Termíny Tišnovského geopivka v roce 2016 a 2017

Jak už bylo řečeno dříve, od července nabíháme na pravidelný termín našeho Tišnovského geopivka - třetí úterý v měsíci (od října přesun na třetí čtvrtek v měsíci).
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2017

:: 19. ledna 2017, čtvrtek
:: 16. února 2017, čtvrtek
:: 16. března 2017, čtvrtek
:: 20. dubna 2017, čtvrtek
:: 18. května 2017, čtvrtek
:: 23. června 2017, pátek
:: 20. července 2017, čtvrtek
:: 17. srpen 2017, čtvrtek
:: 21. září 2017, čtvrtek
:: 19. října 2017, čtvrtek
:: 16. listopadu 2017, čtvrtek
:: 21. prosince 2017, čtvrtek

úterý 3. června 2014

Skalice nad Svitavou - dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava

Cache by SAFARICI


Skalice nad Svitavou - dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien


Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás zavede do míst, kde se měla nacházet dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava.
V místech, kde se dnes nachází křižovatka silnice II/150 se silnicí do Skalice nad Svitavou, byla naplánována rozsáhlá dálniční křižovatka s tzv. dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava. V prostoru křižovatky byla snaha vést dálnici co nejníže, nejlépe v zářezu, aby přes ní mohla vést dálková silnice. Ale mokřiny Chlumského potoka a Výpustku nutily projektanty vytvořit v jednom místě alespoň mírný násep. Dálková silnice a nájezdové rampy proto musely vést na vysokém náspu, aby se dostaly nad dálnici.


Prolnutí současného leteckého snímku s fragmentem originálního stavebního plánu dálniční křižovatky dálnice s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava.

Křižovatka měla patřit mezi nejdůležitější, a proto byl zvolen tvar úplného čtyřlístku, včetně čtyř větví, což se dělávalo takřka výhradně jen u křížení dvou dálnic. Dálková silnice měla být samozřejmě jen dvoupruhová, ale s moderními parametry, srovnatelnými s dnešními silnicemi první třídy. Tedy s obchvaty měst, dlouhými mosty, mírnými oblouky a stoupáním apod. Projekt na této křižovatce počítal i s přestupovým autobusovým bodem, proto byly naplánovány na dálnici i na dálkové silnici zastávky autobusu, které měly být navzájem propojeny chodníky a schodišti. V první fázi měla dálková silnice směrem od Plzně na křižovatce s dálnicí končit, a proto v plánech chybí jak její pokračování, tak i obě východní ramena, která by se dostavěla později. Lístky čtyřlístku však měly být vybudovány všechny čtyři už od začátku.


Fotoreprodukce nákresu křižovatky v pozemkové mapě. Orientace na světové strany není správná, ale takřka vzhůru nohama. Nákres je tedy zaznamenán při pohledu od Sebranic.

Stavba křižovatky byla během války zahájena, ale do doby přerušení prací se větší rozsah zemních prací neuskutečnil. Kvůli průtahům, způsobených spory mezi staviteli dálnice a staviteli silnice, zůstaly přerušeny už v ranném stádiu a vykonané práce byly zanedbatelné. Nejvíce bylo samozřejmě vykonáno na samotné trase dálnice, pro níž bylo vybudováno takřka kompletní těleso. Nadjezd ale nebyl vůbec založen a náspy se teprve začaly budovat. Silnice ze Skalice zůstala zachována a násep dálnice byl kvůli ní přerušen. Stejně tak nebyla odkloněna státní silnice z Brna do Svitav (I/43), která trasu dálnice zase přetíná svým náspem.


Zarůstající těleso dálnice, vedené zářezem směrem do Vratislavi. V těchto místech měla začínat křižovatka, respektive napojovat se první větev. Střed křižovatky ve tvaru čtyřlístku měl být až vzadu za náspem silnice I/43, která trasu dálnice přerušuje. (Foto: Václav Lídl / archiv ŘSD, r.1962)

Po válce byla ramena křižovatky a částečně i těleso dálnice postupně rekultivováno a rozoráno, takže po nich není ani památky. Dálniční těleso od křižovatky na sever až k mostu u Mladkova bylo v 70.-80. letech využito pro přeložku silnice I/18 (později II/150). Avšak ne celé, pouze jeho západní polovina profilu. Kvůli vhodnějšímu napojení přeložky na silnici I/43 bylo těleso dálnice pod silnicí zvýšeno náspem. Podobně byla upravena i silnice od Skalice, která se nově napojovala do přeložky a ne už do I/43.


Pohled k jihu z křižovatky silnice II/150 se silnicí do Skalice. Dozadu vede dálniční těleso po nízkém náspu, překračující mokřady u Chlumského potoka. Vzadu za hustým lesíkem trasu dálnice přetíná silnice I/43. Po obou stranách od náspu měly být vratné větve - tzv. lístky křižovatky. (Foto: Jan Slovík, 26.10.2003)



Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.


Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.


Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav





Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:





Jak na keš:
...

Rádi bychom poděkovali ODYS76 za pomoc s přípravou keše!

CWG Safarici CWG Tisnovske geopivko

Žádné komentáře:

Okomentovat