Tišnovské (geo)pivko: Žernovník

GC565A2 Žernovník – dálniční most

Cache by SAFARICI

Žernovník – dálniční most

Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien

Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás zavede do oblasti Žernovníka.

Topografická mapa okolí Žernovníka se zakresleným přibližným průběhem dálnice.

Za nedokončeným mostem silnice z Černé Hory do Žernovníka přechází dálnice ve směru na Vídeň z plánovaného násypu do hlubokého zářezu. Důvod naplánování těchto zemních prací představovala potřeba překonání strmého stoupání na náhorní plošiny. Zářez dálnice není ve své poslední třetině dokončen. Plánovaná délka zářezu byla 450 m a hloubka až 18 m.

Tentro úsek byl z hlediska plánování jedním z nesložitějších. Dle prvních návrhů z roku 1939 měla trasa procházet územím obcí Černá Hora, Žernovník, Malá Lhota, Újezd, Milonice, Lažany, Nuzířov, Malhostovice (viz obrázek). Poblíž Černé Hory se však dálnici do cesty postavil výběžek Hornosvratecké vrchoviny. O průtazích v plánování svědčí také pamětní kniha obce Skaličky: „První měření se konalo od Černé Hory na Kuřim. Z toho brzy sešlo a celé léto i podzim se měřilo od Lubě kolem Hlubokého, Všechovic k Malhostovicím. Dnes v lednu 1940 není měření dosud definitivně hotovo.“ Tyto změny v plánech měl na svědomí ing. Lorenz. Po jeho příchodu na místo vládního rady pověřeného výstavbou dálnice byla zdejší trasa dálnice přehodnocena a po zvážení několika dalších variant bylo rozhodnuto vést trasu západně od Černé Hory, územím obcí Malá Lhota, Lubě, Hluboké, Skalička a Všechovice. Plánovači se rozhodli trasu vést takřka přímkou a to i za cenu velkých zemních prací, včetně stavby čtyř velkých dálničních mostů. Původně se plánovalo, že hluboká údolí říčky Lubě a Hlubockého potoka překoná dálnice dvěma železobetonovými mosty, ale znamenalo by to likvidaci přírodní památky „Krkatá bába“. Proto ing. Lorenz navrhl rozdělení dálnice do dvou samostatných těles, které od sebe měly být vzdáleny 140 metrů a přírodní památka by se nacházela mezi nimi (viz obr. č. 9). Tento projekt byl Němci od počátku označován názvem „Vier Brücken“, tedy „Čtyřmostí“ (GC475MG Čtyřmostí). Informativních řízení k tomuto deset kilometrů dlouhému úseku dálnice se konalo v Černé Hoře více. Poslední z nich se konalo až 21. srpna 1941, což vypovídá o velkých průtazích při plánování. I kvůli náročnému plánování začaly stavební práce v oblasti Čtyřmostí s ročním zpožděním, což mělo za následek, že úsek byl rozpracován asi nejméně ze všech. Úsek začínal na území Černé Hory na a končil mezi obcemi Skalička a Všechovice.

Trasa dálnice mezi Černou Horou a Čebínem. Plná čára ukazuje původní návrh z roku 1939, přerušovaná linka pak značí schválenou variantu. (MZA Brno, Zemský úřad Brno - Průběžná automobilová silnice Vratislav-Brno-Vídeň: úprava a placení daní, výškový plán a plány trasy, výtahy z katastrálních operátů 1939-1944, kart. 8810, s. 3.).

Jak bylo zmíměno, dostáváme se v této oblasti do málo rozestavěného úseku dálnice, přičemž většina zemních prací byla v šedesátých letech rekultivována. Nalezneme zde nejprve nedokončený parabolický most (kterému je věnována tato keš) a o něco dále dokončený trubní propustek (GC565A6 Žernovník - dálniční propustek). Tento trubní propustek je velmi zajímavý, jelikož jako jedna z mála staveb na této dálnici je označen letopočtem (1941) a to na své výtokové straně. Dálnice poté pokračuje lesem k silnici ze Žernovníka do Malé Lhoty. Tato silnice měla být přeložena jižněji od své původní trasy a dálnici měla překonat nadjezdem. Stavbu mostu ani přeložky silnice se nepodařilo zahájit. Stavbu přeložky měla realizovat firma Polensky & Zöllner. V místech nepřeložené silnice ze Žernovníka do Malé Lhoty končí stavební díl dálnice realizovaný firmou Hrabě & Lozovský a začíná úsek realizovaný firmou Polensky & Zöllner. V první části úseku nebyly stavební práce vůbec zahájeny, pouze severozápadně od obce Malá Lhota postavila firma trubní propustek o průměru 0,8 m. V šedesátých letech ale došlo k jeho likvidaci.

Archivní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce. Uprostřed snímku je jasne zřetelný dokončený trubní propustek.

Dokončený trubní propustek u Žernovníka a detail označení roku výstavby.

Nedokonšený parabolický most u Žernovníka.

Současný vzhled nedokončeného parabolického mostu.

V katastrálním území Žernovníka se nacházelo i několik dělnických ubytovacích táborů a stavební dvůr.

Ubytovací tábor Potsdam

Tábor se nacházel vpravo od silnice z Černé Hory do Žernovníka v místech odbočky k mlýnu. Stavbu tábora zahájili dělníci v dubnu 1939 a v červnu téhož roku se již podařilo tábor dokončit. Ubytování zde našli dělníci firmy Hrabě & Lozovský. Po zastavení stavby dálnice firma tábor postupně zlikvidovala v letech 1942–1943. V místech, kde stál, se dodnes po něm nacházejí pozůstatky (betonové základy, studna, zásobárna na vodu, terénní úpravy apod.) Tábor se skládal ze čtyř ubytovacích baráků pro dělníky, kuchyně a jídelny, toalet, umývárny a skladu materiálu. Poblíž tábora se nacházela studna, nad níž umístěné čerpadlo čerpalo vodu do betonového zásobníku nad táborem, odkud byla samospádem rozváděna po táboře. Lagerführerem (vedoucím tábora) se stal brněnský Němec Karl Drobek.

Vlevo: nákres tábora Potsdam (1939). Vpravo: Tábor Steinbrück

Ubytovací tábor Steinbrück

Tábor se nacházel západně od obce Žernovník nedaleko silnice z této obce do obce Brťov. O stavbě tábora bylo rozhodnuto na podzim 1940 a na jaře 1941 již stál. V táboře bydleli zaměstnanci firmy Polensky & Zöllner. Po zastavení prací na dálnici došlo k postupné likvidaci tábora v letech 1942–1943. V lese poblíž silnice z Žernovníka do Brťova se dodnes po něm nacházejí pozůstatky.

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský

Stavební firma v popisované části prováděla stavbu dvou nenavazujících úseků. Pro každý stavební úsek vybudovala samostatný stavební dvůr. První stavební dvůr se nacházel u silnice z Černé Hory do Žernovníka. Zde byly umístěny kanceláře firmy, garáže, sklady, dílny a výtopna pro parní lokomotivy. Na obou úsecích nasadila firma velké množství techniky. Pro přepravu materiálu z lomu u obce Žernovník postavila stavební drážku od tohoto lomu na staveniště dálnice (na této trati však z důvodu velkého stoupání došlo k použití svážnice, kdy naložené vozíky byly spouštěny z lomu na staveniště dálnice a jako protizávaží vytahovaly do lomu prázdné vozíky).

Stavební dvůr firmy Hrabě & Lozovský pod Žernovníkem

Mapa trasy dálnice.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.

Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.

Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.

Prameny:

[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.

[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013.

[5] Kolíska, Michal: Historie dopravní infrastruktury a budování dálkových kapacitních komunikací v českých zemích a jejich vliv na bezpečnost a plynulost silniční dopravy, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009.

[6] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm

[7] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav