Tato kes vas zavede k pomnicku Bozenky Skrabalkove, která byla clenkou odbojoveho hnuti na Tisnovsku a spolupracovala s partyzany v lesich kolem Skalicky.
Bozenka Skrabalkova se narodila v Modricich 12. ledna 1923. Jeji otec Jaroslav Skrabalek pochazel z Podkrkonosi, z vysokeho nad Jizerou, a byl chemikem v modrickem cukrovaru. Spolu se svou manzelkou Bozenou pracovali pro zdejsi ceskou mensinu.
Kdyz byly Marusce tri roky, cela rodina Skrabalkova se odstehovala do Oslavan. Po zruseni oslavanskeho cukrovaru odesel Bozencin otec z existencnich duvodu do Rakouska, do cukrovaru v meste Enzi, asi 4 km vzdalenem od mestecka Mauthausen. Bozenka zde chodila do skoly, pak dojizdela do gymnazia v Linci a v roce 1941 tam maturovala s vyznamenanim. Po maturite prijela Bozenka do matcina rodneho kraje a v Tisnove se chtela dat zapsat do ceskeho gymnazia. Podala zadost, aby smela pokracovat ve studiu v VIII. tride gymnazia, avsak protektoratni ministerstvo skolstvi zadost zamitlo, aby nebylo znevazovano nemecke studium tim, ze melo byt doplneno opakovanim posledni tridy na ceske skole.
pamatnik Bozenky Skrabalkove
Bozenka byla zprvu zamestnana na mestskem, pak na okresnim urade v Tisnove, a kdyz roku 1943 byly tisnovsky a brnensky okres slouceny, presla na pracovni urad v Tisnove.
Mestsky urad v Tisnove
Jiz koncem leta zacala dvacetileta Bozenka pracovat v odboji proti okupantum. Do odboje se zapojila spolu s mladymi sportovci soustredenymi kolem tisnovskeho sokola. Zakladajicimi cleny byli Miros Habrovec, Milos Kucera a Stanislav Hulak. Dalsimi cleny se pak stali Jar. Krcal, Jiri Dvorak, Lubos Sodomka a Zora Hejlova. Nejprve zacala poskytovat pomoc uprchlikum z Nemecka, kde pracovali v tzv. pracovni povinnosti a odkud uprchli pred hruzami bombardovani. Pozdeji vsak zacala uprchlikum ukryvanym v okoli opatrovat zbrane, dopravovat jim je a pomahat v jejich zasobovani potravinami. Byly dny, kdy se u Skrabalku stavovalo i sest navstevniku z blizkych lesu. To jiz cela rodina bydlela v Lomnicce u Tisnova. Bozenka se stala neohrozenou spojkou ve styku mezi Brnem a partyzany v lesich u nich doma. Jeji prace byla velka, odvazna, vysoce cenena ceskymi i ruskymi partyzany.
V patek 23. Unora 1945 prijelo pro Bozenku gestapo. Odvezli ji do Brna, vyslychali a veznili na Cejlu spolu s dalsimi 25 spolutrpitelkami.
sokolovna Tisnov
V noci ze 6. na 7. duben 1945, kdy se blizila osvobozenecka vojska od jiz osvobozene Bratislavy, byla v Kounicovych kolejich zformovana skupina asi 150 veznu, prevezena na brnenske nakladove nadrazi a zde doplnena skupinou temer triceti zen z veznice na Cejlu. Mezi nimi byly i Bozenka Skrabalkova, Zdenka Parizkova z Brna a ostatni vlastenky. Nacpali je do dvou dobytcich vagonu a k nim pripojili jeste dva vagony osobni. Tyto ctyri vagony odjely jako samostatny transport smerem na Jihlavu. Tam bylo prijato dalsich osm veznu a po pripojeni k vojenskemu transportu do Ceskych Budejovic opustil cely zvlastni vlak pred sedmnactou hodinou Jihlavu. Vagony s vezni zastavily definitivne 9. dubna dopoledne na nadrazi v Mauthausenu. Po hodinove ceste z nadrazi se zavrela za transportovanymi brana smutne prosluleho koncentracniho tabora.
Sprava tabora nechtela transport prijmout, protoze tabor prebiral pouze transporty pro tzv. "Sonderbehandlung" neboli na smrt. Pozdeji byl ale transport prevzat. Zatim prislusnici tzv. partyzanskeho transportu z Brna stali pred politickym oddelenim tabora bez jidla a vody, vystaveni surovemu zachazeni dozorcu. Pozde vecer zahnali vezne do koupelny, prenocovali tam a 11. dubna dopoledne s vyjimkou jednoho rakouskeho obcana nasli vsichni smrt v plynove komore. Pri rekonstrukci tohoto brutalniho cinu se podarilo urcit jmena 194 osob transportu. Jeho prevaznou cast tvorili partyzansti pomocnici z Valasska a z vychodni Moravy a dale 39 ucastniku odboje zatcenych za protipartyzanskych akci na Tisnovsku.
mramorova busta Bozenky
Nemecka masinerie "Sonderbehandlung" tedy stale fanaticky mstive a brutalne fungovala, i kdyz bylo jasne, ze valka je prohrana. Tak skoncila svuj zivot za ucast v odboji Bozenka Skrabalkova. In memoriam ji byl v r. 1947 udelen "Cs. valecny kriz 1939" a postaven pomnik s mramorovou bustou Bozenky Skrabalkove, navrzen architektem Bohuslavem Fuchsem.
Žádné komentáře:
Okomentovat