Termíny Tišnovského geopivka v roce 2022

V roce 2022 byla pravidelnost našich termínů napadena viry, resp. jejich následky. Přesto geopivko zůstává a snaží se plnit termíny pravidelných eventů Tišnovského geopivka - třetí čtvrtek v měsíci.
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2022

:: 10. února 2022, čtvrtek
:: 23. března 2022, středa
:: 21. dubna 2022, čtvrtek
:: atd.

pátek 8. dubna 2016

Tišnovská radnice v.2




Tišnovská radnice v.2


Radnice v Tišnově bývala původně dřevěná, až v roce 1771 byla vystavěna z kamene. Ve starém kamenném rathauze s klenutými šatlavami a tmavými mázhauzy byla i sklepení s kruhy ve stropě, bývalé to mučírny. Ve věži radniční budovy byl zavěšen zvonec, jímž se "šturmovalo", usedl-li červený kohout na střechy města - což se často stávalo - či hnala-li se velká voda. "Chlívky plavou, retuj se, kdo můžeš!" - píše tišnovský rodák, spisovatel J. F. Karas. Po roce 1876 byla v pravém křídle budovy zbrojnice tělocvičné jednoty Sokol [1870-1874] v budově "Na špitálku".
Okresní archivář a redaktor Bohuš Sedlák ve své knize V závětří Květnice uvádí hned několik zajímavých pohledů do historie staré radnice. Je to např. črta Sup desertér nebo O mordu primátora Jiříka Mydláře. Podává zde též krátkou a výstižnou charakteristiku vzniku naší krásné radnice.
Počátkem tohoto století měl Tišnov velkou zpronevěrovou aféru. Velmi zámožný městský důchodní okradl během let poplatnictvo asi o šedesát tisíc korun. Byl odsouzen do vězení a k úhradě zpronevěry. Za takto získané peníze usnesli se radní páni vystavěti novou radnici. Mohl sice starobylý rathaus se svými prostrannými mázhauzy, s půvabnými schodišti a výklenky i méně půvabnými šatlavami a mučírnami na celá staletí ještě posloužit za útulek muzea, archivu, knihovny, čítárny atd., ale tehdejší staročeští mocipáni podobné kulturní instituce považovali za nežádoucí a zbytečné. Ale stalo se, a proto budiž budovatelů nové a sličné radnice vděčně vzpomínáno.


Zbořili tedy na podzim roku 1905 starobylou, ale posud zachovalou radnici z roku 1771 a na jejích základech vystavěli radnici nynější. V předjaří roku 1906 zavítal do Tišnova maléreček Jano Köhler, aby si opatřil náměty pro sgrafita na průčélí nové radnice. Náměty pro sgrafita jsme s tehdejším tajemníkem Toníčkem Zelinkou opatřili s vydatnou pomocí našeho rodáka, tehdy již významného spisovatele J. F. Karase."
V knize jednacích protokolů obce tišnovské z roku 1905 jsou zajimavé zápisy o bojích dr. Josefa Drbala (znovuzakladatele tišnovského Sokola v roce 1892) o zachování historické budovy radnice a za postavení nové radnice na místě příhodnějším. V protokolech je též uveden překrásný vlastenecký projev starosty Františka Müllera pronesený z balkónu při otevření nové radnice.
Zajímavý je též pohled na nejstarší fotografii staré radnice, na níž je pěkně patrný znak města, dvouocasý lev držící v tlapách stylizovanou lilii. Znak města Tišnova byl převzat od kláštera Porta coeli. Součástí znaku kláštera byla ještě abatyšská berla, kterou město Tišnov do svého znaku nepřevzalo.


Stavba nové radnice byla provedena podle plánů ing. Vladimíra Fishera nákladem 70 000 K. Za výzdobu sgrafity bylo Janu Köhlerovi zaplaceno 2 000 K. Nové radnici byl ponechán původní starobylý ráz. Sgrafita na průčelí radnice zobrazují události z historie města: darování privilegií abatyší Baborou Konickou ze Švábenic roku 1554; krvavý Šťedrý den v Tišnově roku 1620, kdy žoldáci vracející se z bitvy na Bílé hoře zle pošavlovali primátora Jiříka Mydláře, který jim vyšel vstříc v průvodu družiček s praporci a korouhvemi a nabízel jim přístřeší i pohostinství v příbytcích tišnovských sousedů. Vůdce žoldáků místo odpovědi rozťal palašem mluvčímu hlavu (náhrobní deska z primátorova hrobu, přenesená ze starého hřbitova u kostela, byla vkusně vezděna do nosného sloupu zasedací síně v přízemí radnice); další sgrafito připomíná mistra Šimona z Tišnova, rektora Vysokého učení pražského, dřívějšího přítele a pozdějšího odpůrce Husova. Zajímavý nápis pod sgrafitem "hornictví" říká:
"Květnice hora, Besének voda, je dražší než celá Morava."

Tento nápis se nesnadno vyhledává - je vryt v pravé dolní části obrazu u krompáče horníka.
Další nápis na východní straně budovy je asi "příčinou" toho, že naše město roste nejen do krásy, ale také do počtu obyvatel. Zní:
"Tento dům ať potrvá až do konce světa,
Tišnováci zůstanou po něm čtyři léta."
http://www.tisnov.cz/

Jak na keš?

Je umístěna na náměstí, a tak je kolem spousta mudlů, což u městských keší není nic neobvyklého. Při troše trpělivosti se dá v klidu odlovit i zalogovat. I tak se snažte být co nejméně nápadní, ať nám vydrží déle, než její předchůdkyně. Ideální doba pro odlov je ve večerních a nočních hodinách. Při parkování dodržujte dopravní značky. Do kašny nelezte ani nedemolujte obecní keře.

CWG Tisnovske geopivko SQ Tisnovske geopivko

GEOLAHVÁČ 2

GC67F19 - GEOLAHVÁČ 2
Cache by sjara


Tato keš je věnována vynálezu nádoby, která nám pomáhá udržovat čerstvé naše oblíbené nápoje, především pivo. Keš vznikla jako náhrada za keš GC5MEKA - GEOLAHVÁČ. Vzhledem k množství změn, které by bylo nutné udělat na původní keši, byla původní keš archivována a byla vytvořena keš nová se stejným tématem. Doufám, že se Vám bude keš líbit.

Už od počátků výroby piva, bylo pivo skladováno v dřevěných sudech vyráběných většinou přímo v pivovarech z dubového nebo bukového dřeva. Takový sud však není příliš praktický. Pivo nemělo moc dlouhou trvanlivost a manipulace s velkými sudy byla obtížná, proto bylo potřeba přejít na menší nádoby, které by tento problém vyřešily.

sudy

I když první předchůdci skleněných lahví od piva vznikaly už v 15. století, nebyly to pivní lahve jak je známe dnes. Byly velice drahé a pro širší vrstvy obyvatel tak zůstávaly nedostupné. Používaly se pouze pro dopravu nápoje na větší vzdálenosti a pro dodávky na stoly šlechticů, církevních hodnostářů nebo bohatých měšťanů. Pokud se podávaly nápoje v lahvích byly to většinou nádoby kameninové.
Sklářství od svého vzniku ve starém Egyptě neprodělalo velké změny až do konce 18. století, kdy přišla nová epocha, vývoj industrie benátského skla, což podnítilo i znatelný pokrok v jiných sklárnách v Evropě a začala tak výroba prvních skleněných nádob na pivo či víno. První masivní výroba skleněných pivních lahví vznikla v Anglickém Bristolu roku 1821 – řádově statisíce kusů. Během 19. století se masivní výroba skleněných pivních lahví rozšířila a zdokonalovala. V roce 1841, tedy 20 let po Anglii, se začalo s výrobou skleněných pivních lahví i u nás v česku na Starém městě pražském v pivovaru U Křižovníků. V Plzni zahájil Měšťanský pivovar stáčení do lahví až v roce 1887. V podstatě všechny první lahve se vyráběly s keramickým uzávěrem s gumovým těsněním a pákovým mechanismem. Tyhle první skleněné lahve z této éry byly umělecká díla, každý pivovar měl svůj tvar a zdobení lahve. Každá láhev byla nějak označená, například litým reliéfem. Nápisy na na lahvích byly také leptané, pískované, vybroušené, natištěné nebo vyškrabané. Všechny tyto nápisy a značky měly odlišit jednotlivé výrobky a nabídnout zákazníkům pocit exkluzivity.

pivni lahve

Lahve se dělili na lahve pivní a lahve pivovarské. Rozdíl byl v tom, že majitelem pivovarské lahve byl pivovar, stejně jako dnes, ale majitelem lahve pivní byla soukromá osoba, firma nebo spolek, který sám pivo nevyráběl. Byli to například hostinští, hoteliéři, stáčírny nebo sklady, které kupovaly pivo z pivovarů v sudech a prodávali je dále stočené ve svých lahvích.
Odbyt lahvového piva však stále nebyl příliš velký. Lahve byly cenné a od počátku tedy zálohované. Kromě toho pivo v láhvi bylo většinou dražší než točené a proto bylo spíše pro majetnější veřejnost.
První známý objem těchto lahví byla holba, jednotka dolnorakouské sestavy dutých měr. Jedna holba je přibližně 0,7 litru. Od roku 1876, kdy byl uveden 1 litr jako součást decimální metrické soustavy, počala převažovat produkce lahví s objemem 1 nebo 0,5 litru.
Na konci 19. století vzhled pivních lahví prošel důležitou změnou – začaly se používat lepené papírové etikety, což umožnilo zjednodušit tvar vyráběných lahví a umělecký dojem vyvolat prostřednictvím barev a nápisů na etiketě. Bylo tak mnohem jednodušší změnit kdykoli vzhled lahve. Důležité bylo rovněž patentování korunkové pivní zátky vynálezcem Williamem Painterem roku 1892.
Ve dvacátém století se skleněné láhve masivně rozšiřují, tvar pivních lahví není příliš rozdílný a tak pivní etikety usnadňují jejich oběh. Nezáleží totiž na tom, který pivovar je vypustil do oběhu, protože každý pivovar si na láhev může nalepit zrovna svoji etiketu. Lahve se rozšiřují tak, že cena lahvového piva postupně klesá pod cenu piva točeného. Poslední událostí ve vývoji pivních lahví je u nás zavedení jednotné zálohy ve výši 3 Kč, ke které vláda přistoupila v roce 2010.

Ke keši
Na úvodních souřadnicích najdete cedulku:

...

Keš je velikosti regular ale bohužel se do ní nevejde žádný trackovatelný předmět ani CWG. Také doporučuju vzít si vlastní pisátko ;-). I když je místo klidné, dávejte pozor na mudly a chovejte se ke keši ohleduplně.Logbook nervěte ven, otáčejte ho ve směru šipek!

OLEG A PIVO

GC6C59V - OLEG A PIVO


OLEG A PIVO



Drazí přátelé, už jste měli možnost seznámit se s mnoha zákoutími Olegova neobyčejného života a možná si někteří z vás položili v podstatě logickou otázku – jaký byl vůbec Olegův vztah k pivu? Dobrý, zní jednoduchá odpověď! Oleg měl prostě pivo rád, ostatně už jako malému miminku mu prý jeho tatínek namáčel dudlík do černé flekovské čtrnáctky, aby malý Oleg lépe spal.

Na druhé straně si musíme uvědomit, že člověk s tak rozsáhlými sociálními kontakty, jako byl Oleg (dokonce už před dobou Facebooku měl stovky přátel) měl s pivem jisté potíže. Často totiž musel navštěvovat různé akce, pořádané svými přáteli a nezřídka se pak stalo, že po návštěvě některé z vydařenějších akcí musel na den či dva přerušit svoji práci. Původně se to pokoušel vyřešit zavedením takzvané kumulované oslavy (však jste mnozí z vás jednu takovou s námi zažili), avšak i tak bylo často nemožné se nějaké nepředpokládané akci vyhnout. Postavil se tedy k problému s jeho typickým, originálním přístupem. Nejprve si položil několik otázek – chce pít pivo? Chce! Chce se opít? Ne vždy, ale občas ano. Jistě budete souhlasit, že člověk musí navštívit i takové oslavy, kdy opít se je jediný způsob, jak je přežít. Chce se však pak ještě dva dny léčit? Ne! A zde objevil jádro pudla. Většina komerčně dostupných piv vůbec neřeší odbourávání alkoholu. Všechny ho jen ve větší či menší míře do organismu dodávají, žádné pivo však nezaručí dobu trvání svých účinků. Jeho cílem tedy bylo vytvořit pivo, kterým by bylo možné regulovat nejen vydatnost, ale i délku opilosti. Již měl i připravené názvy – Černá pětihodinová dvanáctka, Pšeničná dvouhodinovka light, Osmihodinový ALE atd. Poměrně rychle se mu podařilo objevit látku, která způsobuje zrychlené, prakticky okamžité odbourávání alkoholu z těla (slíbil jsem, že se o podrobném chemickém složení nebudu zmiňovat). Snad jen pracovní název si můžeme říci – antikohol. První pokusy však skončily naprostým fiaskem. Pivo, obsahující antikohol fungovalo prakticky jako pivo nealkoholické. Než se totiž alkohol dostal do krve, tak se všechen odboural a piják neměl šanci se ani přiopít. Olegovi se však podařilo vyvinout další látku, tzv. chrono inhibitor, který měl účinky první látky spustit až po stanovené době. V laboratoři vše vypadalo dobře, dokonce se mu podařilo i poměrně přesně regulovat dobu inhibice antikoholu. Jenomže v praxi opět nastal problém. V těle totiž chrono inhibitor sice působil na antikohol, avšak ještě lépe působil na alkohol samotný. Takže třebas za tři hodiny nastoupil účinek inhibitoru, který však v té době ještě neměl co odstraňovat. A za další dvě hodiny se teprve uvolnil vlastní alkohol. Jinými slovy – člověk pil, pil, pak vystřízlivěl a teprve nakonec se opil. De fakto tedy Oleg dosáhnul přesný opak toho, co od svého výzkumu očekával. Při hledání látky, která by potlačila účinky antikoholu, neměla by však žádný vliv na samotný alkohol, narazil Oleg na 4-ethyl-2,2,5-trimethylheptan, pent-2-yn. Ta sice fungovala přesně jak potřeboval, avšak zase měla spoustu nežádoucích vedlejších účinků na samotného pijáka. Okamžitě po požití piva s touto látkou se dostavily těžké halucinace, pocity rozdělení osobnosti apod. Konečně si aspoň Oleg ujasnil, že čistě s chemií při řešení tohoto problému nevystačí. Povolal tedy na pomoc dva své další oblíbené obory – elektroniku a mechaniku, aby vytvořil – APP KODA (Automatický přenosný plně konfigurovatelný osobní dávkovač antikoholu). Ani ten se však nesetkal s příliš velkým komerčním úspěchem.


Fotografie z testování účinků antikoholu.

Ostatně, posuďte sami jen podle stručného popisu přístroje. Skládal se z:


- Injektomat pro dávkování Antikoholu. Hmotnost cca 3 kg. Nutnost zajištění žilního vstupu pro pijáka.
- Injektomat pro dávkování chrono inhibitoru. Hmotnost stejná, žilní vstup lze použít stejný.
- Automatický tester alkoholu v krvi pro průběžné testování alkoholu v krvi. Při standardním nastavení prováděl 150 testů za hodinu. Tím se sice dosáhlo vysoké přesnosti, avšak spotřeba krve cca 1,5 l/hod nedovolovala Olegovi účastnit se delších akcí. Mimochodem byl nutný samostatný žilní vstup.
- Řídící a zabezpečovací počítač. Standardní počítač se speciálním programem. Vstupní parametry byly: hmotnost pijáka, věk, pohlaví, bylo nutno poctivě zadávat všechny vypité alkoholické nápoje. Dále se zadal požadovaný čas úplného vystřízlivění (Alk = 0 promile) a podle toho počítač řídil dávkování jednotlivých ingrediencí.



Olegův laborant.

Nevýhodou tohoto řešení byla poměrně velká hmotnost. 40 kg sice pořád ještě spadá do kategorie „přenosný“, ale, přiznejme si, nepříliš použitelný. Navíc nutnost několika vpichů, zadávání všech vypitých drinků atd. no zkrátka, z hlediska komfortu obsluhy tomuto přístroji pořád něco chybělo. Oleg se sice ještě pár měsíců opravdu poctivě snažil APP KODU používat, avšak nakonec sám musel uznat, že jej používání tohoto přístroje značně omezuje a celou věc vyřešil sobě vlastním způsobem – začal pít whisky.


Jak na keš?

...

...

Děkujeme Vulpovi za cenné rady a pomoc!

CWG Tisnovske geopivko SQ Tisnovske geopivko

čtvrtek 10. března 2016

12 apoštolů?

GC6CVBH - 12 apostolu?
Cache by berx.cz


Již od první poloviny 18. století je tradována pověst, podle které je hrad Veveří jedním z několika míst, kde by se měl ukrývat poklad 12.stříbrných soch apoštolů, pocházející původně z kořisti přinesené do českých zemí knížetem Břetislavem I. z tažení do Polska v roce 1039. Podle zmíněné legendy měly být sochy, údajně do té doby, ukryté v klášteře Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, podvodně na tamní abatyši vylákány templářskými rytíři a převezeny na jejich hrad Veveří vzápětí po zavraždění posledního z přemyslovských králů Václav III. dne 4. srpna1306 v Olomouci. „ Toliko pověst na wikipedii.

Ale jak se říká, na každém šprochu je pravdy trochu a tak uznávaný historik a templářolog Oleg Rečák, začal zkoumat i tuto pověst. Po bedlivém pátrání a výsleších spousty pamětníků a historiků došel k závěru, že otázek je stále víc než odpovědí. Nicméně má jednu teorii, se kterou se, se mnou podělil a tu ti zde teď předkládám.

Oleg přemýšlí nad znakem Templářů

Apoštolů nebylo 12 nýbrž jen 1. Jak tedy mohli stateční templáři dojít k oněm dvanácti kouskům? Na to se snažím, prostřednictvím této keše přijít.
Tišnovská abatyše, byla velmi chytrá žena a dovtípila se, že Templáři na ní šijou nějakou všivárnu a tak upravila úložiště apoštolů tak, aby vzbuzovalo pocit, že soch je tam více, než je skutečnost. Templáři ji uvěřili a hned následující den, vydali příkaz svým pohunkům ať dovezou všechny sochy, co tam najdou. Ti to samozřejmě udělali a pak jen nahlásili splnění úkolu. Templáři si po té zapsali, že odvezli 12 soch a že je ukryli na hradě Veveří.


Z těchto pramenů pak čerpali i pozdější historici. Jaká je asi holá pravda se už asi nikdy nedozvíme, ale optický klam, který abatyše použila, si můžete prohlédnout v této keši. Další hlavolam tě jen utvrdí v tom, že nic není tak, jak to na první pohled vypadá.
Otázek je stále více než odpovědí. Jsou veškerá svědectví jen výplodem něčí fantazie? Kam ve skutečnosti oněch 11 vozů z Tišnova jelo? A jelo opravdu? Je hrad Veveří oním místem pokladu pradávných templářů? A patřil skutečně hrad Veveří někdy Templářům? Proč je tato keš zrovna v těchto místech? Kde zůstalo zbylých 11 soch?
Mimochodem, velmi věrné kopie 12ti soch apoštolů najdete i na vchodu do kostela v Předklášteří u Tišnova. Jen jedna z nich je, jako by „odfláklá“. Je to náhoda? Osobně si je můžeš prohlédnout, při návštěvě další mojí keše : http://coord.info/GC2WGDH

12 apoštolů v Předklášteří u Tišnova

Jak na keš:

...

K svému logu, prosím nevkládej foto keše. Já tu keš znám a kazíš tím radost ostatním nálezcům .

Aprilovy event - BERX.cz

Cache by berx.cz

neděle 6. března 2016

59. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-) termíny jsou už pevně pevně dány, takže jen připomínáme:

Co: 59. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 15. března 2016, od 19:00 
Kde: Restaurace Na Humpolce, http://www.nahumpolce.cz/, N 49°20.71348', E 16°25.50000'

I pro tentokrát se můžete na pohodu s čepovanou Chotěboří, Moravským Žižkovem a na čepu by měl být i nějaký ten pivní speciál.
Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vědět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může opět proběhnout „nábor“ nových členů :-) Také věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není rozhodnuto.

neděle 28. února 2016

dies passionis Domini

POZOR! POZOR! POZOR!

Drahé kačerky a drazí kačeři, na Velký pátek (lat. dies passionis Domini) se podle bájí měly otevírat hory, které vydávaly poklady. I my (Mrazik1 + safarici) jsme pro vás připravili menší otvírání pokladů. 

Pokud se na Velký pátek 25. března 2016 od 10:00 do 12:00 dostavíte ke keši GC3EAN2 - Králova jeskyně T5 nebo od 13:00 do 15:00 ke keši GC5085C - Kuřim - mimoúrovňová křižovatka (Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien), budou obě keše zpřístupněny všem zájemcům pro zalogování (je nutné se dostavit na výchozí souřadnice), popřípadě si budou moci vyzkoušet odlov se zapůjčenou výstrojí.


Vzhledem k povaze keší se bude tato akce konat pouze za pěkného počasí.

středa 10. února 2016

SQ Tišnovské geopivko, edice 2016

Tak jo přátelé, nový Czech Geo Square Tišnovského geopivka je pripřaven dělat radost ostatním kačerům ;-)



čtvrtek 4. února 2016

58. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-) termíny jsou už pevně pevně dány, takže jen připomínáme:

Co: 58. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 16. února 2016, od 19:00 
Kde: Kavárna Pohoda, http://www.kavarnapohoda.cz, N 49°20.738 E 016°25.467

Tentokrát bude Geopivko opravdu na pohodu! (a Svijany snad taky nebudou k zahození) ;-)

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vědět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může proběhnout „nábor“ nových členů :-)

Pozor změna v logování keší

Možná jste si už všimli, že Groundspeak provedl změny v logování.

Groundspeak zrušil možnost používání HTML a UBB kódů v lozích a přešel na nový systém "Markdown".


Důvody pro přechod byly v podstatě dva:
1. bezpečnost,
2. sjednocení na všech platformách od PC až po mobilní techniku kde se více využívá "Markdown" systém.

Zavedením tohoto systému získáváme možnost psaní hezčích logů jednodušeji. Popis k "Markdown" najdete zde: https://support.groundspeak.com/index.php?pg=kb.page&id=739, případně česky zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Markdown.

středa 27. ledna 2016

Leap Day 2016 - Brno

Tak tu máme první „megáč“ v Brně ;-)


CZ
Leap Day 2016 aneb pojďme si udělat megáč.

Setkáme se v Denisových sadech 29.února od 16:00 do 20:00 hod.

Toto datum určitě spoustě kačerům chybí, jak do kalendáře, tak i k challenge keším pro splnění podmínky.
A proto jsem se rozhodl uspořádat event v tento zajímavý den.

Snad se nás setká více jak 500 lidí. No za pokus to stojí. Pokus o první brněnský megáč.

29. únor je 60. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 306 dní.
Tento den se vyskytuje pouze v přestupném roce.

Program
Připravili jsme pro Vás jedinečnou prohlídku věže a klenotnice katedrály sv. Petra a Pavla.
A to za zvýhodněné vstupné - 15kč na osobu od 16 - 20 hodin.
Poukázka na zvýhodněné vstupné bude k dispozici u logbooku.

Přestupný rok je delší než běžný rok a vkládá se v intervalu podle daného kalendáře.
Používá se v solárních (juliánský, gregoriánský) i lunisolárních kalendářích k vyrovnávání rozdílů mezi
délkou kalendářního a tropického roku.
Délka kalendářního roku je daná určitým počtem dní nebo měsíců odvozených od doby rotace Země kolem
své osy, resp. doby rotace Měsíce kolem Země, zatímco tropický rok je dán dobou oběhu Země kolem Slunce,
který ovlivňuje střídání ročních období.
V solárních kalendářích mívá přestupný rok 366 dní místo 365, v lunisolárních 13 měsíců místo 12.
 

Tato akce je určena pro každého. Snad se nás setká více jak 500 lidí.
No za pokus to stojí.
Že by První brněnský megáč.
Tak přijďte a vezměte sebou i další. Ať se nám to podaří.

CWG určitě budou a doufám, že bude i suvenýr.
Těším se na Vás.


EN

Leap Day 2016 or let's make the MEGA!

We will meet at Denisovy sady on 29th February 2016.
You can join us from 4pm till 8pm.

This date is special and I am sure that most of you haven't got it in your calendar or in challenge cache.
And that is the reason, why I have decide it to organize this interesting event on this special day.


Hopefully, there will be more than 500 people coming. Let's try it. I think, it is worth it. It will be the first Brno MEGA event!

29th February is a 60th day in a year according to Gregorian calendar and it is 306 days left to the end of the year.
This day is only in the leap year.

Agenda
We have prepared for you an unforgettable tour of the tower and treasury of Saint Petr and Pavel cathedrale.
An entry is for a discounted charge of 15 kč per person. You can get there between 16 - 20 o´clock.
The special discount voucher is available when signing the logbook.



DE
Leap Day 2016 - oder wir machen ein MEGA!
Wir wollen uns am 29 Februar 2016 im Denis Park (Denisovy sady) treffen.
Triff uns vor Ort zwischen 16:00 und 20:00 Uhr.

Dieses Datum ist etwas Besonderes. Ich bin sicher, dass es den meisten von euch noch im 366-Tages Kalender oder für einen Challengecache fehlt.
Und das ist der Grund, warum ich beschlossen habe, an diesem besonderen Tag ein Event zu veranstalten.

Hoffentlich werden wir mehr als 500 Personen. Lasst es uns probieren. Ich bin sicher das wir es schaffen. Das wäre das erste MEGA Event in Brünn!

Der 29 Februar ist der 60 Tag im gregorianischen Kalender und somit bleiben 306 Tage bis zum Jahresende.
Diesen Tag gibt es nur alle 4 Jahre - in einem Schaltjahr.

Programm
Wir haben für Euch eine unvergessliche Führung in den Turm und in die Schatzkammer
der St. Peter und Paul Kathedrale vorbereitet.

Der Eintritt ist für die ermäßigte Gebühr von 15 CZK pro Person möglich.
Ihr könnt diese zwischen 16:00 und 20:00 besichtigen.

Diesen speziellen Rabatt-Gutschein erhaltet Ihr beim Eintrag in das Logbuch.

úterý 26. ledna 2016

Event Cache Svatek (ne)zamilovanych (do CWG =) vol.4

Cache by Petiss, Parisee


Listing 

A protože láska prochází žaludkem, tak pro Vás máme připravené Valentýnské menu, na které se můžete podívat ZDE.
Pokud budete mít předběžný zájem o některé z těchto jídel, tak vyplňte FORMULÁŘ. V něm nám sdělíte o jaké jídlo budete mít zájem a v kolik hodin si jej budete chtít objednat. Tímto krokem pomůžete obsluze, která tak bude dopředu vědět kolik jídel, jakých a kdy budeme chtít a budou s tím dopředu počítat při nákupu surovin.

pondělí 11. ledna 2016

OpenStreetMap CZ


 OpenStreetMap CZ přišly se zcela novou mapovou aplikaci. Jak se vam libí?

http://openstreetmap.cz/


neděle 10. ledna 2016

Stopa

GC68Y3G - Stopa
Cache by Tisnovske.geopivko

Na pamětní plaketě na domě u této kešky se můžete dočíst, že dole na chodníku se nachází stopa druhého českého génia Járy d. Cimrmana. Málokdo ovšem ví, jak vůbec tato stopa vznikla. Vše začalo někdy v říjnu 1914, kdy dostal Jára pozvání k návštěvě města od tehdy ještě poměrně neznámého O.R, který Cimrmana požádal o konzultaci při řešení problému se svým novým vynálezem. Cimrmana technický popis neznámého kolegy tak uchvátil, že se okamžitě vypravil na cestu a ještě téhož večera hledal ubytování v Tišnově. A na tomto místě můžeme být i po mnoha letech svědky drobné nehody, která se zde mistrovi udála.

Jak tak bloumal ulicemi města, přemýšlel nad řešením Olegova problému, nad tím kde sežene ubytování, nad destabilizací habsburské monarchie, nad svou novou operetou z prostředí berního úřadu, nad cenou mléka v místním koloniálu, nad seznamem věcí, se kterými se musí co nejdříve dostavit na patentový úřad, nad dopisem od T.A.Edisona, kde stálo pouhé "Got it. W! TAE", nad vznikem České družiny v Kyjevě ... Zkrátka, byl ve svém obvyklém rozpoložení a nevšiml si čerstvého betonu na ulici, který místní dlaždič Antonín Procháska připravoval na pokládku nové dlažby. Toník byl známý pruďas a tak se rodina Procháskova dodnes chlubí tím, že jejich pradědeček Toníček je jediný člověk, před kým kdy Jára Cimrman utekl.

Stopa však již v betonu zůstala a překryta dlažbou vydržela až do dnešních dnů. Teprve při pozdější rekonstrukci byla znovu objevena a díky upozornění Olega Rečáka na to čí je to vlastně stopa a jak vznikla, byla upravena do této památečné podoby.

Za zmínku stojí ještě jeden drobný detail - když se v roce 1958 rodák z Los Angeles M.E. Stuart vydal na cesty po Evropě po stopách Járy Cimrmana, navštívil i Tišnov, kterým mistr několikrát procházel. A stopa na chodníku na Mlýnské ulici jej nadchla a inspirovala k vytvoření celé série podobných stop u něj doma. Je fakt, že jeho chodník se později proslavil po celém světě. Ale řekněme si upřímně - co je celý chodník ťápot od hvězd a hvězdiček oproti jediné skutečně dochované stopě mistra Járy Cimrmana!!

57. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-) termíny jsou už pevně pevně dány, takže jen připomínáme:

Co: 57. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 19. ledna 2016, od 19:00 
Kde: Restaurace Krček, http://www.restauracekrcek.cz, N 49°21.005 E 016°25.567

Tentokrát si dopřejeme pohodu s čepovaným Regentem nebo Plzní ;-)

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vědět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Pokud bude zájem, může proběhnout „nábor“ nových členů :-)