Termíny Tišnovského geopivka v roce 2022

V roce 2022 byla pravidelnost našich termínů napadena viry, resp. jejich následky. Přesto geopivko zůstává a snaží se plnit termíny pravidelných eventů Tišnovského geopivka - třetí čtvrtek v měsíci.
Oleg by řekl, že to musí být jasné každému, přesto se najdou jedinci, kteří tápou a nevědí, ... ;-)

2022

:: 10. února 2022, čtvrtek
:: 23. března 2022, středa
:: 21. dubna 2022, čtvrtek
:: atd.

čtvrtek 9. dubna 2015

Malá Lhota – dálniční propustek

GC5PNNT Malá Lhota – dálniční propustek
Cache by SAFARICI

Malá Lhota – dálniční propustek
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien


Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás opět zavede na planiny nad údolím říčky Lubě nedaleko „Krkaté báby“.


Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.

Tento úsek dálnice byl z hlediska plánování jedním z nesložitějších. Dle prvních návrhů z roku 1939 měla trasa procházet územím obcí Černá Hora, Žernovník, Malá Lhota, Újezd, Milonice, Lažany, Nuzířov, Malhostovice. Poblíž Černé Hory se však dálnici do cesty postavil výběžek Hornosvratecké vrchoviny. O průtazích v plánování svědčí také pamětní kniha obce Skaličky: „První měření se konalo od Černé Hory na Kuřim. Z toho brzy sešlo a celé léto i podzim se měřilo od Lubě kolem Hlubokého, Všechovic k Malhostovicím. Dnes v lednu 1940 není měření dosud definitivně hotovo.“ Tyto změny v plánech měl na svědomí ing. Lorenz. Po jeho příchodu na místo vládního rady pověřeného výstavbou dálnice byla zdejší trasa dálnice přehodnocena a po zvážení několika dalších variant bylo rozhodnuto vést trasu západně od Černé Hory, územím obcí Malá Lhota, Lubě, Hluboké, Skalička a Všechovice. Plánovači se rozhodli trasu vést takřka přímkou a to i za cenu velkých zemních prací, včetně stavby čtyř velkých dálničních mostů. Původně se plánovalo, že hluboká údolí říčky Lubě a Hlubockého potoka překoná dálnice dvěma železobetonovými mosty, ale znamenalo by to likvidaci přírodní památky „Krkatá bába“. Proto ing. Lorenz navrhl rozdělení dálnice do dvou samostatných těles, které od sebe měly být vzdáleny 140 metrů a přírodní památka by se nacházela mezi nimi. Tento projekt byl Němci od počátku označován názvem „Vier Brücken“, tedy „Čtyřmostí“. Informativních řízení k tomuto deset kilometrů dlouhému úseku dálnice se konalo v Černé Hoře více. Poslední z nich se konalo až 21. srpna 1941, což vypovídá o velkých průtazích při plánování. I kvůli náročnému plánování začaly stavební práce v oblasti Čtyřmostí s ročním zpožděním, což mělo za následek, že úsek byl rozpracován asi nejméně ze všech. Úsek začínal na území Černé Hory na 28. kilometru a končil mezi obcemi Skalička a Všechovice na 38. kilometru. Za touto hranicí přecházely práce na dálnici pod správu OBR Vídeň.


Trasa dálnice mezi Černou Horou a Čebínem. Plná čára ukazuje původní návrh z roku 1939, přerušovaná linka pak značí schválenou variantu. (MZA Brno, Zemský úřad Brno - Průběžná automobilová silnice Vratislav-Brno-Vídeň: úprava a placení daní, výškový plán a plány trasy, výtahy z katastrálních operátů 1939-1944, kart. 8810, s. 3.).

Ve směru na Vídeň se od polní cesty z Malé Lhoty do obce Lubě nachází nedokončený zářez pro dálnici o délce cca 400 m. Asi 50 m před počátkem tohoto zářezu byl plánován v místech dnešní polní cesty z Malé Lhoty do Lubě trubní propust o průměru 0,8 m. Stavba tohoto propustku nebyla zahájena. Vlastní zářez není dokončen. Asi v polovině délky tohoto zářezu mělo dojít k rozdělení dálnice do dvou samostatných těles. Budována byla pouze západní větev dálnice. Východní větev byla budována pouze v návaznosti na větev západní a to v délce cca 0,5 km. Obě větve dálnice ještě společně překonávají mělké údolí jihozápadně od obce Malá Lhota. V tomto údolí se nachází nedokončený jednou výškově lomený propust (kterému je věnována tato keš). Plánovaná délka propustku byla vzhledem ke konstrukci dálnice téměř 90 m. Samostatné západní dálniční těleso poté míří přímo k údolí Lubě. Zemní práce v tomto úseku jsou rekultivovány.


© Jan Šafařík
Podrobný plánek se zakreslením trasy jednotlivých směrů dálnice.


© Jan Šafařík
Prolnutí sočasné mapy s fragmentem originálního stavebního plánu čtyřmostí.


Plán čtyřmostí.

Jak bylo zmíměno, dostáváme se v této oblasti do poměrně málo rozestavěného úseku dálnice, přičemž většina zemních prací byla v šedesátých letech rekultivována. Přesto se tu nachází naopak jedny z nejzajímavějších artefatků nedokončené dálnice. Nad údolími říčky Lubě a Hlubockého potoka se nachází pozůstatky „Čtyřmostí“ (GC475MG Čtyřmostí). Hned za údolím říčky Lubě lze na náhorní plošině narazit na dvakát výškově lomený propust (GC56KVP Lubě - dálniční propustek).
V oblasti Žernovníka pak nalezneme nejprve dokončený trubní propustek (GC565A6 Žernovník - dálniční propustek) a o něco dále nedokončený parabolický most (GC565A2 Žernovník - dálniční most)
V místě plánované přeložky komunikace z Černé Hory do Žernovníka se nachází další dvakrát výškově lomený propust (GC5F5Q4 Černá Hora - dálniční propustek).




Současný vzhled dvakrát výškově lomené propustě.



Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.


Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.


Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013.
[5] Kolíska, Michal: Historie dopravní infrastruktury a budování dálkových kapacitních komunikací v českých zemích a jejich vliv na bezpečnost a plynulost silniční dopravy, Bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009.
[6] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[7] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav





Bookmark keší věnovaných Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

Chcete-li si ověřit, jetli už máte splněny podmínky pro odlov GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice, použijte následující ověřovadlo:


Keše členů Tišnovského geopivka, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

JaCG:
• GC1ZB77 Dálnice Breslau-Wien Lite
• GC1ZB7Q Dálnice Breslau-Wien Profi

Mrazik1:
• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu

Safarici:
• GC48FGK Challenge - Hitlerova dálnice (Kohoutovice - dálniční most přes polní cestu)

• GC4ZB32 Černá Hora - dálniční propustek
• GC475MG Čtyřmostí
• GC46PRA Dálniční most přes říčku Kuřimku
• GC4BPHA Drnovice - dálniční most přes silnici
• GC48FGW Kníničky - dálniční propustek
• GC4AHAM Kníničky - dálniční dálniční most přes údolí Svratky
• GC56KVP Lubě - dálniční propustek
• GC5PNNT Malá Lhota - dálniční propustek
• GC3PC0A Odpočívka Drásov
• GC4ZB36 Skalice n. Svitavou - dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava
• GC4BPH4 Voděrady - dálniční most přes potok Výpustek
• GC565A2 Žernovník - dálniční most
• GC565A6 Žernovník - dálniční propustek

Tišnovské geopivko:
• GC5F5Q4 Černá Hora - dálniční propustek II



Něco málo ke keši:
!!! Odlov na vlastní nebezpečí !!!
Souřadnice keše ukazují přibližně na místo uložení keše, jen musíte hledat o něco „hlouběji“. Vstup do útrob propustku naleznete mezi referenčními body. Vydejte se dovnitř propustku. Keš se v žádném případě nesnažte odlovit úplně sami. K odlovu by se mohl hodit malý žebřík nebo geokolega. V místě zalomení se drží voda, takže i holinky mohou být výhodou. Nezapomeňte si k odlovu přibalit čelovku, bude se Vám určite hodit.
Terén je to v závislosti na stavu vody od takove spíš lehké a pohodové T5 až po spíše nepříjemnou mokrou a blátivou T5 ;-)

Rádi bychom poděkovali Odysovi76 a Mrazíkovi1 a Dusan.Cipisek za pomoc s přípravou keše a provedený betatest!

CWG Safarici CWG Tisnovske geopivko

Žádné komentáře:

Okomentovat