Nové keše Tišnovského geopivka II

S příchodem teplého počasí na počátku března se ze zimního spánku probudili i Šafaříci a tak tu máme další dva Pivovary Brněnska a také pokračování keší s tématikou Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien.

PIVOVARY BRNENSKA IX - Klasterni pivovar na Starem Brne (Mandel a Hayek)

PIVOVARY STAREHO BRNA II

GC3Y9X7

Nejstarsim brnenskym pivovarem byl klasterni pivovar cisterciackeho klastera na Starem Brne, zalozeny v roce 1325.

V roce 1205 (za vlady ceskeho krale Premysla I.) venoval moravsky markrabe Vladislav Jindrich nove zalozenemu velehradskemu klasteru pozemky a hospodarske budovy na Starem Brne. Kral Vaclav I. pak v roce 1243 udelil Brnu pravo milove vztahujici se na hostinec U modreho lva, ktery stal v blizkosti dnesniho pivovaru, vedle kaple sv.Prokopa. Hostinec vlastnil mestsky pisar a od roku 1314 vysehradsky kanovnik a probost Jan z Brna (nevlastni syn krale Vaclava II.), ktery se v roce 1323 vzdal uzivani senku a hospody a daroval je nove zalozenemu klasteru na Starem Brne. Tyz rok zalozila kralovna Eliska Rejcka na Starem Brne cisterciacky klaster a venovala mu rozsahly majetek. Klaster, nazyvany "klaster kralove", postavil pak v roce 1325 - s pomoci velehradskeho klastera - pivovar, ktery byl soucasti klasternich hospodarskych budov. Pivovar nikdy nepodlehal pravomoci brnenskych konselu. Spolu s celym hospodarstvim klastera ho spravoval brnensky mestan Moric.

Stoji za zminku, ze jiz v teto dobe byla kvalita piva prisne kontrolovana. V roce 1353 napriklad brnensti konsele rozhodli: "Kdo chce pivo varit, na celou varku at tricet ctyri merice bere, na varku polovicni pak sedmnact meric sladu. Z cele varky at navari osm sudu a dve vedra, z polovicni ctyri sudy a jedno vedro. Kdo toto ustanoveni nedodrzi, zaplati pul kopy pokuty, a kdyby penez nemel, z vule konselu bude vsazen do pranyre krkem do klady a na namesti (rozumi se Zelny trh) vystaven".
Dobrou jakost piva meli zajistit i "spravci piva", kteri byli od roku 1437 ustanovovani primo mestskou radou.

V roce 1444 odkoupil cisterciacky klaster zbytek majetku velehradskeho klastera a tento majetek mu zustal celych 400 let. Prodelal ovsem nejruznejsi osudy - uz za husitskych valek, a stejne tak o sto let pozdeji za boju krale Jiriho s uherskym Matyasem byly klaster, hospodarske budovy a pivovar vypaleny a poboreny, ale po case vzdy znovu obnoveny. Stejny osud postihl pivovar i klaster Kralove za tricetilete valky pri dobyvani Brna Svedy v letech 1643-1945. Po zniceni a vydrancovani pivovar dlouha cela leta nepracoval.

V belohorske dobe, v roce 1624 byla v Brne zavedena zvlastni davka (poplatek) z piva, tzv. pivni tac. Kdyz se vsak Brno ubranilo svedskemu oblezeni, dostalo v zari 1645 pravo vybirat tuto davku na vecne casy ve svuj prospech. Roku 1779 byla tato zvlastni napojova dan nove upravena, a kdyz roku 1788 bylo zruseno mestske milove pravo a byl dovolen dovoz ciziho piva do mesta kazdemu, byla uplne zrusena. Misto ni bylo zavedeno zvlastni clo z pivnich veder (20 krejcaru z vedra), ktere se vybiralo na tzv. akcizu, zrusenem v roce 1942.

Z 15. cervence roku 1651 se dochovala zajimava zminka o klasternim pivovaru:

Stiznost na cisterciacky klaster na Starem Brne
15. 7. 1651
misto: Viden

charakteristika:
Ferdinand I., kral cesky a markrabe moravsky, odpovida na stiznost brnenskych predstavitelu, ktera se tykala zejmena pivovaru u mesta, ktery stavi klaster kralove na Starem Brne. Ferdinand oznamuje, ze zakazal abatysi tento pivovar stavet.

ucastnici:
Ferdinand I., kral cesky a markrabe moravsky,
cisterciacky klaster na Starem Brne,
predstavitele mesta Brna

Roku 1782 nastal soumrak "klastera kralove" a celeho jeho hospodarstvi - 18.3. 1782 byl patentem cisare Josefa II. zrusen a jeho majetek prevzali augustiniani od Sv.Tomase, kteri prebyvali v novych budovach klastera a stare pouzivali jen jako hospodarske. Mezi lety 1782 a 1825 nemame o osudu pivovaru zadnych zprav, nebot prislusny archiv v Jezerach u Pozoric lehl popelem.

V roce 1825 kupuje starobrnenske panstvi rytir Heintl a pozdeji, v roce 1843 pak hrabe Schonburg-Hartenstein. Pivovar byl prodan uherskemu mestanovi Frolichovi. Jeho dceru si vzal sladek Josef Mandel. Mandelova dcera se potom provdala za Herrmanna Hayeka, pribuzneho spolumajitelu pivovaru a sladovny v Brnenskych Ivanovicich. V roce 1872 byl zahajen provoz v novem pivovaru firmy Mandel & Hayek na Starem Brne (Dnes Starobrno) a proto byl pred rokem 1890 zastaven provoz v klasternim pivovaru. V roce 1899 byla cast budov klasterniho pivovaru pouzita pri stavbe sladovny Prvniho brnenskeho akcioveho pivovaru na Starem Brne (Starobrno).

 

Cast budov klasterniho pivovaru byla prestavena na sladovnu Prvniho brnenskeho akcioveho pivovaru.

Majitele:
• Cisterciacky klaster na Starem Brne
• Nabozensky fond
• Eduard kn. Schonburg-Hartenstein
• Herman Mandel a Zikmund Hayek

Prameny:
[1] Anger, Miroslav: Pivovary na uzemi dnesniho Brna, in Pivin, Klub sberatelu pivovarskych suvenyru Praha, c. 1, 2000.
[2] Katalog pivnich etiket do roku 1948, CDrom.
[3] http://encyklopedie.brna.cz/
[3] http://www.pivovary.info/
[4] http://www.pivety.com/

PIVOVARY BRNENSKA XX - "Blazovicky" pivovar na Starem Brne
PIVOVARY STAREHO BRNA IV
GC4748P

Roku 1824 koupil blazovicke panstvi hrabe Dittrichstein. Zaroven s nim koupil nekolik domku kolem zruseneho Svatoanenskeho klastera na Starem Brne. Mesto Brno se v te dobe rozrustalo, melo 40 000 obyvatel, dojizdelo tam 8 000 delniku a byla tam take vojenska posadka s jednim tisicem vojaku. Hrabe uvazoval o tom, jak by dobre zpenezil jecmen, ktery se mu hojne urodil na jeho statcich. Vznikla tam myslenka zalozit v Brne pivovar, o jehoz produkci by mohl byt v rozrustajicim se meste zajem. V te dobe na Hybesove ulici v cislech 25 a 26 byla textilni tovarna pana Schwarze, ktery zemrel. Dittrichstein prikoupil a kolem roku 1840 zacal s pripravou na stavbu.

Nesetkal se vsak s pochopenim u mistnich uradu. Starobrnensky vrchnostensky urad se odvolal az do Vidne a uplatnoval jiz zminene pravo milove, ktere mesto melo. V te dobe Stare Brno pivovar melo. Dalsi namitka se tykaly hygieny - bylo poukazano na studny, ktere jsou sotva "tri strevice" hluboke (jeden metr) - tedy maji povrchovou vodu, dalsim duvodem namitek byl protekajici potok pres areal budouciho pivovaru. Upozornovalo se na moznost, ze by delnici pivovaru mohli brat z pohodlnosti vodu z potoka, do ktereho usti odpady z domu i z nedaleke nemocnice. Byly vysloveny take obavy, ze kour z komina bude znecistovat ovzdusi v nemocnici.

Nakonec ve vzniklem sporu zvitezil Dittrichtein, ktere vyuzil jiz zmineneho prava propilacniho, tzn. ma-li zadatel o povoleni stavby pivovaru v dotycne lokalite nemovitost, muze pivovar provozovat.

Tak se kolem roku 1845 zacalo varit pivo v tzv. Blazovickem pivovaru v Brne. Byl take zrizen hostinec na cisle 10. Pivo vsak nebylo prilis dobre a nikdy se jeho jakost nezlepsila. Pivovar byl nekolikrat pronajat, ale vzdy se spatnym vysledkem. Na pocatku 60.let 19.stoleti byla vyroba uplne zastavena a budovy prodany tovarniku Relichovi, ktery zde zridil trharnu hader.

Veskere informace o blazovickem pivovaru na Starem Brne byly ziskany z archivu hrabete Mitrovskeho v Sokolnicich.

autor: Radmila Tuzinova - kronikarka, zdroj: Blazovicky zpravodaj
autor snimku: Filip Vrana

Text pouzit s laskavym svolenim autora.

Z dostupnych pramenu a na zaklade porovnani s mapama lze predpokladat, ze se "Blazovicky" pivovar nachazel nekde v oblasti zaznamenane modrou elipsou.

Majitele:
• Frantisek hrabe Dietrichstein - Proskau

Prameny:
[1] Katalog pivnich etiket do roku 1948, CDrom.
[2] http://www.pivovary.info/
[3] http://www.pivety.com/

Dálniční most přes říčku Kuřimku
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien
GC46PRA

Tato keš vás dovede k hotovému mostu přes řeku Kuřimku. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.
Koryto říčky byl během stavby z obou stran regulováno.
Nedaleko mostu přes Kuřimku se nachází silnice z Kuřimi do Moravských Knínic, kde měl stát dálniční most deskové konstrukce. Stavba však byla zahájena později než okolní mosty, takže se most už nepodařilo realizovat. Stačilo se pouze vyhloubit jámy pro základy mostních opěr, k jejich vybetonování však nakonec nedošlo. Jámy byly později zasypány a staveniště zarostlo. Od jihu byl ještě ke staveništi mostu přiveden násep, ale severně od mostu násep chybí a jeho základna byla časem rozorána zemědělci. Severní násep měl být pravděpodobně dokončen až po dokončení mostu, aby se během jeho výstavby mohla uzavřená část silnice objíždět.

Celkový pohled na most přes říčku Kužimku u Moravských Knínic (1962).

Mezi dálničním mostem přes Kuřimku a dálničním propustkem, křížila trasa dálnice železniční trať s Kuřimi do Veverské Bítýšky. Tato trať už několik let před stavbou dálnice nebyla používána (od roku 1935), takže se zde ani neplánovalo mimoúrovňové křížení. To by samo o sobě situaci komplikovalo, protože obě tělesa (dálniční i železniční) vedla po náspu. Dálnici by tak bylo nutné buď zahloubit (což kvůli spodní vodě nebylo možné) anebo podstatně zvýšit její násep. Vysoký násep by byl samozřejmě možný, ale kvůli širokému údolí by musel být dosti dlouhý. Jen díky rušení železniční trati tak mohla dálnice z obou stran klesnout až skoro na dno údolí. Ještě než byla trať úplně zrušena, je pravděpodobné, že sloužila jako vlečka a ještě i ke staveništi dálnice se po ní dopravoval stavební materiál. Po zrušení trati byly koleje postupně demontovány a drážní těleso rekultivováno, či spíše rozoráno. Hezkou památkou na někdejší trať zůstal mimo jiné kamenný propustek v poli u Moravských Knínic. Zatímco násep trati už dávno splynul s polem, propustek zůstal a je využíván zemědělci k přejíždění potoka.

Plán mimoúrovňové křižovatky Kuřim (1940).

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Nové keše Tišnovského geopivka I

Druhá polovina února přinesla publikace dalších dvou keší z dílny členů Tišnovského geopiva - Bedekra a Berx.cz.

BEDEOIL

GC468KG

Ropa a zemni plyn jsou suroviny, ktere mely a maji pro lidstvo klicovy vyznam. Jsou nezbytne ve vsech odvetvich prumyslu, jejich cena urcuje ceny ostatních prumyslovych produktu. Kvuli ovladnuti ropnych nalezist se vedou valky a ropne spolecnosti jsou ochotny k jakémukoli cinu, jenom aby dokazali vygenerovat zisk.

Ropa a zemni plyn se tezi hlubinnymi vrty na sousi a nebo z morskeho dna, kde se vyuziva k tezbe vrtnych plosin. Tento zpusob tezby je technicky neobycejne narocny a drahy. Jedná se i o praci v obtiznych podminkach. 

Vrtna plosina Bedekr I byla postavena v roce 2012 a je jednim z nejvetsich a nejtezsich objektu, kterymi dokazal clovek pohnout. Lezi v jizni casti Ticheho oceanu cca 1300 km jihovychodne od ostrova Chatham. Protoze je stavba daleko od brehu a ponorena ve vode, nebudi pozornost verejnosti a je prakticky neznama. Presto se jedna o jeden z nejvetsich kolosu vytvorenych clovekem a jeji ukol zastira tajemstvi. Zjistili jsme,ze se nachází na souřadnicích S 49 14.446 W163 24.681.

Nadnarodni ropna spolecnost BEDEOIL, ktera vystavbu plosiny financovala, je i z minulosti znama netradicnimi projekty, ktere jsou na hrane mezinarodnich zakonu a zvyklosti. Muzeme jen namatkou jmenovat projekt odsavani ropy a zemniho plynu sikmymi vrty, vedenymi do ropnych poli sousednich statu.

Projekt, za jehoz ucelem byla postavena plosina Bedekr 1 se sice ma oficialne venovat hledani ropy v hlubokych vrstvach zemekoule, ale ve skutecnosti se jedna o loupezive odsavani ropy a plynu od protinozcu a vrty jsou vedeny stredem zeměkoule do ropnych poli na severni polokouli.Teoreticky byla tato moznost pruchodu stredem zeme zpracovana jiz v roce 1864 francouzkym vedcem J.Vernem ve vedeckem dile „ Le voyage au centre de la terre“.

Vedecka skupina pod vedenim nemeckeho prirodovedce a profesora mineralogie Otty Lidenbrocka se podle této teorie do stredu zeměkoule také dostala a cestu zdokumentovala. 

V dnesnich dnech se vrtna hlavice po pruchodu vsemi vrstvami zemekoule jak na jizni polokouli, tak na polokouli severni objevila po pruchodu stredem zeme na blize nezjistenem miste v Ceské republice. V hloubce 2 m pod povrchem země navrtala plynove potrubí, zasobujici blizkou skolu. Technici spolecnosti puvodně mysleli, ze navrtali plynonosne vrstvy, ale po vyhodnoceni vzorku plynu zjistili, ze se jedna o upravovany topny plyn spolecnosti Jihomoravska plynarenska. Společnosti se omluvili a celou opravu plynovodu a naslednou upravu terenu uhradili. Kazdemu z deti v blizke skole, kterym prerusenim potrubí a´tim i vytapeni prostor, zpusobili nachlazeni, poskytla ropna společnost jedno baleni vitaminu C zdarma. Od reditele skoly za to společnost obdrzela dekovny dopis.

Vasim ukolem je objevit místo, kde vrtna souprava prorazila zemsky povrch na severni polokouli a najit odlomeny zbytek vrtaku (cache), který se zde nachází a tento vedecky objev zaznamenat do logbooku.

Tisnovsky nahon

GC409VB

Kuriozitou na jedné z map města Tišnova (viz níže), vydané v březnu roku 2005 je zakreslení již několik desítek let neexistujícího vodního náhonu protékajícího městem Tišnovem. A toto mě přimělo udělat keš právě tomuto náhonu

Berx.cz

Silná modrá plocha je řeka Svratka. Tenká modrá vlnitá čára je již neexistující vodní háhon.

Kudy náhon tekl?

V tišnovském údolí, v povodí řeky Švarcavy (dnes „Svratky“), byly vlastně tři náhony.
Ten nejstarší a nejdelší dosud přivádí vodu z řeky Loučky od splavu v Mezihoří ke klášteru Porta coeli, kterým protéká na bývalý klášterní mlýn a pilu, později i cukrovar, pak obcí Předklášteří do papírny a vlévá se u mostu přes Svratku zpět do řeky.
Už zaniklý tišnovský obecní náhon začínal svoji pouť o kousek výš proti proudu řeky u tzv. klášterského splavu, protékal skoro celým městem a vléval se zpět do řeky nad dalším „tišnovským“ splavem, aby hned na protější straně začínal náhon třetí, na Červený mlýn a kus pod ním u „Velkých pastvisek“ se vracel zpět do řeky tekoucí dále na Brno. Také tento, třetí, náhon svou funkci již neplní a z mlýna je již dnes restaurace.
Náš náhon, kterému je věnovaná tato keš, je ten druhý. Kde začínal, už víme. Tomuto místu se říkalo „Na špitálku“ a náhon se vléval zpět do řeky Švarcavy v místě zvaném „Na Ostrovci“.
Náhon začínal mohutnými stavidly a dále pěkně vybetonovaným řečištěm. Pokračoval mírným esíčkem pod železniční most, po kterém vede dráha na Nedvědici. Po několika desítkách metrů bylo další dřevěné stavidlo, které zabraňovalo samočinně příliš velkému průtoku v náhonu a přebytečnou vodu vpouštělo do Švarcavy.
Náš náhon běžel dál mezi zahrádkami trmačovských obyvatel, se zatáčkou a prudkým proudem u valchy. Ta z něj brala vodu a energii k valchování surového sukna. Od valchy voda tekla podél zahrádek až pod kamenný most silnice do Předklášteří. Za ním byl již náhon na mnoha místech veden ve zděných kamenných březích, zvláště z levé strany od silnice, a do vody vedly po úsecích vždy schodky, po proudu až k obecnímu mlýnu. Kousek níž stávaly tišnovské „Benátky“, dva domky těsně nad vodou dnes již dávno zmizelé. Nad vodou vedly pavlače, kde bylo pověšeno prádlo a zároveň tam byl zřízen první splachovací záchod v Tišnově. Kam šel odpad z onoho záchodu, to nemusím zdůrazňovat.

Jedna z mála dochovaných fotek z dob funkčního náhonu.
No uznejte, nejsou to "tišnovské Benátky"?

Naproti Benátkám bylo další stavidlo s přepadem vody do dlouhého betonového tunelu, který vedl pod kolejemi železnice a za špitálkem se vléval do řeky. ( Na druhé straně tunelu, u vtoku do řeky je další keš, která jistě potrápí nejednoho kačera, tak jako autora té keše potrápilo hledání informací o tomto tunelu, který je dodnes dobře patrný. „ pozn.autora“)
O něco níže byl další most pro pěší u kříže a velké vrby. Tam končila předklášterská farnost a začínala tišnovská a ta vedla po obou stranách vyzděnými kamennými břehy, až k dalšímu mostu. Tomuto úseku se říkalo „ Novajda“. Byl zde zřízen i skákací můstek do relativně hluboké vody, což bylo ve velké oblibě u místní omladiny. V tomto úseku bylo i pár uliček k náhonu, které sloužily původně k odvádění vody z kdysi holého kopce Květnice, ale později to byl jen přístup k vodě. Také se uličkami jezdilo pro měkkou vodu na praní prádla a o Velkém pátku, brzo ráno, se trousili lidé, aby podle starého zvyku třikrát nabrali tekoucí vodu proti proudu a umyli se. Mělo to sloužit hlavně ke zdraví.
Několik metrů níže, bývala třetí stavidla a přepad vody do rybníka, který kdysi býval na místě části ulice „ Na loukách“ a hospodářského družstva. Z rybníka vedl odtokový kanál dál pod mostkem, přes silnici k nádraží, podél železnice a pak už se vléval zpět do náhonu.
Od třetích stavidel se pak náhon dvakrát stáčel, míjel zahrady, humna domů a další úzkou uličku, dnes zvanou „Koželužská“. Za každým domem či zahradou byla na kůlech z prken zhotovena plošina, někdy i schodky do vody, kde se máchalo prádlo, brala voda k zalévání a také se večer lidé koupali.
Dál, na dnešní ulici „U náhonu“ byly další schody a pak velký most u Janáčkovy ulice. Náhon dospěl k mlýnu a k později zbudované městské elektrárně na 110/120 voltů, která zásobovala veřejné osvětlení a později i domácnosti v Tišnově. Za mlýnem, po mírném rozšíření se náhon zase zúžil a pokračoval pod další betonový mostek a kolem domků až pod široký a dlouhý most (je zachován do dneška a je kousek od této keše „pozn.autora“), přes který vedla a dosud vede železnice. Dále vedle koryta vedla pěší cestička vedoucí kolem zahrad k fotbalovému hřišti u něhož náhon proběhl pod posledním dřevěným mostkem a vlil se u tišnovského splavu do koryta Švarcavy.
Dobře je náhon patrný na snímcích z roku 1953 na FOTO MAPA 1953

 

V 60. letech minulého století bylo na dno náhonu položeno potrubí, aby odvádělo splašky a povrchovou vodu, která tam ústila a náhon byl zasypán.
Nad bývalým dnem jsou dnes rozšířené zahrádky, domy, komunikace a obchody. Přesto je v některých místech patrné, kudy náhon vedl.

Při tvorbě listingu byla použita kniha od p. Vrzala „ Tišnovské vzpomínky“

Kačeři táhnou na Tišnov!

V únorovém čísle zpravodaje Tišnovské noviny vyšel článek z klávesnice našeho dvorního tiskového mlučího JaCGa.

Každý Tišnovák ví, že v kruzích mineralogů je Tišnov jedno z nejvyhlášenějších míst. Už málokdo však ví, že stejně dobrou pověst má naše město i ve zcela jiné komunitě – mezi vyznavači turistické hry, tzv. geocachingu. Možná jste to této aktivitě již něco slyšeli.
Prakticky jde o to, že na internetových stránkách www.geocaching.com jsou zveřejněny souřadnice tzv. „keší“, které pak příznivci této hry pomocí navigačního systému hledají. Na této hře si každý najde něco zajímavého. Ať už hledáte tipy na procházky s malými dětmi, či opravdové adrenalinové dobrodružství. Dle libosti si vyberete krátkou procházku po svém městě, náročnou výpravu na jižní pól či na Sibiř. Ať už vás zajímá příroda, historie, tajemná zákoutí měst nebo třeba rádi luštíte ty nejsložitější hlavolamy či prostě jen rádi soutěžíte a porovnáváte se s ostatními – každému má geocaching co nabídnout. Hustota keší je dnes po celém světě taková, že prakticky každá významnější památka již má svou keš a t ak se nelze div it , že geokačeři (jak si hráči sami říkají; jedná se o počeštěný anglický termín „geocacher“) používají seznamy keší místo turistického průvodce. Kupříkladu při dovolené na Krétě mě geocaching dovedl na fascinující místa, o kterých bych se normálně vůbec nedozvěděl. Když nebudeme chodit tak daleko a zůstaneme v Tišnově – kdo z Tišnováků například ví, že pouhých pár kilometrů od našeho města je opravdový prales?
Velkou výhodou této hry je, že keše nevznikají centrálně či plánovitě. Naopak, vytvářejí je sami hráči této hry. Tedy lidé, kteří opravdu znají lokalitu ve které žijí a chtějí upozornit na něco zajímavého, ať už se jedná o vyhlášenou památku (u nás třeba Porta Coeli), nebo naopak o zapomenuté místo (např. Štola na Mars). A právě keše, které vytvářejí v Tišnově a okolí tišnovští kačeři přivádějí do našeho města tisíce lidí ročně. Není divu - vždyť seznamu oblíbenosti tvůrců keší v ČR drží dvě první místa kačeři z Prahy, hned třetí je však Berx.CZ z Tišnova. Že jste si jich nikdy nevšimli? Na rozdíl od mineralogů totiž nejsou tak vidět – přijíždějí rozptýlení během celého roku a navíc se snaží vypadat nenápadně.
Tišnovští „kačeři“, sdružení v neformálním spolku „Tišnovské geopivko“ společně se svou mládežnickou organizací „Tišnovská geokofola“ uspořádali v prosinci a lednu hned sérii eventů, která opět přilákala stovky návštěvníků. V celkem pěti akcích jsme našim přátelům z celé ČR postupně ukázali vybrané zajímavosti Tišnova a okolí. Začali jsme prohlídkou bunkrů v Kuřimi, přes Čebín, Štolu88 na Trnci a tišnovskou rozhlednu jsme se propracovali až k bonusovému eventu, který se uskutečnil 12. 1. 2013 v Podhorácké restauraci. Zcela zaplněná restaurace potvrdila, že nejen tišnovské kešky, ale i naše eventy patří k těm nejvyhledávanějším. Díky podpoře MěÚ Tišnov a dalších sponzorů jsme mohli pro účastníky připravit bohatou tombolu. A naopak, dražba keše od Berxe.CZ vynesla vcelku zajímavou finanční částku, k terou jsme věnovali tišnovskému středisku Junáka.
Chcete-li se o této zajímavé hře dozvědět více, doporučuji začít na internetových stránkách www.geopivko.cz, odkud se dostanete nejen na stránky vlastní turistické hry, ale i na stránky Tišnovského geopivka a Tišnovské geokofoly. A na závěr ještě „oficiální definice kačera“ ze serveru Necyklopedie:
Kačera v terénu poznáme jednoduše. Snaží se být strašně nenápadný, takže je hned na první pohled poznat, o koho jde. Základní znak společný pro všechny kačery je, že něco hledá. Prohlíží si či ohmatává nezajímavá místa, která jsou často odporná, pošpiněná od ptáků či slouží jako odpadkový koš. Když potkáme v lese někoho, kdo si prohlíží škaredý pařez, je to zaručeně kačer.
Většina v ruce drží GPS, kterou se před okoloprocházejícími snaží schovat. Buď jej strčí do kapsy nebo s ním jednoduše začne volat. Sice si lidé okolo ťukají na čelo, z čeho to volá, ale kačer si myslí, že je nenápadný.

Jakub Greguš

23. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se opět sešel měsíc s měsícem :-D a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si rychle poznamenejte:

Co: 23. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO
Kdy: čtvrtek 7. března 2013, od 19:00
Kde: hospoda „U Palce“, N 49° 20.994', E 16° 25.204'

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vědět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)
Po úspěchy minulých geopivek opět oznamujeme, že pokud bude zájem, může proběhnout „nábor“ nových členů :-) Podle dostupných informaci bysme se mohli těšit na dva přijímací ceremoniály a pokud vše dobře dopadne, můžou se čekatelé těšit na přijímací ceremoniál ;-) Kdo připraví tradiční geopivkovou keš zatím není určeno, ale snad konečně Vašek nezklame :-D Původně mělo být toto setkání „za bod“, ale nakonec jsme rozhodli pro tradiční komorní setkání... i když, kdo ví, jak to s tím bodem bude, že Berxi :-D

Světlo světa spatřily dvě nové keše z dílny našeho plodného Berxe

Jako první se po novém roce probudil ze zimního spánku Berx a nadělil nám v rychlém sledu hned dvě nové krabičky. Přejme jim tedy dlouhý a spokojeny život.

Predklasteri most 377-1

GC45HT5

Most 377-1

Tato keš je dárkem k svátku pro naši Veroniku. Neberte ji prosím FTF. :-)

Trocha historie:

Na tomto místě byl první most postaven již kolem roku 1830. Před tí zde byl jen jakýsi brod. Most přes řeku Svratku byl v posledních válečných dnech zničen. Ustupující německé jednotky ho vyhodily spolu s dalšími mosty na Tišnovsku 8. května 1945.

Od té doby ho nahrazovaly různé provizorní dřevěné konstrukce. Při poválečné obnově byl postaven prozatímní most v roce 1947. V roce 1988 byl zrekonstruován a volba padla na vojenský ocelový most Bailey Bridge s dřevěnou mostovkou.

Použitý most byl po válce namontován jako provizorní most přes Svratku ve Veverské Bytýšce. V 80. letech se ale propadl pod projíždějícím nákladním autem a na jeho místě byl vybudován nový, betonový most. Ocelová stavebnice ženijního mostu soustavy Bailey byla převezena do Předklášteří a zůstala tam do roku 2011.

Konstrukce mostu pochází ještě z mezinárodní poválečné pomoci UNRRA. Tišnovský most silničáři ještě v roce 1996 přemontovali a posílili. Od té doby docházelo k opravám různého rozsahu, například v roce 2001 byla provedena celková oprava chodníku a v roce 2002 byla provedena výměna zkorodovaných ocelových nosných částí. Rovněž dřevěné části byly v období dvou až tří let obnovovány. Od roku 2009 byly zahájeny stavební práce. Starý most byl odvezen do šrotu a na jeho 

Charakteristika nového mostu:

Přemostění řeky Svratky je navrženo jednopolovou rámovou konstrukcí z dodatečně předpjatého betonu. Délka přemostění je 34,40 m. Rámová konstrukce je dvoukloubová, založená na pilotovém roštu z velkoprůměrových pilot. Mostní svršek mostu se skládá z levé římsy s chodníkem celkové šířky 2,50 m,vozovky mezi zvýšenými obrubami základní šířky 6,50 m a z pravé římsy šířky 0,75 m.

 

Rybi budka
 GC44Q66

Budka pro rybky

To, že se vyskytují a vždycky vyskytovaly na Brněnské přehradě zvláštní druhy ryb je všeobecně známo, ale že zde i hnízdili ryby létající o tom už ví málokdo. Tyto anomálie přičítáme i tomu, že jeden z přítoků do přehrady obsahuje drobné částečky radioaktivních látek. Začali jsme se tímto problémem více zabývat po nálezu jedné zajímavé kostry rybky přímo na břehu přehrady.
(Viz foto ).

Bohužel kostra byla ve značném stádiu rozkladu a nebyla kompletní a tak

všechny informace zde v listingu jsou čistě spekulativní.

Informace z internetu:

Mezi rybami najdeme formy, které svůj vodní živel dočasně opouštějí a pronikají do vzduchu. Čeleď letounovití (Exocoetidae) má prodloužené prsní ploutve a asymetrickou ocasní ploutev. Díky nim mohou ryby po výskoku nad hladinu vody plachtit vzduchem desítky sekund a překonat vzdálenosti kolem 400 metrů. Nejstarší doklady o letounovitých rybách pocházejí z Evropy v období eocénu před 56 až 34 miliony lety. Je to sice podstatně dříve, než vznikla Brněnská přehrada, ale je možné, že se ryby do našich končin zase vrátí. Což dokládá i námi nalezená kostra.
Nově objevená kostra z Brněnské přehrady a další fosilie z provincie Kuej-čou v jihozápadní Číně dokládá, že tyto ryby opravdu existovaly. Druh Potanichthys xingyiensis měl podobně jako moderní létající ryby dobře vyvinuté prsní ploutve a asymetrickou ocasní ploutev. Díky tomu mohla ryba překonávat desítky metrů dlouhé vzdálenosti a provádět sofistikované vzdušné manévry. Ty jí zřejmě chránily život při napadení predátory, mezi kterými byli i velcí vodní plazi. V dnešní době již většina těchto plazů nežije, avšak rušivý vodní ruch na přehradě může vesele probíhat a lítající rybky klidně můžete potkat, jak se prohánějí nad vodní hladinou.


Proč keš právě tady?

Rozhodli jsme se tedy postavit lítajícím rybkám domeček. U ptáčků to funguje stejně. Postavíte jim někam na strom budku a oni si ji časem oblíbí a budku si obsadí. Předpokládáme tedy, že když budou mít rybky svoji budku, tak je jen otázkou času kdy si ji také zabydlí. Navíc, velmi složitým výpočtem, jsme došli k závěru, že umístění budky je ideální v místě přistání létající rybky při migraci dolů po proudu.
(Viz foto ).

Nové CWG z dílny TGP

Poslední naše společné Tišnovské geopivko bylo premiérové hned pro tři nová cwg. Doufejme, že se budou líbit a udělají radost všem kačerům.

CWG Tišnovské geopivko, edice 2013

Nové CWG Tišnovského geopivka, edice 2013

Již brzo budete moci nacházet tato cwg v keších, či u všech dobrých členů Tišnovského geopivka. Oficiální premiéra tohoto cwg by měla proběhnout na 22. tišnovském geopivku, který se už nezadržitelně blíží.

22. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Drazí kačeři i mudlopřátelé :-), po delší odmlce se opět sešel měsíc s měsícem :-D a tak slavnostně oznamujeme, že dalším „všelidovým hlasováním“ členů Tišnovského geopivka jsme dokonvergovali k termínu dalšího společného setkání. Takže do svých diářů významných akcí si rychle poznamenejte:

Co: 22. TIŠNOVSKÉ GEOPIVKO

Kdy: čtvrtek 7. února 2013, od 19:00

Kde: hospoda „U Palce“, N 49° 20.994', E 16° 25.204'

Pokud máte rádi geocaching, Tišnov a naše kešky :-), tak jste vítáni. Rádi se seznámíme s dalšími stejně postiženými lidmi. Jen nám o své účasti dejte vedět, buď přes e-mail nebo jako komentář pod oznámením na těchto stránkách. Potvrďte jak závaznou, tak i nezávaznou účast, ať víme, kolik se nás sejde a můžeme zamluvit potřebnou kapacitu. Jinak vás ke stolu nepustíme :-)

Po úspěchy minulých geopivek opět oznamujeme, že pokud bude zájem, může proběhnout „nábor“ nových členů :-) Podle dostupných informaci bysme se mohli tešit až na tři přijímací ceremoniály. Taktéž věříme, že proběhne i setkání s našim dorostem z Tišnovské geokofoly. Kdo připraví tradiční geopivkovou keš zatím není určeno, ale snad Vašek nezklame :-D

Numerologické orgie V - Bonus

Tak malá ochutnávka tomboly ;-)

PIVOVARY BRNĚNSKA XXII - Domácí pivovar HBH v Králově Poli

PIVOVARY BRNENSKA XXII - Domaci pivovar HBH v Kralove Poli

GC43G4V

Behem roku 1992 byl v Kralove Poli na Palackeho ulici vystaven druhy restauracni pivovar v Brne. Majitelem pivovaru a celeho arealu s restauraci byla firma Fikar a Halouzka s.r.o. z Kurimi. Nazev pivovaru byl Domaci pivovar HBH. Vystavba pivovaru byla zahajena 15. unora 1992 a zcela dokoncena byla o rok pozdeji. Prvni varka piva vsak byla uvarena jiz 30. zari 1992 a 28. listopadu 1992 byla otevrena restaurace s nazvem Bavorsky klub.

Technologicke zarizeni dodala firma HBH Minibrauerei z Budapesti. Dvounadobova varna o kapacite varky 20 hl byla umistena ve zvlastni mistnosti. Prvnim sladkem minipivovaru byl Ing. Ladislav Vaculovic, ktereho v roce 1993 vystridal Petr Herman. Varilo se pivo Bavorsky lezak 12% svetle a cerne, 10% pivo Konig a v zari 1993 se zacalo varit 14% pivo Kaiser.

Pocatkem unora 1994 doslo k zastaveni vyroby piva v tomto minipivovaru. O celkove kvalite piva svedci skutecnost, ze minipivovar v kratke dobe vystridal mista pusobeni - napred Tabor a vzapeti Slusovice, kde definitivne zanikl. Kvalita piv z tohoto minipivovaru nebyla valna.

Sladci:

• Ladislav Vaculovič
• Petr Herman

Prameny:

[1] Anger, Miroslav: Pivovary na uzemi dnesniho Brna, in Pivin, Klub sberatelu pivovarskych suvenyru Praha, c. 1, 2000.
[2] http://www.pivovary.info/

PIVOVARY BRNĚNSKA XII - Pivovar Tům" - Novopramen

PIVOVARY BRNENSKA XII - Pivovar Tumu - Novopramen

GC43RQM

Pivovar zalozil roku 1882 sladek Matej Brejcha, ktery uvedeneho roku kupuje od firmy „Feiwel & Redlich“ v Pohorelicich budovy na tehdejsi Dlouhe ulici c.p. 149 (Velka Nova ulice). V rijnu 1883 je vystaveno prvni pivo a pocatkem pristiho roku se Brejchovo ceske pivo cepuje jiz v rade prednich brnenskych hostincu. V obchodnim roce 1889-1890 je vystaveno 16 200 hl a v roce 1894-1895 jiz 24 000 hl. V dubnu 1899 se pivovar dostava do vlastnictvi sladka Arnosta Schebrlleho. V prvnim desetileti minuleho stoleti vystav piva klesa. Za sladka Josefa Kolare dosahuje v letech 1909-1910 uz jen 11 500 hl piva.

V dobe prvni svetove valky je vyroba piva zastavena a pivovar se pro neplaceni uveru dostava v roce 1919 do drzeni Pozemkove banky v Praze, od ktere ho v srpnu tehoz roku kupuje sladek Arnost Roman Zdrazil. Od sladka Zdrazila si pivovar obratem pronajima a.s. Moravia. V tomto obdobi se v pivovare nevari. V roce 1928 neni jiz a.s. Moravia pronajem obnoven a nasledujiciho roku si jej pronajima sladek Karel Tuma s cilem obnoveni vyroby piva. Za tim ucelem roku 1929 zaklada Hostinskou svepomocnou akciovou spolecnost, ktera se podili na obnove vyroby piva. V kvetnu 1931 je ustanoven sladkem pivovaru Jan Strouhal a vyroba piva je znovu zahajena. Varna je rozsirena na var 80 hl. Prvni pivo je z pivovaru vystaveno v srpnu tehoz roku. Za rok 1931-1932 je potom vystaveno 23 753 hl piva. Roku 1932 sladek a najemce Karel Tuma pivovar nakonec kupuje. Jeho provoz ale nema dlouheho trvani. Konkurence Prvniho brnenskeho akcioveho pivovaru (Starobrno) a pivovaru Moravia je neuprosna, a tak pivovar nakonec k 1. lednu 1936 zastavuje provoz. Za rok 1934 je vystaveno uz jen 9 493 hl piva. Jeste v roce 1936 je cast budov pivovaru zbourana.

S presnym urcenim mista, kde se pivovar Novopramen nachazel, mame zatim docela problem. V publikaci Pivovary na uzemi dnesniho Brna, vydane Klubem sberatelu pivovarskych suvenyru Praha v roce 2000 se uvadi, ze puvodni majitel kupuje budovy na tehdejsi Dlouhe ulici c.p. 149. V adresari na konci publikace se jako sidlo firmy uvadi adresa Stefanikova 22 (A), pricemz sklepy pivovaru se mely nachazet na adrese Stankova 21, coz dokladaji i fotografii "zbytku budov pivovary U Tumu" (B). Na internetovych strankach http://pivovary.info/ se uvadi, ze se pivovar nachazel na d'Elvertove tr.10, pozdeji ulice Dlouha, nyni je to Stankova ulice - Ponava. Budovy byly zcela zboreny. Na jejich miste stoji cinzovni dum (C).

Majitele:

• Matej Brejcha
• 1899 - 1905 Arnost a JUDr. Emanuel Schebrlle
• 1905 - 1919 Arnost Schebrlle
• Pozemkova banka Praha
• 1919 - 1931 Arnost Roman Zadrazil
• 1931 - 1936 Karel Tuma
• Karel a Vaclav Tumovi

Vystav piva v hl:

• 1885/86 - 11 350 hl
• 1886/87 - 15 880 hl
• 1887/88 - 17 360 hl
• 1888/89 - 17 900 hl
• 1889/90 - 16 200 hl
• 1890/91 - 17 640 hl
• 1891/92 - 22 149 hl
• 1892/93 - 23 520 hl
• 1893/94 - 22 920 hl
• 1895/96 - 33 780 hl
• 1896/97 - 22 740 hl
• 1898/99 - 21 000 hl
• 1901/02 - 21 000 hl
• 1902/03 - 14 963 hl
• 1903/04 - 14 774 hl
• 1904/05 - 11 416 hl
• 1905/06 - 11 520 hl
• 1907/08 - 12 000 hl
• 1908/09 - 11 000 hl
• 1909/10 - 11 500 hl
• 1910/11 - 15 000 hl
• 1911/12 - 20 060 hl
• 1912/13 - 18 000 hl
• 1913/14 - 14 559 hl
• 1914/15 - 10 020 hl
• 1918/19 - 6 000 hl
• 1920/21 - 5 600 hl
• 1931/32 - 23 753 hl
• 1932/33 - 25 200 hl
• 1933 - 10 539 hl
• 1934 - 9 493 hl

Najemci:

• 1911 - 1919 Arnost Roman Zdrazil
• 1917 - 1922 Prvni brnensky akciovy pivovar a sladovna, akc. spol.
• 1917 - 1922 Moravia, akc. spol.

Sladci:

• ? - 1883 - 1892 Stepan Konarovsky
• 1892 - 1898 Pavel Novotny
• 1898 - 1901 Josef Novak
• 1902 - 1903 Frantisek Hlavka
• 1903 - 1910 Josef Jancicka
• 1910 - 1911 Josef Kolar
• 1912 - 1913 Josef Korbel
• 1913 - 1915 Rudolf Dreyer (1914 - 1915 ve zbrani)
• 1930 Josef Vlk
• 1931 - 1933 Jan Strouhal
• ? - 1935 - 1936 Josef Franze, podsladek

Spravci:

• 1886 Antonin Vladimir Toms
• 1886 - 1888 Josef Horak
• 1905 - 1910 Rudolf Cizek
• 1910 - 1911 Josef Kolar
• ? - 1932 - 1933 Antonin J. Kozisek

Reditele:

• ? - 1901 V. J. Cecetka
• 1932 - 1936 Vaclav Tuma

,

    
    
    
Etikety pivovaru Novopramen.

Prameny:
[1] Anger, Miroslav: Pivovary na uzemi dnesniho Brna, in Pivin, Klub sberatelu pivovarskych suvenyru Praha, c. 1, 2000.
[2] Likovsky, Zbynek: Pivovary Moravy a rakouskeho Slezska 1869 - 1900, Vyzkumny ustav pivovarsky a sladarsky, a.s., Praha 2000.
[3] Likovsky, Zbynek: Pivovary ceskoslovenskeho uzemi 1900 - 1948, Vyzkumny ustav pivovarsky a sladarsky, a.s., Praha 2006.
[4] Katalog pivnich etiket do roku 1948, CDrom.
[5] http://www.pivovary.info/
[6] http://www.pivety.com/

Numerologické orgie V – Bonus

Vážení přátelé, poslední dobou se nám s těmi konci kalendářů nějak roztrh pytel. Před chvílí skončil mayský kalendář, teď zase končí náš občanský kalendář (a konec světa přitom nikdo nečeká!) a já bych vám jménem ÚV TGP rád popřál ať je pro vás jak rok 2013, tak i nový baktum plný pohody a úspěchů. Kačerských, osobních i pracovních.

No a při této příležitosti si také dovoluji upozornit na upřesněný program bonusového eventu. Upozornil bych zejména na dvě důležité informace: na nátlak předsedy místního JZD jsme začátek eventu posunuli na 15:00. Od 13:01 do 15:00 se bude jednat o neveřejnou část (příprava). Kačeři z přespolních vesnic tak budete mít možnost v klidu pojíst sváteční oběd, dát si dvacet a pohodovým tempem k nám dorazit.

A za další bych pak upozornil na část programu od 19:00 - geoShopping. Zde budeme dražit originální artefakt - jedinou existující Olegovu keš. Vyrobenou, avšak nikdy neumístěnou a nepublikovanou. S veškerým příslušenstvím. Očekáváme, že cena se vyšplhá do výšin adekvátních historické hodnotě tohoto artefaktu. Kdo se budete chtít zúčastnit dražby, připravte si tedy předem dostatek finančních prostředků. 

A nyní program: 

POZOR Zde začíná program pro organizátory a účinkující 

13:01:12 Kostýmová zkouška 

13:02:12 Zkouška zvuku 

13:23:12 Prozkoušení osvětlovačů 

14:11:12 Proškolení uvaděček a šatnářů 

14:15:14 Požární cvičení 

14:31:12 Generální zkouška 

POZOR Zde začíná program pro veřejnost a nahlášené účastníky 

15:00:00 Slavnostní začátek a premiéra bonusového eventu 

15:30:00 Rozhovor s Olegem Rečákem – diskuze na téma GC 

16:30:00 Multimediální reminiscence z předešlých eventů 

17:00:00 Soutěže s pivním překvapením 

17:30:00 Slavnostní společenská večeře (nutný formální oděv NENÍ) 

18:00:00 Tišnovská geoTOMBOLA 

19:00:00 GeoSHOPPING s překvapením (dražba originální keše TGP) 

19:05:00 Vyhlášení fotosoutěže 

19:10:00 geoAUTOGRAMIÁDA - Setkání členů tišnovského geopivka s hosty eventu

Numerologické orgie V – Bonus

EVENT BUDE ...

12.01.13 ve 13:10.21

v Podhorácké restauraci (www.podhorackarestaurace.ic.cz)

... já příjdu ;-) ...

Oficiální vyjádření revírníků ke kauze Locked Reviewer

Ahoj,

jistě všichni netrpělivě čekáte nějaké "oficiální" vyjádření co se vlastně dělo a proč byly některé Vaše keše zamčeny nebo dokonce přepsány. Předně bychom chtěli říci, že i když někdy oprávněně všichni "brbláme" na úroveň zabezpečení GS serveru, tak tentokrát se nejednalo o přímou bezpečnostní chybu, ale spíše o obraz, jak to dnes vypadá v naší kačerské komunitě. Určitě už jste někdy zaslechli fámy typu, že někdo vynáší finálky, jak je možné že jiný najde FTF na keši, která ani nemá řešení apod. Už delší dobu jsme měli podezření, které časem přerostlo v jistotu, že někdo zneužívá nějaký RW účet. Nejdříve jsme měnili hesla a sledovali RW účty, později vytipovali různé podezřelé aktivity a hledali spolu s GS důkazy, že se opravdu něco děje a že nejsme pouze přehnaně paranoidní. Nedávno jsme se pak dostali na stopu a reálně zjistili dva zahraniční účty, které byly zneužívány. Bohužel a to nás velmi mrzí je i mezi českými kačery, několik lidí, kteří k těmto účtům měli přístup, využívali jejich výhod, místo aby pomohli komunitě zbavit se hráčů, kteří nehrají fér :-( Nechceme zde řešit jednotlivé jména kačerů, kteří neodolali nahlédnout do "zapovězeného" a kterým GS zabanoval nebo brzy zabanuje hráčské účty. S výjimkou jednoho, který překročil všechny meze slušnosti a začal záměrně ničit. Jistě se tedy oprávněně ptáte, kdo je ten zloduch, který zamknul nebo přepsal Vaše keše? Jde o kačera s nickem Stvanec, který je dobře znám v tišnovské komunitě :-( Nyní jsou už všechny uniklé či podezřelé RW účty odstaveny a pracujeme na obnově postižených keší. Zároveň bychom rádi doufali, že už konečně v našich končinách začneme hrát poctivě…

P. S. Pro detektivy ala inspektor Columbo :-) Locked Reviewer byl pouze zastírací basic member účet, ze kterého psal WN logy. Technicky byl k zamykání a editaci listingů použit jiný účet s RW právy.

Vaši Revieweři :-)

Štvanec (ex Hunted) = Simanteam = LockedRW

Drazí členové geocachingu a přátelé této hry.

Tak se nám konečně povedlo nashromáždit dostatek důkazů o tom, kdo je pověstný simanteam a kdo nám ničí naše krabičky.

Je z Tišnova a současný nick má Štvanec (ex Hunted), ale také vystupoval či ještě vystupuje pod nicky: LockedRW, Simanteam a možná ještě jinak.

Tento (rádoby) Kačer je členem Tišnovského geopivka už skoro od začátku a tak se nám této více než bolestné informaci opravdu nechtělo zprvu uvěřit. Množství důkazů a dalších informací tuto skutečnost ale potvrdilo.

Možná někteří ani netušíte, o čem tady píšeme? Kdo je onen člověk? Ok. Tak trocha historie.

Je to už delší čas, kdy kačer s nickem Hunted, vstoupil do řad Tišnovské geomafie. Chodil s námi na odlovy, byl pravidelným účastníkem na našem každoměsíčním setkání v hospůdce u Palca, prostě kačer takový, jako všichni ostatní kolem. Zhruba před rokem se jakýsi Simanteam snažil i pozměnit profily různých kačerů jak v Tišnově, tak i v širším okolí. Dokonce se za některé z nich i vydával a likvidoval veřejně jejich pověst. Tehdy i sám Hunted aktivně bojoval proti tomuto zlu, nebo nám to aspoň tvrdil. Nikoho z nás ani ve snu nenapadlo, co je toto za člověka a koho si tu dobrovolně hřejeme na prsou.

Pak se na nějakou dobu udělal klid, byl to ale klid evidentně jen zdánlivý a onen člověk chystal děsnou pomstu. Začal likvidovat většinu keší na Tišnovsku a v okolí. Dokonce si i zničil svoji vlastní keš. Všude se podepisoval jako Simanteam a svým zápisem "Děkuji za keš a mám ji" naháněl hrůzu a strach všem ownerům v okolí. Nejvíce to v tu dobu odnesl asi Berx.cz, kterému zlikvidoval drtivou většinu všech keší v Tišnově. Ale ani jiní owneři nezůstali bez povšimnutí. Prostě se stal noční můrou geocachingu a vypadalo to, že se opravdu snaží tuto hru v okolí Tišnova zlikvidovat.

To už ale byla poslední kapka do poháru trpělivosti TGP a věci se začaly více hýbat. Spekulovalo se nad kde čím a kde kým; i Štvanec byl v podezření a vlastně většina ze členů TGP taky. Nakonec se k nám postupně začaly dostávat náznaky, důkazy, nitky se začaly propojovat, nejasné souvislosti dostávaly jasnější tvář až bylo naprosto zřejmé, kdo onen ničitel vlastně je.

Takže dnes už s určitostí můžeme prohlásit, že Štvanec - Simanteam - LockedRW je jedna a tatáž osoba.

Za členy Tišnovského geopivka tímto vylučujeme Štvance z našich řad a rušíme doživotně jeho členství v TGP.

Doufáme, že onen člověk pochopí, že geocaching je sice jen hra, ale pro spousty lidí je to také životní styl a dává jim smysl do života a dokáže i v dnešní složité době vykouzlit úsměv na tváři. A kazit těmto lidem radost a brát jim smysl života je minimálně velmi odpuzující a neslušné.

Členové TGP.