PIVOVARY BRNĚNSKA XXVI – Minipivovar Charlie's Square

GC55WR0 PIVOVARY BRNĚNSKA XXVI – Minipivovar Charlie's Square

Cache by Safarici

Vážení přátelé piva a geocachingu, připravili jsme pro vás pokračování série kešek spojených s pivovarnictvím, tentokrát se budeme věnovat pivovarům Brněnska. Jednotlivá zastavení budeme vytvářet postupně, jak se nám bude dařit získat informace o příslušných pivovarech.

I.	Panský pivovar Líšeň / Lischa
II.	Pivovar A.s. Moravia
III.	Rukodělný pivovar a restaurace Magistr
IV.	Klášterní pivovar Brno-Královo Pole
V.	Klášterní pivovar v Zabrdovicích
VI.	Panský pivovar v Řečkovicích
VII.	Městský pivovar v Brně
VIII.	Panský pivovar Medlánky
IX.	Pivovar J. & E. Brauner (Pivovary starého Brna I)
X.	Klášterní pivovar na Starém Brně (Mandel a Hayek) (Pivovary starého Brna II)
XI.	Pivovar Starobrno (Pivovary starého Brna III)
XII.	Pivovar Tůmů - Novopramen
XIII.	První brněnský akciovy pivovar a sladovna v Nenovicích
XIV.	Panský pivovar v Chrlicích
XV.	Pivovar v Horních Heršpicích
XVI.	Kapitulní pivovar v Podolí u Brna
XVII.	Klášterní pivovar Vranov u Brna
XVIII.	Pivovar Pozořice
XIX.	Pivovar Blažovice
XX.	"Blažovický" pivovar na Starém Brně (Pivovary starého Brna IV)
XXI.	První moravský domácí pivovar PEGAS
XXII.	Domací pivovar HBH v Králově Poli
XXIII.	Pivovarská restaurace U Richarda, Žebětín
XXIV.	Líšeňský pivovar Brno
XXV.	Minipivovar Lucky Bastard
XXVI.	Minipivovar Charlie's Square

Podrobné informace k historii piva naleznete například zde:
• Dějinný vývoj pivovarnictví
• Pivo, Wikipedie – Otevřená encyklopedie

Minipivovar Charlie's Square

Dnešní zastavení s vůní chmele nás zavede k aktuálně nejmladšímu minipivovaru v Brně – Minipivovaru Charlie's Square na Římském náměstí.
Bohužel se nám zatím k tomuto naprosto novému pivovaru nepodařilo získat příliš mnoho informací, ale slibujeme, jakmile se k nám dostanou další podrobnosti o tomto minipivovaru, tak se s vámi o ně určitě podělíme.
Zatím tedy můžeme jen napsat, že pivovar vaří pro své potřeby od dubna 2014. Aktuálně jsou na čepu dva druhy piv:

• Charlie's beer 11°
• Charlie's beer Speciál 13°

Podle dostupných informací se pivo připravuje ze sladinového koncentrátu ze sladovny Bruntál.

Prameny:
[1] http://www.charliessquare.cz/
[2] http://seznampivovaru.cz/
[3] http://www.ceskepivo-ceskezlato.cz/
[4] http://www.pivniobzor.cz/

Asi vás zajímá, kde je schovaná krabička, že? Tak tedy...

...

Vzhledem k poměrně velkému výskytu mudlů v oblasti finálních souřadnic během dne plánujte odlov na brzké ranní hodiny nebo pozdní večerní hodiny. A prosíme vás, kolem kešky se chovejte jako zvířata, tedy tiše a nenápadně!

Děkujeme Vulpovi za cenné rady a provedený betatest!

PIVOVARY BRNĚNSKA XXI – První moravský domácí pivovar PEGAS

GC55WRP PIVOVARY BRNĚNSKA XXI – První moravský domácí pivovar PEGAS

Cache by Safarici

Vážení přátelé piva a geocachingu, připravili jsme pro vás pokračování série kešek spojených s pivovarnictvím, tentokrát se budeme věnovat pivovarům Brněnska. Jednotlivá zastavení budeme vytvářet postupně, jak se nám bude dařit získat informace o příslušných pivovarech.

I.	Panský pivovar Líšeň / Lischa
II.	Pivovar A.s. Moravia
III.	Rukodělný pivovar a restaurace Magistr
IV.	Klášterní pivovar Brno-Královo Pole
V.	Klášterní pivovar v Zabrdovicích
VI.	Panský pivovar v Řečkovicích
VII.	Městský pivovar v Brně
VIII.	Panský pivovar Medlánky
IX.	Pivovar J. & E. Brauner (Pivovary starého Brna I)
X.	Klášterní pivovar na Starém Brně (Mandel a Hayek) (Pivovary starého Brna II)
XI.	Pivovar Starobrno (Pivovary starého Brna III)
XII.	Pivovar Tůmů - Novopramen
XIII.	První brněnský akciovy pivovar a sladovna v Nenovicích
XIV.	Panský pivovar v Chrlicích
XV.	Pivovar v Horních Heršpicích
XVI.	Kapitulní pivovar v Podolí u Brna
XVII.	Klášterní pivovar Vranov u Brna
XVIII.	Pivovar Pozořice
XIX.	Pivovar Blažovice
XX.	"Blažovický" pivovar na Starém Brně (Pivovary starého Brna IV)
XXI.	První moravský domácí pivovar PEGAS
XXII.	Domací pivovar HBH v Králově Poli
XXIII.	Pivovarská restaurace U Richarda, Žebětín
XXIV.	Líšeňský pivovar Brno
XXV.	Minipivovar Lucky Bastard
XXVI.	Minipivovar Charlie's Square

Podrobné informace k historii piva naleznete například zde:
• Dějinný vývoj pivovarnictví
• Pivo, Wikipedie — Otevřená encyklopedie

První moravský domácí pivovar PEGAS

Když byl v roce 1990 chátrající dům na Jakubské ulici č. p. 4 v restituci vrácen původnímu majiteli, byl ještě téhož roku pronajat na 50 let Miroslavu Honkovi. Ten nechal celý dům opravit a přestavět na restaurační pivovar s restaurací a hotelem. Firma dostala název První moravský domácí pivovar PEGAS. Minipivovar byl vybudován jako jeden z prvních v ČR po roce 1989 a na Moravě jako první vůbec.

Pivovar se nachází v budově bývalého měšťanského domu ze 14. století v těsné blízkosti Jakubského kostela v Brně. Při jeho rekonstrukci se našly různé archeologické předměty, mezi nimi i razidlo na brakteáty z doby Václava II. Razidlo je uloženo v Moravském Zemském Muzeu v Brně.

Technologické zařízení minipivovaru dodala německá Společnost Caspary-Schulz-Ziemann z Ludwigsburgu. Dvojnádobová varna, která stojí uprostřed restaurace, má kapacitu várky 20 hl, roční výstav je okolo 5000 hl. Původně se vařilo pivo značky Pegas 12° do vlastní restaurace a 10° světlé a tmavé pivo do hospod mimo Brno. První pivo se začalo čepovat v září 1992. Prvním sládkem pivovaru se stal Vladimír Stejskal.

Pivo se vaří ze sladu, chmele a vody za použití pivovarských kvasnic. Na 1 hl piva je třeba 20 kg sladu a 300 g chmele a zajímavostí je, že na 1 hl piva se spotřebuje až 8 hl vody - sanitace, čištění tanků, přepravních nádob apod.

Srdcem pivovaru je varna, kde probíhá vyluhování sladu a přeměna škrobu na cukr, který v další fázi zkvašuje na alkohol. Varna se skládá z kotle a kádě. V kotli probíhá rmutovací proces a káď slouží k dělení sladiny (vyluhovaná šťáva ze sladu) od mláta (použitý slad).

Při použití pšeničného sladu získáváme náš speciál - pšeničné pivo, které znalci hodnotí velmi kladně. Varný proces trvá 10 hodin a uvaří se cca 20 hl piva. Při pohledu od baru se jedná o levý kotel a pravou káď.

Spilka - probíhá zde hlavní kvašení, pivo se chladí na zákvasnou teplotu 8°C a tento proces trvá 5 dní. Pro prokvašení se pivo suduje do ležáckého sklepa, kde při teplotě 2°C dozrává minimálně 21 dní.

Téměř 80% produkce se zkonzumuje v pivovarské pivnici. Zbytek se rozváží v regionu Brno a v jeho okolí. V současné době produkujeme světlý a tmavý ležák, pšeničný speciál. Bylinková piva, např. zázvorové, vanilkové, skořicové, nahradil polotmavý 16stupňový speciál GOLD.

V současné době vyrábí minipivovar následující druhy piv:

• Světlý ležák 12° – ječné pivo vyráběné metodou spodního kvašení bez filtrace a pasterizace
• Tmavý ležák 12° – vyrobeno stejnou technologii jako světlý ležák za použití barevných sladů – karamelový, bavorský
• Pegas Gold 16° – nefiltrovaný polotmavý ležák
• Pšeničné pivo 12° – nefiltrované pšeničné pivo vyráběné metodou svrchního kvašení – podáváno s citrónem

Následný seznam ukazuje produkty, které již minipivovar nevyrábí:

• Pegas Krystal – filtrovaný polotmavý ležák s originální chutí (2003–2005)
• Bylinná a ochucená piva – např. medový ležák, badyánový – polotmavý, fenyklový – polotmavý, vanilkový, eukalyptový – světlý, zázvorový – polotmavý
• Velikonoční a vánoční speciality

Majitele:
• Miroslav Honka

Vystav piva v hl:
• rok 1997: 2 500 hl.
• rok 1998: 2 500 hl
• rok 2001: 2 500 hl
• rok 2002: 2 600 hl
• rok 2004: 2 500 hl
• rok 2005: 2 400 hl

Sladci:
• Vladimír Stejskal
• Karel Vavřeka

Prameny:
[1] Anger, Miroslav: Pivovary na uzemi dnesniho Brna, in Pivin, Klub sberatelu pivovarskych suvenyru Praha, c. 1, 2000.
[2] http://brnopivovar.hotelpegas.cz/
[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Minipivovar_Pegas
[4] http://pivni.info/
[5] http://www.pivovary.info/

Asi vás zajímá, kde je schovaná krabička, že? Tak tedy...

...

Vzhledem k poměrně velkému výskytu mudlů v oblasti finálních souřadnic během dne plánujte odlov na brzké ranní hodiny nebo pozdní večerní hodiny. A prosíme vás, kolem kešky se chovejte jako zvířata, tedy tiše a nenápadně!

Děkujeme Vulpovi za cenné rady a provedený betatest!

Recak Hill City

GC54RF7 Recak Hill City

Cache by grab-bag

Olega Rečáka, učitele a guru TGP již možná znáte. Všude kde se jen mihl jeho stín, zůstala nesmazatelná stopa. Co ale určitě nevíte, že Oleg plánoval výstavbu vlastního města. Ano, Oleg není žádný troškař, který by se spokojil s vesnicí, městečkem nebo městem. V jeho hlavě se zrodil plán na výstavbu velkoměsta, které mělo neskromně nést jeho jméno –Rečak Hill City.

Plán na vlastní město se zrodil v geniální Olegově hlavě již v jeho dětství, kdy si jako malý hrál s kostkami. Již tehdy si maloval plány města na kopcích, což bylo geniálním a strategickým řešením z pohledu obranyschopnosti a hierarchie města.

Dochovaný obrázek Rečákova města na výtisku Hospodářských novin. Obrázek je jedním z mála dochovaných, kde nakreslil Oleg sám sebe. Zde dokonce se svým věrným psem.

A že to nebyl plán dětinský a pošetilý, dokázal Oleg později. Darem od svých dobrých známých získal několik pozemků na kopcích u Tišnova, výhodným sňatkem vyženil další a zbývající části kopců koupil.

A protože již dříve zdědil kamenolom v Podklášteří, první kde měla začít výstavba města, byl právě kopec v sousedství tohoto lomu.

Mapa znázorňující pozemky na kterých chtěl své město postavit.

Nápad na výstavbu města na kopcích byl z počátku vnímán jako žert, proto se s největší pravděpodobností první Olegova žádost o stavební povolení někde „ztratila“. Sám Oleg si ale myslí, že byla žádost „ztracena“ úmyslně, protože se radním Tišnova nelíbilo, že se na ně Oleg bude koukat shora.

Olegova vytrvalost však byla nekonečná a proto zahrnoval stavební odbor každý týden novou žádostí.

Stavět na kopci mělo vždy své úskalí. Když pominu výškový rozdíl, který je třeba překonat při dovozu stavebního materiálu (tento problém Oleg vyřešil jako vždy po svém, a to díky svému vynálezu s názvem TRUCK – Tažný Ráhnový Univerzální Cukací Kontejner – o něm snad někdy příště), zůstává největším problémem nedostatek vody na kopci. Oleg však díky své geniální schopnosti nalézt vodu svým proutkem, prakticky kdekoliv, objevil na kopci vydatný pramen. První stavbou Rečákova města, byla tedy studna, vedle které si nechal Oleg postavit svůj první provizorní dům - Rečákovnu, odkud řídil další stavební práce.

Dochovaný výkres studny Rečak Hill City. Ale co ten klíč na výkrese ?

Záhy po zahájení výstavby města vyvstal problém. Úředníci, kteří se domnívali, že za stavbou města nestojí Olegova snaha vybudovat velkoměsto a nabídnout tak lidem klidné a zdravé bydlení na kopcích, ale nález drahokamů, stavbu zakázali a stavební povolení zrušili. Ve jménu směrnice EU o tom, že se města nesmějí stavět v místech, kde je koncentrace dřevité vegetace 20ks a více na 1000m2. Marně se Oleg snažil vysvětlit úředníkům, že směrnice byla dávno novelizována a že se dodatek ve směrnici objevil omylem v době, kdy se jednalo o vykácení Boubínského pralesa, a byl výsledkem lobby skupiny Zelený Mír. Úředníci byli neoblomní a Oleg sen o svém Rečak Hill City vzdal a vrhnul se na jiné projekty.

Do dnes se z Olegova města zachovala právě ona studna a jeho provizorní dům vedle ní, který dnes slouží jako sněžná jáma. Proč sněžná jáma a k čemu slouží, se dozvíte z informační cedule, která je u ní umístěna.

Jak na keš ?

...

Antecolumna 2

GC54RWW Antecolumna 2

Cache by grab-bag

Snad nikomu nebude vadit, že jsem znovu dal krabičku na místo, které bylo pro ni stvořené a potěším tak všechny, kteří se sem chtěly vydat. S původní krabkou nemám nic společného až na to, že hlavolam, který byl pro ni udělán vznikl v době, kdy jse na Šiklově mlýně pracoval. A protože mám k tomuto místo osobní vztah, bylo mi líto, že krabička zanikla.

Dovolím si uvést původní listing, aby si všichni mohli přečíst kdy a jak krabička vznikala.

Schránka pro uschování geokeše vznikla v rámci socharského sympoziana Šiklove mlýne. Socharské klání probíhalo od 30.6. do 5.7.2010. Setkání se zúcastnili Jaroslav Homolka, Marian Maršálek, Jan Rázek, Miloš Šimek a Miroslava Špacková. Behem necelých šesti dnu vznikla díla,která jsou umístena v areálu Šiklova mlýna. Zde jsou k videní i díla, která byla vytvorena na predešlém sympoziu, které bylo prohlášeno jako prvnírocník. Snad budou organizátori sympozia pokracovat v zajímavé tradici.

Takovýto areál si prímo ríká o sochy ze dreva, které sem zapadnou a hlavne ozvláštní velice príjemné prostredí. Behem letní sezóny se zde konají víkendové akce a v letní prázdniny tu probíhají ruzné akce každý den.

Na socharském sympoziu vytvorila socharka Miroslava Špacková dvoumetrový drevený hlavolam nazvaný Antecolumna. Bylo možné sledovat sochare pri jejich práci a tak trochu nahlédnout pod poklicku tomuto remeslu. Ukoncení socharského úsilí vyvrcholilo vernisáží ve večerních hodinách. Svetla loucí úchvatne osvetlila všechna díla a slicná recnice v doprovodu svetlonosicu predstavila jednotlivá díla. Všichni aktéri byli k nepoznání, protože vymenili pracovní odev za krásné westernové kostýmy ze zdejší pujcovny.

Pro úspešné hledání keše si pripravte šedé bunky mozkové. Autorka prislíbil a, že chystá do budoucna pro geolovce další socharské prekvapení.

Keš je prístupna celorocne, ale pri vetší snehové pokrývce si vezmete lopatku na odhrabání snehu. Tak hurá na hlavolam.

První ochutnávka Doubravnického piva v Tišnově se uskuteční dnes v naší domovské základně „U Palce“.

Tak tato informace si dozajista zaslouží rozšíření ;-)

Pivovar Doubravník:

Ve čtvrtek 12. 6. od 17:30 ochutnávka našeho ležáku v Tišnově U palce. Těšíme se na vás - Tišnováky i přespolní. Ale je toho jenom 30 litrů a asi moc dlouho nevydží ;-)

Žernovník – dálniční propustek

GC565A6 Žernovník – dálniční propustek

Cache by SAFARICI

Žernovník – dálniční propustek
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás zavede do oblasti Žernovníka.

Topografická mapa okolí Žernovníka se zakresleným přibližným průběhem dálnice.

Za nedokončeným mostem silnice z Černé Hory do Žernovníka přechází dálnice ve směru na Vídeň z plánovaného násypu do hlubokého zářezu. Důvod naplánování těchto zemních prací představovala potřeba překonání strmého stoupání na náhorní plošiny. Zářez dálnice není ve své poslední třetině dokončen. Plánovaná délka zářezu byla 450 m a hloubka až 18 m.

Tentro úsek byl z hlediska plánování jedním z nesložitějších. Dle prvních návrhů z roku 1939 měla trasa procházet územím obcí Černá Hora, Žernovník, Malá Lhota, Újezd, Milonice, Lažany, Nuzířov, Malhostovice (viz obrázek). Poblíž Černé Hory se však dálnici do cesty postavil výběžek Hornosvratecké vrchoviny. O průtazích v plánování svědčí také pamětní kniha obce Skaličky: „První měření se konalo od Černé Hory na Kuřim. Z toho brzy sešlo a celé léto i podzim se měřilo od Lubě kolem Hlubokého, Všechovic k Malhostovicím. Dnes v lednu 1940 není měření dosud definitivně hotovo.“ Tyto změny v plánech měl na svědomí ing. Lorenz. Po jeho příchodu na místo vládního rady pověřeného výstavbou dálnice byla zdejší trasa dálnice přehodnocena a po zvážení několika dalších variant bylo rozhodnuto vést trasu západně od Černé Hory, územím obcí Malá Lhota, Lubě, Hluboké, Skalička a Všechovice. Plánovači se rozhodli trasu vést takřka přímkou a to i za cenu velkých zemních prací, včetně stavby čtyř velkých dálničních mostů. Původně se plánovalo, že hluboká údolí říčky Lubě a Hlubockého potoka překoná dálnice dvěma železobetonovými mosty, ale znamenalo by to likvidaci přírodní památky „Krkatá bába“. Proto ing. Lorenz navrhl rozdělení dálnice do dvou samostatných těles, které od sebe měly být vzdáleny 140 metrů a přírodní památka by se nacházela mezi nimi (viz obr. č. 9). Tento projekt byl Němci od počátku označován názvem „Vier Brücken“, tedy „Čtyřmostí“ (GC475MG Čtyřmostí). Informativních řízení k tomuto deset kilometrů dlouhému úseku dálnice se konalo v Černé Hoře více. Poslední z nich se konalo až 21. srpna 1941, což vypovídá o velkých průtazích při plánování. I kvůli náročnému plánování začaly stavební práce v oblasti Čtyřmostí s ročním zpožděním, což mělo za následek, že úsek byl rozpracován asi nejméně ze všech. Úsek začínal na území Černé Hory na a končil mezi obcemi Skalička a Všechovice.

Trasa dálnice mezi Černou Horou a Čebínem. Plná čára ukazuje původní návrh z roku 1939, přerušovaná linka pak značí schválenou variantu. (MZA Brno, Zemský úřad Brno - Průběžná automobilová silnice Vratislav-Brno-Vídeň: úprava a placení daní, výškový plán a plány trasy, výtahy z katastrálních operátů 1939-1944, kart. 8810, s. 3.).

Jak bylo zmíměno, dostáváme se v této oblasti do málo rozestavěného úseku dálnice, přičemž většina zemních prací byla v šedesátých letech rekultivována. Nalezneme zde nejprve nedokončený parabolický most (GC565A2 Žernovník - dálniční most) a o něco dále dokončený trubní propustek (kterému je věnována tato keš). Tento trubní propustek je velmi zajímavý, jelikož jako jedna z mála staveb na této dálnici je označen letopočtem (1941) a to na své výtokové straně. Dálnice poté pokračuje lesem k silnici ze Žernovníka do Malé Lhoty. Tato silnice měla být přeložena jižněji od své původní trasy a dálnici měla překonat nadjezdem. Stavbu mostu ani přeložky silnice se nepodařilo zahájit. Stavbu přeložky měla realizovat firma Polensky & Zöllner. V místech nepřeložené silnice ze Žernovníka do Malé Lhoty končí stavební díl dálnice realizovaný firmou Hrabě & Lozovský a začíná úsek realizovaný firmou Polensky & Zöllner. V první části úseku nebyly stavební práce vůbec zahájeny, pouze severozápadně od obce Malá Lhota postavila firma trubní propustek o průměru 0,8 m. V šedesátých letech ale došlo k jeho likvidaci.

Archivní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce. Uprostřed snímku je jasne zřetelný dokončený trubní propustek.


Dokončený trubní propustek u Žernovníka a detail označení roku výstavby.


Nedokonšený parabolický most u Žernovníka.




Současný vzhled dokončeného trubního propustku.

V katastrálním území Žernovníka se nacházelo i několik dělnických ubytovacích táborů a stavební dvůr.

Ubytovací tábor Potsdam

Tábor se nacházel vpravo od silnice z Černé Hory do Žernovníka v místech odbočky k mlýnu. Stavbu tábora zahájili dělníci v dubnu 1939 a v červnu téhož roku se již podařilo tábor dokončit. Ubytování zde našli dělníci firmy Hrabě & Lozovský. Po zastavení stavby dálnice firma tábor postupně zlikvidovala v letech 1942–1943. V místech, kde stál, se dodnes po něm nacházejí pozůstatky (betonové základy, studna, zásobárna na vodu, terénní úpravy apod.) Tábor se skládal ze čtyř ubytovacích baráků pro dělníky, kuchyně a jídelny, toalet, umývárny a skladu materiálu. Poblíž tábora se nacházela studna, nad níž umístěné čerpadlo čerpalo vodu do betonového zásobníku nad táborem, odkud byla samospádem rozváděna po táboře. Lagerführerem (vedoucím tábora) se stal brněnský Němec Karl Drobek.

Vlevo: nákres tábora Potsdam (1939). Vpravo: Tábor Steinbrück

Ubytovací tábor Steinbrück

Tábor se nacházel západně od obce Žernovník nedaleko silnice z této obce do obce Brťov. O stavbě tábora bylo rozhodnuto na podzim 1940 a na jaře 1941 již stál. V táboře bydleli zaměstnanci firmy Polensky & Zöllner. Po zastavení prací na dálnici došlo k postupné likvidaci tábora v letech 1942–1943. V lese poblíž silnice z Žernovníka do Brťova se dodnes po něm nacházejí pozůstatky.

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský

Stavební firma v popisované části prováděla stavbu dvou nenavazujících úseků. Pro každý stavební úsek vybudovala samostatný stavební dvůr. První stavební dvůr se nacházel u silnice z Černé Hory do Žernovníka. Zde byly umístěny kanceláře firmy, garáže, sklady, dílny a výtopna pro parní lokomotivy. Na obou úsecích nasadila firma velké množství techniky. Pro přepravu materiálu z lomu u obce Žernovník postavila stavební drážku od tohoto lomu na staveniště dálnice (na této trati však z důvodu velkého stoupání došlo k použití svážnice, kdy naložené vozíky byly spouštěny z lomu na staveniště dálnice a jako protizávaží vytahovaly do lomu prázdné vozíky).

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský pod Žernovníkem

Mapa trasy dálnice.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013.
[5] Kolíska, Michal: Historie dopravní infrastruktury a budování dálkových kapacitních komunikací v českých zemích a jejich vliv na bezpečnost a plynulost silniční dopravy, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009.
[6] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[7] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:

Naše keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

• GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice (Kohoutovice - dálniční most přes polní cestu)

• GC4ZB32 Černá Hora - dálniční propustek
• GC475MG Čtyřmostí
• GC46PRA Dálniční most přes říčku Kuřimku
• GC475MG Drnovice - dálniční most přes silnici
• GC475MG Kníničky - dálniční propustek
• GC4AHAM Kníničky - dálniční dálniční most přes údolí Svratky
• GC3PC0A Odpočívka Drásov
• GC4ZB36 Skalice n. Svitavou - dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava
• GC3PC0A Voděrady - dálniční most přes potok Výpustek
• GC565A2 Žernovník - dálniční most
• GC565A6 Žernovník - dálniční propustek

Něco málo ke keši:

Ke keši se vydejte podle doporučených bodů.

Souřadnice keše vás zavedou k západnímu ústí propustku s v současnosti již ne moc zřetelným rokem výstavby. Vydejte se dovnitř a hledejte zhruba uprostřed ;-)

Nezapomeňte si k odlovu přibalit čelovku, bude se Vám určite hodit.

Žernovník – dálniční most

GC565A2 Žernovník – dálniční most

Cache by SAFARICI

Žernovník – dálniční most

Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás zavede do oblasti Žernovníka.

Topografická mapa okolí Žernovníka se zakresleným přibližným průběhem dálnice.

Za nedokončeným mostem silnice z Černé Hory do Žernovníka přechází dálnice ve směru na Vídeň z plánovaného násypu do hlubokého zářezu. Důvod naplánování těchto zemních prací představovala potřeba překonání strmého stoupání na náhorní plošiny. Zářez dálnice není ve své poslední třetině dokončen. Plánovaná délka zářezu byla 450 m a hloubka až 18 m.

Tentro úsek byl z hlediska plánování jedním z nesložitějších. Dle prvních návrhů z roku 1939 měla trasa procházet územím obcí Černá Hora, Žernovník, Malá Lhota, Újezd, Milonice, Lažany, Nuzířov, Malhostovice (viz obrázek). Poblíž Černé Hory se však dálnici do cesty postavil výběžek Hornosvratecké vrchoviny. O průtazích v plánování svědčí také pamětní kniha obce Skaličky: „První měření se konalo od Černé Hory na Kuřim. Z toho brzy sešlo a celé léto i podzim se měřilo od Lubě kolem Hlubokého, Všechovic k Malhostovicím. Dnes v lednu 1940 není měření dosud definitivně hotovo.“ Tyto změny v plánech měl na svědomí ing. Lorenz. Po jeho příchodu na místo vládního rady pověřeného výstavbou dálnice byla zdejší trasa dálnice přehodnocena a po zvážení několika dalších variant bylo rozhodnuto vést trasu západně od Černé Hory, územím obcí Malá Lhota, Lubě, Hluboké, Skalička a Všechovice. Plánovači se rozhodli trasu vést takřka přímkou a to i za cenu velkých zemních prací, včetně stavby čtyř velkých dálničních mostů. Původně se plánovalo, že hluboká údolí říčky Lubě a Hlubockého potoka překoná dálnice dvěma železobetonovými mosty, ale znamenalo by to likvidaci přírodní památky „Krkatá bába“. Proto ing. Lorenz navrhl rozdělení dálnice do dvou samostatných těles, které od sebe měly být vzdáleny 140 metrů a přírodní památka by se nacházela mezi nimi (viz obr. č. 9). Tento projekt byl Němci od počátku označován názvem „Vier Brücken“, tedy „Čtyřmostí“ (GC475MG Čtyřmostí). Informativních řízení k tomuto deset kilometrů dlouhému úseku dálnice se konalo v Černé Hoře více. Poslední z nich se konalo až 21. srpna 1941, což vypovídá o velkých průtazích při plánování. I kvůli náročnému plánování začaly stavební práce v oblasti Čtyřmostí s ročním zpožděním, což mělo za následek, že úsek byl rozpracován asi nejméně ze všech. Úsek začínal na území Černé Hory na a končil mezi obcemi Skalička a Všechovice.

Trasa dálnice mezi Černou Horou a Čebínem. Plná čára ukazuje původní návrh z roku 1939, přerušovaná linka pak značí schválenou variantu. (MZA Brno, Zemský úřad Brno - Průběžná automobilová silnice Vratislav-Brno-Vídeň: úprava a placení daní, výškový plán a plány trasy, výtahy z katastrálních operátů 1939-1944, kart. 8810, s. 3.).

Jak bylo zmíměno, dostáváme se v této oblasti do málo rozestavěného úseku dálnice, přičemž většina zemních prací byla v šedesátých letech rekultivována. Nalezneme zde nejprve nedokončený parabolický most (kterému je věnována tato keš) a o něco dále dokončený trubní propustek (GC565A6 Žernovník - dálniční propustek). Tento trubní propustek je velmi zajímavý, jelikož jako jedna z mála staveb na této dálnici je označen letopočtem (1941) a to na své výtokové straně. Dálnice poté pokračuje lesem k silnici ze Žernovníka do Malé Lhoty. Tato silnice měla být přeložena jižněji od své původní trasy a dálnici měla překonat nadjezdem. Stavbu mostu ani přeložky silnice se nepodařilo zahájit. Stavbu přeložky měla realizovat firma Polensky & Zöllner. V místech nepřeložené silnice ze Žernovníka do Malé Lhoty končí stavební díl dálnice realizovaný firmou Hrabě & Lozovský a začíná úsek realizovaný firmou Polensky & Zöllner. V první části úseku nebyly stavební práce vůbec zahájeny, pouze severozápadně od obce Malá Lhota postavila firma trubní propustek o průměru 0,8 m. V šedesátých letech ale došlo k jeho likvidaci.

Archivní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce. Uprostřed snímku je jasne zřetelný dokončený trubní propustek.

Dokončený trubní propustek u Žernovníka a detail označení roku výstavby.

Nedokonšený parabolický most u Žernovníka.

Současný vzhled nedokončeného parabolického mostu.

V katastrálním území Žernovníka se nacházelo i několik dělnických ubytovacích táborů a stavební dvůr.

Ubytovací tábor Potsdam

Tábor se nacházel vpravo od silnice z Černé Hory do Žernovníka v místech odbočky k mlýnu. Stavbu tábora zahájili dělníci v dubnu 1939 a v červnu téhož roku se již podařilo tábor dokončit. Ubytování zde našli dělníci firmy Hrabě & Lozovský. Po zastavení stavby dálnice firma tábor postupně zlikvidovala v letech 1942–1943. V místech, kde stál, se dodnes po něm nacházejí pozůstatky (betonové základy, studna, zásobárna na vodu, terénní úpravy apod.) Tábor se skládal ze čtyř ubytovacích baráků pro dělníky, kuchyně a jídelny, toalet, umývárny a skladu materiálu. Poblíž tábora se nacházela studna, nad níž umístěné čerpadlo čerpalo vodu do betonového zásobníku nad táborem, odkud byla samospádem rozváděna po táboře. Lagerführerem (vedoucím tábora) se stal brněnský Němec Karl Drobek.

Vlevo: nákres tábora Potsdam (1939). Vpravo: Tábor Steinbrück

Ubytovací tábor Steinbrück

Tábor se nacházel západně od obce Žernovník nedaleko silnice z této obce do obce Brťov. O stavbě tábora bylo rozhodnuto na podzim 1940 a na jaře 1941 již stál. V táboře bydleli zaměstnanci firmy Polensky & Zöllner. Po zastavení prací na dálnici došlo k postupné likvidaci tábora v letech 1942–1943. V lese poblíž silnice z Žernovníka do Brťova se dodnes po něm nacházejí pozůstatky.

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský

Stavební firma v popisované části prováděla stavbu dvou nenavazujících úseků. Pro každý stavební úsek vybudovala samostatný stavební dvůr. První stavební dvůr se nacházel u silnice z Černé Hory do Žernovníka. Zde byly umístěny kanceláře firmy, garáže, sklady, dílny a výtopna pro parní lokomotivy. Na obou úsecích nasadila firma velké množství techniky. Pro přepravu materiálu z lomu u obce Žernovník postavila stavební drážku od tohoto lomu na staveniště dálnice (na této trati však z důvodu velkého stoupání došlo k použití svážnice, kdy naložené vozíky byly spouštěny z lomu na staveniště dálnice a jako protizávaží vytahovaly do lomu prázdné vozíky).

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský pod Žernovníkem

Mapa trasy dálnice.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.

Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.

Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.

Prameny:

[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013.

[5] Kolíska, Michal: Historie dopravní infrastruktury a budování dálkových kapacitních komunikací v českých zemích a jejich vliv na bezpečnost a plynulost silniční dopravy, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009.

[6] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm

[7] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:

Naše keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

• GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice (Kohoutovice - dálniční most přes polní cestu)

• GC4ZB32 Černá Hora - dálniční propustek

• GC475MG Čtyřmostí

• GC46PRA Dálniční most přes říčku Kuřimku

• GC475MG Drnovice - dálniční most přes silnici

• GC475MG Kníničky - dálniční propustek

• GC4AHAM Kníničky - dálniční dálniční most přes údolí Svratky

• GC3PC0A Odpočívka Drásov

• GC4ZB36 Skalice n. Svitavou - dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava

• GC3PC0A Voděrady - dálniční most přes potok Výpustek

• GC565A2 Žernovník - dálniční most

• GC565A6 Žernovník - dálniční propustek

Něco málo ke keši:

Ke keši se vydejte podle doporučených bodů.