pokud uvedena jsou, tak většinou na podstavci.
Mnoho božích muk je na území bývalého tišnovského okresu vyhlášeno státem chráněnou kulturní památkou, což je případ i božích muk, kterým je věnována tato keš (22543/7-1042). Nejstarší objekt božích muk je z roku 1706 ve Štěpánovicích a mnohé další pocházejí z 1. poloviny 18. století. Nalézt je můžeme v Lažánkách, Předklášteří či Doubravníku. Tyto pámátky byly na Tišnovsku budovány i celé následující 19. století, ve 20. století jich bylo vystavěno už méně.
Z později zbudovaných objektů můžeme jmenovat například boží muka sv. Anny v Kuřimi pod kopcem Zárubou, která byla postavena roku 1940.
Na Tišnovsku se v největší míře setkáme s božími mukami zděnými a následně omítnutými, na nejstarším dochovaném objektu je jako materiál použit hrubozrný červený pískovec. Nejčastějším půdorysem byl čtverec, ale v této oblasti se vyskytují i netradiční muka trojboká či pětiboká.
V bývalém tišnovském okrese se v božích mukách objevuje zpodobnění sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Máří Magdaleny, P. Marie Bolestné, sv. Anny nebo také žádné.
Ještě v nedávné minulosti byla zděná muka často bílena hašeným vápnem, nejčastěji před nějakou významnou společenskou událostí, jakou mohla být svatba v obci nebo velikonoční svátek.

Boží muka při cestě na Železné pochází z počátku 19. století. Stojí na kruhové podnoži s otevřenými pravoúhlými otvory s obrazy Krista. V roce 2012 došlo ke stavební a restaurátorské obnově božích muk, statickému zajištění i celkové upravě okolí.

Původní vzhled kříže a božích muk před restaurováním.

Kříž

Na okraji Tišnova u silnice na Železné, v těsné blízkosti božích muk, stojí také kříž, jehož korpus je z litiny a jeho modelace byla zvhedem k podobným křížům poněkud zjednodušena. Kříž je nesignovaný, tedy autor není znám. Datování na soklu je z roku 1871 a kříž věnovali manželé František a Antonia Zelinka.

Na poděkování
za Boží ochranu
věnovali ke cti a chvále
ukřižovaného Spasitele
námožní manželé
František a Antonia
Zelinka.
1871.

Tento kříž vychází ze vzoru typických Břenkových křížů.

Josef Alois Břenek , sochař , řezbář a restaurátor , se narodil 4. března 1820 v Hranicích v okrese Přerov jako syn soukeníka . Zálibu v sochařství měl Břenek už od mládí. V roce 1837 nastoupil do učení, k brněnskému sochaři Edelemu, kde zůstal až do roku 1842. Z dílny Edeleho přešel Josef Břenek do Vídně, kde studoval na akademii jako soukromý žák u prof. Bauera. Ve Vídni pobýval něco přes rok. Od 20. října 1843 bydlel již v Brně, kde mu bylo povoleno provozovat umění sochařské a kde též působil. Jeho práce tvořily přechod mezi klasicismem a měšťanským realismem a historismem na Moravě . Náměty si často vybíral z rakouských a českých dějin.
V roce 1844 se oženil s dcerou brněnského měšťana obuvnického, mistra Jakuba Willmayera. Dne 23. října 1848 se narodil syn Antonín (+ 18.11.1908 ), který později nastoupil dráhu svého otce. Josef Břenek realizoval řadu církevních a profánních zakázek na moravském venkově. V Brně tvořil sochy zapojené do architektury. Historizující slohová orientace organicky začleňovala sochy do architektonického prostředí venkova či nové výstavby městské. Řadu prací vytvořil Josef Břenek během svého působení na Tišnovsku. V posledních letech svého života, od roku 1872 až do své smrti, žil stárnoucí mistr v Předklášteří v budově proboštství v areálu kláštera Porta Coeli. Zemřel 27. dubna 1878 v Předklášteří v 58 letech a je pochován na hřbitově v Předklášteří. Na hřbitově při průčelí kostela Nejsvětější Trojice je umístěn památkově chráněný náhrobek Josefa Břenka z roku 1878. Je zde pochován akademický sochař Josef Alois Břenek a jeho syn Josef Břenek, c. k. četař, který padl za vlast jako příslušník 8. pěšího regimentu v bitvě u Doboje 5. 9. 1878 .

Prameny:
[1] Zapletalová, Kristýna: Proměny drobných sakrálních památek a vztah komunity a jednotlivců k nim v bývalém tišnovském okrese, Bakalářská diplomová práce, Ústav evropské etnologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2009.
[2] Cenková, Pavla: „Vkusné & solidní“. Měšťanské sochařství v Brně 1800–1880, Seminář dějin umění, Obor: Teorie a dějiny umění, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2014.
[3] Josef Alois Břenek, http://www.krasnecesko.cz/encyklopedie/66-josef-alois-brenek-sochar.html.
[4] http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=22543/7-1042.
[5] http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturních_památek_v_Tišnově.

Jak na keš:

Kousek od keše začíná cyklostezka a tak tu bývá někdy dost rušno. Proto buďte při odlovu opatrní, ať keš vydrží! A prosíme Vás, kolem kešky se chovejte jako zvířata, tedy tiše a nenápadně!

Noční procházka Tišnovem

GC5442K Noční procházka Tišnovem

Cache by berx.cz

Pozor pozor pozor!!! Prosíme všechny poctivé kačery o pomoc, 

najít klíče od mého auta.

Povím vám příběh, co se mi stal,
a je to pravda, proč bych vám lhal.
v Tišnově lovil jsem několik keší,
auto dal na parking a dál šel pěší.

Tišnov jsem prochodil za ten den celý,
k autu jsem dorazil jak zvadlé zelí,
do kapsy pro klíče, ať už jsem doma,
ze sebe umýt chci, potu aroma.

Kapsu jsem prohledal, klíče jsou v háji,
v duchu si nadávám, jak němci v máji,
kde jsem je vytratil, kde je jim konec,
vyrazil cestou zpět jak maratonec.

Nechtěl jsem vracet se na jedno místo,
cestu sem označil, abych měl jisto,
slunce už zapadlo, odbyla večerka,
s cestou mi pomohla malinká ještěrka.

Lepím je po cestě, k nim ještě šipku dám,
v duchu se raduji, jaký že to plán mám,
když na ně posvítím, ukážou mi můj směr,
zda jsem šel na východ či na sever.

Už jsem byl zoufalý, když v tom se zahledím,
před sebou inzerci, spásu mou uvidím
dal jsem si inzerát, „Kdo najde klíče moje?“,
hned vedle někoho, kdo prodá fůru hnoje.

Nalepil ještěrky a šel jsem hledat dál,
chvíli jsem utíkal, až za mnou můj vlas vlál,
náhle však rozcestí, cestu si vybrat mám,
abych to nespletl, údaj zde nechávám.

Na jeden objekt zde, napsal jsem, kam jsem šel,
před sebou dalekou, jsem ještě cestu měl,
došel jsem na místo, kde hledání jsem vzdal,
když jsem dech popadl, tak přepadl mě žal.

Klíče jsem nenašel, srdce mne bolí,
Čím teď dom pojedu, půjdu snad s holí.

Když klíče najdete, procházkou po městě,
tak mi je prosím vás, tady sem doneste,
možná tu čekati, po nočních zprávách budu,
když zrovna nebudu, mít lekci v judu.
Vzkaz svůj zde zanechte, ať vím, kdo tu byl,
místo pro podpisy, jsem před mudly zde skryl.

Snad se líbit výlet bude moc,
i tak děkuji všem za pomoc.

Poznámka: Keš jsem tvořil, aby byla vhodná pro děti a protáhla je po různých zákoutích, nočního města Tišnov. Některá místa, ale mohou být strašidelná i ve dne a tak hlavně pro ty mladší, doporučuji doprovod. Rozhodně si nezapomeňte svítilnu!!!

Děkuji za pomoc s listingem i keší samotnou, kačerovi GRAB BAG

Naučná stezka – Obora Lomnice

GC50980 Naučná stezka – Obora Lomnice 

Cache by ODYS76

Naučná stezka – Obora Lomnice

Naučná stezka – Obora Lomnice byla vytvořena, aby návštěvníkům přiblížila zajímavosti zdejší obory a jejího okolí.

Je tvořena devíti zastávkami na trase dlouhé asi 2km, kde se dozvíte o historii obory, lesního porostu, fauně a flóře i o hospodaření ve zdejších lesích.

Tato stezka vznikla za pomoci fondu, který sloužící k obnově, výstavbě či údržbě objektů, které přímo nesouvisí s lesní výrobou (zhotovování odpočinkových míst, laviček, studánek, informačních cedulí a dalších účelových staveb pro podporu rekreační funkce lesa).

Poznámky ke keši a výpočtům:

Na každé z devíti zastávek zjistěte příslušnou indicii a poté dle vzorečku níže dopočítejte finální souřadnice.

Příklad ciferace:
Zjistíte-li např. číslo 1235. Součet tedy bude 1 + 2 + 3 + 5 = 11.
Dále sečtete výsledná čísla, až dojdete k jednocifernému číslu 1+1= 2.
Výsledkem ciferace je tedy číslo 2.
Prosím, nezveřejnujte zde žádné detailní fotky jednotlivých zastavení ani finálky, ať nekazíte dalším kačerům zábavu ;-)
Všechny informace zjistíte přímo v terénu na informačních tabulích, není třeba žádná domácí příprava ;-)

Zastavení č.1 – Úvod

N 49° 24.253 E 016° 25.176

Vítejte na prvním zastaveni a přeji Vám příjemnou procházku.

Vaším úkolem je zjistit z informační tabule rok založení státního podniku, který se stará o lesy v České republice.

A = rok založení (ciferace)

Zastavení č.2 – Sněžné jámy, javor

N 49° 24.236 E 016° 25.182

Zde máte za úkol zjistit, jaké výšky výjimečně dosahuje JAVOR KLEN

B = výška JAVORU KLEN (ciferace)

Zastavení č.3 – Lovecké chodníky, jasan, habr

N 49° 24.196 E 016° 25.203

Na tomto zastavení zjistěte, do jaké nadmořské výšky se vyskytuje HABR OBECNÝ

C = nadmořská výška HABRU OBECNÉHO (ciferace)

Zastavení č.4 – Les smíšený, monokultury, smrk

49° 24.194 E 016° 25.289

Vašim úkolem na tomto místě je zjistit, kolik procent z celkové plochy našich lesů tvoří smíšené lesy.

D = procenta smíšeného lesa (ciferace)

Zastavení č.5 – Zámecké studny, borovice, douglaska

N 49° 24.264 E 016° 25.455

Otázka pro zastaveníč.5: k čemu se hodí Douglaska Tisolistá
a) stavba ponorek = 2
b) stavba konstrukcí letadel = 4
c) stavba lodí = 3

E = správná odpověď na otázku zastavení č.5

Zastavení č.6 – Přirozená obnova lesa, ochrana výsadeb

N 49° 24.305 E 016° 25.524

Otázka pro zastaveníč.6: jaký živočich je vyobrazen na informační ceduli zastavené č.6
a) Kůrovec = 2
b) Klíště = 1
c) Mandelinka = 3

F = správná odpověď na otázku zastavení č.6

Zastavení č.7 – Skládkování dřeva

N 49° 24.249 E 016° 25.614

Otázka pro zastavení č. 7: kolik klád za sebou táhne traktor z obrázku na informační ceduli

G = počet klád

Máte–li ještě trochu síly doporučuji na tomto místě sejít z naučné stezky (asi 200m) na souřadnice

N 49° 24.133 E 016° 25.566

a pokochat se zde krásným výhledem na Lomnici.

Zastavení č.8 – Lesní dopravní síť, zámecká obora

N 49° 24.405 E 016° 25.583

H = rok kdy byl v zámecké oboře evidován jeden vlk (ciferace)

Zastavení č.9 – Záskok, mraveniště, buk

N 49° 24.376 E 016° 25.285

I = jaké výšky může dorůstat BUK LESNÍ (ciferace)

Blahopřeji Vám k dosažení posledního zastavení. Můžete si zde posedět, odpočinout a dopočítat finální souřadnice.

Kontrolní součet A+B+C+D+E+F+G+H+I = 42

Jako bonus si zde můžete odlovit nedalekou keš GC37TKX Dub

Finální souřadnice:

K finálním souřadnicím se dá dostat třemi cestami:

1. Pohodlná cesta – vede zpět stejnou cestou jakou jste přišli
2. Náročnější cesta – vede strmou stezkou kolem staré oborové zdi, zde si jako odměnu můžete po cestě odlovit keš GC37V8B Přírodní památka Zámecký les
3. Poslední možností je slepě věřit šipce a jít po jejím směru, ale tuto možnost nedoporučuji vzhledem k náročnému terénu.

N 49° ...
E 016° ...

Něco na závěr:
Závěrem bych rád poděkoval lomnickému revírníkovi a lesnímu pedagogovi panu Lančovi za seznámení s touto naučnou lesní stezkou a poskytnutí veškeré dokumentace z které jsem vycházel a Safarikum za pomoc se zaměřováním jednotlivých souřadnic a batatest této keše.

Skvělý pivní zážitek

Poslední tišnovské geopivko se uskutečnilo v Steak a burger restaurantu U Medvěda v Nedvědicích. Krom toho, že se uskutečnil v naprosto komorní sestavě a díky skvělé kuchyni se jednalo o perfektní kulinářsky zážitek, tak korunu celému geopivku nasadil Lugia010719d1, který dorazil i s Dalího vykulencem. Opravdu mimořádní pivní zážitek!

Dalího Vykulenec
Pivní styl: Baltic Porter
Pivovar: Pardubický pivovar
Vařeno pro: Černokostelecký zájezdní pivovár
Obsah alkoholu: 9%
Stupňovitost / EPM: 19° plato
Kvasinky: spodního kvašení
Poznámka: Zrálo pět měsíců v dubovém sudu po červeném víně Priorat z jihozápadního Katalánksa
http://www.pivovarkostelec.cz/

37. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-) opět se nám sešel měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Avšak opět POZOR! Tentokráte se nesejdeme na naší domovské základně U Palce, nýbrž nás opět čeká výjezdní zasedání ve Steak a burger restaurantu U Medvěda v Nedvědicích. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte poznamenejte:

Co: 37. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 13. května 2014, od 17:00
Kde: Steak a burger restaurantu U Medvěda, http://steakumedveda.webnode.cz/, N 49°27.429', E 16°20.088'

Tentokrát vyměníme pohodu u Dalešic a Poutníka za pohodu u skvělých burgerů a steaků a i s pivem se polepšili!

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout „nábor“ nových členů :-) A podle kuloárních informací zájem je. Také věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto.

36. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Published with exception ;-)

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), tentokrá zase jednou na poslední chvíli. Opět se nám sešel měsíc s měsícem a tak slavnostně oznamujeme, že pravidelným „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si tentokráte opravdu rychle poznamenejte:

Co: 36. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Kdy: úterý 15. dubna 2014, od 19:00

Kde: hospoda "U palce", http://www.upalce.cz/, N 49° 20.994', E 16° 25.204'

Zveme Vás na další pohodu v roce 2014 u Dalešic a Poutníka, doplněnou o tradiční nakládaný hermelín a utopence ;-)

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vědět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout „nábor“ nových členů :-) A podle kuloárních informací zájem je. Také věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto.

Nové keše věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien

Teplé počasí zřejmě už definitivně probudilo se zimního spánku nejen kamarády Tišnovského geopivka, ale i samotné členy a tak tu máme hned dvě nové keše z dílny Mrazíka1. Obě jsou věnovány artefaktům nedokončené Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien, jinak známe jako „Hitlerova dálnice“.

GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu

Cache by Mrazik1

Ostopovice - dálniční most přes polní cestu
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Tato keš vás dovede k jednomu ze dvou nedokončených mostů nedaleko Osptopovic. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.

Topografická mapa se zakreslenou dálnicí. V okolí Ostopovic se měly nacházet dva mosty, přičemž nedaleko horního mostu se počítalo s odpočívkou ve směru na Vratislav. O kus jižněji se pak nachází propustek, kterému je věnována tato keš.

Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.

Přes polní cestu u Ostopovic byl postaven dálniční most avšak nebyla na něm již osazena nosná deska - mostovka. Most má z obou stran vybudovány náspy. Zdejší mládež využívá opěru mostu jako horolezeckou stěnu a nedosypanou část pro tábořiště. I tento most bude možné využít pro plánovanou R43.

Pohled na ještě nezarostlou stavbu od východu.

Vnitřní část tzv. křídla. Pohled k severu, ve směru do Bystrce. Vpravo vyčnívají šachty kanalizace. Na stěně je dobře vidět černý asfaltový nátěr hydroizolace.

Kanalizace mostu.

Nedosypaná opěra mostu dnes slouží jako plácek ke hraní a táboření.

Pokud se vydáte směrem na jih, narazite na druhý dálniční most přes polní cestu, tzv. horní.

Přes polní cestu ve stráni nad Ostopovicemi byl stavěn dálniční most, který zůstal nedokončen. Průjezdy jsou tzv. tunelového typu, tedy s klenbou, která měla být zasypána zeminou. Postaveny však byly pouze boční části mostu. Vnitřní klenba pod samotnou dálnici se již stavět nezačala. Proto dnes most připomíná spíše dvě kamenné brány.

Nedokončený a opuštěný most ještě v době, kdy nebyl tolik zarostlý. Vpředu západní zeď a vzadu východní zeď s částečně vybetonovanou klenbou.

Pro výstavbu uvažovaného prodloužení rychlostní silnice R43 je možné torzo mostu využít a zachovat tak technickou památku pro příští generace. Protože však mostu chybí nosná konstrukce vozovky, bylo by jistě zajímavé, jakým způsobem by byl most dokončen.

Pohled od severovýchodu na vnitřní část západního boku mostu. Dozadu by dálnice vedla do Vídně. Vnitřek konstrukce nebyl ještě vůbec zarostlý. Vzadu za mostem vede nepřeložená polní cesta.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:

Naše keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu

Tímto bych chtěl velmi poděkovat Honzovi Šafaříkovi za námět ke keši, pomoc se zpracováním listingu a betatest.

GC50R4F Moravany - dálniční propustek

Cache by Mrazik1

Moravany - dálniční propustek
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Tato keš vás dovede k propustku do míst, kde se původně nacházelo koupaliště v údolí Šelše. To však muselo ustoupit stavbě dálnice a na jeho místě se nyní nachází obrovský násep přes celé údolí s propustkem.

Topografická mapa se zakreslenou dálnicí. V okolí Ostopovic se měly nacházet dva mosty, přičemž nedaleko horního mostu se počítalo s odpočívkou ve směru na Vratislav. O kus jižněji se pak nachází propustek, kterému je věnována tato keš.

Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.

Dálnice mezi Ostopovicemi a Nebovidy se jižně od Urbanova kopce musela vyrovnat s hlubokou roklí. Avšak v místě, kde by každý předpokládal spíše most, byl vybudován jeden z nejvyšších náspů, který je několik desítek metrů vysoký. Pravděpodobně bylo potřeba zpracovat obrovské množství zeminy z hloubeného zářezu skrz Urbanův kopec, který se nachází hned vedle. A tak byl namísto mostu zvolen násep. Bohužel kvůli dálnici muselo být zasypáno koupaliště na dně rokle, které bylo napájeno místním, tehdy ještě vydatným pramenem.

Původní koupaliště v Šelši, několik let před zasypáním náspem dálnice. Pohled od západu - z prostoru nad studánkou, která koupaliště napájela. V pozadí na stráních obec Bohunice, která je dnes spolu s rozsáhlými panelovými sídlišti součástí Brna.

Pohled na koupaliště od východu. Vzadu je v betonovém hrazení štěrbina, kudy do bazénu vtékala voda ze studánky. Ta se nacházela na louce za bazénem. V pozadí horní část rokle, která se prudce svažuje k vrcholu kopce.

Jeden ze skalnatých výběžků Urbancova kopce musel být prokopán hlubokým zářezem. Na tomto romantickém místě a zároveň jednom z nejvyšších bodů na trase, byla naplánována i dálniční odpočívka. Proto se zdejší zářez stavěl tak široký. Ale práce byly přerušeny právě v době, kdy byla odtěžena jen asi polovina skalního masívu a proto zde dodnes zůstaly dobře patrné jednotlivé stupně těžby - tzv. schody.

Východní svah Urbanova kopce, ve kterém byl hlouben zářez pro dálnici. Vpředu je vidět již téměř vyrovnaný povrch pro těleso dálnice. Vzadu jsou znatelné terasy jednotlivých pater, vzniklých postupným odtěžováním kopce. Tato část zářezu (pro směr dálnice do Vídně) však nestačila být odtěžena.

Gigantický násep v sobě skrývá klasický klenutý propustek, ale ten má oproti ostatním velkou zvláštnost. Podzemím totiž vede v mírném oblouku (do zatáčky) a jeho výpusť není tradičně až na dně rokle, jak by se předpokládalo, ale stavitelé umístili výpusť vysoko nad patou náspu. Voda vytékající z propustku tak musí dolů do rokle ještě stéci po svahu. Obdivuhodná je i samotná délka propustku, která je přibližně dvěstě metrů (nikdo to zatím přesně nezměřil). Propustek byl dokončen v roce 1941, ale jeho okolí již upraveno nebylo. Propustkem však stejně nikdy moc vody neproteklo, jestli vůbec nějaká. Pramen potoka se totiž před stavbou nacházel v místech náspu a dnes vlastně vyvěrá přímo pod náspem. Takže potok žádnou propusť skrz násep nepotřeboval a dlouhý propustek byl spíše postaven pro odvodnění horní části rokle, pokud by byla při větších deštích zaplavena. Západní část rokle zůstala odříznuta od světa a přístup na její dno je možný jen po strmých svazích. Mohutný násep dálnice vytvořil jakousi zemní přehradní hráz a pokud by tu propustek nebyl, vzniklo by z rokle přehradní jezero. Ale toto nehrozí, potok pramení až dole pod náspem a aby zeminu nepodmáčel, byl z nitra náspu vyveden betonovým potrubím o průměru cca 60 cm. Toto vyústění se nachází zhruba 15-20 metrů pod úrovní vyústění propustku. Dnes je potrubí zdevastováno, ale stále funkční. Ještě asi do pol. 80.let dokázal pramen zásobovat vodou menší rybníček kousek pod ním, ale v souvislosti se stavbou podivné chaty nad pramenem, kdy byla použita i těžká technika, došlo patrně k propadu a poškození potrubí. Průtok je od té doby minimální a rybníček zmizel.

Západní strana propustku, který je umístěn u paty vysokého náspu. Tudy voda z rokle do propustku vtéká.

Východní strana propustku, kudy vytéká voda ven. Velkou zajímavostí je, že výstup propustku není také umístěn u paty náspu, ale téměř uprostřed jeho výšky - ve svahu. Voda tak ven vyvěrá vysoko nad roklí a stéká po náspu dolů. Tuto stranu propustku je proto poměrně těžké nalézt.

Další zajímavostí tohoto náspu je někdejší divadlo v přírodě (amfiteátr), které krátce po dokončení náspu využilo jeho prudkého svahu pro stupňovité hlediště. Hrálo se zde ochotnické divadlo, ale koncem 60. let už bylo místo opuštěné. V té době ještě byly v hledišti patrné zbytky dřevěných lavic. V blízkosti se nacházel ocelový koncový stožár elektrického vedení se skříní pro transformátor. Tehdy bylo vedení ze skříně již demontované a posléze zmizel i samotný stožár. Betonový sokl po stožáru je patrný dodnes. Ostatní sloupy byly dřevěné a zmizely postupně do poloviny 90.let. Zachovaly se však zbytky jeviště, jehož okraje i dnes rámuje kamenná zídka.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:

Moje keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu

Tímto bych chtěl velmi poděkovat Honzovi Šafaříkovi za námět ke keši, pomoc se zpracováním listingu a betatest.

tepla sova

Rádi bychom upozornili na další keš člena Tišnovského geopivka - Ondry alias tepla sova (ex Celerak). Jedná se o T5 noční dobrodružství, které doufejmě všechny kačery milující trochu toho adrenalinu a fyzické námahy potěší.

GC4R6Q4 tepla sova

Cache by tepla sova

...Pamatujte, ze lovite na vlastni nebezpeci a jste v prirode, tak se podle toho, prosim, chovejte.

Tato kes je pro ty, kteri jiz maji nejake zkusenosti s odlovem kesi s T5.

Prosím o nezveřejňování fotek se stagemi a samotnou keší, ať druhým nekazíte překvapení.

Diky za pochopeni a preji uspesny odlov...