Published with exception ;-)
Co: 48. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: úterý 14. dubna 2015, od 19:00
Kde: Restaurace Krček, http://www.restauracekrcek.cz/, N 49°21.00493', E 16°25.56697'
I tentokrát vyměníme pohodu u Dalešic a Poutníka, tentokrát za pohodu s čepovaným Velkopopovickým Kozlem 10°, Plzeňským Prazdrojem 12°, ale hlavně Třeboňským Regentem 11°! A kuchyně je tam také docela vyhlášená. Tak se nechme překvapit.
Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své
účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na
těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať
víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás
ke stolu nepustíme :-)
Pokud bude zájem, může opět proběhnout „nábor“ nových členů :-) Také
věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly.
Kdo a zda někdo vůbec připraví tradiční geopivkovou keš zatím ještě není
rozhodnuto.
Další zastavení za historií pivovarnictví na Tišnovsku uděláme v nedalekých Vohančicích. Zatímco u některých pivovarů Tišnovska jsme meli poměrně hodně informací. O pivovaru ve Vohančicích se nám opět zatím mnoho zjistit nepodařilo.
Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Letecké snímkovani je používáno již bezmála 100 let. První počátky se datují od vynálezu fotografie. V dnešní době se letecké snímky používají jako cenný zdroj informací v širokém spektru činností. Letecké snímky jsou také součástí většiny technologií tvorby a údržby mapového díla. Dnes jsou letecké snímky využívány především jako rychlý zdroj průzkumných informací, které slouží jako podklad pro různe projekční práce zaměřené na údržbu a budování objektu. Dále jsou cenným zdrojem při studiu změn, kterými prochází krajina v důsledku lidské činnosti. Letecké snímky nám také mohou pomoci při studiu využívání zemědělských ploch, jako prostředek sledování vlivu znečištění ovzduší na přírodní prostředí nebo jako dokumentace živelních a prumyslových katastrof. Pomocí speciálních infračervených nebo multispektrálních snímků můžeme odhalit ekologicky narušené prostředí, nebo dokumentovat únik nebezpečných produktů do prostředí. Letecké snímkování je možne použít k mnohým účelům a toto byl pouze malý výčet z nich.
Hlavní nevýhody leteckého snímkování můžeme spatřovat v nedokonalém pohybu letadla (nosiče), které může být velkým zdrojem chyb a zkreslení. Tyto nepřesnosti mohou vznikat díky rotačním pohybům kolem hlavních souřadnicových os a nepřesným udržováním výškové hladiny. Tyto nedokonalosti se dají při zpracování snímku odstranit díky registraci polohových údajů během letu. Další nevýhodou leteckého snímkování je široký záběr leteckého skeneru. Při skenování pod větším úhlem než 25° dochází ke změně intenzity měřeného odraženého záření než je tomu při měření ve vertikálním směru. Tímto dochází k velkým zkreslením, která jsou patrná zejména v kopcovitých terénech, v místech ve stínu nebo ve spodních částech porostu. Posledním podstatným problémem leteckého průzkumu je výšková hladina letu. Všeobecně se udává, že výška terénu musí kolísat maximálně v rozmezi 10% výšky letu. Pri prekročení této hranice, zejména v horských oblastech, je zpracování takto pořízených snímků komplikované. U jednotlivých snímků lze využít pouze stranový překryv a také může docházet ke změně meřítka u sousedních snímků. Těmto problémům se da předejít zvýšením letové hladiny a to vede k použití umělých družic.
První souvislé letecké snímkování na našem uzemí bylo prováděno od roku 1935. Až do roku 1992 měla výhradní právo pořizovat letecké snímky pouze armáda. Zprávou takto pořízených dat byl Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce. Za celou dobu svého působení se mu podařilo nashromáždit přibližně 900 000 leteckých snímků různých měřítek a formátů z celého prostoru území České republiky. Do dnešní doby bylo území České republiky již pětkrát celoplošně přesnímkováno v intervalu pěti až deseti let. Od roku 1992, kdy byl zrušen monopol armády, došlo k velkému rozvoji komerčního leteckého průzkumu. V současné době je v České republice řada společností zabývajících se tímto oborem. Krom AČR např. Gisat, Geodis, Argus GeoSystem s.r.o., Aerodata s.r.o., ČÚZK, AOPK ČR a další.
Fotogrammetrie je vědním a technickým oborem, který se zabývá zpracováním informací o objektech měření na fotografických snímcích. Snižuje čas při sběru dat při mapování a je součástí dálkového průzkumu země.
