Cache by SAFARICI
PIVOVARY TIŠNOVSKA X - Pivovar Vohančice / Wohantschütz
Vážení přátelé piva a geocachingu, připravili jsme pro vás sérii kešek spojených s pivovarnictvím na Tišnovsku. Jednotlivá zastavení budeme vytvářet postupně, jak se nám bude dařit získat informace o příslušných pivovarech. Celkem bychom pro vás rádi připravili dvanáct zastavení:
| I. | Pivovar Tišnov / Tischnowitz |
| II. | Pivovar Předklášteří / Vorkloster |
| III. | Pivovar Doubravník / Doubrawnik |
| IV. | Pivovar Drahonín |
| V. | Pivovar Kuřim / Gurein |
| VI. | Pivovar Lomnice / Lomnitz bei Tischnowitz |
| VII. | Pivovar Nedvědice / Nedweditz |
| VIII. | Pivovar Říkonín / Rzikonin |
| IX. | Pivovar Sentice |
| X. | Pivovar Vohančice / Wohantschütz |
| XI. | Tišnovští právovárečníci |
| XII. | Minipivovar Doubravník |
Podrobné informace k historii piva naleznete například zde:
• Dějinný vývoj pivovarnictví
• Pivo, Wikipedie - Otevřena encyklopedie
• Pivní styly
• Dějinný vývoj pivovarnictví
• Pivo, Wikipedie - Otevřena encyklopedie
• Pivní styly
Pivovar Vohančice / Wohantschütz
Další zastavení za historií pivovarnictví na Tišnovsku uděláme v nedalekých Vohančicích. Zatímco u některých pivovarů Tišnovska jsme meli poměrně hodně informací. O pivovaru ve Vohančicích se nám opět zatím mnoho zjistit nepodařilo.
V publikaci Václava Oharka Tišnovský okres z roku 1923 se uvádí:
Ves jest staré panské sídlo se zamkem a dvorem, pivovar z r. 1636 dávno již zanikl.
...
Ve dvoře býval pivovar, kde dosud jsou sýpky na obilí zachované, a říká se tam na Votcekách.
...
dle rektifikačních akt z r. 1750:
Pivovary: v Kuřima vařil 2100 beček piva a ve Vohančicích 291 beček, celkem 2391 beček.
Ves jest staré panské sídlo se zamkem a dvorem, pivovar z r. 1636 dávno již zanikl.
...
Ve dvoře býval pivovar, kde dosud jsou sýpky na obilí zachované, a říká se tam na Votcekách.
...
dle rektifikačních akt z r. 1750:
Pivovary: v Kuřima vařil 2100 beček piva a ve Vohančicích 291 beček, celkem 2391 beček.
V članku Z historie pivovarnictví na Tišnovsku, uveřejněného v Tišnov fotorevue, č. 9 očividně čerpali z výše uvedeného pramenu a je v něm jen kratičká větička, že zmínka o pivovaru ve Vohančicích pochází z roku 1693 a v roce 1750 vařil tento pivovar 291 beček ročne. Toť vše.
Dvoudílná publikace Z historie pivovarů se o tomto pivovaru vůbec nezmiňuje, stejně tak jako první vydání Katalogu pivních etiket do roku 1948. Ve třetím vydánií tohoto katalogu, které je volně přístupné na internetu (http://www.pivety.com/1948/index.htm) se už můžeme dočíst alespoň seznam majitelů pivovaru v obdobi 1492 až 1770:
• Beneš z Vohančic
• Jan,Mikuláš,Hynek a Burian z Vohančic
•
• Jan,Mikuláš,Hynek a Burian z Vohančic
•
 |
| Erb rodu Pergar z Pergu |
• Karel Pergar z Pergu
• Bohuslav Pergar z Pergu
• Mikuláš Pergar z Pergu
• Jan Kryštof Pergar z Pergu
• královská komora
• Hanuš z Mölsingu
• Marie z Enzenberka
• Eliška Pergarová z Pergu
• Alfons de Castro
• František Karel de Castro
• Jan Albrecht z Tryburka
• Jindřich Slavíkovec ze Slavíkova
• Františka Eliška Slavíková z Osteřan
• zemský soud
• Karel Lev z Rožmitálu
• obec města Brna
Další informace se nám zatím nepodařilo sehnat, ale pokud na nějaké informace narazíme, rádi je sem doplníme.
S výše uvedeného je zřejmé, že se pivovar nacházel v areálu Vohančického zámku, proto zde uvádíme kratičkou historii Vohančic a tohoto zámku.
Pohled na zámek ve Vohančicích
Vohančice
Poblíž staré cesty, která kdysi spojovala Deblín s Brnem, stála asi již ve 13. století tvrz, na níž sídlili místní vladykové připomínaní už v r. 1255 (Macek z Vohančic). V r. 1390 se po vsi zval Pavel Šilhéř z Vohančic, v r. 1437 zde sídlil Hašek z Vohančic. Na konci 15. století se Vohančičtí majetkově povznesli, neboť v r. 1494 koupil Beneš z Vohančic od Vratislava z Pernštejna ves Skaličku s mlýnem, dále získal Rozsíčku (Horní) s tvrzí a jiným zbožím. V druhé polovině 16. století získali Vohančičtí ještě ves Křoví, ale o něco později začal úpadek rodu. V r. 1569 prodal Jan Vohanský z Vohančic Křoví Jindřichu Březnickému z Náchoda a v r. 1573 Janu Pergarovi z Pergu ves Vohančice s poplužním dvorem.
Karel Pergar z Pergu přebudoval v I. 1596 1600 vohančickou tvrz v jednokřídlý renesanční zámek o jednom poschodí. Jeho nástupci Janu Kryštofu z Pergu byl zámek spolu se statkem ve Vohančicích zkonfiskován pro účast na stavovském povstání z I. 1618 Zboží koupil vrchní hejtman olomouckého biskupa Jan Melsing. V r. 1636 byly Vohančice s rytířským sídlem a vesnicemi Herolticemi, Závisti a prodány Alfonsu de Castro.
Za něho byl dosavadní renesanční zámek přebudován v barokní. K dosavadnímu jednomu křídlu byla přidal dvě, jež spolu s původní stavbou uzavírala obdélníkové nádvoří, otevřené směrem k rybníkům. Zadní trakt byl průjezdný a za ním byl vybudován dvůr. Alfons de Castro se stavbou tak zadlužil, že jeho syn Karel musel prodat zámek se statkem Karlu Albrechtu z Teuburgu; v r. 1693 jej získal v dražbě Karel Lei z Rožmitálu. V r. 1701 koupilo zámek se statkem město Brno, jež tím zaokrouhlilo svůj deblínský statek. Tím ztratil charakter obytného objektu a stal se správní budovou, v níž byly kanceláře, byty úředníků a hospodářské místnosti.
Dnes je zámek majetkem MNV a slouží účelům místního JZD.
Poblíž staré cesty, která kdysi spojovala Deblín s Brnem, stála asi již ve 13. století tvrz, na níž sídlili místní vladykové připomínaní už v r. 1255 (Macek z Vohančic). V r. 1390 se po vsi zval Pavel Šilhéř z Vohančic, v r. 1437 zde sídlil Hašek z Vohančic. Na konci 15. století se Vohančičtí majetkově povznesli, neboť v r. 1494 koupil Beneš z Vohančic od Vratislava z Pernštejna ves Skaličku s mlýnem, dále získal Rozsíčku (Horní) s tvrzí a jiným zbožím. V druhé polovině 16. století získali Vohančičtí ještě ves Křoví, ale o něco později začal úpadek rodu. V r. 1569 prodal Jan Vohanský z Vohančic Křoví Jindřichu Březnickému z Náchoda a v r. 1573 Janu Pergarovi z Pergu ves Vohančice s poplužním dvorem.
Karel Pergar z Pergu přebudoval v I. 1596 1600 vohančickou tvrz v jednokřídlý renesanční zámek o jednom poschodí. Jeho nástupci Janu Kryštofu z Pergu byl zámek spolu se statkem ve Vohančicích zkonfiskován pro účast na stavovském povstání z I. 1618 Zboží koupil vrchní hejtman olomouckého biskupa Jan Melsing. V r. 1636 byly Vohančice s rytířským sídlem a vesnicemi Herolticemi, Závisti a prodány Alfonsu de Castro.
Za něho byl dosavadní renesanční zámek přebudován v barokní. K dosavadnímu jednomu křídlu byla přidal dvě, jež spolu s původní stavbou uzavírala obdélníkové nádvoří, otevřené směrem k rybníkům. Zadní trakt byl průjezdný a za ním byl vybudován dvůr. Alfons de Castro se stavbou tak zadlužil, že jeho syn Karel musel prodat zámek se statkem Karlu Albrechtu z Teuburgu; v r. 1693 jej získal v dražbě Karel Lei z Rožmitálu. V r. 1701 koupilo zámek se statkem město Brno, jež tím zaokrouhlilo svůj deblínský statek. Tím ztratil charakter obytného objektu a stal se správní budovou, v níž byly kanceláře, byty úředníků a hospodářské místnosti.
Dnes je zámek majetkem MNV a slouží účelům místního JZD.
Letecký snímek zámku ve Vohančicích
Zámek Vohančice
Nevelký zámek, jehož předchůdcem byla zřejmě již od 13. století tvrz rodu Macků z Vohančic, připomínaná v roce 1255. Prví písemná zmínka o tvrzi však pochází až z roku 1573, kdy Jan Vohanský z Vohančic, prodal ves s poplužním dvorem Janu Pergarovi z Pergu. Karel Pergar z Pergu pak v letech 1596 - 1600 přebudoval starou tvrz v jednokřídlý renesanční zámek, o jednom poschodí. V roce 1636 se majitelem Vohančic stal Alfons de Castro, který nechal k původnímu zámku přistavět další dvě barokní křídla, která společně s původní stavbou uzavřela obdélníkové nádvoří, ve tvaru písmene „U“ V roce 1701 získalo zámek spolu s celým statkem město Brno a zámek začal sloužit jako správní budova obydlí úředníků a hospodářské stavení.
Po roce 1948 celý areál převzalo místní JZD, za jehož panování zámek i hospodářské budovy notně zchátraly. Po roce 1990 byl zámek navrácen městu Brnu, jako jeho historický majetek. Město Brno však krátce nato zámek prodalo. Dnes je objekt soukromým majetkem a slouží k bydlení. Nový majitel postupně celý objekt opravuje.
Nevelký zámek, jehož předchůdcem byla zřejmě již od 13. století tvrz rodu Macků z Vohančic, připomínaná v roce 1255. Prví písemná zmínka o tvrzi však pochází až z roku 1573, kdy Jan Vohanský z Vohančic, prodal ves s poplužním dvorem Janu Pergarovi z Pergu. Karel Pergar z Pergu pak v letech 1596 - 1600 přebudoval starou tvrz v jednokřídlý renesanční zámek, o jednom poschodí. V roce 1636 se majitelem Vohančic stal Alfons de Castro, který nechal k původnímu zámku přistavět další dvě barokní křídla, která společně s původní stavbou uzavřela obdélníkové nádvoří, ve tvaru písmene „U“ V roce 1701 získalo zámek spolu s celým statkem město Brno a zámek začal sloužit jako správní budova obydlí úředníků a hospodářské stavení.
Po roce 1948 celý areál převzalo místní JZD, za jehož panování zámek i hospodářské budovy notně zchátraly. Po roce 1990 byl zámek navrácen městu Brnu, jako jeho historický majetek. Město Brno však krátce nato zámek prodalo. Dnes je objekt soukromým majetkem a slouží k bydlení. Nový majitel postupně celý objekt opravuje.
Pohled na zámek ve Vohančicích
Prameny:
[1] Oharek, Václav: Tišnovský okres, Vlastivěda moravská, II. místopis, vydává Muzejní spolek v Brně, 1923.
[2] Ondroušek, Josef: Z historie pivovarnictví na Tišnovsku, in Tišnov fotorevue, č. 9, listopad 1998.
[3] http://www.pivety.com/
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Vohančice_(zámek)
[5] http://www.hrady.cz/?OID=1153
[1] Oharek, Václav: Tišnovský okres, Vlastivěda moravská, II. místopis, vydává Muzejní spolek v Brně, 1923.
[2] Ondroušek, Josef: Z historie pivovarnictví na Tišnovsku, in Tišnov fotorevue, č. 9, listopad 1998.
[3] http://www.pivety.com/
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Vohančice_(zámek)
[5] http://www.hrady.cz/?OID=1153
Žádné komentáře:
Okomentovat